Chronická obstrukční nemoc. Jak ovlivňuje kvalitu života pacienta?

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje celosvětový problém, a to nejen zdravotní, ale také společenský a ekonomický.

• CHOPN spolu s bronchiálním astmatem představují dvě nejčastější chronická onemocnění plic vůbec.
• CHOPN postihuje asi 10 % celkové populace, což představuje až 600 milionů pacientů. Ročně jí podlehnou až 3 miliony lidí.
• Postihuje 4 % až 6 % mužů a asi 1 % až 4 % žen.
• Stoupající počet nových případů CHOPN a vysoká úmrtnost ji zařadily na páté místo nejčastějších příčin smrti.
• Podle negativních prognóz odborníků se letos může CHOPN posunout až o dvě příčky výše.
• Postihuje výhradně dospělé jedince a její incidence s věkem stoupá (nemoc starších lidí).

Předčasná úmrtí následkem tohoto onemocnění nejsou jediným problémem, který trápí nejen pacienty, ale samozřejmě i lékaře.

Podobně jako cévní mozková příhoda i CHOPN způsobuje trvalou invaliditu, a tím významně ovlivňuje kvalitu života pacienta.

Omezuje ho nejen při běžných činnostech (dušnost ⇒ snížený fyzický výkon), ale pacient s potřebou trvalé oxygenace musí být v závažnějších případech doma napojen na inhalaci kyslíku.

CHOPN nepoškozuje jen plíce!

Pacienti s CHOPN nevyžadují jen pomoc pneumologa. Při dekompenzaci a poškození jiných orgánů vyžadují i různé specialisty (kardiolog, nefrolog, psychiatr, diabetolog, onkolog, anesteziolog, lékaři z ARO).

Důvodem je, že jim hrozí mnohem vyšší riziko jiných přidružených onemocnění kromě chronické obstrukční plicní nemoci. Nejčastěji jsou to onemocnění srdce a cév, jiné plicní komplikace, onkologická onemocnění, vznik cukrovky, řídnutí kostí, ale také psychické potíže.

Co je CHOPN?
Jak se projevuje?
Jaké jsou rizikové faktory pro vznik onemocnění?
Jak ovlivňuje život?
Jakou dostupnou léčbu a možnosti prevence známe?

Tyto a množství jiných zajímavých informací uvádíme v článku.
Čtěte s námi...

Chronická obstrukční choroba bronchopulmonální

Chronická obstrukční choroba bronchopulmonální (CHOPN) je chronické, pomalu postupující onemocnění. Jeho následkem dochází k trvalé obstrukci průdušek a plic a také ke zvýšené zánětlivé odpovědi dýchacích cest na chronické vdechování škodlivin a plynů.

Toto onemocnění je kombinací chronické bronchitidy (kašel, stridor), emfyzému (patologické rozšíření dýchacích cest) a chronické obstrukce dýchacích cest. Vyvíjí se léta bez jakýchkoli projevů.

TIP:
Chronický zánět průdušek a kouření v úzké souvislosti
Kouření, cigarety a jejich dopad na zdraví

Zhoršující se neprůchodnost v plicích vede k jejich nedostatečnosti a smrti pacienta.

Stav je nevratný, trvalý, s tendencí progrese, a léčí se jen projevy onemocnění. Úplně vyléčit se nedá.

Na základě stupně obstrukce rozdělujeme CHOPN do několika kategorií podle klasifikace GOLD (Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease). Existuje už i nová klasifikace A, B, C, D, avšak kvůli lepší přehlednosti je popsána starší, stále lékaři používaná.

Tabulka s rozdělením CHOPN podle klasifikace GOLD

Co se děje v plicích?

Plyny a jiné škodliviny způsobují poškození struktur plic a destrukci plicního parenchymu. Následkem toho dochází i k poruchám jejich funkcí.

Zmnožením pohárkových buněk a zvětšením objemu submukózních žlázek v plicích (hypertrofie) se nejprve zvyšuje sekrece hlenu.

