Příznaky spojené s ušima, nosem a ústní dutinou

Některé souvisí se stomatologickým oborem medicíny, další s onemocněními trávicí soustavy, imunitního systému, cévní soustavy nebo dýchacích cest. V ústní dutině se tak mohou vyskytovat projevy, symptomy a příznaky rozličných onemocnění, od zánětů horní části dýchacích cest, přes imunitní reakci na potraviny až po nervové problémy se žvýkacím svalstvem. Několik onemocnění umí řešit přímo i všeobecný lékař, s některými je třeba jít za specialistou.

Nos funguje v rámci horní části dýchacích cest a slouží zejména k vdechování kyslíku do plic. Problémy s nosem obvykle nastávají zejména při respiračních onemocněních, případně při poranění, například ve formě krvácení z nosu, případně může dojít k poruše čichových receptorů, které se v nosní dutině nacházejí a pomáhají mozku identifikovat vůně a pachy. Nejčastěji však dochází k přeplnění nosu hlenem v důsledku tvorby hlenů při infekcích a zánětech.

Uši slouží nejen jako sluchový receptor k vnímání podnětů z okolí, ale zároveň mají i propojení s rovnovážným ústrojím, které zajišťuje koordinaci držení těla člověka. Velmi často postihuje uši zánět a většina příznaků souvisí právě se zánětlivými onemocněními vnější, střední, ale i vnitřní části uší. Zhoršení sluchu může mít někdy i nervové příčiny a je typické u starších lidí. Vážným příznakem je již krvácení z uší, což většinou souvisí s život ohrožujícím stavem nebo zraněním.

Příznaky spojené s nosem a ušima

Poměrně často se stává, zejména malým dětem, že jim začne téct z nosu krev. Je to důsledek buď zranění, nebo poškození malé cévy v nosní dutině, přičemž nemusí jít o nic vážného. V případě většího nebo častého krvácení však může jít o příznak vysušené sliznice nebo leukémie. Ztráta čichu, pokud není zapříčiněna zahleněním a ucpáním nosu v důsledku respiračního onemocnění, je velmi často způsobena kolísáním hormonů, případně jde o prvotní příznak neurologického onemocnění.

S ušima je spojeno mnohem více problematických jevů. Například při píchání v uchu se jedná velmi často o příznak zánětu, ať už zvukovodu, nebo středního ucha. Někdy může jít i o symptom kožní infekce ve vnější části ucha. Zalehnutí v uších je přirozené například při překonávání nadmořské výšky, ale je to i jeden z příznaků zánětu nosohltanu, rýmy nebo zánětu středního ucha. Někdy zalehnutí provází i sennou rýmu, což je alergické onemocnění.

Hučení v uších také doprovází záněty v uchu, konkrétně nejčastěji zánět středního ucha, ale vyskytuje se i jako příznak při Meniérově chorobě, kde je velmi intenzivní a spojené s točením hlavy. Někdy může souviset i s aterosklerózou. Zánět středního ucha bývá spojen také s výtokem z ucha, zejména v případě chronické formy. Někdy může výtok být způsoben i zánětem zevního zvukovodu a doprovázejí ho i problémy se sluchem a pocitem zalehnutí v uchu.

Při akutním zánětu středního ucha dochází i k dočasnému zhoršení sluchu, který s vyléčením zánětu pomine. Horší je to ale například při Meniérově chorobě nebo presbyakuzi, kdy je toto zhoršení trvalé. Úplná hluchota je dost častá zejména u seniorů, a to i vlivem vysokého věku a poškození sluchového aparátu. Také při prasknutí bubínku v důsledku úrazu dochází k hluchotě. Nebezpečný je i neléčený zánět středního ucha, kdy ojediněle také může nastat hluchota.

Onemocnění zubů a dásní

V ústní dutině nastávají velmi často problémy zejména s dásněmi a zuby. Hnisavý výtok z dásní obvykle znamená pokročilou infekci nebo zánět, například v důsledku akutní periodontitidy, při abscesu nebo při paradontitidě. Podobně při paradontitidě nebo i při paradontóze může nastat až krvácení z dásní, což je také zánětlivé onemocnění okolí zubního lůžka. Časté je krvácení z dásní i při gingivitidě, což je již infekce tvořená nejen na dásních, ale i zubech.

