Rozpad červených krvinek: Co je hemolýza a proč vzniká?

Rozpad červených krvinek je vážným klinickým příznakem, kterému se odborně říká i hemolýza. Nastává při něm krvinkový deficit. Může jít o projev onemocnění, a to přímo kardiovaskulárního charakteru.

Mnohdy je tento příznak přítomen i u některých jiných chorob.

Hemolýza se vyskytuje při dědičné poruše hemoglobinu, při tzv. srpkovité anémii. Ta se vyskytuje převážně u dětí černé barvy pleti. Také mohou hemolýzu zapříčinit některé poruchy imunity.

Průvodním znakem je žloutenka. Při rozpadu červených krvinek se totiž uvolňuje železo a hem (červené barvivo). To se následně mění na žluté barvivo zvané bilirubin. To odchází z organismu žlučí a stolicí.

Při vysoké hladině bilirubinu v krvi se obarví kůže, sliznice a také oční bělmo žlutě. Toto hromadění v krvi má v příčině zvýšený rozpad červených krvinek, ale i poruchu funkce jater, a to například při zánětu jater (hepatitidě) nebo i při cirhóze.

Jiným stavem je, když se žluč hromadí a neodtéká do střeva.

Anémie

Známe tyto příčiny anémie:

• snížená tvorba červených krvinek (poruchy kmenových buněk, nedostatek vitaminu B12 a kyseliny listové)
• zvýšená ztráta červených krvinek, tedy erytrocytů, při hemolýze a krvácení
• při zvýšeném objemu plazmy vzniká takzvaná relativní anémie

Příznaky při anémii:

• únava, slabost, snížená tělesná výkonnost
• bledost kůže a sliznic
• dušnost, podle stupně i při minimální námaze
• zvýšený puls
• při zvýšeném rozpadu i žlutá kůže, sliznice a oční bělmo

Nejčastěji je rozpad erytrocytů charakteristický pro anémii (chudokrevnost). Anémie je onemocnění krve, při kterém se sníží hladina hemoglobinu (červené krevní barvivo vázající na sebe kyslík) a zároveň se sníží počet krvinek.

Existuje také forma anémie, při které dochází ke zvýšení ztráty již existujících červených krvinek, a to právě jejich rozpadem. Taková anémie vzniká například při poškození kostní dřeně a při nedostatku železa v organismu.

A také při nedostatku kyseliny listové a vitamínu B12, kdy vzniká zhoubná anémie (jinak také perniciózní či megaloblastová). Je důsledkem sníženého příjmu stravou, ale také jako následek celiakie, Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy a malabsorpce živin.

Krevní ztráty při úrazech

Kromě toho mohou nastat zvýšené ztráty erytrocytů při krvácení v důsledku zranění. Při úrazu může krev vytéct z rány přímo do vnějšího prostředí. U některých úrazů nastává i krvácení do jiného orgánu či dutiny.

Pokud se hromadí pod kůží, jsou viditelné modřiny, hematomy. Ty mění svou barvu podle toho, jak se rozpadá červené barvivo. Krevní buňky mimo krevní řečiště rychle odumírají.

Při poruše vnitřního prostředí

Krev rychle reaguje na změnu vnitřního prostředí. Homeostáza je dlouhodobě udržovaný stav vnitřního prostředí v hodnotách nutných k životu. Pokud se z nějakého důvodu nedá udržet stálost vnitřního prostředí, je následkem i rozpad červených krvinek.

Ty citlivě reagují na nízký nebo vysoký obsah tekutiny a iontů, a to hlavně sodíku a ve vnitrobuněčném prostoru. Informace o vnitřním prostředí jsou uvedeny v magazínovém článku o překyselení.

Jiná onemocnění krve

Objevuje se například při trombotické trombocytopenické purpuře. Také při hemolyticko-uremickém syndromu nebo při diseminované intravaskulární koagulopatii.

Při akutní hemolytické reakci dochází k náhlému a akutnímu rozpadu erytrocytů. Nastává například při transfuzi krve v případě, pokud nesouhlasí krevní skupiny. Případně i mezi matkou a plodem z týchž důvodů.

Problém může nastat i při implantované srdeční chlopni jako reakce erytrocytů na cizí předmět. Při přechodu v blízkém okolí umělé náhrady se poškozují krvinky. Jinou příčinou může být i talasemie.

Ostatní příčiny

Rozpad červených krvinek nastává i při cirhóze jater a některých vzácnějších onemocněních. Také při cukrovce dochází k rozpadu červených krvinek.

To nastává zejména u diabetiků s poškozenou funkcí ledvin. Příčinou je diabetická nefropatie.

Někdy může být rozpad červených krvinek ale zapříčiněn i mimo samotnou červenou krvinku. Například při poškození bakteriálními toxiny (příkladem bakterií jsou stafylokoky, streptokoky) nebo parazity (plazmodium, způsobuje malárii). A například i při poškození jedy, jako je i hadí jed nebo těžké kovy (olovo).

Při malárii také dochází k napadení červených krvinek. Pokud dojde k malarickému záchvatu, tak se napadené červené krvinky rozpadají. Dochází k tomu vlivem právě popraskání krvinky, která byla napadena parazitem (plazmodium) způsobujícím malárii.