Nadměrná tvorba hlenu a zánětlivé změny na stěnách dýchacích cest vytvářejí obstrukci. Tím se zužuje plicní prostor a dochází ke snížení průtoku vzduchu.

Jak se CHOPN projevuje navenek?

Pacienti s chronickou obstrukční chorobou v úvodu nemusí vědět, že mají toto onemocnění.

Změny na plicích se vytvářejí roky. K lékaři pacienty donutí zajít až projevy onemocnění, které jsou mnohdy nezvratné.

Nejčastějším důvodem vyhledání lékařské pomoci je dušnost, snížená fyzická výkonnost pro problémy s dýcháním a chronický neutuchající kašel.

1. Nejprve se u pacientů s CHOPN objevuje zvýšená ponámahová dušnost, podobně jako je tomu u kardiaků. Ta se stupňuje, nastupuje po minimální námaze a v klidu. Zhoršuje se při běžných infekcích dýchacích cest, které dříve nemocný překonával bez větších problémů, a také v noci.
2. Dýchání je nejprve rychlejší a mělčí (tachypnoe). Později je výrazně oslabeno a pacient musí zapojovat i pomocné dýchací svaly (viditelné pohyby na hrudi a břiše).
3. Pacienti mají hlavně problém s výdechem. Zvýšený odpor v dýchacích cestách způsobuje menší vyprazdňování vzduchu plícemi a způsobuje ztížený výdech.
4. Při dýchání se často vyskytují projevy obstrukce dýchacích cest, které se navenek manifestují jako pískavé zvuky (stridor) či slyšitelné vrzání na plicích.
5. V závažných případech se objevuje modré zbarvení akrálních částí (cyanóza rtů, nosu, uší, konečků prstů). Je způsobeno nedostatečným okysličením tkání, následkem poruchy plicních funkcí.
6. Dalším typickým projevem CHOPN je produktivní kašel, který se časem stává chronickým. Kašel se objevuje převážně během spánku a je vlhký. Nemocný vykašlává více nebo méně hlenů různé konzistence. Přítomen může být i hnis. Zvýšená produkce hlenů bydlí v zimním období.
7. U pacientů dochází k hyperinflaci hrudníku. Navenek hrudník připomíná sud. Říká se mu tzv. soudkovitý hrudník.
8. CHOPN nepoškozuje jen samotné plíce, ale má také systémové následky. Přidružují se také onemocnění srdce např. cor pulmonale - tzv. plicní srdce, až jeho selhávání, a onemocnění jiných orgánů.

Tabulka se stupni CHOPN na základě projevů podle
mMRC (Modified Medical Research Council grading)

U koho hrozí riziko vzniku chronické obstrukční plicní nemoci?

I když úvod článku může být matoucí, CHOPN má mnoho příčin. Není to jen škodlivý cigaretový kouř. Cigarety jsou hlavním faktorem spouštějícím toto onemocnění, avšak ani zdaleka ne jediným.

Pojďme se spolu podívat na hlavní prokázané příčiny vzniku chronické obstrukční plicní nemoci.

Vnější rizikové faktory

Mezi vnější faktory způsobující obstrukci plic patří vdechnuté škodlivé částice, reaktivní plyny či mikroorganismy.

Nejzávažnějším negativním faktorem je cigaretový kouř, který obsahuje směs škodlivých látek, a to karcinogeny, teratogeny a jiné.

CHOPN způsobují i různé anorganické částice, které se mohou vyskytovat v pracovním prostředí.
Jedná se například o prachové částice uhlíku, křemíku nebo aerosoly síry, chlóru a jiných prvků.
Nebezpečí představují i výpary leptavých plynů u některých zaměstnanců.
Ohroženi jsou i pracovníci na stavbách při práci s cementem nebo pracovníci v jiných průmyslových odvětvích, například při výrobě a zpracování kovů.

V dnešní době se pozornost zaměřuje také na riziko domácího prostředí. Dlouhodobé používání tuhých paliv a nedostatečné odvětrávání způsobují chronickou inhalaci škodlivin. Tím zvyšují možnosti vzniku CHOPN, ale i jiných zdravotních potíží.

