Léčba hydrocefalu: Léky? Chirurgický zákrok, nutná drenáž

V případě léčby hydrocefalu je léčba pouze chirurgická. Účinná farmakologická léčba zatím není známa.

Principem chirurgického zákroku je odstranění příčiny hydrocefalu. Pokud je příčinou obstrukce nádor, je řešením jeho resekce, tedy odstranění.

Pokud je příčina obstrukce likvorových cest neznámá nebo se nachází v neoperovatelném místě, je řešením drenáž mozkomíšního moku. Likvor se odvádí z postranních mozkových komor do jiné tělní dutiny.

Drenážní systém (shunt) se skládá z trubice, která má komorový a periferní katétr a ventil. Ventil je nastavitelný na různé hodnoty otevíracího tlaku.

Každý ventil má také zabudovanou speciální gravitační jednotku, která zabraňuje nadměrnému odtoku velkého množství tekutiny, když pacient stojí vzpřímeně.

Periferní katétr se zavádí do tělní dutiny mimo lebku. Nejvhodnější tělní dutinou pro odvod likvoru je dutina břišní. Nachází se zde pobřišnice – obal všech břišních orgánů. Je to tenká blána, která dokáže absorbovat tekutiny.

Pokud břišní dutina není pro umístění drénu vhodná, např. z důvodu infekce nebo nedávné operace břicha, lze použít také pravou srdeční komoru.

Ilustrace ventrikulo-abdominálního shuntu, který odvádí přebytečnou tekutinu z mozku do dutiny břišní.
Shunt z mozkových komor vede do břišní dutiny, kam odvádí přebytečnou tekutinu. Ventrikuloperitoneal (ventrikuloperitoneální shunt, Collection catheter - sběrný katétr / Valve - chlopeň / Ventricles - komory / Peritoneal catheter - peritoneální katétr / Abdominal cavity - dutina břišní) Zdroj: Getty images

U malých dětí je popsán také způsob drenáže do pohrudniční dutiny, tedy oblasti pokrývající plíce. Tato metoda se však používá velmi zřídka.

Nejzávažnější komplikací operace se zavedením drénu je infekce. V případě infekce je nutné celý drén vytáhnout, zavést vnější drenážní systém, pacienta léčit antibiotiky a po vyléčení infekce operaci opakovat se zavedením nového shuntu.

Moderní metodou léčby hydrocefalu je endoskopická ventrikulostomie. Operuje se malým trepanačním otvorem vytvořeným tenkým vrtákem v oblasti čela a pomocí kamerového systému – endoskopu.

Principem je vytvoření malého okénka na spodině III. mozkové komory. Vytvoření této komunikace zajišťuje odtok likvoru z III. komory do prepontinní cisterny. To umožňuje volný průtok likvoru.

Tento postup je indikován v případech obstrukčního hydrocefalu s obstrukcí v oblasti Sylviova akvaduktu. Možnou komplikací je masivnější krvácení, např. z bazilární tepny.

Endoskopickou metodou lze dnes operovat více patologických stavů v nitrolebním prostoru, např. mozkové cysty, intraventrikulární nádory, nebo je možné provádět cílené tkáňové biopsie pro diagnostiku zhoubných nádorů.

fsdílet na Facebooku