Antikoncepce a mladé ženy: jaké jsou její výhody a rizika? + Typy

Antikoncepce existuje v určité formě již od středověku. Antikoncepční metody se v různých formách používají jak v méně rozvinutých zemích, tak v těch nejrozvinutějších.

Antikoncepce musí splňovat určitý požadavek neškodnosti, snadné aplikace a v neposlední řadě požadavek spolehlivosti.

V současné době jsou známy přirozené metody zabraňující početí, bariérové a chemické metody, sterilizace a v neposlední řadě hormonální antikoncepce v různých formách.

Antikoncepce a mladé ženy (dívky)

V posledních letech je u mladých žen a dívek pozorován nárůst užívání antikoncepce, zejména hormonální.

Věk menarché (první menstruace) i věk kotarche (prvního pohlavního styku) se v současné době snižuje. Z tohoto důvodu se zároveň zvyšuje poptávka po antikoncepci a její užívání mezi mladými ženami – dospívajícími.

V případě nezletilých žen by měl dětský gynekolog předepisovat hormonální antikoncepci osobám mladším 18 let pouze se souhlasem rodičů nebo jejich zákonných zástupců.

Podle Evropské unie je však možné předepsat některá antikoncepční opatření mladistvému i bez souhlasu rodiče.

Při zvažování vhodnosti antikoncepce je třeba zohlednit věk pacientky, přítomnost patologií menstruačního cyklu a frekvenci pohlavního styku.

Typy antikoncepce

Nehormonální antikoncepce

Mezi nehormonální formy antikoncepce patří přirozené, chemické a bariérové (mechanické) metody.

Přirozené metody se opírají o znalost fyziologie menstruačního cyklu a počítání plodných a neplodných dnů ženy. Vycházejí z délky cyklu, data ovulace, plodného okna a časové schopnosti spermie oplodnit vaječnou buňku.

• Jak dochází k oplodnění vajíčka a jak dlouho trvá, než se uhnízdí?
• Ovulace, výpočet plodných a neplodných dnů. Jak plánovat těhotenství?
• Těhotenská kalkulačka a výpočet: Plodné a neplodné dny? Termín porodu

Přirozené metody spočívají také ve zkoumání vlastního těla – přítomnost cervikálního hlenu z pochvy v plodných dnech a měření bazální tělesné teploty. Mezi základní přirozené metody patří přerušovaná soulož (vytažení mužského pohlavního orgánu před ejakulací).

Nevýhodou a rizikem je nedostatečná ochrana před pohlavně přenosnými chorobami a nízký stupeň ochrany před nechtěným početím.

Bariérové metody mechanicky brání mužským spermiím v přístupu k ženské pohlavní buňce – vajíčku. Patří sem především kondom, zatímco použití pesaru nebo vaginální houby nemá tak velké rozšíření na trhu.

Nespornou výhodou kondomu je vysoký stupeň ochrany před pohlavně přenosnými chorobami.

Pesar je silikonový, zdravotně nezávadný, pružný kalíšek, který se zavádí do pochvy ženy před pohlavním stykem. Jeho úkolem je vytvořit bariéru směrem k děložnímu čípku, a tím zabránit spermiím proniknout dále do dělohy.

Chemické metody se skládají z látek ve formě speciální pěny, krému (gelu) nebo vaginálních čípků. Spermicidní gel snižuje pohyblivost spermií a aplikuje se před pohlavním stykem.

Hodnota pH spermicidního gelu je kyselá, a vytváří tak nepříznivé prostředí pro mužské spermie uvnitř pochvy.

Chemické metody se doporučuje používat v kombinaci s bariérovými metodami, protože nechrání před přenosem pohlavní infekce.

Výhodou bariérových nebo chemických metod je absence hormonů. Nevýhodou je však možná přítomnost lokálního podráždění poševní sliznice ženy.

Hormonální antikoncepce

Hormonální ochrana proti nechtěnému početí ovlivňuje hladiny ženských hormonů v těle.

Hormonální působení je založeno na uměle syntetizovaných hormonech, které jsou do těla vpravovány v různých formách – perorálně (pilulky), injekčně, vaginálně nebo pomocí podkožních implantátů či speciálních náplastí.

Hormony uvolňované do těla zastavují ovulaci – uvolňování vajíčka z ženských pohlavních buněk z vaječníku.

