Jak rozpoznat poruchy koordinace pohybů a jejich příčiny, příznaky?

Ataxie znamená poruchu koordinace pohybů. Jde o poruchu, při níž svaly nejsou pod kontrolou. Pohyby jsou sice dobrovolné, ale neobratné a těžkopádné.

Jedná se o svalové potíže nejen v koordinaci, ale i v ovládání.

Někdy se ataxie popisuje jako ztráta koordinace v těle. Může zahrnovat klopýtání nebo pády.

Při ataxii může mít pacient zhoršenou chůzi nebo rovnováhu. Kromě toho může mít zhoršené vyjadřování, zhoršenou celkovou koordinaci pohybů nebo polykání a zhoršené pohyby očí.

Ataxie obvykle souvisí s poškozením části mozku, která je zodpovědná za koordinaci pohybů. Touto částí mozku je mozeček. Problém však může souviset i s poškozením drah mozečku (spojení s jinými částmi mozku).

Koordinace pohybů je složitý proces, který umožňuje například pohybovat očima, mluvit, ale také stát nebo přesně mířit rukou.

Mozeček je složitá část mozku umístěná na spodině lebky. Je propojen s mozkovým kmenem a dalšími částmi mozku. Mozeček pomáhá koordinovat pohyby očí, řeč, polykání nebo rovnováhu.

Existují tři typy mozečkové ataxie:

1. Získaná - Může být vyvolána užíváním alkoholu, některými léky (barbituráty, benzodiazepiny, antiepileptika), toxiny (rtuť a těžké kovy), nedostatkem nebo nadbytkem vitaminu B6, problémy se štítnou žlázou, náhlou mozkovou příhodou, sklerózou multiplex, autoimunitními onemocněními (sarkoidóza, encefalomyelitida...), infekcemi (borelióza, HIV, covid-19), paraneoplastickými syndromy, abnormalitami mozku (nezhoubný nádor s útlakem okolí), úrazem hlavy nebo mozkovou obrnou.
2. Degenerativní onemocnění - Atrofie mnohočetného systému. Objevuje se kolem 50. roku života. Přítomna je ataxie spolu s dalšími příznaky, např. poruchami spánku.
3. Genetické příčiny - U vrozené mozečkové ataxie je přítomný zmutovaný gen, který vytváří nesprávný protein. Tento protein omezuje nervové buňky v mozečku a míše (spinocerebelární ataxie). Způsobuje jejich postupnou degeneraci. S postupujícím onemocněním se zhoršují koordinační problémy. Kromě této formy se vyskytují také epizodická ataxie, Friedreichova ataxie, Wilsonova ataxie a další...

K ataxii vede mnoho onemocnění, od užívání alkoholu, mozkové mrtvice, nádoru mozku, degenerace mozku, roztroušené sklerózy až po genetická onemocnění nebo užívání některých léků.

Ataxie se může objevit náhle a může způsobit tyto projevy:

• zhoršené soustředění
• klopýtavá chůze
• zhoršená rovnováha a celková rovnováha
• potíže s jemnou motorikou, například při jídle, psaní, stisknutí tlačítka atd.
• změny v řeči
• nevědomé pohyby očí (nystagmus)
• potíže s polykáním

Užší dělení ataxie podle místa vzniku:

1. Senzorická ataxie - Jedná se o poškození somatosenzorického nervového systému. Jsou poškozeny smysly jako zrak nebo sluch a je narušena jejich hlavní koordinace.
2. Cerebelární ataxie - Příznak ataxie se objeví, když je mozeček přímo poškozen nějakým onemocněním. Může jít o nezhoubný nádor, demyelinizaci, úraz a podobně.
3. Vestibulární ataxie - Při poškození vestibulárního aparátu (vnitřního ucha) se také objevuje ataxie. Dochází například k neschopnosti chůze v přímém směru nebo k závratím. K tomu dochází při zánětu statoakustického nervu, jeho nádoru nebo degeneraci.

Lékař podle řady vyšetření určí, kde je hlavní příčina ataxie a o jaký typ ataxie (nekoordinovanosti) se jedná.

Příčiny

Mezi hlavní příčiny ataxie patří například:

• Náhlá mozková příhoda - onemocnění související s nízkým zásobením mozkové nebo míšní tkáně kyslíkem
• Demyelinizační onemocnění - roztroušená skleróza
• Působení těžkých kovů - např. rtuti
• intoxikace alkoholem a alkoholismus - vede k problémům v mozečku
• Léky- chemoterapie, antiepileptika, barbituráty, benzodiazepiny...
• Infekční onemocnění - především borelióza, HIV
• Autoimunitní onemocnění - např. celiakie
• Nedostatek vitaminu B6 a B12
• Vrozené příčiny - genové mutace

Zajímavá fakta

Lékaře je třeba vyhledat, když člověk ztratí rovnováhu, má slabší horní nebo dolní končetinu, upadne, má potíže s chůzí nebo začne bez zjevné příčiny polykat.

Taxi (koordinaci pohybů) posuzuje neurolog při běžném vyšetření. Jedná se o test prstem na nos nebo patou na koleno. Pacient se snaží trefit prstem na špičku nosu z jedné strany a pak na opačnou stranu se zavřenýma očima. Podobně je tomu u dolní končetiny.

Při ataxii je obtížné udržet polohu a udržet nohy u sebe po dobu 30 sekund.

Když je v okolí tma, může se ataxie prohloubit.

Při ataxii se mění také chůze. Člověk ztrácí schopnost pravidelně a rytmicky koordinovaně došlapovat a někdy noha padá.

Dysdiadochokineze je jev, kdy pacient při tleskání zaostává. Podobně je tomu i při jízdě na kole. Pohyby pak nejsou symetrické a správné.

Jako doprovodný příznak ataxie se může objevit intenční třes. Při výzvě k položení prstu na špičku nosu se objevuje třes (tremor) zejména na začátku pohybu.

Mezi další příznaky spojené s ataxií patří sakadické pohyby, nystagmus, dysartrie nebo dysmetrie.

K diagnostice ataxie se používá řada vyšetření. Kromě základního neurologického vyšetření k nim patří CT (počítačová tomografie) a MRI (magnetická rezonance).

Součástí vyšetřování tohoto onemocnění jsou také krevní testy, svalové biopsie, lumbální punkce a genetické testy. Používají se také evokované potenciály, například sluchové potenciály.

Alkohol má afinitu (přilnavost) k mozkové tkáni. Při nadměrném pití ji postupně poškozuje.

Prevence a léčba

V léčbě pomáhá nejen samotný nácvik chůze, ale také používání holí nebo jiných pomůcek.

Někdy je nutné léčit potíže s polykáním nebo řečí. V takovém případě může pomoci i logoped.

Při nedostatku vitamínů je nutná správná suplementace vitamíny.

Při diagnóze celiakie se pacientovi doporučuje dodržovat bezlepkovou dietu.

Jakákoli léčba ataxie se snaží odstranit hlavní příčinu, to znamená léčí samotné onemocnění. Když se ji podaří zvládnout, může příznak nekoordinovanosti částečně nebo i zcela vymizet. Podobně je tomu i při intoxikaci alkoholem.

Důležitou roli v léčbě ataxie hraje také rehabilitační a balneologická léčba.