Jak zjistit problém s játry? Pozor, odhalí ho tyto príznaky

Onemocnení jater nesmíme nikdy brát na lehkou váhu. Tento jedinecný orgán má duležitou metabolickou, zásobní a detoxikacní funkci, kterou pri jeho poškození nedokáže nahradit žádná jiná cást lidského organismu.

Nekdy bývá jedinou a zároven poslední možností na záchranu života jejich transplantace.
V Evrope probehne rocne až 7000 transplantací jater.
Navzdory zdánlive vysokému císlu je pocet cekatelu mnohem vyšší.
Muže za to hlavne alkohol, ale také infekcní onemocnení jater, která jsou prekvapive velmi castá.

Neprehlédnete symptomy nemocných jater

Patologické procesy v játrech mohou být ruzné (nádorové, infekcní, toxické…), ale presto mají spolecné projevy. Tyto symptomy nám sdelují, že s nimi není cosi v porádku a je treba pátrat po prícine a možném rešení.

V pocátecních stadiích se nemusí poškození projevit vubec, prvotní symptomy bývají nespecifické, ale nabádají nás k návšteve lékare a k pátrání po prícine, proc je tomu tak. S rozvíjejícím se onemocnením se symptomatologie stává typictejší.

Projevy nemocných jater je dobré znát a zachytit dríve, než bude pozde!

Játra jsou duležitým orgánem s nenahraditelnými funkcemi

Játra (recky hepar, lat. jecur, angl. liver) patrí nejen k nejvetším, ale také nejduležitejším orgánum lidského tela. Váží neuveritelných 1500 gramu, což predstavuje asi 2,5 % celkové hmotnosti tela. Pokud se vám to zdá moc, je treba podotknout, že v detském veku tvorí až 5 % celkové hmotnosti dítete.

Nachází se pod pravým žeberním obloukem, konkrétneji pod pravou bránicní klenbou, a cástecne presahují doleva. U malých detí do 3 let tvorí prevážnou cást brišní dutiny a jsou dobre hmatatelná.

TIP: Díte není miniatura dospelého! V cem spocívají rozdíly?

Z ceho se skládají játra?

Játra mají trojúhelníkový tvar a skládají se ze ctyr laloku. Dominantou je pravý jaterní lalok (lobus dexter) tvorící prevážnou cást jater. Levý jaterní lalok (lobus sinister) je o neco menší. Nejmenší cástí jsou ocasatý lalok (lobus caudatus) a ctyrhranný lalok (lobus quadratus).

Navzdory své velikosti je to velmi krehký orgán, který je z vnejší strany chránen vazivovým obalem – pouzdrem.

Samotná parenchymatózní tkán se skládá až ze ctyr typu bunek (hepatocyty - jaterní bunky, Kupfferovy bunky, sinusoidální bunky, hvezdicovité bunky).

Játra mají velmi bohaté cévní zásobení, dokonce lze ríci, že jsou protkána širokou spletí krevních cév. Je to mimorádne prokrvená cást, což zároven znamená, že pri její rupture muže dojít k rychlým ztrátám krve až k vykrvácení (úrazy).

Hlavní cévy jsou portální žíla (venae portae), jaterní žíla (venae hepatis) a jaterní tepna (arteria hepatis).

Ze zadní strany jater k nim priléhá malý vakovitý orgán – žlucník. Ze žlucníku vedou žlucovody, které odvádejí žluc (lat. bilis) dále do trávicí trubice. Žluc je žlutá telní tekutina, která se primárne tvorí v játrech. Za její žluté zbarvení je zodpovedné žlucové barvivo – bilirubin.

Jaké jsou hlavní funkce jater?

Kvuli podílu jater na metabolismu ji radíme k trávicímu traktu. Ve skutecnosti jde o endokrinní žlázu, tedy s vnitrním vylucováním, která má v organismu více funkcí.

