Koenzym Q10: Co je to a jaké jsou jeho účinky, význam + dávkování

Koenzym Q10 se přirozeně vyskytuje všude v přírodě. Přesto patří mezi nejpoužívanější doplňky stravy a potravinové doplňky na trhu.

Koenzym Q10 byl objeven v 50. letech 20. století. V roce 1955 ho objevil Festenstein a v roce 1957 ho identifikoval americký vědec Frederick Crane se svými spolupracovníky.

Název koenzym Q10 není náhodný. Byl odvozen od jeho chemické struktury. Je tvořen benzochinonovým kruhem (z benochinonu) s postranním řetězcem. U člověka je tvořen 10 izoprenovými jednotkami.

Koenzym Q10 existuje ve třech formách (oxidované, redukované a neutrální). Svou strukturou se může podobat vitaminům - např. vitaminu K. Mezi vitaminy ho přesto neřadíme.

Vitaminy jsou esenciální sloučeniny. Naše tělo si je nedokáže vytvořit, a musíme je přijímat v potravě. Naproti tomu koenzym Q10 je syntetizován v našem těle.

Jaké jsou jeho vlastnosti a účinky?

Koenzym Q10 hraje nezastupitelnou roli při tvorbě ATP, a tím i v bioenergetice buňky. Díky této vlastnosti se používá i klinicky, například při srdečních potížích.

Další velmi důležitou vlastností je jeho antioxidační aktivita. To znamená, že v našem těle působí jako čistič volných radikálů.

Stejně tak dokáže "recyklovat" a regenerovat další antioxidační látky v našem těle. Například vitamin C a také vitamin E.

Kromě výše uvedených vlastností se koenzym Q10 podílí také na:

• buněčné signalizaci
• genové expresi
• stabilizaci membrán

Hraje také roli:

• jako mediátor zánětu
• v metabolismu cholesterolu
• v udržování lysozomálního pH
• v metabolismu aminokyselin
• a dalších procesech

Koenzym Q10 existuje v oxidované formě (ubichinonu) a také v redukované formě (ubichinolu). Neustálé přeměny mezi těmito dvěma, respektive třemi formami zajišťují normální fungování koenzymu.

Koenzym Q10 se vstřebává v našem trávicím traktu – konkrétně v tenkém střevě. Jeho molekula je lipofilní. Proto pokud chceme zvýšit jeho vstřebávání, je ideální užívat ho se stravou bohatou na tuky.

Po vstřebání z tenkého střeva putuje koenzym Q10 do jater, kde se zabudovává do lipoproteinových částic (VLDL/LDL). S nimi se pak dostává do krevního oběhu.

Maximální plazmatická koncentrace se objevuje šest až osm hodin po požití koenzymového přípravku. Jeho eliminační poločas je však delší než 30 hodin.

Koenzym Q10 se vyrábí fermentačním procesem za pomoci kvasinek. Takto získaný koenzym je ve formě krystalů. Ty se však v našem trávicím traktu nemohou vstřebat. Proto musí být následně rozptýleny (rovnoměrně rozptýleny) na své jednotlivé molekuly.

Tato disperze však musí zůstat stabilní po celou dobu trvanlivosti výrobku. Jen tak může být zajištěno vstřebávání a následné účinky.

Na trhu jsou různé přípravky s obsahem koenzymu Q10:

• tablety
• kapsle plněné práškem
• olejové suspenze v měkkých gelových kapslích

Studie prokázaly, že redukovaná forma koenzymu Q10 ubichinol má lepší biologickou dostupnost. I když obecně je účinnost perorálně aplikovaného koenzymu Q10 nízká.

Tradiční přípravky koenzymu Q10 však nejsou příliš vhodné. Biologická dostupnost koenzymu je stále poměrně nízká.

Vstřebávání je ohroženo zejména jeho:

• špatnou rozpustností ve vodě
• nestabilitou na světle
• termolabilitou

Proto v poslední době probíhá výzkum a vývoj forem, které by tuto absorpci zvýšily. Zejména:

• pevné disperzní systémy
• olejový roztok
• suspenzní systémy
• nanočástice
• inkluzní sloučeniny
• mikrokapsle
• a nanoliposomy

Poslední jmenované vykazují nejslibnější výsledky. Výzkum ukazuje, že:

• zlepšují stabilitu
• prodlužují dobu cirkulace v krvi
• zvyšují biologickou dostupnost

Největší nevýhodou lipozomálního koenzymu Q10 je však jeho vysoká nestabilita. Tato skutečnost byla odstraněna lyofilizací - sušením mrazem. Lyofilizovaný koenzym vykazoval stabilní vlastnosti i při dlouhodobém skladování.

Koenzym Q10 je k dispozici v různých dávkách. Přípravky s jeho obsahem jsou 30, 60, 100, 200, 300, 400, 600 mg. Přestože není stanovena minimální ani maximální dávka, průměrná denní dávka je 200 mg (některé zdroje uvádějí 250 mg) dvakrát denně.

Přijatelná denní dávka byla stanovena na 12 mg/kg. V ideálním případě by se přípravky měly užívat s jídlem.

