- fmed.uniba.sk - Zmeny v dutine ústnej
- solen.sk - Recidivujúce afty a Behcetova choroba, MUDr. Tímea Kosztyuová, Kožné oddelenie, 1. súkromná nemocnica Košice Šaca
- solen.cz - Aftózní zánet dutiny ústní - recidivující afty
- ncbi.nlm.nih.gov - Aphthous Stomatitis
Afty: Co je jejich příčinou? Jak se projevují? + Co pomůže
Afty patří mezi nejčastější záněty sliznice dutiny ústní. Postihují přibližně 20 % populace, a to děti i dospělé. U někoho se vytvoří pouze jedenkrát a u druhého se během života neustále opakují. Příčina jejich vzniku není zatím zcela objasněna.
Dutinu ústní i ostatní části našeho organismu mohou postihovat různá onemocnění. Afty mají různorodé příčiny, proč vznikají.
Mezi nejčastější příčiny vzniku těchto nemocí se zařazují:
- viry
- bakterie
- houby
- alergie
- hormonální
- jako důsledek systémového onemocnění
- genetická predispozice
- psychické poruchy
- onkologická onemocnění
Postihují různé části, a to například rty, samotnou sliznici dutiny ústní, dásně, zuby, jazyk či slinné žlázy. Projevují se různě, například zarudnutím, otokem nebo bolestí. Bolest může zhoršovat jídlo a mluvení. Může přetrvávat také bez dráždivých faktorů.
Afty jsou nejčastěji se vyskytující potíže v oblasti úst a ústní dutiny.
Postihují až 20 % populace.
Proč afty vznikají?
Odborně se afty označují jako rekurentní aftózní stomatitida. Příčina není ani v dnešní době zcela objasněna. Postihuje většinou mladé, ale vyskytují se v kterémkoliv věku.
V minulosti se uvažovalo o vlivu mikroorganismů, virů. Ale ani tento vztah se nepotvrdil.
Jako předpokládané příčiny jejich vzniku se uvádějí:
- genetická predispozice
- spojována s HLA antigeny
- u třetiny lidí se potvrzuje rodinný výskyt
- nedostatek vitaminu B12
- nedostatek železa
- nedostatek kyseliny listové
- souvislost se stavy a onemocněními jako:
- celiakie
- Crohnova choroba
- jiné poruchy trávicího traktu, jako například syndrom dráždivého střeva nebo zánětlivé střevní onemocnění
- záněty žaludku
- vředová choroba
- alergie na některé potraviny
- perniciózní anémie
- snížená obranyschopnost organismu (imunita)
- hormonální změny u žen v souvislosti s menstruačním cyklem
- kouření, hlavně po jeho zanechání
- stres
- a stav po úrazech, například při špatné technice čištění zubů
Průběh aftózního zánětu zhoršuje nedostatečná míra ústní hygieny. Jelikož se zánět infikuje mikroorganismy.
Co jsou afty a jak se rozdělují?
Afty jsou malé puchýřky potažené bledě až šedě zbarvenou membránou (blánou). Tato blána často praská a tvoří se malý vřed. Jeho dno je mírně pod úrovní okolní zdravé sliznice.
Vřed má ostře ohraničené okraje, kolem kterých je sliznice zarudlá. Afty se mohou vyskytovat samostatně nebo v početnějších skupinkách. Podle velikosti se následně afty dělí.
Afty se dělí na tři hlavní skupiny:
- malé afty, odborně též minoritní, stomatitis aphtosa minor či Mikuliczovy vředy
- velké afty, majoritní nebo i stomatitis aphtosa major, Suttonovy vředy
- herpetiformní typy
Tabulka znázorňuje rozdělení a popis aftózních zánětů
Druh | Malé afty | Velké afty | Herpetiformní afty |
Velikost | do 4 mm | průměrně 1 cm vzácně i velikost 3 cm |
menší vředy připomínají herpetický zánět |
Počet | do 6 kusů | do 6 kusů | i do 100 vřídků |
Četnost | nejčastěji 80 % | přibližně 10 % | do 10 % |
Věk a pohlaví | dětství, dospělost | dětství, dospělost | mladí dospělí ve většině případů ženy |
Místo | rty bukální sliznice spodina úst měkké patro méně často: dásně a horní část jazyka čili jeho zadní strana, dorsum |
kdekoliv nejčastěji: rty jazyk bukální sliznice měkké patro | nejčastěji jazyk jeho spodní oblast |
Délka | do 10 dní | přibližně měsíc | přibližně měsíc |
Intenzita obtíží | mírná minimálně potíže | vyšší intenzita mohou zanechávat jizvy často recidivy – opakují se |
intenzivně bolestivé vředy často splývají připomínají herpes, ale není přítomna virová infekce |
Bukální znamená v anatomii lícní. Bukální sliznice je tedy lícní sliznice.
