Krátkozrakost: Vznik myopie + jak vypadá zhoršené vidění na dálku?

Krátkozrakost (odborně označovaná jako myopie) je porucha zraku. Paprsky světla procházejí do oka čočkou. Ta je usměrňuje tak, aby na sítnici vytvořily ostrý obraz.

Při myopii se paprsky světla sbíhají ještě před sítnicí. 

Často vás zajímá:

Co je to myopie a proč vzniká?

Jaké má příznaky a jak se odlišuje od dalekozrakosti?

Jaké dioptrie/čočky jsou při ní třeba?

Takto vytvořený obraz následně na sítnici není ostrý, ale rozmazaný. Následkem je zhoršený zrak při pohledu na vzdálenější předměty (do dálky).

Myopie postihuje zhruba třetinu populace.

Zároveň patří mezi nejčastější refrakční vady. Může mít lehkou, střední, ale i těžkou formu. První dvě formy se obvykle projeví již v pubertě a po skončení vývoje se zhoršování zastaví.

Nejtěžší stupeň může vést až k degenerativnímu poškození oka.

Co jsou to refrakční vady?

Refrakční vada (odborně též ametropie) je porucha lámavosti světla. Při těchto vadách je problém v tom, že se paprsky světla špatně sbíhají. Obraz se nevytváří na sítnici, ale mimo ni. Může vzniknout před nebo za ní. Výsledkem toho je neostrý obraz (zraková vada).

Pokud se paprsky sbíhají a vytvářejí bod přesně na sítnici, vzniká ostrý obraz. Odborně se tento normální jev označuje jako emetropické  oko (normální, zdravě vidoucí oko).

Krátkozrakost (myopie) je zapříčiněna tím, že obraz vzniká před sítnicí.

Dalekozrakost (hypermetropie, hyperopie) je opačný stav. Ohniskový bod a obraz vznikají za sítnicí. Člověk při této vadě špatně vidí na krátkou vzdálenost. Známe i astigmatismus, při kterém není vytvořeno jedno, ale dvě ohniska.

Krátkozrakost má tři stádia

Myopie má tři stádia. Lehké a střední stádium se nejčastěji objevují kolem 6.–7. roku života. Postupně se rozvíjí během puberty až do 18. roku.

Dále negraduje a nezhoršuje se. Tato forma se označuje také jako stacionární nebo školní myopie.

Těžké stádium nastává, když se zrak zhoršuje i nadále, a to až o 4 dioptrie ročně. Tato forma se označuje také jako progresivní myopie. Objevuje se již v prvním roce života a rychle se zhoršuje.

Lehká a střední krátkozrakost se nejčastěji objevují ve školním věku a v období puberty. Těžké formy jsou pozorovatelné již v raném dětství a mohou v dospělosti vést až k degenerativnímu poškození oka.

Počet lidí s tímto onemocněním ve světě stoupá.

Vliv na kvalitu zraku má v tomto případě i pestrá strava u dětí a dostatek vhodného osvětlení. Pokud jsou tyto faktory dlouhodobě zanedbávány, dochází ke snižování kvality zraku a začátku myopatie.

Myopie může být zapříčiněna refrakční vadou, ale i osovým nepoměrem oční koule, kdy je oční koule příliš dlouhá. Při refrakční chybě má oční koule normální délku a poruchu má na svědomí větší lomivost optických členů oka.

Světlo prochází přes oko několika strukturami a každá se vyznačuje svou lomivostí. Příčin těchto refrakčních vad může být několik, například:

• poloha prvků systému oka, které lámou světlo
• chybné zakřivení lámavé plochy
• poloha světlolomného systému je šikmá (špatné uložení čočky či sítnice)
• špatný index lomu
• absence některého prvku světlolomného systému, například afakie (absence čočky v oku).

Světelné paprsky procházejí přes vícero struktur a každá má svůj index lomu

Ve většině případů je příčinou krátkozrakosti prodloužení oční koule. Následkem toho je, že se paprsky světla spojí před sítnicí. Obraz je neostrý, rozmazaný. A to hlavně při pohledu do dálky.

Krátkozrakost se vyvíjí na genetickém základě. Kvalitu zraku ale mohou ovlivnit i jiné faktory.

