Co je maskovaná hypertenze? Normální krevní tlak u lékaře, ale...

Ptáte se: Co je maskovaná hypertenze?

Tento pojem byl zaveden nedávno. Zjistilo se, že je možný výskyt vysokého krevního tlaku u lidí v domácím prostředí a během běžného života, a to i po opakovaném naměření normálních hodnot tlaku krve u lékaře.

Hypertenze (vysoký krevní tlak) je onemocněním, které může mnoho let probíhat bezpříznakově (asymptomaticky).

O co jde?

Člověk má sice vyšší krevní tlak, ale neví o tom. Nepociťuje žádné potíže, cítí se dobře.

Cévy a obecně srdečně-cévní systém jsou dostatečně pružné a dobře snášejí zvýšení zátěže. Jsou schopny přizpůsobit se potřebě organismu.

Vysoký krevní tlak postupně nepříznivě ovlivňuje celý organismus.
Když už kompenzační mechanismy tolik nestačí nebo tlak krve stoupl až příliš, nastává problém.

Příkladem je také prudce a nadměrně probíhající hypertenzní krize, která může ohrozit člověka na zdraví a životě.

Hypertenze se označuje také jako tichý zabiják.

Zajímá vás, proč?

Důvodem jsou její komplikace, které přicházejí z plného zdraví. To znamená: u dosud zdravého člověka, který neměl žádné zdravotní problémy, nastane náhlý, prudký zvrat.

Příkladem je infarkt srdečního svalu, maligní arytmie či cévní mozková příhoda. Tyto závažné komplikace mohou skončit smrtí postižené osoby.

Hypertenze = trvale zvýšený krevní tlak nad hodnotu 140/90 mmHg.

Při vysokém krevním tlaku nejde pouze o to, že na tlakoměru vidíme hodnotu vyšší než 140/90.
Problém má širší základ.

Takové navýšení krevního tlaku způsobuje postupné poškozování v celém lidském organismu. 
Trpí hlavně samotný srdečně-cévní systém, mozek, ledviny, také oči.
A obecně tkáně a orgány těla.

Co způsobuje vysoký krevní tlak?

Možnosti jsou dvě.

První forma nemá známou příčinu. Označuje se jako primární nebo esenciální hypertenze.

Do druhé skupiny se řadí hypertenze, která je zapříčiněna jiným onemocněním (sekundární hypertenze). Vzniká například při onemocnění ledvin či jako následek poruchy endokrinního systému, a tedy jako následek hormonální nerovnováhy.

Obecně se uvádějí rizikové faktory vedoucí k vysokému krevnímu tlaku, a to jsou:

• vyšší věk
• pohlaví (míra výskytu se zvyšuje u žen po menopauze)
• genetická predispozice a rodinný výskyt
• poruchy vazomotorické regulace – regulace napětí svalů cév
• kouření
• alkoholismus
• nadváha a obezita
• nadměrný příjem soli ve stravě – sodík (Na)
• nedostatečný příjem hořčíku (Mg), draslíku (K) a vápníku (Ca) ve stravě
• sedavý způsob života a nedostatek pohybu
• špatná životospráva
• negativní vliv znečištění životního prostředí

V rychlosti si zopakujeme příznaky, které se mohou vyskytnout při vysokém krevním tlaku:

• únava
• celková slabost
• bolest hlavy, nepříjemný pocit v hlavě, tlak, napětí
• závratě – točení hlavy
• pocit nerovnováhy, tahání do strany
• hučení v uších (tinnitus), také jako pískání či šumění
• porucha vidění – rozmazané nebo dvojité vidění
• zarudnutí kůže a obličeje, bledost pokožky
• pocit horka a návaly horka, ale i pocit chladu
• nadměrné pocení
• tíha na žaludku až pocit na zvracení a zvracení
• třes končetin a těla
• poruchy spánku
• poruchy koncentrace
• celkový neklid
• krvácení z nosu (epistaxe)
• bolest na hrudi – tlak, svírání, pálení, jiný nepříjemný pocit
• bušení srdce – palpitace
• ztížené dýchání (dyspnoe)
• otoky končetin, těla

Více informací o vysokém krevním tlaku uvádíme v článku: Hypertenze

Stoupání a klesání tlaku během dne či noci

Krevní tlak není stálá veličina. Během dne stoupá a klesá. Jeho hodnota je závislá na fyzické zátěži či duševním stavu.

