Lymfodrenáž: Jak podpořit lymfatický systém? K čemu slouží?

Co je to lymfodrenáž a kde všude pomáhá?

Lymfatický systém člověka

Lymfatický systém člověka hraje důležitou roli jako obranný štít. Od narození buduje a zlepšuje obranyschopnost a odolnost imunitního systému.

V průběhu života se v lymfatických orgánech tvoří protilátky proti nebezpečným a škodlivým látkám. V minulosti se lymfatickému systému přezdívalo "cévy s bílou krví".

Lymfatický systém se skládá z:

• Lymfy (mízy)
• Lymfatických uzlin
• Lymfatických cév
• Lymfatických orgánů

Lymfa

Lymfa je bezbarvá čirá tekutina, která vzniká z tkáňového moku a filtrací krevní plazmy. Jsou do ní filtrovány bílkoviny, vitaminy rozpustné v tucích, steroidní hormony a některé druhy kovů.

Hlavní funkcí lymfy je sběr, transport a odvod odpadních látek. Důležitou funkcí je její filtrace a čištění v lymfatických uzlinách.

Pohyb lymfy zajišťují pohyby hladké svaloviny cév, stahy okolních svalů, dýchací pohyby, peristaltika cév a sací tlak pravé srdeční síně.

Každý den se v lidském oběhu vymění 2 litry lymfatické tekutiny.

Lymfatické uzliny

Lymfatické uzliny jsou specificky umístěny v lymfatické žláze. Nacházejí se především v místech, kam proudí lymfa z určité části těla. Do lymfatické uzliny vstupují přívodné lymfatické cévy a z lymfatické uzliny vystupují odvodné lymfatické cévy.

Hlavní funkcí lymfatických uzlin je filtrace a čištění lymfy. Přezdívá se jim biologické filtry. Filtrují bakterie, viry, plísně a další škodlivé odpadní látky. Lymfa procházející uzlinami se tak čistí.

Lymfatické cévy

Lymfatické kapiláry se spojují do krevních cév. Obsahují specifické chlopně, které zabraňují zpětnému toku lymfy v těle. Jejich úkolem je zprostředkovat tok lymfy do lymfatických uzlin a orgánů. Jsou rozmístěny téměř po celém lidském těle a připomínají řečiště.

Lymfatické orgány

Lymfatické orgány se podle své funkce dělí na primární a sekundární. Primárním orgánem je červená kostní dřeň a brzlík.

Červená kostní dřeň je zodpovědná za tvorbu T-lymfocytů a B-lymfocytů, jejichž úkolem je obrana organismu (imunitní buňky).

Brzlík hraje roli zejména od narození do konce puberty. Lymfocyty v něm dozrávají a diferencují se ve specifické T-lymfocyty. Pomáhá rozpoznávat škodlivé a cizorodé látky. Po pubertě se mění na specifickou strukturu pojivové tkáně.

Sekundárním orgánem je slezina a lymfatické uzliny.

Mezi základní funkce sleziny patří filtrace a čištění krve. Dochází v ní ke ztrátě starých erytrocytů (červených krvinek). Další funkcí je produkce bílých krvinek. Produkují se zde lymfocyty, které jsou specifikovány do různých typů.

Funkce lymfatického systému:

• Produkce lymfocytů (imunitních buněk)
• Zvyšování obranyschopnosti organismu
• Rozpoznávání škodlivých látek
• Filtrace škodlivých a odpadních látek
• Filtrace a čištění krve

Lymfedém

Lymfatický otok neboli lymfedém vzniká, když produkty látkové výměny nejsou dostatečně odváděny lymfatickým systémem.

Jedná se o patologický jev způsobený nedostatečností lymfatického systému. Dochází k hromadění lymfy a jejímu nedostatečnému odvádění.

Otok se může objevit v kterémkoli segmentu těla. Nejčastěji však postihuje horní a dolní končetiny.

V důsledku nadměrného hromadění bílkovin nebo lymfy dochází v těle k zánětlivému procesu. Dochází k proliferaci kolagenních vláken. To vede k fibróze kůže a podkoží, a tím ke snížení pohyblivosti konkávy.

Mezi nejčastější příznaky lymfedému patří viditelné otoky, pocit těžkých nohou, tlak pod kůží, necitlivost postižené oblasti a problém s ohýbáním končetin v kloubech.

Lymfedém se podle etiologie dělí na primární a sekundární lymfedém.

Primární lymfedém vzniká v důsledku vrozeného onemocnění (aplazie, hypoplazie cév a další). Zpočátku se projevuje na dolních končetinách a šíří se směrem k srdci.

Obvykle se rozvíjí během puberty. Může se objevit i během těhotenství, infekce nebo úrazu, kdy se lymfatický systém nedokáže vyrovnat se zvýšeným tlakem.

Sekundární lymfedém může vzniknout v důsledku poškození lymfatického systému. Objevuje se v každém věku. Příčinami poškození jsou především úrazy, nádory, operace, obezita, záněty, imobilizace končetin a další.