Kromě anorganických představují problém i organické částice.
Tuto skupinu patogenů tvoří bakterie, viry, plísně a spory.
Opakované vdechování mikroorganismů a poškození plic jimi způsobená, především ta neléčená (casus socialis, nevyhovující podmínky, plísně, opakované infekce, nedostatek financí na léčbu a odstranění vyvolávajícího faktoru), vedou k chronickému poškozování plic a vzniku CHOPN.

Vnitřní rizikové faktory

Mezi vnitřní rizikové faktory řadíme genetickou predispozici a nutriční faktory.

Ověřenou genetickou determinantou vzniku CHOPN je deficit α1-antitrypsinu (AAT).
Jeho hodnota nižší než 10 % normální hodnoty (0,78g až 2 g) predisponuje pacienta k dřívějšímu vzniku rozedmy plic.
V případě, že je takový pacient vystaven současně i vnějším rizikům, může u něj onemocnění vzniknout dříve. Může mít případně těžší stupeň.

Jak CHOPN ovlivňuje kvalitu života pacienta?

Po porodu dítěte následuje první nádech. Od tohoto okamžiku je dýchání nedílnou součástí života každého z nás až do smrti organismu.

Život pacientů se závažnou formou CHOPN není jednoduchý. To, co my bereme jako samozřejmost, se pro ně může stát bojem o přežití.

Chronická bronchopulmonální choroba činí těžkým to, co za normálních okolností člověk ani nevnímá. Dýchání.

Snížená fyzická aktivita

Lehčí forma chronické obstrukční choroby se neprojevuje nějak výrazně. V úvodu se pacient zadýchává jen při větší fyzické aktivitě. Navenek se manifestuje jako rychlejší dušnost při činnostech, které dříve pacient zvládal bez obtíží (túra, sport, tanec, pracovní výkon).

Při středně těžké formě onemocnění nastupuje problém s dýcháním i při běžných činnostech, které nevyžadují mnoho námahy (cesta z obchodu, vyšlapání schodů, úklid domácnosti).

Pacienti s těžkým stupněm CHOPN přestávají být soběstační tak, jak bývali. Už minimální námaha jim způsobuje dyspnoe (krátká procházka, dojít na WC). Vyžadují nejen pomoc rodiny, ale také inhalaci kyslíkem doma – DDOT.

Kritická obstrukční choroba již nedovoluje nemocnému žádné aktivity. Ten bývá většinou hospitalizován v nemocnici, kde je monitorováno nejen jeho dýchání a množství kyslíku krve, ale také množství oxidu uhličitého a ostatní životní funkce.

Časté buzení se v noci

Jeden z důvodů častého buzení se v noci u pacientů s CHOPN je dušnost, když je běžně tělo spícího člověka v horizontální poloze.
Problém s dýcháním a dušení ho nutí se vertikalizovat, a tedy zaujmout klidovou polohu v sedě pro usnadnění dýchání.
V těžších případech spává vsedě.

Nejsou to jen dýchací potíže, kvůli kterým se pacient probouzí ze snu.
Během spánku je nemocný v klidu, dýchá mělčeji a pomaleji. To napomáhá hromadění se hlenů v plicích, případně hleny a sliny zatékají do hrdla, a to jej nutí a dráždí ke kašli.

Ztráta společenského statusu

Pacienti s obstrukční chorobou nejen těžce dýchají, ale také velmi často kašlou, přičemž vykašlávají hleny.
Navenek působí pro ostatní nemocně a odpudivě. Proto se jim lidé spíše vyhýbají.

Proto časem někteří z nich přestávají tolik navštěvovat různá veřejná místa, jako jsou restaurace, bary, kina či knihovny.
To, jak se na ně ostatní dívají a odcházejí od nich, je nepříjemné. Proto raději dobrovolně ruší společenské kontakty.

Izolovanost, nedostatek možností

Pacienti se uzavírají do sebe, stávají se izolovanějšími. Může za to jednak horší kontakt s lidmi, jak již bylo výše popsáno, ale není to jediný důvod.

