Dětská mozková obrna: Jaké jsou jej příčiny a jak se projevují její formy?

Dětská mozková obrna je definovaná jako neurovývojové onemocnění, které postihuje motorický vývoj dítěte. Postižení motorického vývoje znamená, že nastává porucha na úrovni hybnosti, koordinace a celkové kontroly pohybu.

K poškození dochází v období vývoje mozku. Může se objevit během prenatálního vývoje nebo při porodu, ale i po porodu. Kromě postižení motorických funkcí se onemocnění projevuje i na jiných částech, které souvisí s nervovou soustavou. To jsou například:

• smyslové poruchy, jako například zhoršení zraku
• poruchy vnímaní
• poruchy pozornosti
• poruchy řeči a její opožděný vývoj
• snížení intelektu
• poruchy chování
• mentální retardace
• časté jsou epileptické záchvaty

Onemocnění není dědičné. Zasahuje i jiné oblasti, ne pouze zdravotní stránku. Dětská mozková obrna je spojená s obtížemi na úrovni vzdělávání i sociálního prostředí. Vyžaduje multidisciplinární řešení. Přitom se střetává praktický lékař pro děti, dětský neurolog, psycholog, logoped, ortoped i rehabilitační pracovníci.

Pohybový vývoj dítěte je opožděný nebo nedostatečný. Obvykle se onemocnění projeví už během prvních 6 měsíců života dítěte. Dětská mozková obrna má více forem. Přesněji se dětská mozková obrna rozděluje na tři formy:

1. spastickou formu
2. nespastickou formu
3. ataktickou formu
4. zvláštní skupinu tvoří kombinovaná forma

Tabulka znázorňuje rozdělení dětské mozkové obrny

K dětské mozkové obrně dochází vlivem poškození vyvíjejícího se mozku. Dětská mozková obrna může být vrozená nebo získaná. Není dědičná. Poškození mozku může zasáhnout rozličné časové etapy. Například může nastat ve fázi prenatálního vývinu, při porodu nebo v období po porodu.

Poškození během prenatálního vývinu

Vzniká například kvůli infekci matky během těhotenství. Rizikové jsou nemoci, jako je například toxoplazmóza, rubeola, herpetické infekce, CMV (cytomegalovirus) nebo HIV. Další skupinou jsou vývojové anomálie.

Riziková je i intoxikace (otrava) během těhotenství. Ta bývá zapříčiněná alkoholem, léky, jako jsou například opiáty, drogami, ale i olovem. Zásadní může být i hladovění matky během těhotenství či přidružené onemocnění, jako je hypertenze, cukrovka, epilepsie a duševní poruchy.

Další skupinou rizikových faktorů jsou zvýšené psychické zatížení matky během těhotenství, Rh nekompatibilita, ale i vliv RTG záření. Závažné jsou všechny stavy, které vedou ke sníženému prokrvení placenty, a tedy k hypoxii (sníženému okysličení) plodu.

Komplikace během porodu

Rizikový může být i předčasný porod nebo naopak dlouhé přenášení plodu. Jinou příčinou může být klešťový porod, porod koncem pánevním, nízká porodní hmotnost a opět nedostatek kyslíku, ale i víceplodové těhotenství.

Porodní období

Novorozenec, ale i dítě do 6 měsíců je citlivé na vnější prostředí. To samozřejmě platí pro celé období dětství. Získanou formu dětské mozkové obrny může zapříčinit infekce do 6 měsíců, jako je například zánět mozkových blan či černý kašel. Příčinou může být i novorozenecká žloutenka, ale i poškození mozku následkem úrazu. Příčinou úrazu může být pád, ale i týrání.

Onemocnění se projevuje typickými problémy s držením těla, poruchami hybnosti a koordinace. Je více forem poruch hybnosti. Nejčastější je spastická. Spastická forma se projevuje ztuhnutím svalů. Ztuhnutí svalů zapříčiní oslabení, částečné ochrnutí nebo až úplnou poruchu hybnosti.

Menší zastoupení tvoří nespastická. Nejméně zastoupená je ataktická forma. Při nespastické formě jsou přítomné mimovolní pohyby, které jsou zapříčiněné střídavým napětím svalů. Označuje se také jako dyskinetická. Pod nespastickou spadá i hypotonická forma, která se projevuje ztrátou napětí svalstva. A přítomná může být nejistá chůze. Tato forma se obyčejně do třech let života mění na jinou formu.