Tabulka se základními funkcemi jater:

Prvotní symptomy onemocnení jater jsou velmi nespecifické

V prvotních stadiích onemocnení jater se nemusí objevit žádné príznaky. Nemocný ani netuší, že se neco deje. Prvotní projevy poškození jater jsou nespecifické, proto nám nemusí hned signalizovat vážnost stavu ani poukazovat, kam má smerovat diagnostika.

Jsou spolecné pro radu onemocnení.

Dokonce ani jaterní (hepatální) testy nebývají zvýšeny. Ke zvýšení jaterních enzymu, jejichž hodnotu získáváme krevním vyšetrením, dochází až v pozdejších stadiích onemocnení.

Bolesti bricha pod pravým žeberním obloukem

Bolesti bricha bývají lokalizovány pod pravým žeberním obloukem, což casto imituje onemocnení žlucníku ci podráždení žaludku a žlucníku dietní chybou. V nekterých prípadech mohou být difúzní, tedy bez presné lokalizace.

Nespecifické bolesti bricha jsou vystrídány presne lokalizovanými bolestmi v oblasti jater, k nimž se pridružuje jejich zvetšení, celkový nárust objemu bricha, zvetšená žilní kresba na prední strane brišní steny.

Tlak objemného bricha v pozdejších fázích tlací na bránici a plíce, címž si ztežuje dýchání.

Nadýmání, zácpa a jiné zažívací potíže

Pri onemocneních jater se casto vyskytuje nadýmání ci nadmerná plynatost – meteorismus. To zpusobuje krece v briše, nepríjemný tlak ci pocit na zvracení. Bricho je viditelne nafouklé a vetší. Na dotek je tvrdší, citlivejší, poprípade bolestivé.

Objevují se poruchy vyprazdnování. Vetšinou je to zácpa – problém s vyprázdnením. Obcas se muže objevit i prujem. Stolice je normální barvy, v pozdejších stadiích je výrazne bledá – cholická.

Nekdy je ve stolici prímes cerstvé krve. U alkoholiku se žaludecními vredy ci jinými krvácivými stavy bývá dehtovite cerná.

Modriny a podlitiny bez príciny?

Krvácivé projevy na kuži a sliznicích ci z orgánu a dutin jsou také príznakem nemocných jater. Onemocnení jater jsou totiž spojena se zmenami v hemostáze, což znamená, že onemocnení krve nemusí primárne poškozovat játra, ale muže to být i naopak.

Nemocná játra mají za následek i zmeny ve fibrinolytickém systému. Vyšetrení krve odhalují zvýšení protrombinového a aktivního tromboplastinového casu. V prekladu to znamená, že hrozí zvýšené riziko krvácení. Casto bývá prítomna i trombocytopenie.

Na tele pacienta mužeme proto casteji pozorovat krevní podlitiny a modriny. Hrozí také zvýšené riziko krvácení pri úrazech, operacích nebo bežných lékarských výkonech, jako je trhání zubu.

TIP: Petechie jako projev bezvýznamných až smrtelných onemocnení

Další projevy, které mohou souviset s poškozením jater:

1. celková únava, nevýkonnost, malátnost
2. bolesti hlavy, migrény
3. epileptické záchvaty
4. bolesti kloubu a pátere
5. bolesti svalu
6. zvýšená telesná teplota
7. zvýšená kazivost zubu
8. zánety žil
9. hemoroidy
10. atrofie mozku, poruchy myšlení
11. deprese, agresivita, jiné poruchy chování
12. poruchy koncentrace
13. poruchy pameti, amnézie
14. tres rukou 
15. metabolické odchylky, hypoglykémie

Takto se projevuje poškození jater v pokrocilejších stadiích

Žluté zbarvení kuže, sliznic a ocních belem

Žluté zbarvení kuže, sliznic a ocních belem odborne nazýváme ikterus (žloutenka). V prípade, že se žluté zbarvení objevuje pouze na ocních belmech nebo sliznici napríklad ústní dutiny, nazýváme tento stav subikterus.