Zahušťují také hlen děložního hrdla pro horší průchod spermií, ovlivňují peristaltiku vejcovodů a také ztenčují výstelku děložní sliznice. Tím vytvářejí nepříznivé podmínky pro oplodnění a uhnízdění vajíčka v děloze.

Mezi formy aplikace hormonální antikoncepce se řadí např.:

• Perorální tablety
• Nitroděložní tělísko
• Vaginální kroužek
• Kožní náplast
• Podkožní implantát
• Injekce

Princip účinku hormonální antikoncepce

Základním účinkem hormonální antikoncepce je blokování ovulace negativní vazbou neuroendokrinního hypotalamo-hypofyzárního systému a blokováním nucleus arcuatus v mozku v hypotalamu (místo výdeje gonadotropního hormonu - GnRH).

Mechanismy účinku tedy zahrnují inhibici (snížení) sekrece GnRH, snížení citlivosti hypofýzy na GnRH a následně snížení samotné sekrece folikuly stimulujícího hormonu (FSH) a blokádu vzestupu luteinizačního hormonu (LH) během menstruačního cyklu ženy.

Důsledkem těchto hormonálních změn během ženského cyklu je anovulace – cyklus ženy bez přítomnosti ovulace.

Podle obsahu konkrétních hormonů se hormonální antikoncepce dělí na kombinovanou (obsahující hormon gestagen a estrogen) a samostatnou gestagenní antikoncepci.

1. Kombinovaná perorální antikoncepce (COC) je tvořena dvěma hormonálními složkami – estrogenem a gestagenem.

Základním mechanismem účinku kombinované hormonální antikoncepce je blokování ovulace, zahuštění cervikálního hlenu a nehostinné změny děložní sliznice.

Při vývoji antikoncepce směrem k nižším hormonálním dávkám se sledováním účinnosti a analýzou výsledků ukázalo, že antikoncepční účinek nezávisí pouze na dávce hormonů, ale především na přesnosti a pravidelnosti jejich užívání.

Výhodou kombinovaných hormonálních přípravků je vysoká antikoncepční spolehlivost, snadné perorální podávání a snadná dostupnost.

Dysmenorea (nadměrně bolestivá menstruace a PMS) je jedním z nejčastějších zdravotních problémů, kvůli kterým se ženy zajímají o hormonální antikoncepci. Uvádí se, že ke zlepšení potíží dochází přibližně u 80 % žen užívajících kombinovanou formu hormonální antikoncepce.

2. Gestagenní hormonální antikoncepce jsou přípravky obsahující výhradně gestagen. Tento typ antikoncepce lze užívat perorálně, injekčně, vaginálně a pomocí podkožních implantátů.

Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem je nepravidelné krvácení. Má však také dobrý terapeutický účinek na dysmenoreu (nadměrně bolestivou menstruaci), endometriózu nebo hyperplazii endometria.

Gestagenní antikoncepce je vhodnou volbou pro ženy s kontraindikacemi aplikace estrogenů.

Jedná se především o ženy se špatnou tolerancí kombinované antikoncepce, ženy s rizikem tromboembolie, rakoviny děložní sliznice nebo ženy s různými jaterními onemocněními.

Mezi možné kontraindikace této formy antikoncepce patří například ischemická choroba srdeční, cysty na vaječnících, některé poruchy menstruačního cyklu, epilepsie a další.

Volba konkrétní formy a typu antikoncepce závisí na věku a zdravotním stavu ženy, vyšetření a uvážení gynekologa.

Antikoncepční pilulky

Antikoncepční pilulky se poprvé objevily na trhu přibližně před čtyřiceti lety. Dosud jsou nejrozšířenější formou užívání hormonální antikoncepce.

Farmaceutický průmysl se snažil a stále snaží vytvořit antikoncepční prostředky s maximální mírou účinnosti a zároveň s minimálním počtem vedlejších účinků.

Antikoncepční pilulky však nechrání před pohlavně přenosnými chorobami, a proto se doporučuje současné používání mechanické ochrany, tedy kondomu.

Hormony obsažené v antikoncepčních pilulkách mohou u některých žen vyvolat nežádoucí vedlejší účinky, které však obvykle odezní během 2–3 měsíců.

Pokud však žena pociťuje nespecifické nebo silné nežádoucí účinky, nebo pokud trvají delší dobu, je třeba kontaktovat jejího gynekologa.