Ataktická forma má příčinu v poškození mozečku. To zapříčiní poruchy chůze, vnímání rovnováhy a celkové poruchy koordinace pohybu. Typická je takzvaná opilecká chůze. Vyskytuje se i třes při určité činnosti.

Zvláštní skupinu tvoří smíšená nebo kombinovaná forma. Ta může seskupit více obtíží, a to kvůli poškození mozku na rozličných místech. Nejčastěji je spojená spastická a dyskinetická forma.

Mezi příznaky, kterými se dětská mozková obrna projevuje, patří i poruchy citlivosti, řeči, psychomotorická retardace. Přidružují se těžkosti s koncentrací, únavou, poruchy paměti.

Zpravidla se dají tyto příznaky postupně zpozorovat do věku 3 let života dítěte. Objevují se problémy s pohybem a zejména opožděný vývoj pohybových schopností. Jako je například lezení, sezení, stání, otáčení se a chůze.

Dětskou mozkovou obrnu určují příznaky, jako jsou například:

• porucha hybnosti
• opožděný motorický vývin
• zvýšený masseterový reflex
• porucha smyslových orgánů, poškození sluchu, zraku, okohybných svalů - strabizmus (šilhání)
• porucha řeči, dysartrie, koktání
• opožděný vývin řeči
• snížení intelektu
• poruchy chování, neurózy a afektivní poruchy
• mentální retardace
• snížená schopnost koncentrace
• poruchy paměti, učení
• zvýšená unavitelnost
• nadměrné slinění, teda hypersalivace
• porucha polykání
• snížená obranyschopnost a zvýšené riziko intoxikace
• křečová onemocnění, jako je například epilepsie
• problém s ovládáním močového měchýře a vyprazdňováním

Diagnostika onemocnění je po narození dítěte náročná. Hodnotí se postupný psychomotorický vývoj. Důležitá jsou neurologická vyšetření, jako je například polohový test. Nápomocná je ultrasonografie mozku. Těžké formy se dají odhalit už po narození.

Dětská mozková obrna se diagnostikuje podle přítomnosti příznaků a projevů nemoci. Snadnější je diagnostika ve věku od 6 do 12 měsíců. Postupný vývoj příznaků je možné sledovat až do 3 roku života.

Diagnostika onemocnění po narození je ztížená a obvykle je možná až po několika měsících.

Během těhotenství se nedá odhalit.
Ke stanovení dětské mozkové obrny je nutné odborné vyšetření a sledování dítěte během růstu.

Určující jsou i doprovodné oční příznaky. Děti s dětskou mozkovou obrnou totiž mají velmi často různé zákaly nebo záněty v očích. Kromě toho se dělá magnetická rezonance a CT mozku a páteře k zachycení změn v centrální nervové soustavě a mohou se vykonávat i různá genetická vyšetření.

U rizikových dětí se vykonávají pravidelné kontroly, a to přibližně každé dva týdny. K diagnóze směřuje výskyt epileptických záchvatů. Epilepsie doprovází dětskou mozkovou obrnu přibližně v 35–55 % případů. Projevy přitom mohou být různorodé. Patří mezi ně přítomnost mimovolních pohybů, křičení, nepřítomný pohled či celotělové křeče těla.

Nemoc se obyčejně začne projevovat v raném období života. Dítě může být spavé, apatické. Jeho pohyblivost je nízká. Celkový motorický vývoj je zpomalený, opožděný. Fixování (sledování zrakem) je zpomalené, úchopy předmětů také.

Otáčení se a sezení přichází v pozdějším čase. Už od 6. měsíce má dítě problémy se základními poruchami hybnosti a pohybem. Má zpomalený nebo nedostatečný vývoj pohybových aktivit. Později se přidají problémy s držením těla nebo kroutivými pohyby, případně nastává postižení hybnosti končetin podle konkrétní formy.

Projevy a jejich vývoj jsou různorodé. Vyskytovat se může třes končetin, ale i záchvaty křečí. Ty jsou symptomem pro epilepsii. Později se projeví i opoždění v psychomotorickém vývoji, případně mentální retardace a problémy s růstem, sluchem a zrakem.

Přidružit se mohou potíže s koncentrací, učením, celkově s pamětí nebo s chováním. Jako například nepozornost, neposednost či naopak celkové zpomalení.

Neurotické poruchy, explozivně afektivní chování, náladovost.