Hladina cukru v krvi: Co je normální a co je to hyper/hypoglykémie?

Jaká je ideální či nízká a vysoká hladina cukru v krvi?
Dále i hraniční hodnoty glykémie a norma u zdravého člověka nalačno.
Navíc vše je uvedeno v přehledné tabulce.

Jaká by měla být správná hodnota glykémie a co je třeba považovat za odchylku? Užitečné informace uvádíme v přehledné tabulce.

Hladina cukru v krvi se odborně označuje jako glykémie.

Cukr neboli glukóza je důležitý pro celý organismus, ale zejména mozek. Mozkové buňky jej potřebují pro svou správnou činnost, stejně jako kyslík.

Glykémie neboli cukr v krvi je z řeckého glykys (sladký) a haima (krev). Glyko pro týkající se cukrů a přípona emia značí vztah s krví.

Jelikož je glukóza jediným energetickým zdrojem, její nedostatek vyvolává poruchu mozkové funkce. Většinou takový stav nastává rychle. Odborně se označuje jako hypoglykémie, tedy snížená hodnota cukru v krvi. A nemusí se vyskytnout pouze u člověka s cukrovkou.

Na druhém konci se nachází stav hyperglykémie, nadměrné hladiny cukru v krvi.

Spojuje se zejména s onemocněním diabetes mellitus neboli s cukrovkou. Vyskytuje se však i při jiných chorobách, jako jsou například onemocnění jater, slinivky břišní, endokrinního systému či po některých lécích.

Náš organismus získává cukr z potravy.

Stejně tak i jiné základní složky potřebné pro jeho chod. A tedy bílkoviny, tuky, minerály, stopové prvky a vitamíny. Informace o nich si můžete nastudovat v magazínovém článku o základních živinách.

V těle se cukr uskladňuje ve formě glykogenu. Největší zásoba je v játrech a ve svalech.

Glykogen tvoří takzvanou glykogenovou energetickou rezervu.

Cukr, stejně jako ostatní látky v organismu, se transportuje cévami krví.

Hodnota cukru v krvi (glykémie) se určuje měřením z krve. Používá se k tomu krev ze žil, tedy venózní krev, a kapilár. Kapiláry jsou drobné cévy, jejichž bohatá změť se nachází například v bříškách prstů.

Hladina cukru v krvi se během dne mění v časové závislosti, při námaze, stresu a samozřejmě i po najedení se. Regulace glykémie v organismu je zajišťována více mechanismy, a to přesunem cukru z krve, tedy krevní plazmy do buněk.

Probíhá na hormonální, autoregulační a nervové úrovni. Tělo k tomu využívá hormony jako glukagon, katecholaminy (adrenalin) či tyroxin, které hladinu cukru v krvi zvyšují. Což má velký význam například při stresové reakci, aby bylo k dispozici dostatečné množství cukru pro jeho zvýšenou spotřebu.

Naopak hormon inzulín hladinu cukru v krvi snižuje.

Inzulín se tvoří ve slinivce břišní. A je důležitý při přesunu cukru z krve do buněk. Bez inzulínu nejsou buňky schopny cukr přijmout.

Hladina cukru je přísně hlídána v normálních mezích. Zvýšená či snížená hladina cukru v krvi mají za následek rozličné zdravotní potíže.

Vysoká hladina cukru v krvi se označuje jako hyperglykémie.

Nízká hladina cukru v krvi = hypoglykémie.

Jaké jsou hodnoty glykémie?

Správná hladina cukru v krvi je udržována v určité míře a naše tělo se ji za pomoci regulace snaží udržet ve vhodném rozmezí. To je důležité pro adekvátní chod organismu, činnost orgánů a přiměřenou funkci všech buněk a tkání.

Nejcitlivěji na hodnotu glykémie reaguje mozek, jelikož neurony jako jediný zdroj energie pro práci využívají právě glukózu.

Přehledná tabulka uvádí hodnoty glykémie

V literatuře a v různých publikacích se vyskytují malé odchylky v hodnotách glykémie.

Podobně je tomu i v případě porovnání různých laboratoří, které mají nastaveny své referenční hodnoty. Glykémie se liší i v závislosti na typu krve.

Plus...

Záleží na tom, zda je krev odebrána z žíly, z tepny či kapiláry. Podobně je tomu i v případě, pokud jde o plnou krev, plazmu nebo sérum.

