Paprika: Jaké vitamíny obsahuje? Jak ji pěstovat a jaké jsou její účinky?

Připravili jsme pro vás rozsáhlý článek o paprikách, jejich druzích, zdravotních účincích, praktických radách pro pěstování, skladování, sklizeň a mnoho dalšího.

Paprika je jednoletá rostlina, která má přímý, rozvětvený stonek a lesklé, oválné listy.

Z listů vyrůstají bílé květy na krátkých stopkách. Po odkvětu se mění v červené, žluté nebo zelené bobule (v závislosti na poddruhu papriky).

Papriky pocházejí z tropických a subtropických oblastí Jižní a Severní Ameriky.

Do Evropy ji přivezli Španělé již v 15. století.

Papriky lze charakterizovat jako jasně zelené, červené a žluté rostliny.

Protože jí nejlépe vyhovuje teplé a vlhké podnebí, lze ji dnes pěstovat také v severní Africe, Asii a také ve Středomoří.

Jako paprika se označují zejména čerstvé nebo sušené plody, které se používají jako koření a zelenina.

Je to plodová zelenina, a proto se obvykle konzumuje jako čerstvá zelenina syrová nebo v pokrmech.

Používá se v různých formách, například ve formě červeného mletého prášku jako koření, k barvení a ochucování pokrmů.

Paprika je jednoletá rostlina a pěstujeme ji pro její plody.

Pravidelné zavlažování a teplé klima, které paprika vyžaduje, jsou pro její růst nejvhodnější.

Proto se jí nejlépe daří v jižních oblastech, kde se s úspěchem pěstuje.

Druhy a odrůdy

Existují tisíce odrůd paprik z téměř všech koutů planety. Liší se tvarem, velikostí, chutí, strukturou a barvou plodů i růstem a tvarem samotných paprik.

Podle použití se dělí na papriky kapské (sladké, dužnaté, nepálivé), klasické pálivé nebo nepálivé papriky a chilli (malé, aromatické, pálivé papričky).

Papriky mají keříkovitou formu růstu. To znamená, že mohou dorůst až do výšky 1 metru (v teplém podnebí nebo ve skleníku i více).

Podle genetické výbavy lze papriky rozdělit na:

• hybridy
• původní odrůdy
• kapie

Hybridy jsou kříženci různých odrůd.

Jejich výhodou je vysoká produktivita, časné dozrávání a vyšší odolnost vůči různým chorobám.

Papriky, které najdeme v supermarketech, jsou hybridy, stejně jako předpěstované sazenice nabízené prodejci.

Původní odrůdy – velkou výhodou těchto odrůd je jejich lepší, komplexnější chuť a vysoká genetická stabilita.

Tato stabilita umožňuje použít semena z vypěstovaných paprik k výsadbě stejné odrůdy pro další sezónu, což u hybridů není možné.

Další dělení, se kterým se lze setkat, je na polní a skleníkové papriky.

Zejména polní papriky se vyznačují dřívějším dozráváním a vyšší tolerancí k nízkým teplotám, než mají papriky skleníkové.

Při pěstování paprik venku je vhodné vybírat rané odrůdy, které mohou během krátké vegetační sezóny vytvořit co nejvíce plodů.

Kapie patří do skupiny kultivarů jednoletých paprik (Capsicum annuum). Vyznačují se tím, že nejsou štiplavé, ale mají sladkou chuť.

Barva kapie je fialová až červená. Má podlouhlý tvar a silné stěny plodů.

Paprika patří mezi oblíbené druhy zeleniny. Obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek, jako např.:

• alkaloidkapsaicin
• silice
• karotenoidní barviva
• vitamíny (vitamín C, provitamíny A a B2)
• cukry
• mastný olej v semenech
• fosfor
• vápník
• železo
• antibiotické látky

Kapsaicin, který je obsažen v paprikách, se vyznačuje zejména ostrostí a štiplavostí.

Ve vhodných dávkách napomáhá vylučování žaludečních šťáv, zvyšuje střevní preistaltiku a diurézu.

Je prospěšný při onemocněních trávicího traktu a v rekonvalescenci.

Konzumace papriky také zvyšuje chuť k jídlu a napomáhá tvorbě žaludečních šťáv.

Vyšší dávky konzumace mohou být dráždivé. Mohou způsobit průjem.

Červenou papriku lze považovat za nejzdravější, protože má zářivou barvu díky karotenoidu lykopenu (který bojuje proti volným radikálům, které se do těla dostávají po kontaktu s různými toxiny).