Izolace nemocného je způsobena i dýchacími obtížemi. Pacient ztrácí výdrž, a proto není schopen absolvovat některé aktivity ani s blízkými rodinnými příslušníky (dovolená, sport, nákupy).

V nejhorším případě vyžaduje nutnost kyslíku v domácím prostředí.
To znamená, že má doma kyslíkový přístroj s rozvodem.
Na rozvodu je napojena kyslíková hadička a končí kyslíkovou maskou nebo brýlemi.
Na kyslík bývá pacient napojen několik hodin denně, u některých neustále.

Psychické problémy, deprese

Každé závažnější onemocnění, jakož i omezování činností jím způsobené, má za následek špatný psychický stav pacienta.
Špatnou diagnózu a její následky nezvládá každý jednotlivec stejně.
Prožívání každého pacienta je individuální.

Každopádně to každého poznamená. Nejčastěji se objevuje špatná nálada, deprese, plačtivost.

Ti, co své emoce neumí dát najevo, zase zápasí s nervozitou, špatnou náladou, podrážděností až agresivitou vůči jiným.

Prevence a současné možnosti léčby chronické obstrukční plicní nemoci

Chronická obstrukční plicní nemoc je onemocnění, jehož podstatou je ireverzibilní (nezvratné) poškození plicní tkáně.

To znamená, že je nevyléčitelné. Je ale do jisté míry léčitelné. Existují léky a možnosti, které usnadňují pacientovi do jisté míry dýchání a kvalitu života.

Tak jako u většiny nemocí i zde platí, že čím menší je postižení daného orgánu, tím je léčba efektivnější. Prevence a edukace obyvatelstva má ovšem největší význam.

Prevence vzniku CHOPN

Vzhledem k vysoké morbiditě, invaliditě a mortalitě obstrukční plicní nemoci má prevence velký význam.

Preventivní opatření jsou primární a sekundární. Hlavní důraz je kladen na primární prevenci.

• primární prevence CHOPN – je zaměřena na eliminaci rizikových faktorů
• sekundární prevence CHOPN – provádí se u pacienta, který již má diagnostikované onemocnění (léčba, dispenzarizace)

Tabulka se základními preventivními opatřeními

Léky používané při léčbě CHOPN

Farmakologická léčba, ale i nefarmakologické intervence prokazatelně zlepšují funkce plic, zlepšují kapacitu zátěže, a tím zlepšují kvalitu života pacienta.
Zároveň napomáhá bránit progresi onemocnění, mírní jeho projevy, zvyšuje tělesnou zdatnost, a tedy celkově zlepšuje zdravotní stav pacienta.

Základem lékové terapie stále zůstávají inhalačně aplikovaná bronchodilatancia s dlouhodobým působením.

Aby byla léčba efektivní, je ale nutná předchozí edukace pacientů o jejich onemocnění a také eliminace rizikových faktorů. Toto bývá někdy problém hlavně u kuřáků, kteří se nemohou vzdát své cigarety.

Nejčastěji používané léky při CHOPN:

• krátkodobě působící bronchodilatancia (zmírňují obstrukci dýchacích cest, usnadňují dýchání a vykašlávání hlenu)
• dlouhodobě působící bronchodilatancia (zmírňují symptomy onemocnění, čímž zlepšují toleranci fyzické zátěže)
• anticholinergika (roztahují dýchací cesty, usnadňují dýchání a vykašlávání hlenu, zmírňují symptomy onemocnění)
• inhalační krátkodobá β2-sympatomimetika (používají se v akutních případech, kdy dojde ke spasmu dýchacích cest)
• dlouhodobá β2-adrenergika (používají se v těžkých případech onemocnění, působí dlouhodobě)
• inhalační kortikoidy (jsou indikovány při opakovaných exacerbacích)
• oxygenoterapie (léčba kyslíkem v těžších případech, nebo při respiračním selhávání)
• antidepresiva (představují důležitou součást léčby psychických následků CHOPN)