Mezi nejčastější faktory ovlivňující kvalitu zraku patří:

• genetika a dědičnost
• špatná výživa
• onemocnění oka, jako jsou například
  • onemocnění rohovky či čočky
  • šedý zákal
• jiná onemocnění
  • cukrovka a diabetická retinopatie
• zvýšená námaha oka
  • časté čtení
  • špatné světelné podmínky při čtení
  • dlouhodobá práce se zobrazovacími jednotkami (počítač, monitor, televize)
• infekční onemocnění
• faktory okolního prostředí

Příznakem myopie je zhoršení zraku při sledování vzdálenějších předmětů. Člověk vidí dobře blízké předměty, dokáže číst. Jak se ale vzdálenost zvětšuje, zhoršuje se schopnost očí vidět ostře.

Oči mají problém zaostřit na předměty, které jsou dál. Ty jsou pak rozmazané a neostré. U člověka s krátkozrakostí je možné pozorovat:

• přivírá očí při pohledu do dálky – mžourá
• nevidí, co se děje v dálce
• nepoznává známé lidi
• sedí blízko u počítače či televize
• píše a čte blíže u sešitu, knihy – nosem na papíře
• dívá se na předměty z blízka

Samotnou vzdálenost ovlivňuje míra zrakové vady. Objevují se i příznaky jako bolest hlavy, únava očí. Oči slzí, jsou zarudlé. Vzdálenost rozostření závisí na stupni myopie.

Tabulka uvádí dělení krátkozrakosti podle počtu dioptrií

Označení myopie pochází z řeckého myein (zavírat, mhouřit) a ops (oko).

U dětí se většinou zrak zhoršuje postupně, což nemusí dítě hned v prvních letech zpozorovat a identifikovat. Při podezření na potíže je nejlepší vyšetření oftalmologem. Včasná diagnóza odhalí zrakové potíže a jejich příčiny.

Znáte noční krátkozrakost?

O noční krátkozrakosti hovoříme, když jsou potíže se zrakem způsobeny sníženou mírou osvětlení či setměním. Její příčina není zcela objasněna. Je nicméně důvodem poklesu schopnosti práce a výkonu některých zaměstnání. Obtíže způsobuje i při řízení za šera a ve tmě.

Onemocnění diagnostikuje oční lékař na základě odborného oftalmologického vyšetření. Zkoumá se zraková ostrost. Nejprve se testuje zraková ostrost u každého oka zvlášť (odděleně) a později zraková ostrost společně u obou očí.

Součástí vyšetření je také měření tzv. minimálního úhlu rozlišení. Spočívá v měření úhlu, ve kterém je oko ještě schopné vnímat dva body jako oddělené a ne jako splývající, což je typické pro rozmazané vidění.

Při vyšetření se využívá i cykloplegie, což je dočasné zrušení akomodačních vlastností oka. K tomu se používají mydriatika. K vyšetření slouží i automatické refraktometry. Pro velmi malé děti mají lékaři k dispozici i ruční přístroje. Provádí se retinoskopie plochým zrcadlem.

Vyšetření očí je samozřejmě významné pro včasnou diagnózu a následnou léčbu. Při vyšetření je důležitá i anamnéza. Diferenciální diagnostika má odhalit další příčiny zhoršeného zraku.

Tip: Článek o příznacích zhoršení zraku.

Stejně jako míra příznaků i průběh onemocnění závisí na jeho formě. Například při školní (statické) myopii se příznaky obvykle objevují kolem 6. roku života. Vývoj nicméně pokračuje i během puberty.

Porucha zraku postupuje pomaleji. Následně se vývoj tohoto druhu krátkozrakosti zastavuje po skončení růstu. Obvykle je nutná míra kompenzace dioptriemi v rozmezí 5–6 D.

Při pozdní formě krátkozrakosti se obvykle potíže objevují po 18. roku života. Potřeba korekce dioptriemi však není vyšší než 3 D. Horší průběh má progresivní forma. Označuje se také jako patologická či maligní myopie.

Progresivní myopie se objevuje již v prvním roce života. V průběhu života se vyvíjí. Během růstu může dosáhnout i -20 D. Problémem při tomto druhu je i to, že sítnice často atrofuje a degeneruje. Hrozí odloupnutí sítnice či tvorba trhlin.