Afty v ústech mohou být pod jazykem, ale i na něm či na dásních
První a nejčastěji vyskytující se skupinou jsou malé afty. Mají mírný průběh, i když ho znepříjemňuje bolestivost. Většinou do 10 dnů mizí. Komplikovat je může nízká míra ústní hygieny a infikování mikroorganismy.
Vyskytují se většinou na sliznici líce a spodině úst. Spodina úst je oblast pod jazykem. V nižší míře se mohou objevit na dásních a horní části jazyka. Patro bývá zasaženo pouze v jeho měkké části.
Velké afty se mohou vyskytovat na stejných místech a prakticky kdekoliv v ústech. Jejich průběh se vyznačuje vyšší intenzitou a delší dobou výskytu. Charakterizuje je také sklon k recidivě (opakování).
Třetí skupina připomíná herpetické infekce, podle toho i dostala svůj název. Herpetiformní afty se vyznačují velikostí okolo 3 mm. Počet vřídků je vyšší. Vřed (ulcerace) zasahuje hlouběji.
I když je tato forma podobná herpetické infekci, nebyla prokázána přítomnost herpes viru.
Nejčastěji se vyskytují ve spodní části jazyka. Mají vysokou intenzitu bolesti. I když jsou vřídky malé, často splývají. Hojení může trvat i měsíc a často se opakují.
V jejich případě je důležité odlišit, zda jde skutečně o afty, nebo je příčinou jiné onemocnění. Příkladem by mohla být herpetická angína nebo jiná herpetická infekce v ústní dutině.
Vyskytují se často u dětí a mladých
Nejvíce zasaženou populací jsou děti, dospívající a mladí dospělí. Stejný výskyt je u žen i u mužů. Nejčastěji trápí lidi ve věku od 11 až do 35 let.
Pro ženské pohlaví jsou výraznější právě herpetiformní vřídky.
Afty se samozřejmě vyskytují i v dospělosti.
U žen v těhotenství a při hormonálních změnách
Potrápit mohou i budoucí maminky. A nejde vůbec o ojedinělý jev. Těhotenství je totiž stav mimořádně náročný pro organismus ženy.
Tělo matky vyživuje plod. Pokles železa či kyseliny listové je předpokladem k tvorbě aftózních zánětů. Jinou příčinou může být oslabení imunitního systému. Imunitní systém je ovlivněn těhotenstvím. Nemají ale negativní vliv na těhotenství.
Zlepšením životosprávy či stravování může těhotná žena aftám předcházet. Velmi důležité je přijímat stravu bohatou na vitamíny a minerály. Zeleninu, ovoce a potraviny, které dodají tělu vitamíny B komplexu, kyselinu listovou či železo.
I během těhotenství se afty mohou léčit za pomoci lokálních dezinfekčních prostředků, což by mělo zabránit jejich následné infekci.
Morbus Behcet
Je onemocnění, jehož příčina není známa. Předpokladem může být genetická predispozice, autoimunitní onemocnění či infekce virem. V úvahu připadá vzájemná kombinace. Vyskytovat se může i familiárně.
Projevem je triáda příznaků, a to:
- četné afty v dutině úst
- aftózní vředy v genitální oblasti
- hypopyoniritida – postižení oka
Onemocnění je vzácné. Postihuje zejména populaci v oblastech světa, jako jsou Japonsko, Čína, Korea, Turecko, Tunisko. Nejčastěji nastupuje v 20. až 35. roku života, a to zejména u mužů.
