Je jarní a podzimní únava mýtus, nebo fakt?

Pociťujete malátnost, ospalost a neustále se vám chce zívat? Trpíte nadměrnou spavostí, máte problém se soustředit během dne, máte bolesti hlavy nebo jste fyzicky a psychicky málo aktivní?
Tak potom možná i vás přepadla únava!

Únava a vyčerpání: Proč vzniká?

Únava je subjektivní pocit, který každý vnímá trošku jinak. Někdo dokáže i unavený provádět běžné činnosti, druhý je v aktivitě zpomalenější, jiný musí vyhledat odbornou pomoc.

Zajímavé: Únava je problém, který trápí mnoho lidí. Může být bezvýznamná, ale také prvním projevem závažných onemocnění. Tento příznak přivede do ambulance praktického lékaře až 10 % lidí.

S únavou se setkáváme poměrně často. Přepracovanost, rychlé životní tempo a běžné denní strasti, které vedou k fyzickému a stále více k psychickému vyčerpání, jsou pro někoho na denním pořádku. Jedná se o fyziologický stav organismu, kdy je příčina únavy jasná a jedinec si ji plně uvědomuje (větší fyzický výkon, stresující období, pracovní vytížení).

Když je příčina nejasná, tak to vede k množství otázek a hypotéz v souvislosti s patologickým stavem. Pátrá se po onemocnění, které by ji mohlo vyvolat (chudokrevnost, onkologické onemocnění, infekce…).

U mnoha lidí se však vyskytuje zvýšená míra vyčerpání jen v určitých obdobích. Obecně je nejvyšší během jara a podzimu, kdy se počasí mění. Tato změna více nebo méně ovlivňuje lidský organismus.

Tip: Chronický únavový syndrom není jen běžnou únavou

Projevy únavy:

• psychické a fyzické vyčerpání
• snížená fyzická aktivita
• snížená sexuální aktivita
• svalová slabost
• malátnost
• apatie
• ospalost a nadměrná spavost
• padání očních víček
• neschopnost se soustředit
• poruchy paměti, zapamatování si
• nadměrné zívání
• nechuť k jídlu
• nevolnost
• bolesti hlavy
• závratě, mlha před očima
• kolaps z vyčerpání

Počasí a jeho vliv na lidský organismus

Vliv počasí na lidský organismus nazývá meteosenzitivita. Jedná se o zvýšenou citlivost člověka na změny, které narušují jeho vnitřní rovnováhu a stav pohody.
Tyto změny s sebou přinášejí některá roční období či spíše přechod mezi nimi. U někoho téměř nepatrné, a jinému mohou pěkně znepříjemnit dny.

Změny počasí tedy mohou vlivem nedostatečné adaptace u citlivějších (meteosenzitivních) jedinců vyvolat nadměrnou únavu, ztrátu energie a životní síly. Nejde však o chorobný stav, ale o syndrom (soubor příznaků), které jsou přechodné a nesouvisí s onemocněním.

Meteosenzitivita je prastarý fenomén

Adaptační změny těla a mysli na počasí a jejich poruchy nejsou novodobým, ale prastarým fenoménem. Změnám počasí se museli přizpůsobovat i naši předkové.

V zimě zakládali ohně, v dešti se ukrývali do jeskyní, před sluncem se skrývali v hustém porostu lesa. Jak výrazně na tyto změny reagoval jejich organismus a do jaké míry se jim dokázali přizpůsobit, není známo.

V současnosti se v tomto směru změnilo jen jediné, a to pojmenování jevu, kdy se člověk s jednotlivými změnami vyrovnává obtížněji. Jedná se o již zmiňovanou meteosenzitivitu.

Na různé vlivy počasí reaguje naše tělo i psychika

Když vám je zima, můžete pozorovat na svém těle různé změny, jako například husí kůži na rukou, postavené chlupy, třes, kůže je chladná a bledší. Cévy v těle se zužují.
Během horkých dnů se cévy naopak rozšiřují, tělo je horké na dotek, barva kůže se zbarvuje růžově, začínáte se nadměrně potit, tlak krve klesá, akce srdce stoupá, může se vám točit hlava.

Po psychické stránce mohou lidé pociťovat během chladných dnů nespokojenost, být náladoví, depresivní či nadměrně unaveni.
Během horkých letních dnů se s tvorbou serotoninu nálada zlepšuje. Přichází příval energie, člověk má nadbytek síly a optimismu.

Tip: Toto musíte vidět! Ověřené rady, jak zvládnout podzimní depresi

Tabulka s teplotními vlivy počasí na lidský organismus:

Která roční období jsou kritická pro meteosenzitivní lidi?

