Jak včas rozpoznat srdeční infarkt a cévní mozkovou příhodu? Boj o život

Srdeční infarkt a cévní mozková příhoda se řadí mezi srdečně-cévní onemocnění. Na jejich počátku se většinou nachází jedna hlavní příčina a množství přispívajících rizikových faktorů.

Srdečně-cévní onemocnění = kardiovaskulární choroby.
Patří k nejčastějším důvodům nemocnosti a úmrtnosti celosvětově.

Mezi kardiovaskulární choroby se řadí například:

• ateroskleróza
• vysoký krevní tlak
• angina pectoris
• ischemická choroba srdeční
• srdeční infarkt
• fibrilace síní
• srdeční selhávání
• bušení srdce a srdeční arytmie
• endokarditida
• myokarditida
• onemocnění srdečních chlopní
• kardiomyopatie
• cévní mozková příhoda

Skupina srdečně-cévních onemocnění

Co je jejich příčinou?

Multifaktoriální působení má základ ve dvou hlavních skupinách.

První jsou faktory, které se naším jednáním nedají ovlivnit.

Neovlivnitelné rizikové faktory jsou například:

• genetická predispozice a dědičnost
• vrozená onemocnění
• věk
• pohlaví
• porucha vazomotorické regulace
• koagulační poruchy – poruchy srážení krve

Druhou stranu tvoří ty, které ovlivnit můžeme.

Ovlivnitelné rizikové faktory jsou:

• vysoký cholesterol a nadbytek tuků v potravě
• vysoký krevní tlak
• kouření
• nadměrný příjem alkoholu
• vysoký příjem soli ve stravě
• nevyvážená potrava a dietní chyby,
• nízká hladina antioxidantů, nedostatek vlákniny
• nadváha a obezita
• metabolický syndrom
• cukrovka
• křečové žíly
• poruchy srdečního rytmu
• systémový zánět
• infekce bakteriemi a viry
• nedostatek pohybu
• dlouhé cestování
• stres a nadměrné psychické přetížení, deprese
• úraz

Uvedené rizikové faktory přispívají ke vzniku aterosklerózy. To je proces kornatění tepen. Do cévní stěny se ukládají látky, které tam za normálních okolností nepatří.

Tento proces narušuje a poškozuje cévy a rovněž jejich funkci.

Vyznačuje se dlouhodobým a progresivním charakterem. Proces ukládání nevhodných látek do cévní stěny začíná již v mladém věku a časem se zhoršuje.

Důsledkem jsou poškozené tepny, a to na různých místech organismu současně. Ty mohou být základem chorobných stavů, jako je srdeční či mozkový infarkt a řada jiných zdravotních komplikací.

Aterosklerotické ložisko = aterosklerotický plát.

Tato chorobně nahromaděná masa zužuje vnitřní průsvit cév, což vede ke zhoršení proudění krve. Druhou závažnou možností je tvorba krevní sraženiny, která nasedá na poškozenou vnitřní stěnu.

Tyto dva mechanismy jsou hlavním základem vzniku zmíněných zdravotních komplikací.

Kromě aterosklerózy se na vzniku závažných a život ohrožujících onemocnění podílí také jiné chorobné stavy. Od spasmu (stažení cévy) přes embolizaci a jiné.

Průtok krve může omezit i stlačení cévy, a to nádorem či přiškrcením.

Čtěte s námi dál a dozvíte se:
Jaké typické příznaky má srdeční infarkt a mozková příhoda.
Proč je důležité jejich včasné rozpoznání.
A na co je třeba dát si pozor.
+ Hlavní znaky.

Srdce a mozek jsou citlivé na dostatečné množství kyslíku

Srdeční sval a mozkové buňky jsou velmi citlivé na dostatečné prokrvení.

Kromě kyslíku jsou samozřejmě neustále zásobeny živinami, které zajišťují jejich správnou funkci.

Plus.

Při práci těchto buněk vznikají i odpadní látky. Jejich odstranění je rovněž nezbytné pro normální chod buněk, tkání, orgánů a orgánových systémů, organismu.

Neustálé prokrvení zajišťuje srdce, které pracuje jako pumpa. Ovšem i tato pumpa potřebuje energii a kyslík.

Podle časového horizontu rozpoznáváme akutní a chronické stavy.

Akutní vznikají náhle, během minut až hodin. Stává se, že nastupují bez předchozích obtíží nebo z plného zdraví.

Mozkový či srdeční infarkt může být prvním příznakem již dlouhodobě probíhajícího onemocnění, jako je ateroskleróza.

Naopak chronické probíhají dlouhodobě, a to během dnů, týdnů, měsíců či let. Dobrým příkladem takového onemocnění je i ischemická choroba srdeční.

Dodávka a tok krve může být narušena částečně nebo úplně. Na tom závisí také doba nástupu a celkový průběh symptomů.