Možné negativní vedlejší účinky:

• bolest hlavy
• nevolnost
• pocit na zvracení
• bolestivost citlivých prsou
• zavodnění těla
• špinění (lehké krvácení mimo cyklus)
• snížené libido (sexuální touha)

Zdravotní rizika a přínosy užívání hormonální antikoncepce

Závažným rizikem užívání antikoncepčních pilulek (zejména kombinovaných) je riziko vzniku krevní sraženiny. Následně hrozí riziko trombózy, plicní embolie, srdečního infarktu nebo mrtvice.

Vysokodávková estrogenová složka antikoncepce může zvýšit výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Hormon estrogen zvyšuje syntézu srážecích faktorů v krvi jedince.

Riziko tromboembolie u žen bez kombinované hormonální antikoncepce je přibližně 1 : 10 tisíc žen ročně. U uživatelek COC je to přibližně 2–3 : 10 tisíc žen ročně.

Podle WHO je riziko trombózy u uživatelek COC s trombofilní mutací přibližně 22krát vyšší než u žen s fyziologickými parametry krevní srážlivosti.

Výskyt nežádoucích účinků také přímo souvisí s obsahem hormonů. Vývoj medicíny a farmacie proto směřuje k postupnému snižování dávek hormonů v antikoncepčním přípravku.

Absolutní kontraindikace kombinované hormonální antikoncepce:

• Kojící ženy do 6 měsíců po porodu
• Kouření více než 15 cigaret denně u ženy starší 35 let
• Hypertenze (vysoký krevní tlak)
• Hluboká žilní trombóza
• Přítomnost trombofilních mutací
• Diabetes mellitus s cévními nebo renálními komplikacemi
• Rakovina prsu
• Onemocnění jater

Pro gynekologa jsou proto velmi důležité informace o diagnózách a onemocněních, které pacientka má a které se vyskytují v její rodinné anamnéze.

Mezi rizikové skupiny pro předepsání hormonální antikoncepce patří kardiovaskulární onemocnění, trombóza, rakovina, diabetes mellitus, vysoký krevní tlak a cholesterol, onemocnění jater a ledvin.

Důležitá je upřímnost ženy ohledně množství kouření, konzumace alkoholu, užívání drog, léků a přítomnosti alergií.

Hormonální antikoncepce je však známá i pro své různé výhody:

• načasování menstruačního cyklu
• oslabení a zkrácení délky menstruace
• zmírnění bolestí během menstruace
• odstranění PMS (premenstruačního syndromu)
• zlepšení akné a vyrážek
• léčba polycystických vaječníků
• zmírnění migrén a bolestí hlavy

Nitroděložní tělísko (IUD)

Speciální tělísko připomínající kotvu (nebo písmeno T) kopírující tvar dělohy se zavádí do děložní dutiny ženy.

U hormonálních tělísek jde o postupné lokální uvolňování hormonu gestagenu. Hormon působí především lokálně a látka se dostává do krevního oběhu v menším množství než například u perorální formy hormonální antikoncepce.

Jejich účinnost se pohybuje od 3 do 5 let. Nitroděložní tělíska na rozdíl od jiných metod antikoncepce nevyžadují každodenní používání ani aplikaci před pohlavním stykem.

Nehormonální variantou je nitroděložní tělísko složené z mědi a založené na principu spermicidity.

Tělísko je prospěšné při bolestivé nadměrné menstruaci a těžkém premenstruačním syndromu. Kontraindikací aplikace nitroděložního tělíska jsou různá onemocnění dělohy, nevysvětlitelné lokální krvácení nebo vrozené vývojové vady dělohy.

Podkožní implantát

Speciální implantát se zavádí jednoduchým chirurgickým zákrokem do podkoží pacientky (nejčastěji do oblasti ramene nedominantní paže). Hormon gestagen obsažený v implantátu se postupně uvolňuje do krevního oběhu a působí antikoncepčně.

V současné době existuje několik různých typů implantátů obsahujících různé formy gestagenů. Antikoncepčního účinku je dosaženo především inhibicí ovulace, přičemž doba účinnosti jednoho implantátu je 3 roky.

Stejně jako u jiných forem hormonální antikoncepce se mohou zpočátku vyskytnout nežádoucí účinky (bolest hlavy, citlivost prsou...), které by však měly brzy odeznít. Při jakýchkoli nejasných příznacích a bolestech je třeba vyhledat odbornou pomoc gynekologa.