Nejkritičtějšími obdobími pro adaptaci jsou nepochybně jaro a podzim. Proč tomu tak je? Co se během těchto období děje?

Jarní období má i svoje negativa

Jaro začíná jarní rovnodenností, a to kolem 20. března na severní polokouli a 23. září na té jižní. Konec jara nám hlásí letní slunovrat, který nastupuje kolem 21. června na severní polokouli a 21. prosince na jižní polokouli.

Jarní období je jedním ze dvou zásadních ročních období, která způsobují únavu. Svým způsobem je to tak trochu paradox, jelikož mnoho lidí je na jaře plných očekávání. Končí zima, odkládají se zimní kabáty a každý se těší na teplejší počasí a delší dny. Nastává období velkého úklidu a pozitivních změn v domácnosti.

První jarní dny se také nesou v původním pozitivním duchu, ale lidé to častokrát přehánějí. Trošku vyjde slunce a už ze sebe odhazují oblečení víc, než je přípustné a zdravé.

Přichází první nachlazení, oslabení imunitního systému a s ním i zvýšený počet jiných onemocnění, jako je rýma, chřipka či pylová alergie. Neustálé kýchání, kašlání, výtok z nosu, škrábání v krku, bolestivé polykání, svědění očí, slzení očí, zvýšená tělesná teplota a už i s tím spojená vyšší unavitelnost umí pěkně otrávit den.

Během těchto onemocnění se v těle uvolňují cytokiny doprovázející zánět. Jejich nadměrné hladiny způsobují nechuť k jídlu, nevýkonnost, malátnost, apatii, únavu a pocit diskomfortu. V konečném důsledku to vede také ke změně nálady z pozitivní na negativní, k pocitu vyčerpanosti organismu, k nižší fyzické aktivitě až k depresi. Změny hladin serotoninu mohou únavu vystupňovat.

Tip: Pylová sezóna útočí

Od sychravého podzimu se únava tak trochu očekává

Podzim začíná podzimní rovnodenností na severní polokouli kolem 23. září a na jižní přibližně 21. září. Zimní slunovrat nám hlásí její konec kolem 21. prosince na severní polokouli a až kolem 21. června na jižní polokouli. Na rovníku podzim neexistuje. Data rovnodennosti a slunovratu se mohou o jeden den lišit.

Podzimní období a vznik únavy je více pochopitelné. Konec léta, sychravé počasí, déšť a kratší dny znamenají méně slunce, méně možností a horší náladu. Mění se nejen teplota, ale také tlak a vlhkost vzduchu, dochází ke změnám front a povětrnostních podmínek.

Podobně jako během jara, i podzim s sebou přináší snížení imunitního systému, infekce, nadměrné vyplavování cytokinů. Navíc na podzim se kvůli nedostatku slunečního záření tvoří v těle i málo serotoninu, což únavu ještě zhoršuje. Dokonce je vyšší pravděpodobnost depresí a sebevražd – toto období je dokonce známé také jako období sebevražd.

Tip: Máte příznaky deprese?

Ověřené rady a triky, jak zatočit s únavou

Ať už jarní, nebo podzimní, ať už z fyzického vyčerpání, nebo z psychické zátěže, pořád je to únava. Stále nám znepříjemňuje bytí stejně. Srazí nás na kolena, a navíc snižuje obranyschopnost organismu, což způsobuje různá onemocnění.

Naštěstí existují různé způsoby, které vyčerpaný organismus nakopnou a v různé míře únavu eliminují.

Které to jsou?

Bojujte proti únavě dostatečným příjmem vitamínů

Vitamin B12 lze nazvat také energetickou bombou mezi vitaminy. Je důležitý při tvorbě cukrů z přijatých sacharidů. Dostatek tohoto vitaminu tedy zajišťuje, abychom měli dostatek energie. V případě těžkého a vyčerpávajícího období je důležitý jeho příjem. Také zajišťuje správné fungování mozku a nervové soustavy, čímž zvyšuje koncentraci a paměť. Tím nás udržuje ve střehu a víc soustředěné, což je opakem poruch koncentrace vzniklých při únavě.

Vitamin C (kyselina L-askorbová) je nejznámějším vitaminem vůbec.

Jeho nedostatek způsobuje vážné poruchy zdraví. Je důležitým antioxidantem a zodpovídá za správné fungování organismu. Je nezbytný pro správnou obranyschopnost organismu. Jeho příjem by tedy měl být základem každého jídelníčku meteosenzitivních lidí v rizikových obdobích.