Je možné, že má příznivý vliv na prevenci některých druhů rakoviny, zejména rakoviny prostaty a vaječníků.

Paprika a její obsah vitamínů a minerálů

Papriky obsahují především kapsaicin, rostlinné barvivo, které obsahuje velké množství karotenů (vitamin A).

Z vitaminů obsahuje paprika vitaminy B, C a K a minerální látky, jako je vápník, draslík, železo, zinek a hořčík.

Vitamín C, který je v paprice obsažen, neztrácí při tepelné úpravě svou hodnotu, jako je tomu u jiných druhů ovoce.

Zejména zelená paprika je zdrojem kyseliny listové.

Pokud sníme alespoň tři papriky denně, můžeme si zajistit celodenní přísun tohoto vitaminu C.

Ten je nezbytný během těhotenství a pro zdravý vývoj dítěte. Má také příznivé účinky na krevní oběh, chrání srdce, uklidňuje a zlepšuje náladu.

Zelené papriky obsahují více vitaminu E, který je silným antioxidantem a často se mu říká vitamin mládí.

Červené papriky obsahují navíc porci beta-karotenu v množství asi 150 g, což nám zajistí potřebnou denní dávku.

Vitamin A spolu s vitaminem C mají na náš organismus omlazující účinek, dodávají naší pleti svěží vzhled a zpomalují tvorbu vrásek.

Rutin chrání cévy před tvrdnutím. Zinek prospívá svalům, vlasům a nehtům.

Lykopen je důležitý v prevenci rakoviny.

Žluté papriky obsahují velké množství vitaminu E a dva důležité karotenoidy (lutein a zeaxantin). Lutein a zeaxantin chrání zrak, a snižují tak riziko šedého zákalu a věkem podmíněné slepoty.

Papriky a jejich účinky na naše zdraví

Protizánětlivé účinky

Fytochemikálie a karotenoidy obsažené v červených paprikách poskytují tělu antioxidační a protizánětlivé účinky.

Přidáním oranžové a červené papriky do jídelníčku lze zabránit vzniku chronických zánětů kloubů a svalů.

Papriky obsahují mnoho živin. Mohou zneškodnit faktory spojené se sezónními alergiemi.

Papriky proti chudokrevnosti

Anémii lze charakterizovat jako stav se sníženou schopností krve přenášet kyslík.

Nejčastější příčinou anémie je nedostatek železa. Mezi jeho příznaky patří především slabost a únava.

Červené papriky jsou zdrojem železa. Jsou také bohaté na vitamin C, který zajišťuje vstřebávání železa ze střev.

Pokud se papriky konzumují s ovocem nebo zeleninou s vysokým obsahem vitaminu C, zvyšuje se tím vstřebávání železa.

Proto konzumace syrových paprik s potravinami bohatými na železo, jako je maso nebo špenát, může pomoci zvýšit zásoby železa v těle, a tím snížit riziko anémie.

Papriky a imunita

Díky vysokému obsahu vitaminu C posiluje paprika přirozenou obranyschopnost organismu.

Spolu s vitaminem A chrání buňky a celé tělo před různými infekcemi.

Papriky a zdravé oči

V paprice se ve vysokém množství vyskytují také lutein, zeaxantin a karotenoidy, které při konzumaci v dostatečném množství přispívají ke zlepšení zdraví očí.

Chrání oční sítnici, vnitřní stěnu oka citlivou na světlo, před oxidačním poškozením.

Mnohé studie uvádějí, že pravidelná konzumace potravin bohatých na tyto karotenoidy může snížit riziko vzniku šedého zákalu a makulární degenerace oka.

Papriky a trávení

Podle odborníků na výživu by paprika měla být zařazena do každodenního jídelníčku kvůli vysokému obsahu niacinu, který se v paprice nachází.

Niacin (vitamin B3) je nezbytný pro zlepšení stavu našeho trávicího systému.

Správné trávení pomáhá tělu vstřebávat minerály, vitaminy a další živiny, které denně konzumujeme.

Paprika a zdravé dýchací cesty

Konzumace papriky v různých formách může být účinná pro dýchací cesty.

Je známo, že živiny jako draslík, mangan, hořčík a vitamin C pomáhají v boji proti zdravotním problémům dýchacího systému (astma, plicní infekce, rozedma plic a další).

Papriky a hubnutí

Zařazení paprik do jídelníčku je vhodné zejména kvůli jejich nižšímu obsahu kalorií a nulovému obsahu tuku.

Papriky a pokožka, vlasy

Paprika je dobrým zdrojem vitaminu E, který udržuje mladistvou pokožku a vlasy.

