Zubní kaz: Proč vzniká a jak se projevuje? (+ Jak vypadá a léčí se)

Zubní kaz je definován jako progresivní demineralizace a následné poškození tvrdé zubní tkáně. Toto onemocnění postihuje mléčný i trvalý chrup. Jde o nejčastější infekční onemocnění dětí a také dospělých, které je často zanedbávané.

Nejčastěji vás zajímá:
Jaké má příčiny a příznaky.
Jak vypadá zubní kaz a jak jej objevit.
Zda může být hluboký / mezizubní / pod plombou.
Jaká je jeho léčba a zda se dá léčit doma.

Příčiny vzniku jsou multifaktoriální. Mechanismus podmiňuje přítomnost zubního plaku, který je osídlen různými bakteriemi. Tyto mikroby kvasí cukr. Následkem je snížení pH.

Pokud se přísun jednoduchých cukrů omezí, pH znovu stoupá.

Po příjmu jednoduchého cukru pH prudce klesá, a to během několika minut. Návrat k vyšším hodnotám probíhá déle, i desítky minut. Hodnota pH na povrchu zubu a ve slinách je přibližně stejná. Složité mechanismy k udržení jeho rovnováhy reagují na snížené pH uvolněním vápníku a fosfátů ze zubní skloviny. Nastává demineralizace zubní skloviny.

Při vyšším pH na povrchu zubu se minerály opětovně ukládají do zubní skloviny. Pokud stav demineralizace trvá dostatečně dlouho, vzniká poškození na vrchu skloviny. To je možné sledovat jako skvrny zubu, které mohou mít bílou barvu a při dlouhodobé demineralizaci jsou zbarveny do žluta až hněda.

Toto stádium je stále zvratné. Nemusí přejít do hlubokého poškození zubu. Potřebný je dostatečný přísun minerálů a odstranění negativních faktorů. Pokud projde narušení zubní tkáně do hlubší vrstvy, musí být zub ošetřen vrtáním a zubní výplní (plombou).

Zubní kaz je rizikem pro vznik komplikací, které mohou vést k zánětu zubní dřeně, dásně, až k parodontitidě. Závažná je předčasná ztráta chrupu. Rizikovou komplikací je rozšíření bakterií ze zaníceného zubu krevní cestou do organismu. To může vést k různým chorobám, jako například k onemocněním srdce. I proto je důsledné odstraňování zubního plaku a prevence zubního kazu velmi důležitá.

Co bychom si měli zapamatovat:

• zubní kaz vzniká v důsledku infekčního narušení zubní skloviny
• dochází k poškozování tvrdé zubní tkáně
• na zubní sklovině se nacházejí různé bakterie
• pokud mají dostatek sacharidů, nastává snížení pH
• to následně demineralizuje zubní sklovinu
• zvyšuje se citlivost zubu na studené, teplé či sladké
• což je zároveň obvykle prvním příznakem zubního kazu
• pokud jde jen o povrchový kaz v raném stádiu, je možná i léčba bez speciálního stomatologického zásahu
• a to tehdy, pokud pacient zlepší svou dentální hygienu
• zvýší fluoridaci a obsah vápníku
• v případě, že je pH nízké dlouhodobě, zubní kaz pronikne přes zubní sklovinu do dentinu
• může dojít až k zánětu dřeně, kořene a může nastat i hnisající zánět
• rizikem je vznik paradentózy
• vážnou komplikací je rozšíření bakterií ze zánětu zubu do celého organismu

Kde nejčastěji vzniká zubní kaz?

Nejčastější je kaz korunkové části zubu na žvýkací plošce nebo v mezizubních prostorech. Kaz se ale může vyskytovat také v oblasti zubního krčku nebo kolem okrajů korunek či výplní. Časo se vytvoří zubní kaz pod plombou, po ošetření. Příčinou může být nedostatečná hygiena.

Zubnímu kazu se daří na místech, jako jsou různé rýhy, zářezy, jamky, prohlubně, ale také v oblasti obnažení zubního kořene a mezi zuby.

Tabulka uvádí různé typy rozdělení zubního kazu

Zubní kaz je nejčastější infekční nemocí. To znamená, že za jeho vznikem je infekce, tj. rozšíření mikroorganismů. Těm se daří zejména v oblasti, kde zub pokrývá zubní plak. Toto místo je vhodné pro uchycení a množení bakterií.

Zubní plak osidlují různé mikroorganismy. Na tento biofilm se usazují i zbytky potravy. Při dostatečném přísunu cukrů klesá pH, které je příčinou demineralizace. Pokud přetrvává, je původcem zubního kazu. Proto je důležité zubní plak dostatečně odstraňovat.

