Fenylketonurie: Co je to a jak se projevuje? (hyperfenylalaniémie)

Onemocnění se označuje i podle své zkratky jednoduše PKU (phenylketonuria). Jde o dědičné onemocnění, které je způsobeno mutací genu. Toto následně zapříčiní absenci enzymu, který přeměňuje aminokyselinu fenylalanin.

Fenylalanin se v těle hromadí, a to zejména v tělních tekutinách. Nadměrné množství způsobí rozvoj mentální retardace a také fyziologické symptomy. Příčinou je poškození nervových vláken a zásah do metabolických dějů. Za normálních okolností se fenylalanin přeměňuje na tyrosin.

Nemoc byla poprvé zaznamenána již v roce 1934. Jde o onemocnění autozomálně recesivní. Pro vypuknutí onemocnění je třeba, aby byl poškozen gen zděděný od obou rodičů.

V případě, kdy jsou oba rodiče nosiči PKU, je riziko vypuknutí onemocnění 25 % a riziko pro jeho nosičství je až 50 %. Je nicméně také 25procentní šance, že se onemocnění u dítěte nevyvine a nebude ani jeho přenašečem.

Vyskytuje se zhruba u jednoho ze 6 až 10 tisíc novorozenců. Poměr výskytu je ale závislý na geografické poloze. Například v Itálii a v Irsku se udává vyšší výskyt. Naopak ve Finsku či Japonsku zase nižší. V Turecku je prevalence onemocnění až v jednom případě ze 4000.

Onemocnění se rozvíjí již u dětí. Hned, jakmile začnou přijímat mléko, stoupá u nich hladina fenylalaninu. Ten na základě nadbytku začne poškozovat mozek. Tak se již během kojeneckého věku začíná vyvíjet psychomotorická retardace.

Dítě je zároveň neklidné. Už mezi 6. až 12. měsícem se u něj mohou objevit epileptické záchvaty. Děti jsou bledé, mají světlé vlasy a modré oči. Pokožka je náchylná na ekzémy. Fenylalanin se vylučuje i do moči, která následně typicky páchne.

Díky novorozeneckému screeningu lze ovšem onemocnění poměrně rychle zachytit. Vzhledem k možnostem moderní medicíny jsou vyhlídky na kvalitnější život poměrně vysoké. Je samozřejmě potřeba důsledná léčba a pozitivní přístup a aktivita ze strany rodiče.

Poškození nastává v genu pro fenylalaninhydroxylázu (FAH). Lokus je umístěn na 12. chromozomu. Uvádí se, že známe přibližně 400 mutací v daném genu.

Co je to fenylalanin?

Fenylalanin je esenciální aminokyselina. Označení esenciální proto, že tělo si ji neumí samo vyrobit a musí ji přijímat ze stravy. Je důležitá, neboť slouží k přenášení nervových vzruchů.

Fenylalanin se za pomoci enzymu fenylalaninhydroxylázy (FAH) mění na tyrosin. Tyrosin je následně využíván a je velmi důležitý při tvorbě neurotransmiterů. Tvoří se z něj dopamin, adrenalin, noradrenalin, tyroxin.

Částečně se z něj vytváří i melanin, který slouží jako kožní pigment. U dospělých následně zůstává asi 10 % fenylalaninu. Tento zbytek se využije na tvorbu bílkovin. U dětí je poměr jiný. Na tvorbu bílkovin se využívá až 60 %.

Je součástí všech živých organismů, a to ve formě bílkovin. Nejvyšší zastoupení fenylalaninu ve stravě je v:

• čokoládě
• sýrech
• ořeších
• semenech
• mléce
• vejcích
• mase
• sóje a tofu
• využívá se i v umělých sladidlech

Fenylalanin má několik dobrých vlastností, jako jsou například:

• zlepšuje paměť
• dodává odolnost vůči stresu
• podporuje duševní kondici
• podporuje sexuální aktivitu
• využívá se při onemocněních, jako jsou Parkinson, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida či při duševních poruchách

Fenylketonurie je nejčastější recesivní dědičné onemocnění. Vzniká defektem genu (12q22-q24.2), který způsobí absenci enzymu zvaného fenylalaninhydroxyláza (FAH). Enzym může zcela chybět, nebo je jeho hladina nedostačující.

Tento enzym odpovídá za řadu metabolických procesů v organismu. Zejména však přeměňuje aminokyselinu fenylalanin na tyrosin. Pokud tento enzym v organismu není, fenylalanin se hromadí v tělních tekutinách, a tedy i v krvi. To způsobuje problémy v centrální nervové soustavě, jelikož je jeho vysoká hladina v těle toxická.

Následně dochází k poruchám CNS. Ty se projevují hlavně mentální retardací či na jiných mozkových funkcích. Přidružují se i záchvaty svalových křečí. Dochází také k problémům s pigmentací, protože se část fenylalaninu využívá při tvorbě melaninu.

Při nadbytku se fenylalanin vylučuje močí, z čehož je odvozen název fenylketon-urie.

Důsledkem je nedostatek tyrosinu. Ten se nahrazuje zvýšeným příjmem ve stravě. Tyrosin je aminokyselina. Je významný při tvorbě hormonů, jako jsou například adrenalin, noradrenalin, dopamin, ale i tyroxin.

Tyrosin není esenciální kyselina, takže si ho umí tělo vyrobit samo. Dokáže to ale pouze, pokud má dostatek fenylalaninu (FAH). Jeho zdroji jsou hlavně mandle, jadérka, sezam, banány či avokáda, ale také mléčné výrobky.