Lidé citlivější na změny počasí by měli dbát také na dostatek hořčíku (Mg).

Magnézium je velmi oblíbené ve společnosti. Užívají ho lidé, kteří jsou léčeni na arteriální hypertenzi kvůli regulaci krevního tlaku, také se používá jako doplněk k léčbě hyperventilační tetanie a jiných psychických poruch. Dobře ho znají i lidé pohlcení stresem moderní doby, protože pomáhá redukovat únavu.

Dokonce se s prevencí a eliminací únavy zmiňuje nejčastěji. Je podobně jako vitamín B12 důležitý pro správné fungování mozkových funkcí, a také reguluje hladinu cukru v krvi.

Dostatek slunce opravdu léčí

Sluneční paprsky povzbudí tělo i mysl. Příjemně hřejí a aktivují tvorbu serotoninu – hormonu štěstí. Ten je znám tím, že zlepšuje nejen náladu, ale také celkový stav organismu, eliminuje únavu, dodává zimou ztracenou energii.

Ve skutečnosti však serotonin není hormon, ale neurotransmiter, tedy látka, která ovlivňuje činnost nervové soustavy. Nachází se mezi nervovými spoji (synapse), kudy se přenášejí nervové vzruchy. Jeho dostatek v této oblasti nejen zlepšuje náladu, ale bojuje proti depresím a únavě.

Samozřejmě i potěšení ze slunce je třeba absorbovat s mírou, jinak hrozí přehřátí ze slunce, dehydratace, či svalové křeče.

Pravidelné větrání okysličuje organismus

Dostatečný příjem kyslíku do organismu je velmi důležitý. Pravidelným větráním místností v bytě nebo domě zajistíme proudění vzduchu, jehož čerstvost pocítí i nervová soustava. Jen dostatečně okysličený mozek umí správně fungovat.

Navíc provětráním se dostává ven vydýchaný vzduch. Tím se snižuje riziko onemocnění a infektů, hlavně v době jejich sezónního výskytu. Zvyšuje se imunita.

Pravidelným cvičením proti únavě

Říkáte si, že cvičení vás unaví ještě víc, než jste? Tak potom jste na velkém omylu. Jakýkoli druh fyzické aktivity způsobí, že srdce začne bít rychleji a zvyšuje se krevní tlak. Tělo od mozku, přes plíce až po všechny svaly je více prokrveno, a tím i okysličeno.

Okysličením těla se organismus nastartuje a únava vyprchává. Že tomu tak není? Zkuste si jednou ráno přivstat, zacvičit si alespoň 10 minut. Sami uvidíte, že se budete cítit jako znovuzrození a svůj den odstartujete v úplně jiném duchu.

Relaxační terapie? Co to znamená?

Relaxační terapie je velmi oblíbenou formou relaxu právě pro ty lidi, kteří relaxovat neumí. Je poměrně nová a k jejímu vzniku vedl právě stres, jehož incidence stoupá spolu s výskytem únavy, apatie a psychických poruch.

Jejím cílem je zrelaxovat a uvolnit nejen svaly neustále napjatého těla, ale především mysl pohlcenou každodenním děním. Je vhodná při přechodu ročních období, kdy jsme někdy i nevědomě vystaveni nadměrnému zatížení a stresu vedoucímu k vyčerpání.

Pod pojmem relaxační terapie rozumíme jakoukoli relaxační aktivitu (procházka, poslech uklidňující hudby, malování obrazů, hraní na hudební nástroj, čtení knihy...), která v konečném důsledku snižuje aktivitu sympatického nervového systému, snižuje tlak, akci srdce, zpomaluje dýchání, uvolní svalstvo, uvolňuje mysl a zároveň posiluje imunitní systém.

Povzbuzující kofein – ano, či ne?

Kofein obsažený v kávě, ale nově také v energetických nápojích, je látka, která nás nakopne. Jeden šálek kávy ráno není na škodu. Nadměrný příjem kofeinu však může vést k nadměrné únavě nebo ji významně prohlubovat v době odnětí této látky.

Není vhodné pít vysoké množství kofeinu. Závislost na něm může způsobit, že se jeho příjem bude zvyšovat. Stav v takovém případě vygraduje až do takové míry, kdy vás ranní šálky kávy neprobere, budete apatičtí během dne a více unavení.

Jako náhradu za kofein si raději dopřejte meduňkový nebo kopřivový čaj. Dostatečný příjem tekutin během dne udrží vaši mysl vzhůru. Samozřejmě, pokud jste zvyklí na 5–6 šálků kávy denně, jejich redukce by měla být postupná.