K odstranění biofilmu (plaku) je třeba mechanické čištění. Vyplachování ústní vodou je sice prospěšné, ale není dostatečné. Nevhodná je nadměrná konzumace cukrů, ale i dlouhodobé popíjení slazených nápojů či džusů.

Mikroby v plaku mají za následek:

1. kvasí cukry
2. produkují organické kyseliny
3. ty snižují pH
4. to způsobuje demineralizaci zubní skloviny
5. vzniká povrchové poškození
6. po snížení koncentrace cukrů pH stoupá, ale pomalu
7. při dlouhodobém působení kyselin a bakterií proniká poškození hlouběji
8. vzniká zubní kaz
9. zánět postupuje hlouběji
10. riziko komplikací 
    • rozšíření zubního kazu na dáseň
    • krvácení dásní
    • kývání zubů
    • vznik parodontitidy
    • rozšíření infekce do organismu

Tabulka uvádí, co ovlivňuje vznik zubního kazu

Pro mechanickou očistu je zapotřebí i vhodný zubní kartáček.

Příznaky v raném stádiu zubního kazu jsou tiché. Nejdříve probíhá asymptomaticky (bezpříznakově). Bílá měkká vrstva na zubu se vyznačuje přítomností zubního plaku. Při působení kyselého prostředí následně vznikají skvrny.

V akutním průběhu jsou přítomné bílé skvrny na zubech. Dlouhodobé narušování a demineralizace způsobují skvrny, které mohou být žluté či hnědé barvy. Typicky se zubní kaz začne projevovat až v momentě narušení zubní skloviny.

Člověk má nejdříve zuby citlivé na studené nebo naopak příliš teplé jídlo. Negativně působí i vnější působení chladu či tepla. Podobně je to i při příjmu kyselé či sladké stravy, sladkostí a nápojů.

Přecitlivělost zubu je tak obvykle prvotním příznakem vzniku zubního kazu. Později, v pokročilém stádiu, nastupuje i bolest zubu. Bolest se objevuje zejména při namáhání, například při žvýkání, ale následně i v klidu. Pokud zubní kaz pronikne do zubní dřeně, vzniká zánět.

Při zánětu dřeně je rovněž přítomna bolest zubu. Ta může později ustoupit. To je příznakem odumření nervových zakončení. Hnisavý zánět může proniknout až do blízké kosti. Pak je skusová bolest projevem postižení kosti a je potřebný stomatologický nebo stomatochirurgický zákrok.

Z vizuálního hlediska je přítomno tmavé zbarvení zubu i hloubkový defekt. Při nesprávném ošetření zubního kazu se stává, že se kaz šíří i pod plombou. Důsledkem toho může nastat vypadnutí výplně. Největším rizikem je rozšíření infekce na celý závěsný aparát zubu a dále do organismu.

Příznaky zubního kazu ve zkratce:

1. prvotní tiché stádium
2. plak (biofilm na zubech)
3. bílé, později žluté až tmavé skvrny na sklovině
4. citlivost na teplé, studené, sladké či kyselé
5. vizuální projevy kazu, tmavé plochy a defekty ve sklovině
6. bolest přetrvává při průniku kazu hlouběji
7. zánět kostní dřeně
8. dočasné vymizení bolesti při poškození nervu
9. skusová bolest při rozšíření zánětu na kost
10. poškození závěsného aparátu, krvácení z dásní, zánět dásní
11. riziko vzniku parodontitidy, kývání zubu
12. nebezpečné je rozšíření bakterií do organismu, například do srdce a vznik endokarditidy

Časné stádium je bezpříznakové. Přítomnost zubního plaku je ovšem vidět. Následně je možné zpozorovat skvrny na zubu. Přímý důkaz a diagnostika kazu je přítomnost tmavých defektů v zubní sklovině. V anamnéze a v klinickém průběhu je zmiňovaná zvýšená citlivost a později i bolest zubů.

Mezi metody pro diagnostiku patří i RTG vyšetření chrupu. To odhaluje hloubku poškození zubu. Odborné vyšetření provádí lékař stomatolog. Speciální metodou je endoskopie, měření elektrické vodivosti zubních tkání a metoda s použitím laseru.

Stomatolog diagnostikuje kaz prostřednictvím:

• vizuálním kontaktem
• studeným sprejem
• teplým voskem
• RTG snímkem

Tabulka uvádí plošné a hloubkové hodnocení kazu

Průběh a vznik zubního kazu závisí na několika faktorech. Uvádí se, že pro vznik kazu jsou zapotřebí čtyři faktory. Mimo jiné hraje roli i genetická výbava či hygiena.