Je normální, že krevní tlak klesá v noci, během spánku. Naopak stoupá ráno i během fyzické nebo psychické zátěže.

Hodnotu tlaku krve ovlivňují rozličné vnitřní a vnější faktory. Příkladem vnitřních je hormonální regulace, míra metabolismu, stav bdění a spánku. A vnějších zmiňovaná aktivita.

+

Známý je i pojem cirkadiánní rytmus.

Jedná se o biologický rytmus (biorytmus), a to kolísání a stoupání aktivity organismu během nějakého časového úseku. Různorodé procesy se mění během 24 hodin.

Dokonce biorytmus ovlivňuje den v týdnu (pondělí) a také roční období.

Používají se dva pojmy:

1. diurnální – denní, vázaný na denní dobu, cyklus během dne, případně během 24 hodin
2. nokturnální - noční, ve spojitosti s nocí

Chcete vědět, co je maskovaná hypertenze?
Jaká jsou její rizika?
Proč je nebezpečná?
Čtěte dále.

Maskovaná hypertenze = vysoký krevní tlak ukrytý před lékařem

Stává se, že si člověk doma opakovaně naměří vysoký krevní tlak. Přijde k lékaři a tam jsou hodnoty jeho tlaku krve v pořádku.

Efekt bílého pláště, fenomén či syndrom bílého pláště.

Možná jste už slyšeli o syndromu bílého pláště.

Strach, úzkost, nervozita, obavy a nejistota, třesavka, nadměrné pocení, pocení rukou, sucho v ústech, zvýšení pulsu a bušení srdce = zvýšení tlaku krve.

Máte strach z lékařů, nemocničního prostředí a měření krevního tlaku?
Tento stres je základem zvýšení tlaku. Vede k tomu, že je naměřena hypertenze.

Krevní tlak během běžného dne však není zvýšený, je normální.

Léky na hypertenzi snižují krevní tlak.

V případě, že máte dobrý tlak, léky zaúčinkují jeho snížením. Výsledkem toho bude příliš nízký krevní tlak.

Cítíte nadměrnou únavu, slabost, závratě, pocit na mdloby, černo před očima, což vede k mdlobě až kolapsu - krátkodobé ztrátě vědomí.

Opakem je maskovaná hypertenze.

V ambulanci lékaře či v nemocnici bude naměřen normální krevní tlak.

Během běžného života a doma jsou však opakovaně naměřeny hodnoty vysokého krevního tlaku.

Hypertenze není léčena, což časem vede ke vzniku komplikací a konečnému ohrožení zdraví či života.

Může být označena také jako:
Hypertenze bílého pláště
Obrácená nebo reverzní hypertenze bílého pláště
Nedetekovaná hypertenze bílého pláště
Normotenze bílého pláště
Izolovaná klinická hypertenze
Izolovaná ambulantní hypertenze

V souvislosti s měřením tlaku se používá i termín:
Office blood pressure (OBP) – měření tlaku v nemocničním prostředí.
Home blood pressure (HBP) – doma měřený krevní tlak.

Na základě různých výzkumů se přišlo na to, že maskovaná hypertenze je poměrně častým problémem. Vyskytuje se zhruba u pětiny až třetiny populace.

A to bez rozdílů mezi pohlavím.

Postiženi jsou mladí dospělí, ale i děti a dospívající.

Uvádí se, že tato forma hypertenze může být přítomna až u 10 procent dospívajících a dětí.

V souvislosti s ní se zmiňuje hlavně obezita dětí a mladých.

Zajímají vás příčiny vzniku maskované hypertenze?

Příčina není objasněna.