Ke žlutému zbarvení kuže, sliznic a ocí dochází z duvodu zvýšené koncentrace bilirubinu v séru a tkáních. Bilirubin je tzv. žlucové barvivo, které vzniká jako odpadní produkt metabolismu cerveného krevního barviva – hemu –, k nemuž dochází v játrech.

Z jater se dostává do žlucovodu a následne se z tela vylucuje mocí a stolicí (je zodpovedný i za jejich zbarvení).

Pri poškození jater bilirubin difunduje do tkání, címž zpusobuje jejich žluté zbarvení. Naopak dochází k poruchám vylucování žlutého barviva do žlucovodu a streva, což zpusobuje nedostatecné zabarvení stolice. Stolice je výrazne bledá – cholická.

Nehezké kožní projevy na tvári a jinde na tele

Jaterní skvrny, nekdy nazývané také starecké, jsou plošné skvrny hnedavé až šedé barvy. Nevystupují nad úroven kuže. Velikostne se pohybují od pár milimetru až centimetru. Vyskytují se hlavne v oblasti obliceje, ale také na rukou ci nohou.

Vetšinou je pozorujeme u starších pacientu pri chronických onemocneních jater ci toxickém poškození jater dlouhodobým užíváním vetšího množství léku. Vzhledem k vyššímu požívání alkoholu a drog u mladších jedincu se vyskytují casteji i u této vekové kategorie (cirhóza jater, hepatitida).

Pri jaterních onemocneních se krome jaterních skvrn vyskytují na kuži i tzv. pavouckové névy. Pavouckové névy jsou kožním projevem cirhózy nebo selhávání jater, proto je pozorujeme vetšinou u alkoholiku, prípadne u lidí s jiným poškozením jater v terminálním stadiu.

Objevují se vetšinou na tvári a pripomínají prasklou cévku. Jedná se o drobný, cervený, nekolikamilimetrový útvar následkem rozšírení cévních kapilár. Navenek vypadá jako cervená tecka, ze které do stran vystupují drobné cervené vlásky.

Vzhledove pripomíná pavoucka, z cehož vyplývá i název. Casté je rozšírení žil na nose, které opticky nos zvetšuje, ten je zbarven do ružovo-fialova.

Velké bricho a tenké nohy pripomínající telo pavouka

Lidé s vážnejším nebo pokrocilejším onemocnením jater vzhledove pripomínají pavouka. Mohou za to tenké koncetiny a naopak obrovské bricho nalité vodou - ascites. Nejcasteji ho pozorujeme pri jaterní cirhóze, která vzniká toxickým poškozením jater.

V našich podmínkách je ve vetšine prípadu zpusobena toxickým úcinkem alkoholu.

Ascites vzniká nenápadne a pozvolna. Jeho vznik predchází pocit plnosti a tlaku bricha a jiné nespecifické symptomy, jako jsou meteorismus, nafouknutí, zácpa, pribývání na váze a postupné zvetšování objemu bricha. Za tenké koncetiny je zodpovedná malnutrice a ochabnutí svalstva.

Na jeho vzniku se podílí nekolik faktoru, a to zvýšení portálního tlaku (v. portae – vrátnicová žíla jater), snížení plazmatického tlaku, retence (zadržování) vody a elektrolytu a zhoršený odtok lymfy s jejím vylucováním prímo do brišní dutiny.

To v konecném dusledku zpusobuje výskyt volné tekutiny v dutine brišní mimo trávicí trubici.

Zvetšení jater a soucasne sleziny je nekdy hmatatelné

Zvetšení jater (hepatomegalie) se vyskytuje u onemocnení jater, ale i u jiných onemocnení (parazitární choroby, srdecní onemocnení, infekcní onemocnení, nejcasteji onemocnení krve).

