Je jarní a podzimní únava mýtus, nebo fakt?

Pocitujete malátnost, ospalost a neustále se vám chce zívat? Trpíte nadmernou spavostí, máte problém se soustredit behem dne, máte bolesti hlavy nebo jste fyzicky a psychicky málo aktivní?
Tak potom možná i vás prepadla únava!

Únava a vycerpání: Proc vzniká?

Únava je subjektivní pocit, který každý vnímá trošku jinak. Nekdo dokáže i unavený provádet bežné cinnosti, druhý je v aktivite zpomalenejší, jiný musí vyhledat odbornou pomoc.

Zajímavé: Únava je problém, který trápí mnoho lidí. Muže být bezvýznamná, ale také prvním projevem závažných onemocnení. Tento príznak privede do ambulance praktického lékare až 10 % lidí.

S únavou se setkáváme pomerne casto. Prepracovanost, rychlé životní tempo a bežné denní strasti, které vedou k fyzickému a stále více k psychickému vycerpání, jsou pro nekoho na denním porádku. Jedná se o fyziologický stav organismu, kdy je prícina únavy jasná a jedinec si ji plne uvedomuje (vetší fyzický výkon, stresující období, pracovní vytížení).

Když je prícina nejasná, tak to vede k množství otázek a hypotéz v souvislosti s patologickým stavem, kdy se pátrá po onemocnení, které by ji mohlo vyvolat (chudokrevnost, onkologické onemocnení, infekce…).

U více lidí se však vyskytuje zvýšená míra vycerpání jen v urcitých obdobích. Obecne je nejvyšší behem jara a podzimu, kdy se pocasí mení. Tato zmena více nebo méne ovlivnuje lidský organismus.

TIP: Chronický únavový syndrom není jen bežnou únavou

Projevy únavy:

• psychické a fyzické vycerpání
• snížená fyzická aktivita
• snížená sexuální aktivita
• svalová slabost
• malátnost
• apatie
• ospalost a nadmerná spavost
• padání ocních vícek
• neschopnost se soustredit
• poruchy pameti, zapamatování si
• nadmerné zívání
• nechut k jídlu
• nevolnost
• bolesti hlavy
• závrate, mlha pred ocima
• kolaps z vycerpání

Pocasí a jeho vliv na lidský organismus

Vliv pocasí na lidský organismus nazývá meteosenzitivita. Jedná se o zvýšenou citlivost cloveka na zmeny, které narušují jeho vnitrní rovnováhu a stav pohody.
Tyto zmeny s sebou prinášejí nekterá rocní období ci spíše prechod mezi nimi. U nekoho témer nepatrné, a jinému mohou pekne znepríjemnit dny.

Zmeny pocasí tedy mohou vlivem nedostatecné adaptace u citlivejších (meteosenzitivních) jedincu vyvolat nadmernou únavu, ztrátu energie a životní síly. Nejde však o chorobný stav, ale o syndrom (soubor príznaku), které jsou prechodné a nesouvisí s onemocnením.

Meteosenzitivita je prastarý fenomén

Adaptacní zmeny tela a mysli na pocasí a jejich poruchy nejsou novodobým, ale prastarým fenoménem. Zmenám pocasí se museli prizpusobovat i naši predkové.

V zime zakládali ohne, v dešti se ukrývali do jeskyní, pred sluncem se skrývali v hustém porostu lesa. Nakolik težko na tyto zmeny reagoval jejich organismus a do jaké míry se jim dokázali prizpusobit, není známo.

V soucasnosti se v tomto smeru zmenilo jen jediné, a to pojmenování jevu, kdy se clovek s jednotlivými zmenami vyrovnává obtížneji, tedy již zminovaná meteosenzitivita.

Na ruzné vlivy pocasí reaguje naše telo i psychika

Když vám je zima, mužete pozorovat na svém tele ruzné zmeny, jako napríklad husí kuži na rukou, postavené chlupy, tres, kuže je chladná a bledší. Cévy v tele se zužují.
Behem horkých dnu se cévy naopak rozširují, telo je horké na dotek, barva kuže se zbarvuje ružove, zacínáte se nadmerne potit, tlak krve klesá, akce srdce stoupá, muže se vám tocit hlava.

Po psychické stránce mohou lidé pocitovat behem chladných dnu nespokojenost, být náladoví, depresivní ci nadmerne unaveni.
Behem horkých letních dnu se s tvorbou serotoninu nálada zlepšuje, prichází príval energie, clovek má nadbytek síly a optimismu.

TIP: Toto musíte videt! Overené rady, jak zvládnout podzimní depresi

Tabulka s teplotními vlivy pocasí na lidský organismus:

Která rocní období jsou kritická pro meteosenzitivní lidi?