Uvažuje se však o některých negativních vlivech, jako je například:

• kouření
• vysoká variabilita krevního tlaku a doba dne – diurnální rytmus
• alkohol
• snížená fyzická aktivita
• zvýšený příjem kofeinu nebo energetických nápojů
• užívání hormonální antikoncepce
• zvýšená reaktivita na denní stresory
• vliv dlouhodobějšího stání

Rizika jsou jasná.

Tak jako běžná hypertenze i maskovaná hypertenze se vyznačuje negativním vlivem. Rizikem jsou pozdní komplikace.

Důvodem je nedostatečná či žádná léčba.

Uvádějí se tři hlavní skupiny komplikací:

1. vývoj trvalé hypertenze, a to také u dětí
2. zvýšená četnost poškození orgánů,
   • hlavně jde o srdce a cévy, ale i mozek, ledviny či sítnici oka
   • rovněž se zdůrazňuje negativní vliv u dětí v následném období dospělosti
3. zvýšený předpoklad kardiovaskulárních onemocnění
   • a smrti následkem srdečně-cévních komplikací

Poznejte závažné komplikace hypertenze:

• ateroskleróza
• ischemická choroba srdeční
• selhávání srdce
• infarkt srdečního svalu
• arytmie
• cor pulmonale
• cévní mozková příhoda

Zajímavé je:
Přibližně 10 % dospělých má syndrom bílého pláště.
Asi 10 % dospělých má maskovanou hypertenzi.
= 
10 % dospělých se léčí zbytečně kvůli fenoménu bílého pláště.
A asi 10 % se neléčí nebo léčí nedostatečně kvůli maskované formě.

Diagnostika = problém

Problém není v tom, že bychom neměli dostupné diagnostické metody.

Ale...

V situaci, kdy lékař opakovaně naměří normální krevní tlak, nemá důvod člověka odesílat k jinému odbornému vyšetření. Nepátrá po maskované hypertenzi.

A osoba postižená vysokým krevním tlakem se neléčí nebo se léčí nedostatečně. Krevní tlak má během běžných dnů mnohem vyšší, než se naměří u lékaře.

Je ale nutné myslet na maskovanou hypertenzi...

Pátrat po této formě vysokého krevního tlaku zejména v případech, jako je:

• náhodně a opakovaně naměřený vysoký krevní tlak doma, během běžného života
• u mužů
• u kuřáků
• u lidí s cukrovkou
• obezita
• u lidí s hraničními hodnotami krevního tlaku – vyšší normální krevní tlak

Maskovaná hypertenze a období dětství

Uvádějí se i fakta, že maskovaná hypertenze v dětském věku je doprovázena zvýšením srdeční frekvence, s vyššími hodnotami krevního tlaku v noci. Je třeba ji mít na paměti i v případě zvětšení levé komory srdce (hypertrofie).

Jak probíhá odborná diagnostika?

Podstatnou metodou při diagnostice má měření tlaku Holterem.

Jedná se o měření tlaku po dobu 24 hodin, na které se používá malý přístroj připevněný na tělo člověka. Ten opakovaně měří a zaznamenává hodnoty tlaku krve.

Na rameni je připevněna manžeta tlakoměru a tlakoměr na těle. Ten je naprogramován tak, aby měřil tlak v určitých časových úsecích.

Člověk si přitom vede deník. Jelikož je třeba hodnotit výšku krevního tlaku v závislosti na denní aktivitě.

Jinak se této formě vyšetření říká také:

• ambulantní monitorování krevního tlaku
• ambulantní monitorování krevního tlaku holterovského typu
• ambulatory blood pressure
• tlakový holter

Paušální monitorování krevního tlaku u každého člověka je nepraktické a zatížilo by odborné ambulance. Provést by se mělo hlavně u lidí, kteří již mají přidružené srdečně-cévní, mozkové a jiné onemocnění.

Případně je relevantní u lidí, kteří mají zdravotní problémy v souvislosti s nízkým nebo vysokým krevním tlakem. Podobně by se mělo provést u dětí s nadváhou či obezitou.

Tento typ měření je významný pro odhalení různých forem vysokého či nízkého krevního tlaku. Příkladem je fenomén bílého pláště, maskovaná hypertenze, noční hypertenze, izolované formy hypertenze a jiné.

