Jak zjistit problém s játry? Pozor, odhalí ho tyto příznaky

Onemocnění jater nesmíme nikdy brát na lehkou váhu. Tento jedinečný orgán má důležitou metabolickou, zásobní a detoxikační funkci, kterou při jeho poškození nedokáže nahradit žádná jiná část lidského organismu.

Někdy bývá jedinou a zároveň poslední možností na záchranu života jejich transplantace.
V Evropě proběhne ročně až 7000 transplantací jater.
Navzdory zdánlivě vysokému číslu je počet čekatelů mnohem vyšší.
Může za to hlavně alkohol, ale také infekční onemocnění jater, která jsou překvapivě velmi častá.

Nepřehlédněte symptomy nemocných jater

Patologické procesy v játrech mohou být různé (nádorové, infekční, toxické…), ale přesto mají společné projevy. Tyto symptomy nám sdělují, že s nimi není cosi v pořádku a je třeba pátrat po příčině a možném řešení.

V počátečních stadiích se nemusí poškození projevit vůbec, prvotní symptomy bývají nespecifické, ale nabádají nás k návštěvě lékaře a k pátrání po příčině, proč je tomu tak. S rozvíjejícím se onemocněním se symptomatologie stává typičtější.

Projevy nemocných jater je dobré znát a zachytit dříve, než bude pozdě!

Játra jsou důležitým orgánem s nenahraditelnými funkcemi

Játra (řecky hepar, lat. jecur, angl. liver) patří nejen k největším, ale také nejdůležitějším orgánům lidského těla. Váží neuvěřitelných 1500 gramů, což představuje asi 2,5 % celkové hmotnosti těla. Pokud se vám to zdá moc, je třeba podotknout, že v dětském věku tvoří až 5 % celkové hmotnosti dítěte.

Nachází se pod pravým žeberním obloukem, konkrétněji pod pravou brániční klenbou, a částečně přesahují doleva. U malých dětí do 3 let tvoří převážnou část břišní dutiny a jsou dobře hmatatelná.

TIP: Dítě není miniatura dospělého! V čem spočívají rozdíly?

Z čeho se skládají játra?

Játra mají trojúhelníkový tvar a skládají se ze čtyř laloků. Dominantou je pravý jaterní lalok (lobus dexter) tvořící převážnou část jater. Levý jaterní lalok (lobus sinister) je o něco menší. Nejmenší částí jsou ocasatý lalok (lobus caudatus) a čtyřhranný lalok (lobus quadratus).

Navzdory své velikosti je to velmi křehký orgán, který je z vnější strany chráněn vazivovým obalem – pouzdrem.

Samotná parenchymatózní tkáň se skládá až ze čtyř typů buněk (hepatocyty - jaterní buňky, Kupfferovy buňky, sinusoidální buňky, hvězdicovité buňky).

Játra mají velmi bohaté cévní zásobení, dokonce lze říci, že jsou protkána širokou spletí krevních cév. Je to mimořádně prokrvená část, což zároveň znamená, že při její ruptuře může dojít k rychlým ztrátám krve až k vykrvácení (úrazy).

Hlavní cévy jsou portální žíla (venae portae), jaterní žíla (venae hepatis) a jaterní tepna (arteria hepatis).

Ze zadní strany jater k nim přiléhá malý vakovitý orgán – žlučník. Ze žlučníku vedou žlučovody, které odvádějí žluč (lat. bilis) dále do trávicí trubice. Žluč je žlutá tělní tekutina, která se primárně tvoří v játrech. Za její žluté zbarvení je zodpovědné žlučové barvivo – bilirubin.

Jaké jsou hlavní funkce jater?

Kvůli podílu jater na metabolismu ji řadíme k trávicímu traktu. Ve skutečnosti jde o endokrinní žlázu, tedy s vnitřním vylučováním, která má v organismu více funkcí.

Tabulka se základními funkcemi jater:

Prvotní symptomy onemocnění jater jsou velmi nespecifické

V prvotních stadiích onemocnění jater se nemusí objevit žádné příznaky. Nemocný ani netuší, že se něco děje. Prvotní projevy poškození jater jsou nespecifické, proto nám nemusí hned signalizovat vážnost stavu ani poukazovat, kam má směřovat diagnostika.

Jsou společné pro řadu onemocnění.

Dokonce ani jaterní (hepatální) testy nebývají zvýšeny. Ke zvýšení jaterních enzymů, jejichž hodnotu získáváme krevním vyšetřením, dochází až v pozdějších stadiích onemocnění.

Bolesti břicha pod pravým žeberním obloukem

Bolesti břicha bývají lokalizovány pod pravým žeberním obloukem, což často imituje onemocnění žlučníku či podráždění žaludku a žlučníku dietní chybou. V některých případech mohou být difúzní, tedy bez přesné lokalizace.

Nespecifické bolesti břicha jsou vystřídány přesně lokalizovanými bolestmi v oblasti jater, k nimž se přidružuje jejich zvětšení, celkový nárůst objemu břicha, zvětšená žilní kresba na přední straně břišní stěny.

