Léčba krvácení do mozku: léky nebo neurochirurgie?

Jak se léčí spontánní typy hemoragie?

Cílem léčby intracerebrálního krvácení je zabránit dalšímu růstu hematomu a zastavit krvácení.

Včasná léčba zabrání komplikacím a pozdním následkům krvácení.

Terapie spočívá v korekci krevního tlaku antihypertenzivy. Při snaze o rychlé snížení tlaku se podávají intravenózní hypotenziva, například urapidil. Je nutné nepřetržité monitorování krevního tlaku u lůžka pacienta.

Dále se pozornost zaměřuje na hemostázu a úpravu hemokoagulace (srážení krve).

Při objemném otoku mozku je na místě antiedematózní léčba, konkrétně intravenózně podávaný manitol.

Důležitá je také správná poloha pacienta. Hlava by měla být o 30–45 ° výš než zbytek těla.

V některých případech pacient nereaguje na léčbu, jeho klinický stav progreduje a zhoršuje se jeho vědomí. Je nutné jej uvést do umělého spánku s napojením na umělou plicní ventilaci.

Neurochirurgická léčba se provádí s cílem vypustit velké hematomy mimo bazální ganglia s objemem 30–100 ml. Tento postup rychle sníží intraluminální tlak a zmírní riziko ischemie v okolí hemoragie.

Chirurgická léčba může pacientovi zachránit život, ale nezlepší reziduální neurologický deficit.

Počáteční léčba pacienta se subarachnoidálním krvácením zahrnuje absolutní klid na lůžku. Doporučuje se být v klidné, tmavé místnosti s podloženou hlavou.

Tlumení silných bolestí hlavy se dosahuje podáváním analgetik a anxiolytik (léky proti psychickému neklidu a úzkosti). Mohou se podávat antiemetika (léky proti zvracení). Podáváním např. fenytoinu se předchází vzniku epileptických záchvatů.

Zvláštní pozornost je věnována úpravě krevního tlaku. Provádí se EKG, aby se včas odhalily a léčily srdeční arytmie.

Po správné diagnóze a zjištění prasklého aneurysmatu je indikována neurochirurgická léčba. Má za úkol odstranit aneurysma z oběhu.

Jsou možné dva neurochirurgické přístupy. O konkrétním postupu rozhoduje chirurg:

1. odříznutí krčku z vnější strany aneurysmatu neurochirurgickou svorkou
2. intravaskulární ošetření aneurysmatu pomocí spirálky zavedené dovnitř aneurysmatu k vyplnění vaku. To se nazývá coiling

V současné době je cílem operovat aneurysma do 48 hodin od jeho prasknutí. V té době se u pacientů ještě neprojevuje reflexní zúžení cév (spasmy).

Cílem rychlé operace je zabránit opakovanému krvácení a ischemickému poškození mozku v důsledku vasospasmu.

Cílem medikamentózní léčby je snížit riziko opětovného krvácení, minimalizovat křeče a předcházet komplikacím.

Léčba po úrazu

Primární léčbou epidurálního krvácení je urgentní neurochirurgická operace.

Po vypuštění hematomu se ošetří zdroj krvácení a případné zlomeniny lebky. Jako prevence dalšího krvácení se k lebečním kostem přišije tvrdá plena.

Při epidurálním krvácení způsobeném krvácením z žíly nebo žilního plexu se hematom nemusí rychle a expanzivně zvětšovat. V takových případech přichází v úvahu i konzervativní léčba bez nutnosti chirurgického zákroku.

Je však nutné pacienta až do vstřebání hematomu sledovat pomocí opakovaných CT vyšetření mozku.

U akutního subdurálního hematomu je léčbou volby rovněž chirurgický zákrok. Krevní obsah se při něm vypustí otvorem vyvrtaným v lebce.

Při rozsáhlém otoku mozku s posunem mozkových struktur je nutný rozsáhlejší neurochirurgický zákrok.

Provádí se tzv. dekompresivní kraniektomie. Oddělí se část kosti, aby oteklý mozek nebyl v malém prostoru lebky stlačen. Po návratu mozku do jeho polohy a splasknutí otoku může být tento kus kosti vrácen zpět na své místo.

Chronický subdurální hematom se léčí kontinuální 24hodinovou drenáží (postupným vypouštěním obsahu). Někdy jsou chronické hematomy obaleny vazivovým obalem. V takovém případě se opět provede kraniektomie a hematom i pouzdro se odstraní.