Při vzniku kazu se spolupodílejí faktory jako:

• zub
• bakterie
• strava
• čas

Zub je místem, kde se ukládá plak a zabydlují bakterie. Predispoziční místa jsou zejména ta, kde má zub více zářezů, nerovností. Kazu se daří hlavně tam, kde je špatný přístup. A to je například místo mezi dvěma zuby (mezizubní prostory). Ale i místo na styčných plochách, zářezy zubů a oblast při dásních či hladké plochy řezáků.

Bakterie jsou mikroorganismy, které za běžných podmínek osidlují různé části lidského těla, např. kůži či trávicí trakt. Nejznámější jsou střevní bakterie, tedy mikroflóra. Podobně je to i v ústní dutině. Na povrchu zubů vytvářejí povlak. Produkují kyseliny, a tedy vytvářejí nízké pH.

Strava s vysokým podílem jednoduchých cukrů živí kariogenní bakterie. Ty vytvářejí více kyselin. Příkladem jsou slazené nápoje, kola, kyselé tekutiny jako džusy, ale také kyselé ovoce a různé sladkosti. Vliv má tedy množství či frekvence příjmu rizikových potravin.

Čas, který je potřebný na dozrání zubního plaku, je přibližně 24 hodin. Následně se stává agresivním pro zubní sklovinu. Po konzumaci stravy je v ústní dutině prudce snížené pH. Tento stav přetrvává přibližně 30 minut. Přibližně po 40 minutách se vlivem slin pH zvyšuje.

Proto je dobré, pokud se příjem stravy rozdělí na přibližně 5 porcí. Z toho vychází pauza mezi jídly na 2–3 hodiny. Sladkosti a také sladké nápoje je vhodnější přijmout po hlavním jídle. Nevhodné a rizikové je popíjení slazených tekutin či džusů po delší dobu. To udržuje dlouhodobě nízké pH v ústní dutině.

Jak kaz postupuje?

1. zubní kaz vzniká dlouhodobě, a to na podkladě bakteriální infekce
2. ta je příčinou demineralizace, na kterou působí přeměna sacharidů na organické kyseliny
3. to postupně narušuje zubní sklovinu
4. nastupuje zvýšená citlivost zubu na teplo, chlad, sladké či kyselé
5. kaz může vzniknout kdekoliv na zubu, v blízkosti krčku zubu nebo pod výplní či korunkou
6. postupným rozšiřováním infekce se přidružují i příznaky, jako je i bolest
7. jde o dlouhodobý proces, kdy infekce proniká z povrchu zubu až do jeho dřeně a kořene
8. neléčený zubní kaz způsobuje rozpad a odumření zubu a poškození závěsného aparátu
9. je důsledkem jiných onemocnění a defektů na úrovni chrupu a ostatních částí organismu

Prevence zubního kazu je velmi důležitá

Péče o zuby a celková ústní hygiena je nutná již od prvních zubů. I malé děti by měly chodit na preventivní prohlídky. Proto je i povědomí rodičů důležitým faktorem pro budoucí stav chrupu dítěte.

Důkladná péče o zuby je samozřejmě potřebná během celého života. Stejně velký význam mají pravidelné preventivní prohlídky a včasné léčení potíží s chrupem.

Faktory ovlivňující kvalitu zubů:

• vědomosti jednotlivce, rodičů
• postoj rodičů k ústní hygieně, kterého si děti všímají
• rodinné návyky čištění zubů
• kvalita ústní hygieny 
  • mechanické čištění chrupu minimálně 1x za 24 hodin
  • čištění mezizubních prostor (mezizubní kartáčky, zubní nit)
• strava člověka, která má být vyvážená
  • vhodná je i tvrdší strava, jako je čerstvá zelenina či ovoce
• nižší míra konzumace sladkých potravin, sladkostí, slazených nápojů
• negativně působí dlouhodobé užívání dudlíku u dětí
• stravovací návyky, pauza mezi jídly ve rozmezí 2–3 hodiny
• nevodné je delší popíjení sladkých či kyselých tekutin 
  • negativně ovlivňuje i slazený nápoj v láhvi pro děti
  • časné naučení pití tekutin ze sklenice
• náhrada jednoduchých cukrů přírodními sladidly (stévie)
• pokud si člověk nemůže po jídle vyčistit zuby, vhodné je použití žvýkačky bez cukru
• vhodný zubní kartáček a zubní pasta se správným složením