Děti a nejčastější letní úrazy, které jim hrozí. Znáte je?

Úrazy v dětském věku se nejčastěji vyskytují právě v letním období. Nejčastější úmrtí jsou ve věkové skupině 15–19 let, a to více u chlapců než u dívek. Na druhém místě je věková skupina dětí do 1 roku.

Pořadí nejčastějších příčin úmrtí dětí v důsledku úrazů:

• dopravní nehody
• utonutí
• pády
• otravy
• popálení/opaření
• udušení/uškrcení

Co je úraz

Úraz (trauma) je náhlé, trvalé nebo dočasné poškození organismu mechanickými, chemickými nebo biologickými vlivy. Můžeme je rozdělit na neúmyslné a úmyslné.

Úmyslný úraz je zapříčiněn násilím. Je to tedy výsledek násilí s použitím fyzické síly nebo moci.

Do skupiny neúmyslných úrazů zahrnujeme úrazy jako například pády, popáleniny, utopení a jiné. Jsou tedy neúmyslně vzniklé.

Nejčastější letní úrazy dětí a jak jim předcházet

I když zejména u dětí je těžké úrazům zabránit, je třeba je alespoň minimalizovat. Odborníci stále více poukazují na časté zanedbání bezpečnosti a prevence.

Přestože domov považujeme za nejbezpečnější, právě v domácím prostředí vzniká většina poranění. Rodiče se doma cítí více sebejistí, tedy méně opatrní a méně pozorní při dohledu nad dětmi. Domácím prostředím jsou samozřejmě myšleny také zahrady či chaty.

Dopravní nehody dětí a mladistvých

Mnozí se chystáte na letní dovolené nebo rodinné výlety. Při zvýšeném provozu stoupá i riziko dopravních nehod. Ty tvoří celou řadu možných poranění.

Zahrnují zejména otřes mozku, zlomeniny, pohmožděniny, krvácení, ve vážnějších případech polytraumata (postižení nejméně dvou orgánových systémů, z nichž alespoň jeden ohrožuje pacienta na životě) a smrt.

Mezi dopravní nehody se řadí i nehody chodců, cyklistů a jiných účastníků silničního provozu. Buďte tedy ostražití při procházkách a zdržování se v blízkosti silničního provozu. Malé dítě si neuvědomuje hrozící nebezpečí a snadno může vyběhnout na cestu za odkutáleným míčem.

Při cestování se snažte poranění minimalizovat správným používáním dětských autosedaček. Ty se rozdělují podle velikosti dítěte.

Na trhu existuje množství sedaček, které jsou univerzální nebo se dají postupně upravovat s růstem vašeho dítěte. Při koupi se poraďte s prodávajícím. V každé dobré prodejně vám ochotně pomohou s jejím výběrem.

V tabulce uvádíme základní rozdělení dětských autosedaček

Pravidla používání dětských autosedaček

Děti do dovršení 15 měsíců musí být v autě uloženy v protisměru jízdy. V opačném případě je dítě při nárazu náchylnější ke zranění, protože krční páteř ještě není dostatečně pevná.

Nejlepší umístění sedačky je vpředu na místě spolujezdce – vajíčko (potřebné je vypnout airbag) nebo vzadu napravo – větší autosedačky a podsedáky.

Sedačky se rozdělují podle výšky a sekundárně podle hmotnosti dítěte. Nové sedačky musí být upevněny pomocí systému isofix.

Jedná se o propojení autosedačky přímo s karoserií auta. 

Dítě by nemělo mít na sobě velké množství oblečení. Ochranné pasy v takovém případě nejsou tak efektivní a mohou se snadno vysmeknout.

Nikdy nenechávejte dítě v autě samotné. Auto zaparkované během horkých letních dnů nebo na přímém slunci představuje reálné riziko přehřátí a ohrožení života již po pár minutách.

Tonutí dětí

Tonutí je poškození dýchacího systému a jeho funkcí při ponoření do tekutiny. Dítě, ale i dospělý se může utopit i ve velmi mělké vodě, pokud je ponořený obličej – nos, ústa.

Dítěti, které bylo pod hladinou, topilo se nebo se takzvaně zakuckalo, je třeba poskytnout správnou první pomoc. Komplikace a ohrožení může nastat i po vytažení z vody, i když je dítě při vědomí a na první pohled neprokazuje žádné potíže.

Existuje suché a sekundární utopení?

S těmito pojmy se setkáváme v souvislosti s tonutím a utopením. O co vlastně jde a jaký je mezi nimi rozdíl?