Antikoncepční náplast

Funkčnost je založena na obsahu hormonů estrogenu a gestagenu v náplasti. Náplast se musí aplikovat pravidelně jednou týdně a čtvrtý týden je následně bez aplikace.

Je třeba si přečíst příbalový leták a pokyny výrobce. Náplast se nesmí aplikovat na oblast prsou. Náplast by měla být aplikována na neporušenou, čistou, odmaštěnou a neochlupenou část kůže.

Antikoncepční náplast denně uvolňuje přes kůži potřebné množství hormonů, které se dostávají do krevního oběhu a zabraňují nechtěnému těhotenství (a případnému potratu).

• První příznaky těhotenství. Kdy začínají a jak je rozpoznat?
• Žádné, falešné, možné nebo jisté první příznaky těhotenství. Kdy se objevují?
• Potrat: Jaké jsou typy a fáze potratu? Co obnáší potrat?

Vaginální kroužek

Vaginální antikoncepční kroužek se zavádí jednou měsíčně do pochvy (vagíny) a zůstává v ní 21 dní. Je měkký, ohebný a přizpůsobivý. Výhodou této formy ochrany je nižší hladina hormonů a jejich lokální působení.

V některých případech si ženy na vaginální kroužek zvykají déle. Mohou se objevit mírné nežádoucí účinky (stejně jako u jiných forem hormonální antikoncepce), které by však měly do 2–3 měsíců odeznít.

Nevýhodou náplasti, implantátu, pilulky a kroužku je nedostatečná ochrana před rizikem pohlavně přenosných infekcí.

Antikoncepční injekce

Injekce se podává do svalu (rameno nebo hýžďová oblast). Zabraňuje nechtěnému otěhotnění uvolňováním hormonu progesteronu do krevního oběhu ženy. Zabraňuje uvolňování vajíček, ovulaci a zahušťuje cervikální hlen.

Injekci aplikuje lékař nebo zdravotní sestra v gynekologické ambulanci. Její účinnost trvá 8–12 týdnů. Plný návrat plodnosti však může trvat až 1 rok po ukončení injekce.

Nouzová antikoncepce – "pilulka po"

Nouzová antikoncepce se užívá perorálně ve formě pilulky krátce po nechráněném pohlavním styku – v akutních případech, kdy selhaly jiné formy konvenční antikoncepce (prasklý kondom, neužitá antikoncepční pilulka, nepoužitá náplast apod.).

Měl by být použit co nejdříve po nechráněném pohlavním styku, nejpozději však do 72 hodin. Čím později je pilulka užita "po", tím více se snižuje její účinnost. Proto je nutné číst příbalový leták a pokyny výrobce.

Pilulka "po" se však nesmí užívat často a pravidelně, protože se jedná o akutní formu a obsah hormonální antikoncepce.

Tabletka "po": Jaké jsou její účinky, spolehlivost a zdravotní rizika?

Ženská sterilizace

Ženská sterilizace (označovaná také jako podvázání vejcovodů) je trvalá antikoncepční metoda pro ženy, které si již v budoucnu nepřejí mít děti.

Tato trvalá antikoncepční metoda vyžaduje chirurgický zákrok. Ženská sterilizace však nebrání pohlavnímu styku.

Má hormonální antikoncepce vliv na tělesnou hmotnost?

Studie analyzující změny tělesné hmotnosti u žen užívajících kombinovanou hormonální antikoncepci uvádějí průměrný přírůstek hmotnosti asi 0,5 až 1 kg u střednědávkových a až 0,5 kg u nízkodávkových přípravků.

Kombinovaná hormonální antikoncepce může v těle vázat soli, na které se následně váže voda – a to může způsobit její mírné hromadění v těle v podkoží.

Hormonální přípravky mohou také pozitivně ovlivňovat chuť k jídlu, takže u některých žen může dojít k mírnému zvýšení hmotnosti.

V současné době je vhodné volit s pomocí gynekologa nízkodávkovou hormonální antikoncepci, jejíž vliv na metabolismus je podstatně menší, než tomu bylo v minulosti.

Rada na závěr: Důležitá je upřímnost, důvěra, důkladné gynekologické vyšetření a nalezení vhodné formy antikoncepce společně s lékařem.