V rámci diagnostiky a terapie lymfatických problémů je nutná konzultace s lékařem, který určí příčinu a zvolí způsob léčby.

Vhodná je podrobná anamnéza, vyšetření aspirací a palpací a výsledek cévního a srdečního vyšetření a lymfoscintigrafie.

Cílem léčby je zlepšit kvalitu života pacienta, zmírnit bolest, snížit otok, podpořit aktivaci lymfatického systému a zabránit možným komplikacím.

Lymfodrenáž

Lymfodrenáž je speciální léčebná technika zaměřená na podporu lymfatického a cévního systému.

Jedná se o specifickou masáž měkkých struktur těla, která zvyšuje transport a odtok lymfy.

V minulosti se tato metoda používala především při poruchách imunity a při léčbě zvětšených lymfatických uzlin. Jednalo se o vývoj metody spočívající v rytmických jemných pohybech stimulujících odtok lymfy.

Účinky lymfodrenáže:

• Podpora metabolismu
• Zvyšuje krevní oběh
• Podpora odtoku odpadních látek
• Zvýšení imunity
• Zvýšení regenerace tkání

Indikace lymfodrenáže

• Tromboflebitida
• Křečové žíly v dolní části těla
• Různé typy otoků
• Nezánětlivá kožní onemocnění
• Poruchy krevního oběhu
• Celulitida
• Bolesti hlavy a migréna
• Obezita
• Snížení hmotnosti (hubnutí)
• Kloubní onemocnění – artróza
• Zácpa
• Gynekologické potíže (bolestivá menstruace, sterilita)
• Oslabení imunitního systému
• Artritida (dna)
• Jizvy po operacích
• Poúrazové stavy
• Pooperační stavy v ortopedii
• Regenerace těla
• Pomáhá rychlejší regeneraci organismu

Kontraindikace lymfodrenáže

• Onkologická onemocnění
• Zánětlivá kožní onemocnění
• Závažná srdeční onemocnění
• Plicní onemocnění (astma, bronchitida)
• Onemocnění jater, srdce, ledvin
• Vysoký krevní tlak
• Přítomnost infekce a zánětu v těle
• Metabolické poruchy
• Zvýšená činnost štítné žlázy
• Neurologická onemocnění (mrtvice, epilepsie)

Manuální lymfodrenáž

Manuální (ruční) lymfodrenáž je manuální technika tvořená speciálními hmaty určitého tlaku a směru, které vedou k rozproudění toku lymfy.

Jednotlivé tahy využívají anatomického rozložení uzlin lymfatického systému. Tlak masírujících prstů by neměl překročit 40 mmHg. Pacient tuto techniku vnímá jako jemnou bezbolestnou masáž.

Doporučuje se po masáži příliš prudce nevstávat, aby se pacientovi nezamotala hlava. Je možná mírná bolest hlavy, která po chvíli odezní.

Silná, přetrvávající bolest hlavy po terapii může být signálem pro nesprávně provedenou lymfodrenáž, ale také signálem pro možný problém v těle. V takovém případě je nutná konzultace s odborníkem.

V daný den je nutné dodržovat klidový režim a dbát na dostatečný přísun čisté vody.

Lymfodrenáž má energeticko-očistný účinek a tělo zbavuje škodlivých látek a přebytečné vody. Někdo může být po masáži unavený a někdo naopak plný energie. Účinek terapie je individuální.

Pro aplikaci manuální lymfodrenáže je nutný rozsáhlý terapeutický kurz a následná praxe v oboru. Tato technika je pro své anticelulitidní účinky jednou z nejvyhledávanějších masáží pro ženy.

Přístrojová lymfodrenáž

Přístrojové lymfodrenáži se také přezdívá presoterapie/tlaková terapie.

Je známá také jako lymfatické kalhoty.

Jedná se o léčebnou proceduru, která napodobuje manuální lymfodrenáž pomocí masáže ve speciálním nafukovacím rukávu. Návleky obsahují několik vzduchových komor, které se v návaznosti na sebe nafukují a vyfukují.

Vznikají tak vzduchové (tlakové) vlny. Nejčastěji se používá tlak v rozmezí 20–40 mmHg. Během terapie je stimulován transport a odtok lymfy pacienta.

Nejčastěji se používají lymfatické kalhoty pro dolní končetiny a rukávy pro horní končetiny.

Přístrojová lymfodrenáž je vhodná také jako prevence žilních zánětů, urychluje zotavení po fyzické zátěži, používá se při rehabilitaci po úrazech a operacích, zlepšuje průtok krve tkání, pomáhá odstraňovat napětí v končetinách a pocity únavy.

Výhodou je přesné nastavení tlaku a programu, který vyhovuje pacientovi. Nevýhodou je nemožnost lokálního zaměření na problematičtější část těla.