Co je suché utopení? Při ponoření a tonutí člověk málokdy vdechne velké množství vody. Většinou při vniknutí vody do dýchacích cest vznikne laryngospasmus (křeč svěračů hrtanu). Uzavře se hlasivková štěrbina a tonoucí se udusí. Na tomto stavu je zrádné, že může nastat nebo přetrvávat i po vytažení z vody.

O sekundárním utopení mluvíme v souvislosti s tím, že i vdechnutí i menšího množství vody může poškodit plicní sklípky a způsobit otok plic. Potíže se mohou projevit až do 24 hodin.

První pomoc při tonutí dítěte:

• Dostaňte dítě z vody.
• Zkontrolujte vědomí a dýchání.P okud nedýchá, začněte s oživováním.
• Pokud je dítě při vědomí, snažte se ho uklidnit a podržte ho tváří dolů, aby z dýchacích cest vytekla voda.
• Kašel a zvracení je přirozený obranný reflex. Podporuje se jím zbavení se vody z dýchacích cest.
• Dítě 24 hodin sledujte. Při jakékoli nejistotě přivolejte rychlou zdravotní pomoc nebo vyhledejte lékaře. Kašel, ztížené dýchání, malátnost či únava mohou signalizovat již zmíněné komplikace a zhoršení stavu.

Opatrně při skákání do mělké vody. Hrozí riziko poranění hlavy a krční páteře, což může mít vážné důsledky.

V hlubší vodě může poranění způsobit špatný dopad na vodní hladinu. U menších dětí buďte zase ostražití, aby dítě neuklouzlo. Kluzký povrch v okolí bazénu snadno způsobí pád a nejednou úder například o hranu či schůdek.

Pády a nejčastější následky podobných úrazů u dětí

Děti stále někde poletují a neustále padají. O tom by určitě mohl mluvit každý rodič.

Jak správně reagovat na běžné drobné úrazy? A kdy se obávat toho, že nejde jen o drobný úraz, ale o něco vážnějšího? I když se na první pohled jeví vše v pořádku, příznaky se často projeví se zpožděním i několika hodin.

Krvácení

Krvácení je důsledek poranění stěny cév, při kterém uniká cirkulující krev. Známe vnější a vnitřní krvácení.

Vnější je viditelné. Nejčastější příčinou jsou řezné, bodné, tržné rány či odřeniny.

Vnitřní nevidíme. Může to být krvácení do dutých orgánů nebo do tělesných dutin. Bývá důsledkem tupého poranění, zhmoždění či působením jiných mechanických sil, například při autonehodách.

Dále rozlišujeme žilní a tepenné krvácení. Ze žíly krev vytéká a je tmavě zbarvená.

V tepně proudí krev pod větším tlakem a je okysličená. Je tedy bledší a z rány může pulzující krev stříkat.

Jak zastavit krvácení:

• Vytvořte tlak rukou v místě rány. Použít můžete tričko, kapesník, šátek. Improvizujte, důležitější je zástava krvácení před dodržením sterility a čistoty.
• Pokud je třeba, použijte tlakový obvaz. Jeden nerozmotaný obvaz přiložte na ránu a druhým ho silně přitáhněte, aby krvácení ustalo. Pokud krev prosakuje, přikládejte další vrstvy.
• Končetinu nebo jinou poraněnou část zvedněte nad úroveň srdce. Snížíte tak tlak a průtok krve v postižené části.
• Pacienta uložte do polohy vleže.
• Přivolejte záchrannou službu.
• Začněte s protišokovými opatřeními. Pacienta uklidněte, zakryjte a do příchodu záchranky raději nepodávejte žádné léky ani tekutiny.

Vnitřní krvácení se rozeznává obtížněji. Není ho totiž tak vidět jako vnější. Je potřeba sledovat vznik otoků, zbarvení kůže, bolest, stav vědomí, nevolnost. Při každém podezření navštivte lékaře nebo přivolejte záchrannou službu.

Otřes mozku a ztráta vědomí a následky úrazu hlavy u dětí

Pokud je dítě po úrazu v bezvědomí, zkontrolujte dechovou a srdeční činnost. Pokud dítě nedýchá, začněte s oživováním a volejte záchrannou službu.

Pokud je dýchání a činnost srdce zachováno, uložte dítě do stabilizované polohy a také přivolejte záchrannou službu.

Opatrně při manipulaci s raněným, pokud máte podezření na poranění páteře.

Úrazy hlavy mohou být často doprovázeny i s poraněním krční páteře. Záleží to samozřejmě na mechanismu úrazu.

S dítětem pokud možno hýbejte minimálně. Případně jemně obtočte například ručník nebo tričko kolem krku, abyste minimalizovali pohyb hlavy při překládání, otáčení.