Přečtěte si také:
Hypoglykémie - nízká hladina cukru v krvi, 
Hyperglykémie - co je třeba vědět, 
Dieta v cukrovce - vhodné, nevhodné a zakázané potraviny

Jak se stanoví hladina cukru?

K přesnému stanovení glykémie se využívají různé metody, které odrážejí metabolismus sacharidů. Krev je složená z různých komponentů, jako jsou například červené, bílé krvinky, destičky. Obsahuje minerály jako sodík, draslík, vápník a také látky jako cukr, bílkoviny či tuky, samozřejmě i různé krevní plyny.

Glykémie nalačno:
z kapilární krve 3,3–6,6
z venózní krve 3,9–5,5
v krevní plazmě 4,2–6,4

Koncentrace jednotlivých složek se liší i v závislosti na tom, z jakého typu krve se vyšetřuje. To může být:

• arteriální krev – je krev odebrána z tepen
• venózní krev – krev pocházející ze žil
• kapilární krev – z drobných cévních spletí, kde dochází k výměně plynů a jiných látek
• krevní plazma – obsahuje různé krevní složky, jako bílkoviny, elektrolyty, organické molekuly, fibrinogen a koagulační faktor
  • při jejím odběru se zabraňuje srážení, tedy koagulaci
• krevní sérum – neobsahuje buněčné elementy, její složení je podobné krevní plazmě, ale neobsahuje hemokoagulační faktor či fibrinogen
  • při odběru se koagulace nezastavuje

Doma či v laboratoři

Glykémie se přesně stanoví v laboratorních podmínkách. Ale orientačně se dá změřit i v domácím prostředí, v ambulancích lékařů primární zdravotní péče či záchranné zdravotní služby. Využívá se k tomu glukometr, což je měřič krevního cukru.

Tento přístroj mají k dispozici lidé léčení na cukrovku, tedy diabetes mellitus. Člověk, který má cukrovku na dietě nebo na tabletách, takový přístroj doma nemusí mít.

Při léčbě inzulínem si lidé musí kontrolovat hladinu cukru častěji.

Stav hypoglykémie nastupuje rychle. A to hlavně v případě, pokud se inzulín aplikuje a člověk se zapomene najíst. Jiným příkladem je náhodné podání vyšší či opakované dávky inzulínu.

I v případě, že jsou podávány pilulky, se může z různých příčin vyskytnout hypoglykémie či hyperglykémie. Stává se tak zejména v závislosti na jídle a dietní chybě.

Glukometr lze zakoupit. Je dostupný v různých provedeních a cenách.

Glykémie se měří pomocí glukometru, testovacího proužku a kapky krve.

Ta se nejčastěji získává z kapilárních cév, které se v bohaté změti nacházejí v bříškách prstů, ale třeba i v ušním lalůčku.

Postup měření hladiny krevního cukru v domácím prostředí

Jak se měří glykémie a odebírá krev z prstu, uvádíme v krátkém postupu:

1. připravíme si glukometr
2. testovací proužek
   • glukometr a testovací proužek musí být od stejného výrobce
   • glukometr musí být shodný s typem proužku a s kalibračním číslem
   • některé glukometry si kalibrují proužek automaticky
   • jiné je třeba ručně nastavit
   • pozor na životnost a energii baterie
3. dezinfekční prostředek
4. přichystáme jehlu
   • odběrové pero s jehlou
   • může být také klasická jehla pro odběr krve do stříkačky
5. testovací proužek vložíme do glukometru
6. prst vydezinfikujeme
7. napíchneme bříško prstu
8. odložíme pero, lancetu či jehlu do pouzdra
9. otřeme vytečenou krev z prstu
10. následně zmáčkneme konec prstu nad bříškem
    • nejlépe dvěma prsty v místě těsně nad vpichem a nehet
11. vyteče kapka krve
12. jak glukometr signalizuje
13. kapku krve zachytíme na testovací proužek
14. po pár sekundách glukometr vypíše hodnotu
15. na místě vpichu krátce přidržujeme a tlačíme tampon, aby nevytékala z prstu krev

Nepamatujete si hodnoty? Nevadí, pomůže vám kalkulačka:
Jaký mám cukr v krvi (glykémii): Nízký, normální, či vysoký?

Čas měření glykémie uvádí tabulka

Víte, co může ukázat glukometr?

Displej glukometru může zobrazovat aktuální a orientační hodnotu glykémie. Někdy se ale může stát, že na něm svítí i něco jiného. Podle výrobce může být variace různých nápisů.