Velmi často paradontální onemocnění doprovází vznik tzv. paradontálních chobotů, které se vytvoří kolem postiženého zubu a způsobí jeho uvolňování v zubním lůžku. Jedná se o typický příznak paradontopatie i paradontitidy. Podobně se problémy se zubním aparátem a dásněmi projevují i ​​kýváním zubů, a to v důsledku zánětlivého procesu v dásni, který oslabuje konstrukci samotného dásně a také zubu. Velmi časté je kývání zubu i v důsledku neléčeného kazu.

Poškození dásně a zubu může vyvolat i stav tzv. citlivých zubů, kdy člověk cítí bolest na zubní sklovině v důsledku například příliš horké nebo studené stravy v ústní dutině. Zároveň jde i o jeden z prvotních příznaků začínajícího zubního kazu. Problémy parodontu mohou způsobit i celkově špatný vývoj zubů, ačkoli ten nastává i při poruchách s vápníkem, například je součástí příznaků pro Lobsteinův syndrom, Marfanův syndrom nebo fenylketonurii.

V souvislosti se zuby si mnoho lidí všimne jako jednoho z příznaků i změny barvy. Může jít o genetické predispozice, které po čase ovlivňují zbarvení zubů, ale například i o ubývání vápníku ze zubů. Ztmavnutí zubu někdy souvisí i přímo s odumřením zubu, tedy do něj už neproudí žádná výživa přes odumřelý kořen. Výskyt bílých skvrn obvykle souvisí s demineralizací zubů, případně se může jednat o problém užívání příliš fluorizovaných zubních past.

Narušení struktury zubu je také velmi vážný příznak. Odlomení části zubu může doprovázet výskyt zubního kazu, který byl déle neléčený, případně jde o příznak nedostatku vápníku v těle. Přímo rozpad zubu souvisí nejčastěji se zubním kazem a problémy fixačního aparátu. Častý výskyt zubních kazů může zase napovědět hodně buď o nedostatečné dentální hygieně, případně o poruchách v ústní dutině, jako je překyselení. Se stoupajícím věkem jde ale o přirozený proces.

Jazyk, patro a rty

Bílý povlak na jazyku je typický symptom pro angínu nebo spálu, případně pro infekci kvasinkou Candida albicans. Žlutý nebo nazelenalý povlak je zase symptom poruch látkové výměny. Celkově se zbarvení jazyka považuje za velmi dobrý indikátor zdravotního stavu organismu. Malinový nebo jahodový jazyk může zase znamenat nedostatek vitaminu B, případně někdy je i netypickým příznakem pro infekční onemocnění spály nebo pro Kawasakiho chorobu.

Hladký jazyk vzniká v důsledku atrofických změn na jeho povrchu obyčejně se vyskytuje při problémech s hladinou hormonů, například při hypertyreóze a hypotyreóze. Zároveň je příznakem zánětlivého onemocnění zvaného glositida, případně vzniká i při anémii, čili chudokrevnosti. Zvětšení jazyka může zase znamenat výskyt nádoru na jazyku, případně jde o onemocnění zvané akromegalie, které je způsobeno nadprodukcí hormonu STH. Může jít i o příznak amyloidózy.

Výskyt vřídků na jazyku, ale například i na sliznici dutiny ústní je typický pro stomatitidu, což je zánět vnitřních sliznic ústní dutiny. Může jít i o typický projev onemocnění zvaného kurděje, které se ale u nás už téměř vůbec nevyskytuje. Pokud dojde k zarudnutí jazyka a také patra úst, příčin může být více. Buď jde o součást symptomů angíny, případně o poruchu imunity, kterou doprovází výskyt aft, nebo o zánět jazyka či sliznice ústní dutiny zvaný glositida.