Projevem je výskyt aft v dutině úst a na genitáliích. U mužů hlavně na šourku. Méně často na penisu. U žen jsou zasaženy pysky.
Při onemocnění bývají postiženy obě oči. Ve většině do tří let od nástupu onemocnění.
Následně se negativně podepisuje i na ostatních orgánových systémech. A to je například kůže, cévy, neurologický a trávicí systém či klouby.
Je přenos aft možný?
Při aftách se nepředpokládá infekční příčina. Takže ne. Afty nejsou infekční onemocnění.
Komplikací aftózního zánětu může být infekce mikroorganismem. Proto je v době výskytu o to důležitější ústní hygiena.
Jak předcházet aftám?
Člověk by měl dbát na dostatečnou hygienu ústní dutiny. Při čištění zubů používat správný zubní kartáček a techniku čištění zubů.
Nejčastěji se afty vyskytují v dětské populaci, a proto je třeba dbát na prevenci. Mechanickému poškození se předchází správnou technikou, kterou je třeba dítě naučit.
Příčinou mechanického poškození mohou být i rovnátka.
Pokud jsou za výskytem aft hypovitaminóza, tedy nedostatek vitamínů či minerálů, je třeba je doplnit ve formě vhodné stravy nebo doplňky výživy a posílit imunitu.
Jak se jich zbavit? Nejlepší léčba léčí příčiny
Většinou afty samy od sebe po určitém čase zmizí. Pokud je jejich výskyt dlouhodobý nebo se opakují, je třeba vyhledat odbornou pomoc. Praktický lékař může nasměrovat na stomatologa.
Důležitá je diagnostika. Ta probíhá na základě anamnézy a klinického obrazu.
Diferenciální diagnostika (vyloučení jiné příčiny) je velmi důležitá. Využívá se i odběr krve a laboratorní vyšetření. A to krevní obraz či rozbor minerálů, vitamínů či protilátek. Dokonce i biopsie.
Při těžším průběhu je nutné udělat i některá vyšetření, jako alergologické, imunologické, genetické či mikrobiologické.
Léčba probíhá hlavně lokálně a symptomaticky. Zmírňují se příznaky.
Podává se ústně anestetikum, které znecitliví ústní dutinu a zmírňuje bolest. Mohou se využít léky na bolest – analgetika. Pomáhají vitamínové přípravky, různé masti, gely, roztoky nebo některé druhy čajů.
Afty se mohou léčit lokální dezinfekcí. Pokud je třeba, tak i antibiotiky. Antibiotika se využívají, pokud došlo ke infikování bakterií, například streptokokem.
Nejdůležitější je ale zaměřit se na známou příčinu, která mohla výskyt aft způsobit.
A to je při aftách složitější. Jejich příčina nemusí být zjevná.
Mezi známé příčiny patří například:
- traumatické poranění v ústní dutině
- zubním kartáčkem
- strojkem
- aplikací injekce u zubaře
- kousnutí vnitřní strany rtů
- kousnutí jazyka
- nedostatek minerálů a vitamínů
- železa
- vitamínu B6
- kyseliny listové, tj. vitamín B9
- vitamínu B12
- alergie na potraviny – například na jablka, hrušky, hrách nebo mrkev
Aftami to nemusí končit, může to jen začínat
Podcenění aft znamená ignorování nejen samotného příznaku a projevu, ale zejména ignorování příčiny.
Afty se také někdy mohou velmi snadno zaměnit za některá velmi vážná onemocnění v ústní dutině. Nebo jim mohou předcházet a být jejich prvním a varovným příznakem.
Bohužel nejde ale jen o nemoci v ústech. Afty bývají příznakem i u onemocnění imunologického charakteru, chorob infekčního původu a některých systémových chorob.
Ideální je proto, jakmile se afty objeví, navštívit lékaře. Ať už praktického lékaře, zubního lékaře, stomatologa, nebo imunologa
V první řadě se doporučuje zaměřit se na prevenci v rámci hygieny v ústní dutině. To znamená například odstranit plak a zubní kámen, které mohou být podhoubím mikroorganismů.
Děti by se měly vyhýbat i žvýkačkám, koření a dráždivým potravinám.