Tlak objemného břicha v pozdějších fázích tlačí na bránici a plíce, čímž si ztěžuje dýchání.

Nadýmání, zácpa a jiné zažívací potíže

Při onemocněních jater se často vyskytuje nadýmání či nadměrná plynatost – meteorismus. To způsobuje křeče v břiše, nepříjemný tlak či pocit na zvracení. Břicho je viditelně nafouklé a větší. Na dotek je tvrdší, citlivější, popřípadě bolestivé.

Objevují se poruchy vyprazdňování. Většinou je to zácpa – problém s vyprázdněním. Občas se může objevit i průjem. Stolice je normální barvy, v pozdějších stadiích je výrazně bledá – cholická.

Někdy je ve stolici příměs čerstvé krve. U alkoholiků se žaludečními vředy či jinými krvácivými stavy bývá dehtovitě černá.

Modřiny a podlitiny bez příčiny?

Krvácivé projevy na kůži a sliznicích či z orgánů a dutin jsou také příznakem nemocných jater. Onemocnění jater jsou totiž spojena se změnami v hemostáze, což znamená, že onemocnění krve nemusí primárně poškozovat játra, ale může to být i naopak.

Nemocná játra mají za následek i změny ve fibrinolytickém systému. Vyšetření krve odhalují zvýšení protrombinového a aktivního tromboplastinového času. V překladu to znamená, že hrozí zvýšené riziko krvácení. Často bývá přítomna i trombocytopenie.

Na těle pacienta můžeme proto častěji pozorovat krevní podlitiny a modřiny. Hrozí také zvýšené riziko krvácení při úrazech, operacích nebo běžných lékařských výkonech, jako je trhání zubu.

TIP: Petechie jako projev bezvýznamných až smrtelných onemocnění

Další projevy, které mohou souviset s poškozením jater:

1. celková únava, nevýkonnost, malátnost
2. bolesti hlavy, migrény
3. epileptické záchvaty
4. bolesti kloubů a páteře
5. bolesti svalů
6. zvýšená tělesná teplota
7. zvýšená kazivost zubů
8. záněty žil
9. hemoroidy
10. atrofie mozku, poruchy myšlení
11. deprese, agresivita, jiné poruchy chování
12. poruchy koncentrace
13. poruchy paměti, amnézie
14. třes rukou 
15. metabolické odchylky, hypoglykémie

Takto se projevuje poškození jater v pokročilejších stadiích

Žluté zbarvení kůže, sliznic a očních bělem

Žluté zbarvení kůže, sliznic a očních bělem odborně nazýváme ikterus (žloutenka). V případě, že se žluté zbarvení objevuje pouze na očních bělmech nebo sliznici například ústní dutiny, nazýváme tento stav subikterus.

Ke žlutému zbarvení kůže, sliznic a očí dochází z důvodu zvýšené koncentrace bilirubinu v séru a tkáních. Bilirubin je tzv. žlučové barvivo, které vzniká jako odpadní produkt metabolismu červeného krevního barviva – hemu –, k němuž dochází v játrech.

Z jater se dostává do žlučovodu a následně se z těla vylučuje močí a stolicí (je zodpovědný i za jejich zbarvení).

Při poškození jater bilirubin difunduje do tkání, čímž způsobuje jejich žluté zbarvení. Naopak dochází k poruchám vylučování žlutého barviva do žlučovodu a střeva, což způsobuje nedostatečné zabarvení stolice. Stolice je výrazně bledá – cholická.

Nehezké kožní projevy na tváři a jinde na těle

Jaterní skvrny, někdy nazývané také stařecké, jsou plošné skvrny hnědavé až šedé barvy. Nevystupují nad úroveň kůže. Velikostně se pohybují od pár milimetrů až centimetrů. Vyskytují se hlavně v oblasti obličeje, ale také na rukou či nohou.

Většinou je pozorujeme u starších pacientů při chronických onemocněních jater či toxickém poškození jater dlouhodobým užíváním většího množství léků. Vzhledem k vyššímu požívání alkoholu a drog u mladších jedinců se vyskytují častěji i u této věkové kategorie (cirhóza jater, hepatitida).

Při jaterních onemocněních se kromě jaterních skvrn vyskytují na kůži i tzv. pavoučkové névy. Pavoučkové névy jsou kožním projevem cirhózy nebo selhávání jater, proto je pozorujeme většinou u alkoholiků, případně u lidí s jiným poškozením jater v terminálním stadiu.

Objevují se většinou na tváři a připomínají prasklou cévku. Jedná se o drobný, červený, několikamilimetrový útvar následkem rozšíření cévních kapilár. Navenek vypadá jako červená tečka, ze které do stran vystupují drobné červené vlásky.

Vzhledově připomíná pavoučka, z čehož vyplývá i název. Časté je rozšíření žil na nose, které opticky nos zvětšuje, ten je zbarven do růžovo-fialova.

Velké břicho a tenké nohy připomínající tělo pavouka

Lidé s vážnějším nebo pokročilejším onemocněním jater vzhledově připomínají pavouka. Mohou za to tenké končetiny a naopak obrovské břicho nalité vodou - ascites. Nejčastěji ho pozorujeme při jaterní cirhóze, která vzniká toxickým poškozením jater.