V ústní dutině se na jazyku, ale obvykle více na patře vyskytují afty. Jedná se o menší bělavé vřídky, které mohou signalizovat alergii na potraviny, zubní pastu nebo dentální nástroje. Někdy mohou afty být také příznakem angíny nebo planých neštovic. Problémem na rtech zase poměrně často bývá popraskání, které vzniká například při nedostatku železa nebo vitamínu B, případně přirozené může být v zimě. Popraskané rty i zarudnutí jazyka jsou zase symptomem pro Kawasakiho onemocnění.

Ostatní příznaky spojené s ústní dutinou

Během různých infekčních onemocnění je možné pozorovat i změny a příznaky na mandlích. Například typicky během angíny se vyskytují na mandlích tzv. čepy, což jsou menší bílé hrudky a povlaky hrbolkového typu. Někdy se vyskytují i ​​při spále. Otok mandlí zase doprovází kromě spály a angíny i záškrt nebo infekční mononukleózu, která se také projeví i zvětšenými lymfatickými uzlinami v oblasti krku a také bolestmi krku a hrdla.

Pocit tlaku na mandlích obvykle také doprovází řadu infekčních onemocnění horní části dýchacích cest, typicky angínu nebo chřipku. Podobně mohou takové pocity nastat i při spále, a to proto, že úkolem mandlí je zachytávání infekcí ještě v horní části respiračního systému. S infekcemi tohoto typu je obvykle spojeno například i škrábání v krku, které je časté i při běžném nachlazení, ale může někdy souviset i s laryngitidou, což je vážnější zánět hrtanu.

Nadměrné slinění v ústní dutině může nastat například při intoxikaci a otravě, ale například i jako příznak stafylokokové enterotoxikózy nebo při Huntingtonově chorobě. Zvýšená sekrece slin je typická i pro Parkinsonovu chorobu, přičemž při některých chorobách je doprovázena i vytékáním slin z ústní dutiny. Může tomu být při nervových problémech s povislým koutkem úst, případně pokud není možné polykání slin, například při epiglotitidě.

Opakem nadměrného slinění je sucho v ústech. To doprovází několik průjmových chorob, například salmonelózu, ale i poruchy slinných žláz. Sucho v ústech je typické například při otravě jedem, ale také jde o příznak botulismu nebo cukrovky. Mezi slinné žlázy patří i příušní žláza, která může při některých chorobách otéct. Je to například typicky při angíně nebo zánětu hrtanu, ale někdy i v důsledku vytvoření nádoru v této oblasti, případně při parotitidě.

Se zánětem dutin, ale i sennou rýmou souvisí huhňání. Tento příznak se vyskytuje obvykle i s přeplněným nosem a dochází k němu při onemocněních s vysokou sekrecí hlenu. Může to však být i projev epiglotitidy, což je život ohrožující stav. Lidé, kteří jsou silní kuřáci, případně mají nádorové nebo zánětlivé onemocnění hrtanu, trápí i zhrubnutí hlasu. Při onemocněních štítné žlázy, kdy dochází k poklesu hladiny hormonů, může být také někdy přítomen tento příznak.

Z úst je možné jako chorobný příznak někdy zachytit i zápach. Pokud jde o pach acetonu, může jít o příznak intoxikace, případně se takto projevuje i dlouhodobě neléčená cukrovka. Tehdy totiž vniká aceton při cukrovce I. typu neboli vrozené. Jindy se zápachem z úst projevují v případě jiných pachů například problémy v trávicí soustavě, selhávání ledvin, případně nadměrné užívání alkoholu. V některých případech je zápach z úst jeden z příznaků angíny.

Při poruchách srážlivosti krve dochází často nejen ke krvácení z nosu, ale také ke krvácení z ústní dutiny. Někdy může krev pocházet z dásně, případně z jícnu, potom je třeba určitě lékařské vyšetření. Mezi méně časté příznaky související s ústní dutinou patří i křeče žvýkacího svalstva, které mohou nastat při epileptickém záchvatu, ale také při infekci tetanu nebo při zánětu trojklanného nervu. Někdy se vyskytují u menších dětí i během horečnatých zánětů.