Toto množství se vypočítává na základě celkové tělesné zásoby koenzymu. To činí 2 000 mg a průměrná doba tkáňového obratu 4 dny.

V některých studiích však byly popsány vyšší denní dávky. U srdečních onemocnění byly použity denní dávky v rozmezí 100 až 400 mg. U neurodegenerativních onemocnění byly použity dávky až 600 až 3 000 mg.

Takové extrémní dávky se však v případě samoléčby koenzymem nedoporučují. Denní dávkování by se mělo rozhodně dodržovat.

Pouze velmi malé množství koenzymu – něco kolem 5 mg – se denně přijímá stravou. Většina denní potřeby koenzymu Q10 se vytváří v našem těle.

Koenzym Q10 se nachází ve všech tkáních našeho těla.

Nejvíce ho však obsahují orgány, které mají:

• vysoké energetické nároky
• vysokou metabolickou aktivitu

Nachází se a syntetizuje se proto hlavně v:

• srdci
• ledvinách
• játrech
• svalech

V těchto orgánech se vyskytuje v redukované formě.

Mnoho studií v poslední době prokázalo potenciální působení koenzymu Q10:

• proti škodlivým účinkům ultrafialového záření
• u atrofie mnohočetného systému – MSA
• u familiární hypercholesterolémie

Všichni víme, že nadměrné opalování je pro náš organismus mimořádně škodlivé. Sluneční záření (konkrétně UVB) způsobuje, že se v našich buňkách tvoří reaktivní formy kyslíku. Ty patří mezi nejškodlivější volné radikály.

V důsledku jejich nadprodukce se na kůži objevují patologické změny, jako např.:

• erytém
• edém
• spálení od slunce
• potlačení imunity
• rakovina

Ochranou před těmito nežádoucími účinky je samozřejmě používání opalovacích krémů. Ty však tyto reaktivní formy nemohou zachytit. Zde přichází na řadu koenzym Q10 a jeho antioxidační účinky.

V ideálním případě je jeho působení podpořeno vitaminem E, který rovněž působí jako antioxidant.

Koenzym Q10 si tělo dokáže vyrobit samo. Jeho produkce však s věkem klesá. Optimální je kolem 25. roku života.

Ve věku 65 let je jeho produkce až o polovinu nižší než ve věku 25 let. Jeho produkce také obvykle klesá v případě různých onemocnění.

V těchto případech je proto vhodné koenzym Q10 doplňovat pomocí doplňků stravy nebo léků.

Vzhledem k tomu, že koenzym Q10 je pro naše tělo přirozený, měl by být obecně dobře snášen.

I tak se však mohou vyskytnout mírné nežádoucí účinky, jako např.:

• snížená chuť k jídlu
• průjem
• závratě
• dyspepsie
• pocit na zvracení a zvracení

Nedostatek koenzymu Q10 a jeho projevy

Nedostatek koenzymu Q10 se obecně dělí na:

• Primární – vzniká v důsledku mutací v genech podílejících se na syntéze koenzymu Q10
• Sekundární – je důsledkem negenetických faktorů, např.:
  • kardiovaskulární onemocnění
  • chronické onemocnění ledvin
  • diabetes mellitus II. typu
  • metabolický syndrom
  • fenylketonurie, ale i další

Primární nedostatek

Primární nedostatek koenzymů může postihnout kteroukoli část lidského těla. Nejcitlivější jsou však vzhledem ke svým energetickým nárokům:

• mozek – projevem je obvykle ataxie (tzv. porucha koordinace pohybů), ale i další neurologické projevy
• svaly – jejich nedostatek, zejména v srdečním svalu, vede k jeho oslabení, které se projevuje hypertrofickou kardiomyopatií
• ledviny – jeho nedostatek vede k nefrotickému syndromu a poruše funkce ledvin

Závažnost příznaků může být různá. Velmi závažné stavy se mohou projevit již v dětství. Existuje pět klinických fenotypů:

• těžké multisystémové onemocnění v dětství
• nefropatie
• cerebelární ataxie a atrofie
• encefalomyopatie
• izolovaná myopatie

Méně závažné formy se mohou projevit až v pozdějším věku – kolem 60 let.

V současné době je v plném proudu výzkum, jehož cílem je vyvinout metodu stanovení koenzymu Q10 z kapky krve novorozenců při screeningu. To by zajistilo včasnou léčbu bez poškození orgánů.

Sekundární nedostatek

Tento stav se vyskytuje u nemocí, jako jsou např.:

• kardiovaskulární onemocnění
• cukrovka II. typu
• chronické onemocnění ledvin
• chronické onemocnění jater

Nedostatek koenzymů u těchto onemocnění může ohrozit stav buněčných antioxidantů. Dále může mít za následek zhoršenou funkci buněčných struktur a snížený přísun energie do buňky. To může mít za následek například srdeční selhání.

Velké množství poruch, které jsou spojeny buď s primárním, nebo sekundárním nedostatkem koenzymů, se však úspěšně léčí suplementací.

