Léčba klíšťové encefalitidy: Léky i ostatní opatření

Léčba klíšťové encefalitidy je pouze symptomatická. Kauzální léčba této nákazy neexistuje.

Na trhu není dostupné žádné účinné specifické virostatikum.

V první fázi onemocnění se vysoká teplota a bolesti hlavy zvládají podáváním běžných analgetik a antipyretik. Pacient je léčen v domácím prostředí, často svépomocí, jelikož v první fázi ještě podezření na klíšťovou encefalitidu není.

Takto příznaky po pár dnech samy ustoupí.

Pokud je přítomen výtok z nosu a bolesti vedlejších nosních dutin, lékař naordinuje antibiotickou léčbu. Ta je však na virus neúčinná, a tedy zbytečná.

Ve druhé fázi onemocnění je při lehčím meningitickém průběhu dostačující analgetická a antipyretická medikace, řádná hydratace a výživa. Poté, co symptomy spontánně ustoupí, následuje důkladná rehabilitace a dlouhá rekonvalescence.

Encefalitida má však dramatičtější příznaky.

V závažných případech je prvořadá hospitalizace pacienta. Symptomatická léčba je aktivní, podávaná intravenózně (tj. přímo do žíly).

U starších lidí, kteří trpí chronickými, např. metabolickými chorobami (jako je např. diabetes mellitus), je třeba dbát na dobrou kompenzaci těchto onemocnění. Základní je intravenózní hydratace, kvalitní výživa, kontrola glykémie, tlaku krve či srdeční aktivity.

První příznaky zmatenosti nebo poruchy vědomí (spavost, apatie, delirium, bezvědomí atd.) jsou znameními pro zahájení antiedematózní léčby. Jedná se o kortikosteroidní terapii, případně o podání manitolu ke zvládnutí otoku mozku, který při větších rozměrech může ohrožovat život pacienta.

Podpory prokrvení a funkce mozku dosáhneme podáním tzv. nootropik (vinpocetin, piracetam).

Při psychickém neklidu a zmatenosti jsou vhodná i psychofarmaka.

Antibiotika se při primární virové infekci nepodávají. Dojde-li však k sekundární bakteriální superinfekci, je jejich podání nezbytné.

Někdy je lékař indikuje takzvaně zkusmo, v průběhu diagnostického procesu, a to při obavě z purulentní meningitidy. Při obdržení pozitivního výsledku virového původce je třeba antibiotika vysadit.

Je to zejména z důvodu nezatížení pacienta zbytečnou terapií. Důvodem je také to, aby nevznikaly rezistentní kmeny bakterií při nadužívání antibiotik.

Nejzávažnější komplikací encefalitidy a encefalomyelitidy je porucha dýchání. Vyžaduje uložení pacienta na monitorované lůžko s napojením na umělou plicní ventilaci.

Stav po prodělané klíšťové encefalitidě, která proběhla s obrnami, vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci. Při postencefalickém syndromu pacienti užívají analgetika, nootropika, sedativa, antidepresiva a neuroleptika i v domácím prostředí.

Není vzácností, pokud pacient vyžaduje odbornou pomoc psychoterapeuta. Platí to zvláště tehdy, pokud bolesti, únava a nespavost trvají delší dobu nebo po zotavení zůstaly reziduální obrny končetin či obličeje.