Přístrojová lymfodrenáž trvá 20 až 45 minut. Doporučuje se přibližně 10 opakování.

5 tipů, jak poznat dobrou lymfodrenáž:

• Terapeut se seznámí s vaším zdravotním stavem
• Prvním krokem je uvolnění lymfatických uzlin
• Nepoužívá se žádný olej ani emulze
• Lymfodrenáž nebolí ani nezpůsobuje nepříjemné pocity
• Pokyny k následnému režimu po skončení ošetření

Lymfatický kineziotaping

Kineziotaping je léčebná metoda využívající léčebného účinku speciálních pásek aplikovaných na kůži pacienta. Účinek je založen na působení na měkké struktury těla na základě napětí a směru kinesiotapu.

Lymfatický kineziotaping je takový taping, který příznivě působí na lymfatický a cévní systém. Lymfatické cévy se díky lymfotapingu otevírají a usnadňuje se tok lymfy. Umístění pásky se podobá tvaru řečiště.

Tato technika se používá lokálně na problematických oteklých částech těla, zejména po úrazech a operacích nebo při léčbě jizev a křečových žil.

Lymfatické tejpování se často kombinuje s komplexními lymfodrenážními technikami, jako je manuální nebo přístrojová lymfodrenáž nebo pohybová cévní terapie.

Kompresní bandáže

Kompresní bandáže jsou nejdostupnější a nepostradatelnou součástí lymfatické a cévní terapie. Zevní komprese vytváří bariéru šíření otoku a zároveň podporuje lymfatickou drenáž.

Při správně zvolené bandáži dochází k lepšímu metabolismu a odplavování mediátorů zánětu.

Jedná se o typ léčby pomocí elastických obvazů, kompresivních punčoch nebo přístrojové komprese, která kompenzuje nedostatečnost svalové pumpy, omezuje překrvení povrchových žil a urychluje žilní průtok.

Krátkodobě po operaci se používají především kompresivní obvazy.

Pro dlouhodobé preventivní nošení se používá speciální kompresivní prádlo, které lze nosit pod běžným oblečením – kompresivní punčochy, podkolenky, punčochy, návleky na horní končetiny apod.

Cévní kinezioterapie

Základem podpory cévního a lymfatického systému je pohybová terapie. Používá se metoda cévní gymnastiky, která se skládá z jednoduchých opakovaných cviků. Provádějí se opakované svalové kontrakce a relaxace.

Cílem je stimulovat svalové pumpy a proudění krve a lymfy z konkrementů. Cévní gymnastika se kombinuje s vědomým dýcháním a dechovými pohyby.

Využívá se také hydrokinezioterapie – aktivní cvičení ve vodním prostředí s využitím hydrostatického tlaku a vztlaku vody, která působí jako bandáž.

Výsledkem cvičení ve vodě je lepší tonizace cévního systému, snížení vlivu gravitace a zvýšení práce svalů proti odporu vody, což podporuje návrat krve z periferních oblastí těla do srdce.

Je třeba dbát na pomalé provádění cviků bez houpání. Pohyb ve vodě přináší pacientovi příjemný pocit úlevy a svobody jak po fyzické, tak po psychické stránce.

Domácí tipy pro rozšíření lymfatického systému

Prvním typem je pravidelná chůze, při níž se aktivuje celý pohybový aparát a stimulují se lymfatické uzliny v podkolenních a loketních jamkách.

Běhání se doporučuje pouze v kvalitní měkké obuvi a na měkkém běžeckém povrchu. Tvrdé dopady mohou nepříznivě ovlivnit cévní systém.

Pravidelné cvičení je nezbytné pro udržení lymfatického systému.

K rozproudění lymfy jsou vhodná pomalejší protahovací cvičení s větším počtem opakování nebo kontrakcí a relaxací. Vhodné jsou také polohy, kdy jsou dolní končetiny výše než zbytek těla.

Jako příjemná automasáž je vhodná domácí metoda suchého kartáčování kůže, která rozšiřuje lymfu a zároveň odstraňuje odumřelé kožní buňky.

Pro pozitivní účinek na lymfatický systém je však nutné znát zásady, vhodné pohyby a směr suchého kartáčování (základem je jemný tlak směrem od periferie ke středu těla).

Domácí metodou je také střídání teplé a studené vody ve sprše. Působení horké vody rozšiřuje cévy a naopak působení studené vody je zužuje.

Tímto způsobem se posiluje hladké svalstvo cévní stěny a stimuluje se tok lymfy. Tato metoda se nedoporučuje při kardiovaskulárních onemocněních.

Maderoterapie je v současnosti používaná manuální metoda pocházející z Kolumbie. Jedná se o moderní masážní techniku využívající přírodní dřevěné válečky, které uvolňují především svaly a další měkké struktury těla.

Pohybem válečků směrem ke středu těla se stimuluje proudění lymfatického a žilního systému. Pro aplikaci maderoterapie na pacienty je nutné absolvovat odborný masérský kurz.