Nejkritictejšími obdobími pro adaptaci jsou nepochybne jaro a podzim. Proc tomu tak je? Co se behem techto období deje?

Jarní období má i svoje negativa

Jaro zacíná jarní rovnodenností, a to kolem 20. brezna na severní polokouli a 23. zárí na té jižní. Konec jara nám hlásí letní slunovrat, který nastupuje kolem 21. cervna na severní polokouli a 21. prosince na jižní polokouli.

Jarní období je jedním ze dvou zásadních rocních období, která zpusobují únavu. Svým zpusobem je to tak trochu paradox, jelikož mnoho lidí je na jare plných ocekávání. Koncí zima, odkládají se zimní kabáty a každý se teší na teplejší pocasí a delší dny. Nastává období velkého úklidu a pozitivních zmen v domácnosti.

První jarní dny se také nesou v puvodním pozitivním duchu, ale lidé to castokrát prehánejí. Trošku vyjde slunce a už ze sebe odhazují oblecení víc, než je prípustné a zdravé.

Prichází první nachlazení, oslabení imunitního systému a s ním i zvýšený pocet jiných onemocnení, jako je rýma, chripka ci pylová alergie. Neustálé kýchání, kašlání, výtok z nosu, škrábání v krku, bolestivé polykání, svedení ocí, slzení ocí, zvýšená telesná teplota a už i s tím spojená vyšší unavitelnost umí pekne otrávit den.

Behem techto onemocnení se v tele uvolnují cytokiny doprovázející zánet. Jejich nadmerné hladiny zpusobují nechut k jídlu, nevýkonnost, malátnost, apatii, únavu a pocit diskomfortu. V konecném dusledku to vede také ke zmene nálady z pozitivní na negativní, k pocitu vycerpanosti organismu, k nižší fyzické aktivite až k depresi. Zmeny hladin serotoninu mohou únavu vystupnovat.

TIP: Pylová sezóna útocí

Od sychravého podzimu se únava tak trochu ocekává

Podzim zacíná podzimní rovnodenností na severní polokouli kolem 23. zárí a na jižní približne 21. zárí. Zimní slunovrat nám hlásí její konec kolem 21. prosince na severní polokouli a až kolem 21. cervna na jižní polokouli. Na rovníku podzim neexistuje. Data rovnodennosti a slunovratu se mohou o jeden den lišit.

Podzimní období a vznik únavy je více pochopitelné. Konec léta, sychravé pocasí, déšt a kratší dny znamenají méne slunce, méne možností a horší náladu. Mení se nejen teplota, ale také tlak a vlhkost vzduchu, dochází ke zmenám front a povetrnostních podmínek.

Podobne jako behem jara, i podzim s sebou prináší snížení imunitního systému, infekce, nadmerné vyplavování cytokinu. Navíc na podzim se kvuli nedostatku slunecního zárení tvorí v tele i málo serotoninu, což únavu ješte zhoršuje, dokonce je vyšší pravdepodobnost depresí a sebevražd – toto období je dokonce známé také jako období sebevražd.

TIP: Máte príznaky deprese? Tento test vám je odhalí

Overené rady a triky, jak zatocit s únavou

At už jarní, nebo podzimní, at už z fyzického vycerpání, nebo z psychické záteže, porád je to únava. Stále nám znepríjemnuje bytí stejne. Položí nás na kolena, a navíc snižuje obranyschopnost organismu, což zpusobuje ruzná onemocnení.

Naštestí existují ruzné zpusoby, které vycerpaný organismus nakopnou a v ruzné míre únavu eliminují.

Které jsou to?

Bojujte proti únave dostatecným príjmem vitamínu

Vitamin B12 lze nazvat také energetickou bombou mezi vitaminy. Je duležitý pri tvorbe cukru z prijatých sacharidu. Dostatek tohoto vitaminu tedy zajištuje, abychom meli dostatek energie. V prípade težkého a vycerpávajícího období je duležitý jeho príjem. Také zajištuje správné fungování mozku a nervové soustavy, címž zvyšuje koncentraci a pamet. Tím nás udržuje ve strehu a víc soustredené, což je opakem poruch koncentrace vzniklých pri únave.

Vitamin C, neboli kyselina L-askorbová, je nejznámejším vitaminem vubec.

Jeho nedostatek zpusobuje vážné poruchy zdraví. Je duležitým antioxidantem a zodpovídá za správné fungování organismu. Je nezbytný pro správnou obranyschopnost organismu, a jeho príjem by tedy mel být základem každého jídelnícku meteosenzitivních lidí v rizikových obdobích.