Ve vetšine prípadu se k nemu pridružuje i zvetšení sleziny (splenomegalie).

V prípade kombinace zvetšení jater a sleziny hovoríme o hepatosplenomegalii nebo o hepatosplenomegálním syndromu.

Tento príznak, resp. syndrom, není sám o sobe pro cloveka nebezpecný, ale vypovídá, že neco není v porádku a je treba pátrat po prícine takového projevu, která muže být životu nebezpecná.

Zvetšení jater a sleziny bývá odhaleno bud sonografickým vyšetrením, ale nekdy i pohmatem, prípadne pouhým okem.

Bricho jako hlava medúzy

Jedním z nejviditelnejších príznaku svedcících o poškození jater je také výrazná žilní kresba na prední strane bricha, pripomínající hlavu medúzy (lat. caput medusae).

Žíly jsou výrazné z duvodu jejich rozšírení, vlivem zvýšeného tlaku jaterních žil (hlavne ve v. portae). Jsou nejen viditelné, ale také hmatatelné a vlnovkovite pokroucené.

Zajímavé:
Název rozšírení povrchových brišních cév, caput medusae (hlava medúzy), vznikl na základe podobnosti žilní kresby s hlavou recké mytologické postavy Medúzy.
Medúza byla dcerou boha Forkýna a jeho manželky Kétó, a zároven jedinou krásnou a smrtelnou z trojice sester medúz – gorgon.
Její krása byla tak výjimecná, že jí podlehl i sám Poséidon v Athénine chrámu.
To však bohyni Athénu natolik rozzlobilo, že promenila krásnou Medúzu na obludu s hady namísto vlasu a pohledem, který zabíjel.

Krvácení z jícnu koncí smrtí

Pri poruchách jater se mení také jaterní obeh. Dochází ke zvýšenému tlaku jaterních cév, tzv. portální hypertenzi. Ta má za následek nejen tvorbu volné tekutiny v dutine brišní a viditelnou žilní kresbu na prední strane bricha. Také zvyšuje tlak v cévách jícnu.

Jícnové cévy se pod vlivem vetšího tlaku rozširují a vydouvají. Ríkáme jim jícnové varixy. Poškozená cévní stena muže prasknout, címž vzniká závažné a nekontrolovatelné krvácení. Navenek se pacientovi valí krev z úst.

Vzhledem k místu krvácení je témer nemožné ho zastavit a mnoho z pacientu umírá na vykrvácení mimo zdravotnické zarízení.

Jícnové varixy vznikají hlavne pri jaterní cirhóze u chronických alkoholiku, podobne jako ascites a caput medusae. Také jsou casto diagnostikovány u pacientu s nádorovým onemocnením jater. 

Hepatální – jaterní – kóma je stupínkem predcházejícím smrt

Hepatální nebo jaterní kóma je známkou težkého poškození jater vedoucího až k poruše vedomí. Jedná se o závažný stav, který koncí smrtí. Hned po krvácení z jícnových varixu je druhým nejcastejším duvodem smrti u pacientu s onemocnením jater, a zároven posledním stadiem jaterního selhávání.

Hepatální kóma vzniká následkem nahromadení amoniaku a jiných jedovatých látek v krvi, protože nemocná játra je nejsou schopna zneškodnovat.

Stav predcházejí projevy hepatální encefalopatie (poškození mozku). Pacienti jsou spaví ve dne, v noci naopak trpí nespavostí. Typický je alkoholický tres rukou. To je patrné navenek, také na psaném textu – písmo je roztresené.

Mají problémy s myšlením a pametí, dalo by se ríci, že jsou inteligencne velmi nízko, což je zpusobeno atrofií mozku.

Následují poruchy srdecního rytmu, nízký krevní tlak, poruchy dýchání, apnoické pauzy. Kardiální a respiracní selhávání má za následek až konecnou ztrátu vedomí a smrt.