To, jak závažně probíhá nedokrvení, ovlivní například:

• rychlost a rozsah uzavření cévy
• anatomické vlastnosti cirkulace
• citlivost orgánu na nedostatek kyslíku a živin, mozek je nejcitlivější, kosterní svaly jsou méně citlivé
• aktuální stav orgánu, tkáně, buněk
• celkový stav cirkulace

Porucha prokrvení se označuje jako ischemie. Definuje se jako místní anémie, nedokrevnost tkání a orgánů. Může se jednat o částečné či úplné zastavení průtoku krve.

Po ischemii nastupuje nekróza (odumření) nedokrvených buněk. Ta je nezvratná.

Infarkt je ložisko ischemické nekrózy. Jedná se o nejzávažnější formu ischemie. Způsobuje ho většinou uzavření tepny trombem nebo embolem.

Zjednodušeně:
Infarkt = odumření tkáně zapříčiněné ucpáním příslušných tepen.

Nastává pro trombózu, embolizaci či spasmus.

Nejcitlivější k omezení či zastavení průtoku krve je mozek.

Faktem je...

Ischemie mozkových buněk nastává již po 3 až 4 minutách.

Není-li mozek prokrven po dobu 9 minut, není možné jeho přežití.
To má význam hlavně při zastavení dýchání a srdeční činnosti.

Srdeční sval (myokard) je o něco odolnější.

K ischemii myokardu dochází po 20 minutách.
A...
Po 4–9 hodinách se rozvíjí transmurální nekróza (odumření) tkáně v celé tloušťce srdeční stěny.

Samozřejmě k cévní mozkové příhodě a k infarktu vedou také jiné chorobné procesy. Více se dočtete například v článcích infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, onemocnění mozkových cév.

Typické příznaky srdečního infarktu a cévní mozkové příhody

Rozpoznání symptomů infarktu srdečního svalu a cévní mozkové příhody má vysoký význam pro včasnou léčbu.

A...

Včasné odborné řešení těchto dvou onemocnění má zdraví a život zachraňující význam.

V případě, že se léčba zpozdí nebo zanedbá, hrozí komplikovanější průběh, horší a delší zotavování z onemocnění a přítomnost trvalých následků a dalších přidružených komplikací.

Při zpoždění odborné léčby hrozí vážné poškození zdraví až smrt.

Ať už se jedná o léčbu infarktu srdce, či mozku, rozhodující jsou první hodiny od začátku projevů onemocnění.

Příznaky jsou většinou typické a dobře rozpoznatelné.

V některých případech a pro specifické vlastnosti je možný i atypický, necharakteristický průběh. Ten může být příčinou zpoždění léčby z důvodu zanedbání ze strany člověka, ale i pro chybnou diagnostiku odborníkem.

V dnešní době jsou nicméně dostupné účinné metody diagnostiky a léčby.

Ptáte se:
Jaké jsou typické příznaky těchto onemocnění?
Jak je včas rozpoznat?
Jaké jsou příznaky blížícího se infarktu?

Tabulka uvádí typické příznaky při srdečním infarktu a cévní mozkové příhodě

Rozpoznání těchto projevů má zdraví a život zachraňující význam.

Proto je při jejich zpozorování důležitá okamžitá odborná pomoc. Přivolání záchranné zdravotní služby zkracuje dobu od diagnostiky po léčbu.

Po určení přesné příčiny potíží se volí účinná léčba. Tu v případě obou zajišťují specializovaná pracoviště, která mají k tomu určené technické a personální vybavení a zázemí.

Volejte tísňovou linku záchranné zdravotní služby!

Zpozorujete-li na někom příznaky srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody, nečekejte a volejte tísňovou linku záchranné zdravotní služby.

Při volání spolupracujte.
Spolupráce zkracuje dobu trvání hovoru.

Operátor tísňové linky se bude ptát významné otázky, a to ohledně:

• adresy a orientačního popisu, významných poznávacích bodů
• jména a věku postiženého člověka, zejména v případě, že se nachází v bytovce, paneláku, a v tom případě je nutné informovat i o jméně na zvonku
• času vzniku a trvání potíží
• stavu člověka, jeho životních funkcích a projevech
  • vědomí a jeho rekce na otázky
    • dezorientaci, případně zmatenost a poruchy vědomí
  • kvalitu dýchání, zda je dostatečné a přítomné, přítomnost chrčení, lapavého dýchání
  • přítomnost krvácení, úrazu
  • bolest
  • kvalitu řeči a schopnost komunikace
  • pohyblivost případně poruchy hybnosti
  • polohu a momentální aktivitu
• dlouhodobého onemocnění
• jiné doplňující informace

Zapamatujte si:

Každé zbytečné časové zdržení stojí lidské tělo buňky, a to mozkové a srdeční. Z tohoto důvodu je velmi důležité časné rozpoznání, okamžité přivolání odborné pomoci a včasná léčba.

Jinak hrozí riziko přetrvávání trvalých následků, zdravotních komplikací a ohrožení zdraví až života.