V našich podmínkách je ve většině případů způsobena toxickým účinkem alkoholu.

Ascites vzniká nenápadně a pozvolna. Jeho vznik předchází pocit plnosti a tlaku břicha a jiné nespecifické symptomy, jako jsou meteorismus, nafouknutí, zácpa, přibývání na váze a postupné zvětšování objemu břicha. Za tenké končetiny je zodpovědná malnutrice a ochabnutí svalstva.

Na jeho vzniku se podílí několik faktorů, a to zvýšení portálního tlaku (v. portae – vrátnicová žíla jater), snížení plazmatického tlaku, retence (zadržování) vody a elektrolytů a zhoršený odtok lymfy s jejím vylučováním přímo do břišní dutiny.

To v konečném důsledku způsobuje výskyt volné tekutiny v dutině břišní mimo trávicí trubici.

Zvětšení jater a současně sleziny je někdy hmatatelné

Zvětšení jater (hepatomegalie) se vyskytuje u onemocnění jater, ale i u jiných onemocnění (parazitární choroby, srdeční onemocnění, infekční onemocnění, nejčastěji onemocnění krve).

Ve většině případů se k němu přidružuje i zvětšení sleziny (splenomegalie).

V případě kombinace zvětšení jater a sleziny hovoříme o hepatosplenomegalii nebo o hepatosplenomegálním syndromu.

Tento příznak, resp. syndrom, není sám o sobě pro člověka nebezpečný, ale vypovídá, že něco není v pořádku a je třeba pátrat po příčině takového projevu, která může být životu nebezpečná.

Zvětšení jater a sleziny bývá odhaleno buď sonografickým vyšetřením, ale někdy i pohmatem, případně pouhým okem.

Břicho jako hlava medúzy

Jedním z nejviditelnějších příznaků svědčících o poškození jater je také výrazná žilní kresba na přední straně břicha, připomínající hlavu medúzy (lat. caput medusae).

Žíly jsou výrazné z důvodu jejich rozšíření, vlivem zvýšeného tlaku jaterních žil (hlavně ve v. portae). Jsou nejen viditelné, ale také hmatatelné a vlnovkovitě pokroucené.

Zajímavé:
Název rozšíření povrchových břišních cév, caput medusae (hlava medúzy), vznikl na základě podobnosti žilní kresby s hlavou řecké mytologické postavy Medúzy.
Medúza byla dcerou boha Forkýna a jeho manželky Kétó, a zároveň jedinou krásnou a smrtelnou z trojice sester medúz – gorgon.
Její krása byla tak výjimečná, že jí podlehl i sám Poséidon v Athénině chrámu.
To však bohyni Athénu natolik rozzlobilo, že proměnila krásnou Medúzu na obludu s hady namísto vlasů a pohledem, který zabíjel.

Krvácení z jícnu končí smrtí

Při poruchách jater se mění také jaterní oběh. Dochází ke zvýšenému tlaku jaterních cév, tzv. portální hypertenzi. Ta má za následek nejen tvorbu volné tekutiny v dutině břišní a viditelnou žilní kresbu na přední straně břicha. Také zvyšuje tlak v cévách jícnu.

Jícnové cévy se pod vlivem většího tlaku rozšiřují a vydouvají. Říkáme jim jícnové varixy. Poškozená cévní stěna může prasknout, čímž vzniká závažné a nekontrolovatelné krvácení. Navenek se pacientovi valí krev z úst.

Vzhledem k místu krvácení je téměř nemožné ho zastavit a mnoho z pacientů umírá na vykrvácení mimo zdravotnické zařízení.

Jícnové varixy vznikají hlavně při jaterní cirhóze u chronických alkoholiků, podobně jako ascites a caput medusae. Také jsou často diagnostikovány u pacientů s nádorovým onemocněním jater. 

Hepatální – jaterní – kóma je stupínkem předcházejícím smrt

Hepatální nebo jaterní kóma je známkou těžkého poškození jater vedoucího až k poruše vědomí. Jedná se o závažný stav, který končí smrtí. Hned po krvácení z jícnových varixů je druhým nejčastějším důvodem smrti u pacientů s onemocněním jater, a zároveň posledním stadiem jaterního selhávání.

Hepatální kóma vzniká následkem nahromadění amoniaku a jiných jedovatých látek v krvi, protože nemocná játra je nejsou schopna zneškodňovat.

Stav předcházejí projevy hepatální encefalopatie (poškození mozku). Pacienti jsou spaví ve dne, v noci naopak trpí nespavostí. Typický je alkoholický třes rukou. To je patrné navenek, také na psaném textu – písmo je roztřesené.

Mají problémy s myšlením a pamětí, dalo by se říci, že jsou inteligenčně velmi nízko, což je způsobeno atrofií mozku.

Následují poruchy srdečního rytmu, nízký krevní tlak, poruchy dýchání, apnoické pauzy. Kardiální a respirační selhávání má za následek až konečnou ztrátu vědomí a smrt.