Přesný popis bývá uveden v návodu k použití.

Co může glukometr zobrazit na obrazovce kromě hodnoty glykémie v tabulce

Jednotky glykémie

Výsledná hodnota na glukometru je zobrazena v určitých jednotkách. Nejčastěji je to v mmol na jeden litr, což se označuje jako mmol/l. Některé země používají mg na decilitr, tedy mg/dl (dcl). A co můžete dělat v takovém případě, pokud potřebujete provést převod?

Zapamatujte si číslo 18:
Při převodu z mmol na miligram násobte číslem 18
4,0 mmol/l x 18 = 72
Při převodu z mg do mmol dělíte číslem 18
72 mg/dl : 18 = 4,0

Některé důležité pojmy související s glykémií

Problematika cukrovky je komplikovaná. Běžný člověk nepotřebuje vědět všechno. Některé pojmy je ovšem dobré znát. V textu je použito množství výrazů i s vysvětlením.

Nyní je uvádíme ve zkratce.

Některé pojmy používané ve spojitosti s glykémií či cukrovkou:

• Hypoglykémie – nízká hladina cukru v krvi
• Hyperglykémie – vysoká hladina cukru v krvi
• Inzulín – pankreatický hormon, reguluje hladinu glykémie
• Inzulínoterapie – terapie inzulínem (podává se do těla inzulínovým perem, stříkačkou či pumpou)
• Perorální antidiabetika - pilulky, označují se jako PAD a jejich mechanismus je závislý na produkci tělu vlastního inzulínu
• glykosurie – cukr v moči, při překročení glykémie nad 10 mmol/l, což je ledvinový práh pro glukózu
• glykemický profil – vícečetné měření glykémie během dne, tvoří přehled o kolísání hodnot
• Diabetes mellitus I. typu – absolutní nedostatek inzulínu, potřeba inzulínoterapie
• Diabetes mellitus II. typu – metabolická porucha, ne vždy se vyžaduje inzulínoterapie, postačují dieta či PAD
• Gestační diabetes – těhotenská cukrovka
• Hypoglykemické koma – bezvědomí při nízké hladině cukru v krvi
• Diabetická ketoacidóza – život ohrožující komplikace cukrovky
• Diabetická neuropatie – poškození nervových funkcí pro cukrovku
• Diabetická retinopatie – poškození zraku kvůli cukrovce
• Diabetická nefropatie – poškození ledvin z cukrovky
• Diabetická noha – vředy a deformity na bérce, pro zhoršené prokrvení a infekce

O cukrovce ve zkratce

Cukrovka (diabetes mellitus) je chronické celoživotní metabolické onemocnění, které se vyznačuje zvýšením krevního cukru. Toto zvýšení má na svědomí buď nedostatek inzulínu, který se tvoří ve specifických buňkách slinivky břišní, nebo nedostatečný účinek inzulínu (inzulínová rezistence).

Inzulín je důležitým hormonem, který produkují Langerhansovy ostrůvky (Β/β Beta buňky) slinivky břišní.

Inzulín = insula (latinsky) = ostrov.

Jeho úkolem je "přeprava" cukru zprostřed krve do nitra buňky. Tam je cukr využit jako energie.

Přeměnou na ATP během glykolýzy – glykos = cukr a lysis = štěpení.

Inzulín reguluje hladinu cukru v našem organismu více mechanismy a na více místech. V játrech, ve svalech, dokonce i v součinnosti s tukovými buňkami.

Jeho regulace probíhá na základě několika procesů. Prvním je hladina cukru v krvi a dále vlivem ostatních hormonů.

Cukrovka se dělí na dva typy

Diabetes mellitus 1. typu

Prvním je diabetes mellitus 1. typu. Má autoimunitní základ (imunita člověka napadá tělu vlastní buňky) narušující funkci slinivky břišní. Následkem je absence inzulínu v krvi.

Inzulín je tedy třeba do těla uměle dodávat. Dělá se tak injekčně.

Tento typ cukrovky je většinou odhalen již v raném dětství nebo během mládí.

Příčina vzniku není známa. Předpokládá se genetický vliv a dědičnost, ale také prodělání některých virových onemocnění (coxsackie B1, spalničky, příušnice, rotaviry).

Diabetes mellitus 2. typu

Druhým ze zmíněných je diabetes mellitus 2. typu. Kdysi se označoval jako stařecká cukrovka, jelikož byl odhalen většinou ve vyšším věku, a ne u mladých.