Nemoc se projevuje fyziologicky (tělesně) i psychicky. Po psychické stránce dochází při neléčení nemoci již od dětského věku k rozvoji mentální retardace. Nástup onemocnění je hned po nasazení mléka.

Fenylalanin se hromadí v organismu. To škodí CNS a z toho vyplývají obtíže. Při neléčení mají děti snížené IQ. A to na hranici imbecility nebo idiocie. Obvykle snižuje choroba IQ na polovinu původní hodnoty.

První příznaky se rozvíjejí již od 2. měsíce. Naplno se ale projeví mezi 6. a 12. měsícem. Kromě mentální retardace se přidružují potíže s pamětí, děti jsou hyperaktivní. Z psychického hlediska kromě mentální retardace dochází i k nestálosti chování dětí, které mohou být někdy apatické, jindy neklidné, také agresivní.

Z fyziologických projevů jsou dále typické říhání či zvracení. Pro nemoc je charakteristická i snížená pigmentace pokožky. Celkově je kůže bledá, suchá a také vlasy jsou světlejší a oči většinou modré. Kůže je náchylná na ekzémy nebo vyrážky.

Kromě bledosti způsobuje z fyziologického hlediska choroba i špatný vývoj zubů, ploché nohy, poruchy hybnosti páteře a ztuhlost svalů. Poškození centrální nervové soustavy způsobuje záchvaty křečí.

Zvýšená hladina fenylalaninu vede k jeho vylučování močí. To způsobuje typicky zapáchající moč, připomínající myšinu. Onemocnění může způsobit také mikrocefalii, což je viditelně zmenšená mozková část hlavy oproti obličejové části.

Onemocnění se může objevovat v různých formách. Nejčastější formou je klasická fenylketonurie. Následně jsou známé i středně těžká a lehká forma. Lehký typ se označuje také jako hyperfenylalaninemie.

Příznaky, které se vyskytují při fenylketonurii:

• mentální retardace, při zanedbání léčby až těžký stupeň
• křečové záchvaty
• mikrocefalie
• poruchy paměti
• psychické poruchy, agresivita, hyperaktivita
• snížená pigmentace – světlá kůže a vlasy, modré oči
• zvracení
• říhání
• ekzém
• zapáchající moč po myšině
• zpomalení růstu, nižší vzrůst
• mimovolní pohyby

Onemocnění se u nás dá zjistit již více než 50 let. Po porodu se provádí screeningové vyšetření novorozenců. Pomocí krevního laboratorního vyšetření se zjišťuje přítomnost nebo nepřítomnost enzymu FAH, který přeměňuje aminokyseliny na tyrosin. Aby se diagnóza potvrdila, provádějí se i genetická vyšetření.

Kromě toho se mohou pozorovat i příznaky u dítěte v pozdějším věku. Jako například svalové křeče. Používá se i EEG, kterým se zaznamenává elektrická aktivita mozku, což může včas odhalit psychomotorickou retardaci.

Onemocnění nastupuje hned po zahájení přijímání mléka. Fenylalanin se začne hromadit a už přibližně od 2. měsíce se mohou projevovat první příznaky. Naplno se projevy zvýrazní mezi 6. až 12. měsícem.

Hned, jak začne novorozenec pít mateřské mléko, dochází ke zvýšení hladiny aminokyselin. Pokud ty nejsou enzymaticky odbourávány, dochází k poškození mozku. A tedy k vývoji mentální retardace.

U větších dětí se rozvíjí hyperaktivita, poruchy paměti, chování. Dítě je neklidné, může být agresivní. Nicméně zaostávání ve vývoji je patrné již mezi 4.–9. měsícem života. Zpomalení vývoje se projeví i mikrocefalií, což je menší podíl mozkové části hlavy oproti obličejové.

Jak hladina aminokyselin stoupá, tak se poškození centrální nervové soustavy zhoršuje. Jsou viditelné už i vnější fyziologické projevy nemoci. Jako jsou křeče, třes či mimovolní pohyby, ale i intenzivní zvracení.

Děti jsou bledé, a to z důvodu snížené pigmentace kůže. Podobně jsou světlé také vlasy a oči mají modré duhovky. Kůže je citlivá, ve zvýšené míře se tvoří ekzémy či jiné vyrážky. Kromě svalových křečí bývá přítomné ztuhnutí svalů.

Zvýšená hladina fenylalaninu se odrazí i v jeho vylučování do moči. Ta má následně typický myší zápach. Který je citelný i v potu, tedy z kůže. Proti těmto příznakům existují účinná opatření a léčebné postupy. Informace o nich uvádíme v léčbě.

Potraviny a fenylketonurie

Jak bylo zmíněno, při fenylketonurii je třeba dodržovat dietní režim. Bílkoviny se nacházejí ve většině potravin. To znamená, že podobně jako u celiaků i při tomto onemocnění je nutná úprava stravy.

Do stravy se zahrnují potravinové doplňky, a to jako speciální aminokyselinové směsi. Ty se přijímají každý den, aby byl dodržen potřebný denní příjem bílkovin, které jsou důležitým stavebním prvkem v organismu.

Vhodné jsou speciálně upravené potraviny a potraviny s minimálním obsahem bílkovin, které se váží, aby byl příjem kontrolován. Některé potraviny se po výpočtu mohou v jídelníčku nacházet, a to například:

• brambory a výrobky z nich
• květák
• zelí
• špenát
• kečup
• hořčice
• a jiné druhy zeleniny a ovoce s nízkým obsahem bílkovin