Zastavte případné krvácení. Pátrejte po boulích, otocích, krváceních.

Dítě, které pláče, uklidněte.

Promlouvejte k němu klidným hlasem. Pokud se vám dítě zdá být v pořádku a nenašli jste žádná viditelná poranění, minimálně 24 hodin jej sledujte. Ve spaní mu bránit nemusíte. Pokud vám však dítě připadá nadmíru spavé nebo malátné, vyhledejte odbornou pomoc. Může jít o otřes mozku či jiné nitrolební poranění.

Kdy určitě navštívit lékařskou pomoc, popřípadě volat záchrannou službu:

• dítě je spavé, malátné, případně dlouho plačtivé, neklidné, zmatené
• nepamatuje si na okolnosti úrazu, co se vlastně stalo, co dělalo před zraněním
• zvrací, pociťuje nevolnost
• zpozorujete vytékání tekutiny z uší nebo nosu
• má rozdílně široké zorničky
• jiné podezřelé chování, neobvyklé pro vaše dítě

Více o tom, kdy se obávat následků poranění hlavy, se dočtete v našem magazínovém článku Jak rozeznat otřes mozku u dětí

Jak rozeznat zlomeninu?

Děti mají pružnější kosti než dospělí. Přesto u nich zlomeniny nejsou až tak neobvyklé.

Naštěstí je u dětí podstatně rychlejší rehabilitace i léčení. Podezření na zlomeninu máme, pokud je končetina oteklá, deformovaná, s poruchou hybnosti a bolestivostí. Děti nám často samy řeknou, že jim například při pádu něco křuplo. Někdy sami cítíme jemné křupnutí v postižené oblasti.

První pomoc při zlomeninách:

• S končetinou co nejméně hýbejte.
• Pokuste se ji fixovat, a to například improvizovanou dlahou.
• Dlahu šetrně obvažte s poraněnou končetinou, obvaz nezatahujte. Jde o to, aby byla končetina zajištěna proti otřesům při převozu, a ne silně stažena.
• Můžete chladit, ale nikdy nedávejte led nebo studené obklady přímo na pokožku.
• Při otevřených zlomeninách kost nebo jiné fragmenty kosti nezatlačujte.
• Pokuste se zastavit případné krvácení. Překryjte tkaninou a také šetrně zafixujte.
• Komunikujte s dítětem. To vám samo může říci, jaká poloha poraněné části těla je pro něj nejméně bolestivá.
• Končetinu se nikdy nepokoušejte sami napravovat. Hrozí riziko poranění cév či nervů.
• Dítě zakryjte, nepodávejte raději žádné tekutiny ani jídlo a zajistěte transport na odborné ošetření.

Otravy

Otrava je jednou z nejčastějších příčinou smrti v důsledku neúmyslných úrazů u dětí a mladistvých.

Děti, zejména ty menší, objevují svět ústy. Kousáním a vkládáním předmětů do úst si menší děti zchladí a promasírují prořezávající se zoubky.

Ty starší zase láká zakusit chuť různých barevných předmětů či tekutin. A tak i při menší nepozornosti může nastat spolknutí škodlivé látky a riziko otravy.

U dospívajících jsou otravy spojeny s konzumací a experimentováním s alkoholem.

Příznaky otravy u některých hub či rostlin mohou nastat se zpožděním i několika hodin.

Co dělat při podezření na otravu

• Zjistěte, jaká látka způsobila otravu.
• V případě otravy léky si u sebe nechte krabičku, u hub odložte vzorek, zvratky.
• Přivolejte záchrannou službu, popřípadě kontaktujte národní toxikologické informační centrum. Pomohou látku identifikovat a odborník s vámi konzultuje možné riziko a další postup.

Nikdy nevyvolávejte zvracení v těchto příapdech:

• Dříve, než to prokonzultujete s toxikologickým centrem
• Když je dítě v bezvědomí
• Když od požití látky uplynul čas 30 minut a více
• Pokud byla požita kyselina, zásada, čistící prostředek, benzín, nafta

Léky, čistící prostředky, benzín, ředidlo, barvy, nátěry a jiné škodlivé látky pečlivě odložte a zabezpečte. Nezapomínejte na místa, která nemusí být menším dětem přizpůsobena, jako například u prarodičů či na procházce v lese.

Popáleniny, poleptání, opaření

Neodmyslitelnou součástí letních měsíců je opékání, grilování nebo vaření kotlíkového guláše. Děti často pobíhají po zahradě nebo se snaží při přípravě chutných jídel dospělým pomáhat. I zde vzniká obrovský prostor pro vznik úrazu v podobě popálenin či opaření.