Antioxidanty jsou pro nás nezbytné, abychom zabránili poškození kožních buněk a tkání. To má za následek ochabování a vysušování poškozené kůže a tvorbu jemných linek (vrásek).

Vitamin C je nejlepším přítelem naší pokožky.

Proniká hluboko do pórů pokožky, a omlazuje tak odumřelé buňky a tkáně.

Výsledkem tohoto procesu je mladistvá pleť bez tmavých skvrn a předčasných vrásek.

Papriky a zdravé srdce

Zdravé srdce se udržuje především díky správnému průtoku krve.

Odborníci na výživu tvrdí, že správný krevní oběh zajišťuje fosfor, na který je paprika bohatá.

Fosfor je známý tím, že posiluje cévy.

Správný krevní oběh zabraňuje srážení krve a tím předchází mrtvici nebo infarktu.

Paprika a poruchy krevního oběhu

Kapsaicin zajišťuje hlavně to, že nás paprika pálí.

Čím více, tím lépe. Štiplavost značí velké množství antioxidantů.

Díky pálení papriky se do těla uvolňují endorfiny, které nám zlepšují náladu.

Kapsaicin má také vliv na spalování tuků.

Kapsaicin se odedávna používá k léčbě problémů způsobených nedostatečným prokrvením.

Kapsaicin zabraňuje nadměrnému a nebezpečnému srážení krve. Upravuje také hustotu krve (pokud je zvýšená) a odstraňuje příznaky studených rukou a nohou.

Protože kapsaicin působí dráždivě, používá se zevně při prokrvení kůže - revmatických potížích, dně, zánětu pohrudnice a bolestech v krku.

Výsev paprik začíná v lednu. Kvetou od června do září.

Nejideálnější doba pro sklizeň plodů je od července do září.

Kvůli časné sklizni se pěstují také ve sklenících a pařeništi.

Pěstování

Paprika je teplomilná rostlina. To znamená, že pro její klíčení je optimální teplota 26 až 30 ℃.

Při pěstování sazenic papriky je nejlepší denní teplota 27 ℃ a noční teplota 16 ℃.

Pro polní pěstování v horších podmínkách vysévejte semena do zakořeňovacích květináčů o rozměrech 5 x 5 cm.

V dobrých polních podmínkách pro rychlení 3 x 3 cm nebo 7 x 7 cm.

Přednostně se vysazuje jedna rostlina najednou, ale při rychlení v nevytápěném prostředí lze vysadit dvě rostliny najednou.

Sazenice by měly mít zajištěn dostatek světla a vláhy.

Sklizeň a skladování plodů papriky

U některých odrůd paprik lze plody sklízet, když jsou zelené.

Na druhou stranu lze se sklizní počkat, až plody papriky zčervenají, v případě některých odrůd zežloutnou nebo zoranžoví.

Papriky jsou pak sladší a chutnější.

Je vhodnější sklízet papriky odříznutím plodu, aby se rostlina při sklizni nepoškodila.

Plody lze sklízet ve třetím nebo čtvrtém měsíci po výsadbě.

Pro skladování paprik je vhodná teplota 12 až 14 stupňů, kdy plody vydrží až dva týdny.

V případě bohaté úrody paprik je možné papriky vařit ve sladkokyselém nálevu nebo je připravit v oleji.

Lidové léčitelství

Paprika původně rostla v tropických a subtropických oblastech Ameriky. Do Evropy ji přivezli Španělé v 15. století.

Zvláštní farmaceutický význam mají poddruhy paprik s dlouhými, červenými a silně štiplavými plody.

Zralé plody Fructus capsici (známé jako chilli papričky) se sklízejí ručně.

Po sklizni se nechají zavadnout a suší se na tyčích nebo se navlékají na provazy.

Při zpracování (mletí) papriček je třeba dbát na opatrnost, protože prášek silně dráždí sliznice a pokožku.

Obsahuje amidkapsaicin, olejnatý kapsicin, červená barviva jako karotenoidy, vitaminy C, B1, B2, E, tuky a další látky.

Doporučuje se při léčbě vnějších onemocnění.

V lékárně se připravují různé výtažky, tinktury, masti, náplasti, které pomáhají prokrvit kůži a sliznice, léčí revmatické bolesti, ischias a zánět pohrudnice.

Paprika je také užitečná při léčbě vnitřních onemocnění, napomáhá peristaltice střev a žaludku a podporuje tvorbu žaludečních šťáv.

Kalorické hodnoty papriky

Žlutá paprika (tabulka)

Červená paprika (tabulka)

Zelená paprika (tabulka)

Kapie (tabulka)