Výron a podvrtnutí kotníku: častý problém sportovců i běžných lidí

Výron kotníku je velmi často spojen s jeho vyvrtnutím. Méně často k němu dochází při zlomeninách. Otok je způsoben poraněním vazů a šlach v hltanu.

Co je to kotník a k čemu slouží?

Kotník je jedním z nejdůležitějších kloubů v lidském těle. Spojuje holeň s chodidlem a je často příčinou mnoha zranění. Rizikovou skupinou jsou sportovci, ale zranění se nevyhýbají ani běžným lidem. Kotník je také prvním kloubem, který se podílí na dopadu na zem.

Kotník je váhonosný kloub, který spojuje tři kosti:

1. holenní kost (tibia)
2. lýtkovou kost (fibula)
3. hlezenní kost (talus)

Zajímavé:

Lidské chodidlo má 26 kostí.
Z původně plazivých chodidel se evolucí vyvinuly nohy, které umožňují nevzpřímené tělo.
Kost hlezenní (talus) je kost umístěná v metatarsu pod holenní a lýtkovou kostí.
Její důležitou úlohou je zpevňovat tělo a distribuovat zátěž na klenbu chodidla.
Za fyziologických podmínek je talus v normální poloze a interaguje s kostmi bérce, chodidla a rozděluje tlak na patu a metatarzální kosti.

Stabilitu nártu zajišťují vazy:

1. vnitřní vazy
2. vnější vazy

Kotník vykonává biomechanický pohyb ve čtyřech rovinách:

• Předozadní – dorzální flexe, plantární flexe
• Do stran – inverze a everze / supinace a pronace

Hlezenní kloub je první flexí, která se podílí na mechanice dopadu chodidla na podložku. Představuje tak pro kotník velké tlakové a mechanické zatížení.

Mechanika hlezenního kloubu zajišťuje vyrovnávání nerovností povrchu, po kterém chodíme nebo běžíme. Rovněž tlumí nárazy a otřesy způsobené během, zejména na nerovném terénu.

Zranění kotníku

Podvrtnutí (distorze) je poškození vazů, které spojují kosti na obou stranách kloubu, a kloubního pouzdra obklopujícího kloub.

Výrony jsou nejčastěji spojeny s:

• Dopadem na špatně rotované chodidlo – při běhu, po skoku, při pěší turistice
• Došlápnutím na nerovný povrch – jáma, kopec, omrzlina

Příznaky podvrtnutého kotníku jsou mnohdy stejné jako u zlomeniny.

Natažení je doprovázeno otokem a bolestí způsobenou zánětem zvaným tendinitida. Závažnost natažení určuje také délku léčby:

• U lehkého natažení – asi 3 týdny
• U těžšího natažení – 4 až 6 týdnů

POZOR!
Návrat ke sportovní aktivitě se doporučuje nejdříve po 2 měsících.

Natržení je identifikováno silnou bolestí. Je doprovázena také otokem a krevní sraženinou (hematomem) v rozsahu, který obvykle závisí na stupni ruptury. Natržení léčíme znehybněním po dobu nejméně 6 týdnů, aby tkáň mohla dorůst. Poté můžeme postupně rehabilitovat kotník.

Přetržení je úplné přetržení vazu. V tomto případě existují dvě možnosti, a to:

• Chirurgický zákrok – sešití přetrženého vazu
• Konzervativní léčba – bez nutnosti chirurgického zákroku (rozhoduje ošetřující lékař)

Přetržení může být také doprovázeno zlomeninou (frakturou) jedné z kostí kotníku. V tomto případě je nutná úplná fixace hlezenní kosti.

Celková doba rekonvalescence je 3 až 6 měsíců!

Podvrtnutí kotníku a výron

Kloub nese váhu celého těla, takže výše zmíněná nepřímá poranění jsou velmi častá. Mezi nejčastější patří podvrtnutí kotníku. Podvrtnutí nejčastěji postihuje sportovce, zejména běžce, ale může k němu dojít i při chůzi.

Vymknutý kotník je zranění, které často vzniká při nesprávném došlápnutí nebo doskoku na nohu. V důsledku toho dochází k poškození vazů zpevňujících kotník.

Příčiny a příznaky podvrtnutého kotníku

Kotník je kloub spojující lýtko s chodidlem. Kolem něj se nachází řada silných vazů, které zvyšují jeho odolnost při chůzi, skákání a dalších aktivitách.

Pokud se kotník vychýlí ze své normální polohy, může to mít za následek změnu jejího fyziologického postavení – podvrtnutí a následný výron.