Opatrnost je zde místě. V přítomnosti otevřeného ohně či horkého hrnce nikdy nenechávejte dítě bez dozoru.

První pomoc při popáleninách:

• Postižené místo chlaďte, nejlépe pod proudem studené vody (pozor na podchlazení).
• Pokud je popálení větší, kontaktujte rychlou zdravotní pomoc, popřípadě dopravte dítě na odborné ošetření.
• Opatrně odstraňte z poraněných končetin hodinky, prstýnky.
• Je-li k popálené pokožce přilepen oděv, nikdy jej netrhejte.
• Každé dítě do dvou let by mělo být ošetřeno na ambulanci bez ohledu na velikost popálení.
• Na postižené místo nic neaplikujte, vzniklé puchýře nepropichujte.
• Oblast překryjte sterilní látkou, obvazem.

Vdechnutí a dušení se u dětí

Aspirace (vdechnutí) se u dětí vyskytuje poměrně často. Děti si vkládají různé předměty do úst či nosu.

Někdy náhoda, jindy zvědavost mohou vést k vdechnutí předmětu a následnému dušení. Vážnost stavu samozřejmě závisí na velikosti a materiálu aspirovaného předmětu. Obzvlášť zrádné jsou potraviny, které ve vlhkých dýchacích cestách nabobtnají a zvětší svůj objem.

Kdy můžete mít podezření, že dítě vdechlo nějaký předmět

• Dítě začne náhle kašlat, chrčet nebo má jiné náhle vzniklé potíže s dýcháním
• Je najednou slyšet chrapot
• Je-li předmět v nose, může být viditelný nebo se může projevit výtok či krvácení z nosu
• Ve vážnějších případech se dítě náhle dusí a není schopno předmět nijak vykašlat
• Dítě zmodrá a následkem poruchy dýchání upadá do bezvědomí

První pomoc při vdechnutí a dušení se cizím předmětem

• Pokud předmět vidíme v nosní dutině, můžeme se jej pokusit jemně vyjmout nebo vysmrkat. Pokud se vám to nepodaří napoprvé, dopravte dítě na odborné ošetření. Opakovanými pokusy o vyjmutí předmětu odsáváním nebo pinzetou můžete celý stav zhoršit, popřípadě zatlačit předmět hlouběji do dýchacích cest.
• Během převozu nedávejte dítě ležet na záda.
• Pokud je předmět hlouběji v dýchacích cestách, dítě začne kašlat. Je to obranný mechanismus, který podporujeme.
• Pokud dítě nekašle, neúčinně lapá po dechu, náhle zmodrá, okamžitě otočíme dítě hlavou dolů a snažíme se předmět uvolnit údery do zad.
• Pokud se dítě nerozdýchá, začněte s oživováním. Dítěti poskytněte umělé dýchání. Dýchnutím do plic se pokuste předmět dostat hlouběji do jiných míst v dýchacích cestách, a uvolnit tak alespoň část funkčnosti plic.

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy a onemocnění

Kardiopulmonální resuscitace dětí

Snad největším strašákem a noční můrou každého rodiče je dítě, které je třeba resuscitovat. Tato situace však do určité míry hrozí při každém větším úrazu.

Zachovat chladnou hlavu a jasnou mysl je obtížné. Mnozí se bojí začít s oživováním, aby dítěti ještě více neublížili. Co však může být horší, než je zástava dýchání a srdeční činnosti? Tady můžete jen pomoci. Stačí se držet pár základních bodů.

Jak postupovat:

• Zjistěte vědomí: dítě oslovte, menšímu zatleskejte u obličeje, větší jemně zatřeste nebo štípněte
• Zjistěte dýchání: udělejte mírný záklon hlavy, přiložte ucho k ústům, sledujte, jestli se zvedá hrudník
• Pokud dítě nereaguje a nedýchá, uložte jej na tvrdou podložku a začněte kardiopulmonální resuscitaci
• Udělejte mírný záklon hlavy, začněte 5 vdechy
  • U dětí do jednoho roku ústa zachránce obepínají nos i ústa dítěte
  • U větších jistíme nos prsty a dýcháme do úst dítěte
• Pozorujeme změnu. Pokud se dítě nerozdýchalo, pokračujeme mačkáním hrudníku
• Hrudník mačkáme 15krát: jeden prst pod linií prsních bradavek, frekvence 100-120 za minutu
  • U dětí do 1 roku dvěma prsty do hloubky 4 cm
  • U větších dětí dlaní jedné ruky do hloubky 5 cm
• Následují 2 vdechy
• A znovu 15 stisků
• Po jedné minutě voláme záchrannou službu, na telefonu dejte hlasitý odposlech a pokračujte dále v kardiopulmonální resuscitaci