Koenzym Q10 mohou snižovat také některé léky. Mezi ně patří např.:

• léky na cholesterol
• antidepresiva – amitriptylin

V případě amitriptylinu není jasné, jak přispívá k nedostatku koenzymu Q10. Předpokládá se, že jedním z důvodů může být zvýšení oxidačního stresu touto léčbou.

Pokud jde o léky na cholesterol, tam je důvod známý.

V případě zvýšené hladiny cholesterolu se velmi často předepisují léky – tzv. statiny. Jedná se o skupinu léků, které se navzájem podobají svou chemickou strukturou. Jejich účinek je zajištěn sníženou tvorbou cholesterolu.

Svým působením však také snižují produkci ubichinonu – redukované formy koenzymu Q10 neboli samotného koenzymu, nezbytného pro buňky.

Studie prokázaly sníženou koncentraci koenzymu Q10 při užívání statinů, a to v:

• krvi
• srdci
• a játrech

Statiny také snižují tzv. LDL cholesterol. Tyto lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL) jsou hlavními přenašeči koenzymu Q10. To tedy může stejnou měrou přispívat k jeho snížené cirkulující koncentraci.

Nedostatek koenzymu Q10 může vést k:

• poruchám antioxidační obraně
• zhoršení normální funkce tkání – to souvisí zejména s vyšším věkem

Koenzym Q10 a jeho využití při onemocněních

Koenzym Q10 zvyšuje produkci ATP. Současně může také snižovat oxidační stres – charakteristický znak úmrtnosti při srdečním selhání.

Pacienti, kteří trpí srdečním selháním, mají nedostatek koenzymu Q10 v krvi, ale také v srdeční tkáni. Bylo také prokázáno, že tento nedostatek koenzymu Q10 přímo souvisí se stupněm poškození levé srdeční komory.

Zevně podávaný koenzym zvyšuje jeho hladinu v krvi a tkáních. Může se také zabudovávat do mitochondrií.

Tímto působením může mít hypoteticky příznivý terapeutický účinek. Hypotetický je proto, že většina klinických studií byla omezena malým počtem a nedostatkem současných terapeutických přípravků.

Vědci ovšem v jedné ze studií dospěli k závěru, že dlouhodobá léčba koenzymem Q10 u pacientů trpících chronickým srdečním selháním je:

• bezpečná
• zlepšuje příznaky
• snižuje závažné nežádoucí klinické příhody

Přestože koenzym Q10 patří mezi velmi oblíbené doplňky stravy a výživy na trhu, je třeba provést rozsáhlé, multicentrické, randomizované a kontrolované studie týkající se srdečního selhání.

Za zmínku také stojí, že koenzym Q10 obvykle není klasifikován jako léčivo – pouze jako doplněk stravy.

Pokud jde o chronické onemocnění ledvin, pacienti s touto diagnózou měli snížené plazmatické koncentrace koenzymu Q10. Ať už se jednalo o hemodialyzované pacienty, nebo ne.

Jedna randomizovaná studie potvrdila, že podávání koenzymu Q10 může vést ke zlepšení funkce ledvin. U těchto pacientů také snížilo potřebu dialýzy. V této studii pacienti dostávali 100 mg 3krát denně po dobu tří měsíců.

V případě onemocnění jater studie prokázaly snížené koncentrace koenzymu v krvi u pacientů s nealkoholickým ztučněním jater. Toto snížení korelovalo se zánětem a jaterní cirhózou. Pacienti, kteří dostávali 100 mg jednou denně po dobu čtyř měsíců, měli:

• snížené hladiny zánětlivých znaků
• snížené hladiny znaků oxidačního stresu

Studií je však poměrně málo. Není tedy možné s jistotou potvrdit nebo vyvrátit ani přínosy, ani nežádoucí účinky. Proto svůj zdravotní stav a užívání koenzymu Q10 vždy konzultujte se svým ošetřujícím lékařem.

Koenzym Q10 má podobnou chemickou strukturu jako vitamin K.

Bylo dokonce zjištěno, že interaguje s koenzymem warfarinem. To může vést k selhání antikoagulační léčby. Proto by se pacienti užívající tuto léčbu na ředění krve měli přípravkům s koenzymem Q10 vyhnout.

Koenzym Q10 se na trhu vyskytuje v různých formách a silách. Je však velmi důležité si uvědomit, že každý koenzym Q10 používaný v klinických studiích je vyráběn podle farmaceutických standardů.

Stejně tak nedílnou součástí je důkaz o jeho využitelnosti v lidském těle.

Koenzym Q10 patří mezi velmi oblíbené doplňky stravy. Jeho molekula je předmětem neustálého studia. Mnoho lékařů, zdravotníků a lékárníků se proto setkává s pacienty s různými diagnózami, kteří koenzym Q10 užívají nebo zvažují jeho každodenní užívání.

Správné informování a poučení pacientů o jejich stavu a užívání koenzymu Q10 snižuje nežádoucí účinky. Zároveň – a to je nezanedbatelný přínos – se zvyšuje šance na jeho správné užívání.