Mezi hlavní a nejčastější příčiny patří:

• Nesprávný došlap
• Nerovný terén
• Běhání
• Nevhodná obuv (žabky, vysoké podpatky)

Příčinou podvrtnutí může být také pád nebo šlápnutí na nohu jinou osobou.

Prvním příznakem je zánět. Když krev proniká z cév do měkkých tkání a dalších struktur v oblasti kotníku, noha otéká a vytváří tzv. výron.

Dalšími příznaky jsou např.:

• Otok – je způsoben nahromaděním tekutiny ve tkáni
• Zarudnutí – způsobené zvýšeným průtokem krve v postižené oblasti
• Bolest – nervy v této oblasti jsou citlivější, posun způsobuje útlak
  • bolest je výrazná při změně polohy
• Pulzování - tzv. pocit tlukoucího srdce v místě poranění

Diagnostika a léčba podvrtnutého kotníku

Pokud jste si kotník pouze podvrtli, návštěva lékaře není nutná. To, co se na první pohled může zdát jako nezávažný stav, však může být vážnější.

Navštivte lékaře!

Pokud...

1. Máte silné bolesti, které nezmírňují volně prodejné léky ani běžné obklady
2. Nemůžete chodit – nemůžete se ani postavit na nohy
3. Máte změněný tvar kotníku nebo chodidla
4. Otok nezmizí ani po 4 dnech

Definitivní diagnózu stanoví ošetřující lékař. Po návštěvě praktického lékaře jsou pacienti s podezřením na podvrtnutý kotník odesláni ke specialistovi – nejčastěji k traumatologovi a v některých případech k ortopedovi.

Při poranění kotníku je však vhodné okamžitě navštívit traumatologickou ambulanci.

• Anamnéza – Po důkladném pohovoru lékař vyšetří chodidlo a lýtko nohy. Pátrá po bolestivosti a změně rozsahu pohybu v kotníku.
• Laboratorní odběry – Z krve stanoví zánětlivé parametry CRP (C-reaktivní protein), FW (Fareus westergren) a hladinu leukocytů (bílých krvinek).
• Zobrazovací metody – RTG (rentgenový snímek), MRI (magnetická rezonance) a CT (počítačová tomografie).

Přesný léčebný režim závisí na závažnosti stavu a příznaků.

Při domácí léčbě je nejdůležitější nezatěžovat kotník a striktně dodržovat následná doporučení lékaře.

Počáteční domácí léčba podle zásad RICE:

• R – rest (odpočinek)
• I – ice (led)
• C – compression (komprese)
• E – elevation (zvýšená poloha)

Následná léčba nejčastěji zahrnuje:

1. Klid – klid na lůžku s nohou nahoru. Postižené místo je vhodné chladit ledem nebo pomůckou speciálně k tomu určenou (gelové sáčky) vždy zabalenou v látce, např. ručníku.
2. Medikamentózní léčba – předepsaná nebo doporučená analgetika per os (léky proti bolesti), masti, krémy s protizánětlivým nebo analgetickým účinkem.
3. Pomůcky k odlehčení postižené končetiny – berle na lékařský předpis. Důležitým faktorem je přísné a správné dodržování pokynů stanovených ošetřujícím lékařem.
4. Pomůcky ke zpevnění postižené končetiny – ortézy, dlahy.

K fixaci poraněného kotníku e používají různé druhy obvazů a ortéz podle rozsahu jejich poškození. Dělí se na:

• Aktivní bandáže
• Stabilní ortézy
• Funkční ortézy
• Multifunkční ortézy

Tabulka s popisem bandáží a ortéz

Péče o výron kotníku

Důležitým a hlavním faktorem je v první řadě prevence. Důraz je třeba klást na vhodnou a pevnou obuv při chůzi, ale i v terénu a při sportu. Není dobré spěchat a na zvolené aktivity je třeba si vyhradit dostatek času.

Pokud se úrazu nelze vyhnout, je třeba:

• Odpočívat – nejlépe na lůžku s postiženou končetinou ve zvýšené poloze
• Používat led – pravidelné a systematické ochlazování pomáhá eliminovat výron
• Používat pomůcky – dle doporučení lékaře, nepodceňujte jejich význam a nutnost

Důležitá je také výživa a pitný režim. Do stravy je vhodné zařadit potraviny s vyšším obsahem minerálů, vápníku a hořčíku.

Vyzkoušejte:

Kurkumový zábal. Kurkuma má silné protizánětlivé účinky a může být velmi prospěšná jako podpůrná léčba.

Potřebujete:

• 2 lžíce kurkumy
• Voda – podle potřeby

Ingredience smíchejte dohromady, abyste vytvořili hustší pastu. Natřete na kotník a zabalte do potravinářské fólie. Zajistěte obvazem.