Lidé citlivejší na zmeny pocasí by meli dbát také na dostatek horcíku (Mg).

Magnézium je velmi oblíbené ve spolecnosti. Užívají ho lidé, kterí jsou léceni na arteriální hypertenzi kvuli regulaci krevního tlaku, také se používá jako doplnek k lécbe hyperventilacní tetanie a jiných psychických poruch. Dobre ho znají i lidé pohlcení stresem moderní doby, protože pomáhá redukovat únavu.

Dokonce se s prevencí a eliminací únavy zminuje nejcasteji. Je podobne jako vitamín B12 duležitý pro správné fungování mozkových funkcí, a také reguluje hladinu cukru v krvi.

Dostatek slunce opravdu lécí

Slunecní paprsky povzbudí telo i mysl. Príjemné hrejí a aktivují tvorbu serotoninu – hormonu štestí. Ten je znám tím, že zlepšuje nejen náladu, ale také celkový stav organismu, eliminuje únavu, dodává zimou ztracenou energii.

Ve skutecnosti však serotonin není hormon, ale neurotransmiter, tedy látka, která ovlivnuje cinnost nervové soustavy. Nachází se mezi nervovými spoji (synapse), kudy se prenášejí nervové vzruchy. Jeho dostatek v této oblasti nejen zlepšuje náladu, ale bojuje proti depresím a únave.

Samozrejme i potešení ze slunce je treba absorbovat s mírou, jinak hrozí prehrátí ze slunce, dehydratace, ci svalové krece.

Pravidelné vetrání okyslicuje organismus

Dostatecný príjem kyslíku do organismu je velmi duležitý. Pravidelným vetráním místností v byte nebo dome zajistíme proudení vzduchu, jehož cerstvost pocítí i nervová soustava. Jen dostatecne okyslicený mozek umí správne fungovat.

Navíc provetráním se dostává ven vydýchaný vzduch. Tím se snižuje riziko onemocnení a infektu, hlavne v dobe jejich sezónního výskytu. Zvyšuje se imunita.

Pravidelným cvicením proti únave

Ríkáte si, že cvicení vás unaví ješte víc, než jste? Tak potom jste na velkém omylu. Jakýkoli druh fyzické aktivity zpusobí, že srdce zacne bít rychleji a zvyšuje se krevní tlak. Telo od mozku, pres plíce až po všechny svaly je více prokrveno, a tím i okysliceno.

Okyslicením tela se organismus nastartuje a únava vyprchává. Že tomu tak není? Zkuste si jednou ráno privstat, zacvicit si alespon 10 minut a sami uvidíte, že se budete cítit jako znovuzrození a svuj den odstartujete v úplne jiném duchu.

Relaxacní terapie? Co to znamená?

Relaxacní terapie je velmi oblíbenou formou relaxu práve pro ty lidi, kterí relaxovat neumí. Je pomerne nová a k jejímu vzniku vedl práve stres, jehož incidence stoupá spolu s výskytem únavy, apatie a psychických poruch.

Jejím cílem je zrelaxovat a uvolnit nejen svaly neustále napjatého tela, ale predevším mysl pohlcenou každodenním dením. Je vhodná pri prechodu rocních období, kdy jsme nekdy i nevedome vystaveni nadmernému zatížení a stresu vedoucímu k vycerpání.

Pod pojmem relaxacní terapie rozumíme jakoukoli relaxacní aktivitu (procházka, poslech uklidnující hudby, malování obrazu, hraní na hudební nástroj, ctení knihy...), která v konecném dusledku snižuje aktivitu sympatického nervového systému, snižuje tlak, akci srdce, zpomaluje dýchání, uvolní svalstvo, uvolnuje mysl a zároven posiluje imunitní systém.

Povzbuzující kofein – ano, ci ne?

Kofein obsažený v káve, ale nove také v energetických nápojích, je látka, která nás nakopne. Jeden šálek kávy ráno není na škodu. Nadmerný príjem kofeinu však muže vést k nadmerné únave nebo ji významne prohlubovat v dobe odnetí této látky.

Není vhodné pít vysoké množství kofeinu, protože závislost na nem muže zpusobit, že se jeho príjem bude zvyšovat a stav vygraduje až do takové míry, kdy vás ranní šálky kávy neprobere, budete apatictí behem dne a více unavení.

Jako náhradu za kofein si radeji doprejte medunkový nebo koprivový caj. Dostatecný príjem tekutin behem dne udrží vaši mysl nahore. Samozrejme, pokud jste zvyklí na 5–6 šálku kávy denne, jejich redukce by mela být postupná.

Další zajímavé zdroje:

• jfmed.uniba.sk - Únava
• pozitivnamysel.sk - Jak predejít psychické únave?