V dnešní době se nicméně vyskytuje i u mladších než 40 či 30letých lidí, a dokonce i u dětí.

Nevhodný životní styl má svůj vliv...

Základem je nedostatek tvorby inzulínu nebo rezistence na inzulín. To znamená, že inzulín nemá dostatečný efekt a nedokáže se potřebně vázat na inzulínové receptory.

Inzulínové receptory obsahují téměř všechny buňky a jsou potřebné pro prostup cukrů do jejich nitra.

Příčinou vzniku je několik faktorů. Kromě genetiky například obezita.

Bez ohledu na typ cukrovky je pro diabetika důležité dodržování zásad zdravého životního stylu, diety a vyváženého stravování i důsledné a přesné užívání léčby.

Beztak má cukrovka své dlouhodobé komplikace. Bez kontroly správné hladiny cukru v krvi a nedodržováním léčebného režimu si je člověk dožene mnohem dříve. Hazarduje se svým zdravím a životem.

Cukrovka je v dnešní době označována jako pandemie neinfekční choroby, jelikož patří mezi rychle se šířící onemocnění na celém světě.

Zamysleme se... A opět skončíme u tak velmi zmiňovaného životního stylu.

Nedostatek pohybu, stres, nevyvážená strava, převaha cukrů ve stravě, nadváha a obezita a také zvýšená hladina LDL – špatného cholesterolu. Dále se zmiňuje nedostatek spánku, působení chemikálií a toxinů.

• 2. typ představuje přibližně 90 % ze všech cukrovek
• Což představuje přibližně 380 milionů lidí s diabetem 2. typu celosvětově
• 2. typ zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění až 4násobně
• Až 90 % ze všech diabetiků s 2. typem má nadváhu a obezitu

Těhotenská cukrovka

Známe i gestační diabetes – těhotenskou cukrovku. Má hormonální základ. Hormony placenty snižují účinnost inzulínu a tím zvyšují hladinu cukru v krvi.

Gestační diabetes = těhotenská cukrovka.

Navíc slinivka těhotné ženy nemusí být dostatečně "silná" pro zvýšení produkce inzulínu a nedostatečně reaguje na zvýšenou potřebu během těhotenství.

...velmi zjednodušeně a nepřesně napsáno...

Samozřejmě, nevyskytuje se u každé těhotné. Ale u každé těhotné ženy je vhodné a doporučeno kontrolovat hladinu cukru v krvi.

Postihuje přibližně 2–3 % těhotných.

V tomto případě jde pouze o dočasný stav. Ten se po porodu napraví. Ale existují i případy s pokračujícím diabetem 2. typu.

Rizikovými činiteli výskytu gestační cukrovky jsou:

• Nadváha a obezita před otěhotněním
• Rodinný výskyt cukrovky v rodině
• Těhotenská cukrovka v předchozích těhotenstvích
• Vysoký krevní tlak
• Zvýšená hladina cholesterolu
• Syndrom polycystických vaječníků
• Opakované spontánní potraty
• Zvýšené hladiny cukru v krvi před otěhotněním, takzvaný prediabetes
• Nedostatek pohybu
• Přemíra stresu

Zdravotní komplikace cukrovky

To, že hladina krevního cukru je důležitá pro činnost mozku, je již zřejmé. Bez cukru mozek nepracuje a výsledkem jsou náhlé neurologické potíže. Objevují se například porucha řeči, mobility, člověk může navenek budit dojem opilosti, dezorientace, změny chování až bezvědomí.

Tyto potíže vznikají poměrně akutně a stejně rychle lze i zvládnout.

Patologická odchylka glykémie vytváří ale také dlouhodobé neboli chronické problémy.

Hyperglykémie škodí cévám, nervům, ledvinám či očím. Hodně cukru v krvi, nadbytek tuků a vysoký krevní tlak jsou základem pro aterosklerózu a následně pro závažná onemocnění, jako je například ischemická choroba srdeční či akutní infarkt myokardu.

Zajímavé informace v článcích: 
Diabetes a jeho komplikace
Ischemická choroba srdeční
Infarkt myokardu

Neléčená nebo i nedostatečně léčená cukrovka způsobuje poškození cév. Následkem toho vzniká diabetická noha, různé kožní defekty, ulcerace neboli vředy, ale i nekróza. A to nejen na noze, ale také v jiných částech organismu. A u cukrovky se častěji vyskytují různé infekce.

A tolik ve zkratce k cukrovce.