Vedle této metody má význam také domácí monitorování krevního tlaku.

Co můžeme udělat pro lepší diagnostiku?

Spolu s metodou ambulantního monitorování tlaku má velký význam také domácí monitorování krevního tlaku.

Jedná se o měření tlaku krve v domácím prostředí.

Člověk si měří tlak krve doma a zaznamenává si hodnoty tlaku. Kromě hodnot je důležité zaznačit si čas a aktivitu, která má vliv na krevní tlak.

Domácí kontrola krevního tlaku je důležitá hlavně u lidí, kteří se na hypertenzi již léčí nebo mají jiná onemocnění, která ovlivňují výšku krevního tlaku.

V tomto případě by měla být kontrola pravidelná.

Člověk by si měl samozřejmě změřit tlak krve při výskytu zdravotních obtíží.

Nebo tehdy, pokud je zapotřebí přehodnocení léčby ve spolupráci s lékařem.

Vysoký krevní tlak je onemocnění, které se sice léčí, ale nelze jej vyléčit. Jeho průběh ovlivňuje i věk a řada jiných faktorů.

V této závislosti se mohou hodnoty tlaku postupně zvyšovat i v případě již určené léčby.

Pamatujte si, při měření tlaku krve v domácím prostředí jsou důležité určité zásady:

• měření tlaku certifikovaným přístrojem
• měření tlaku krve na rameni, a to vhodnou manžetou
• zápěstní tlakoměry jsou nespolehlivé
• měření tlaku v klidném prostředí
• poloha vsedě alespoň 5 minut a následně měřit krevní tlak
• po těžké fyzické aktivitě klid minimálně 30 minut i více
• při měření nemluvit, nekouřit, nehýbat se, nepít alkohol
• vyvarovat se stresu před měřením, nebo měřit až po uklidnění
• manžeta ve výši srdce
• měřit na horní končetině, kde jsou opakovaně naměřeny vyšší hodnoty krevního tlaku
• oděv kolem ramene by neměl škrtit končetinu nad manžetou
• měření tlaku před užitím léků
• dvě měření s odstupem minuty – orientační hodnota je ta druhá, není třeba dělat průměr
• při příliš velkém rozdíly třetí měření
• při výrazné arytmii bude hodnota tlaku nepřesná
  • je třeba doplnit odborné vyšetření s EKG

Plus.

Každodenní měření tlaku bez účelu se nedoporučuje.

Zbytečně zatěžuje a stresuje člověka.

Opakem je situace...

Účelové měření a potřeba zhodnocení krevního tlaku s lékařem.

V tom případě se provádí podle jeho instrukcí nebo následovně:

1. měření alespoň 7 dní v týdnu
2. měření každý den
3. měření ráno i večer či při zdravotním problému
4. před užitím léků
5. vedení deníku
   • zapsání časů
   • aktivity
   • případně také zdravotní potíže při měření

Domácí měření je vhodné také kvůli tomu, že odstraňuje efekt vlivu nemocničního prostředí a stresu z lékaře.

+

Nezapomínejte, že...

K domácímu měření tlaku je důležitý kvalitní tlakoměr!

Ten by měl splňovat některé podmínky, jako je:

• certifikovaný a registrovaný přístroj
• zakoupený v lékárně
  • či internetu z ověřeného e-shopu
• kalibrovaný přístroj
• tlakoměr na rameno
• měl by obsahovat manžetu na různé velikosti paže
• automatický přístroj
• jednoduché ovládání
• měření tlaku u srdeční činnosti
• vhodná je i detekce arytmie – nepravidelnosti srdeční činnosti
• záznam času a výsledku
• dostatečná výdrž baterie, plus měření s adaptérem
• cestovní pouzdro
• nejnovější tlakoměry jsou schopny přenášet informace do telefonu prostřednictvím aplikace
  • aplikace dokáže vyhodnotit a upozornit

Domácí + ambulantní měření tlaku

Úkolem lékaře je následné vyhodnocení ambulantního monitorování. Tehdy je vhodné, má-li pacient k dispozici i své domácí měření tlaku.

Porovnává hodnoty a informace z obou metod.