Jaké jsou příznaky dehydratace? Znáte příčiny? Víte, jak tělo opět zavodnit?

Jaké jsou příčiny a nejčastější příznaky dehydratace?
Víte, že se specificky projevuje na každém tělesném systému?
Může být dehydratace akutní či chronická?
Nebo... Jak se vhodně rehydratovat a tělo opět zavodnit?
Čtěte s námi a dozvíte se spoustu zajímavých informací.

Voda tvoří 70 % povrchu Země. Z celkového množství připadá 98 % slané vodě a pouze 2 % sladké vodě. A z těch 2 % se nejvyšší podíl nachází v ledovcích.

Lidské tělo je z větší části tvořeno vodou. Přesněji: 75 % těla tvoří voda a zbytek, tedy 25 %, připadá tuhým složkám. Nejvyšší podíl má voda v těle novorozenců.

U novorozence tvoří 75–80 %. Během života zastoupení vody v organismu kolísá a klesá. V dospělosti a u starších lidí je zastoupení vody sníženo na přibližně 55–60 %.

Kolik tekutin bychom měli vypít za den?

Stejně jako se celkový objem vody v těle během života mění, změně podléhá i její potřeba.

Průměrná denní dávka vody je uvedena v tabulce. Tato denní hodnota připadá stavu, kdy není zvýšená potřeba nebo ztráta tekutin. Za normálních, klidových podmínek.

Denní potřeba vody rozdělená podle věku v tabulce

Z tabulky vyplývá, že pokud dospělý muž váží 80 kg, za jeden by měl být jeho denní příjem tekutin minimálně 1600 ml (1,6 litru) až 3600 ml (3,6 litru). Samozřejmě při zachovaných normálních podmínkách.

To znamená, že pokud stoupá potřeba či výdej tekutin, zvyšuje se i celkový příjem. Zvýšenou tělesnou námahou, dokonce dlouhodobým mluvením, ale i při vysokých teplotách okolního prostředí se ztráta tekutin zvyšuje.

Jaké jsou příčiny ztráty tekutin z organismu?

Dehydratace nastává následkem sníženého přívodu tekutin do těla. A to při nedostatku vody, při sníženém příjmu, ale i při stavech, kdy člověk není schopen přijímat tekutiny. Takové stavy jsou například bezvědomí, při zanedbané péči nebo jako důsledek poruchy polykání.

Jiným způsobem vzniku dehydratace je zvýšená ztráta vody z organismu. Způsoby ztráty jsou variabilní. A zahrnují fyziologické pochody a stejně tak i onemocnění.

Ztráta tekutin z organismu nastává:

• kůží, například při nadměrném pocení, i jako důsledek horečky, při zvýšené fyzické námaze
• plícemi, při zrychleném dýchání, také při fyzické námaze
• ledvinami, například při onemocnění diabetes insipidus
• trávicím traktem, a to při zvracení či průjmu
• při nedostatku ADH (antidiuretický hormon), který reguluje vylučování tekutin ledvinami

I za normálních okolností člověk denně vyloučí přibližně 1,5–2,5 litru tekutin.

Ztráta tekutin za běžných okolností:

• dýcháním se ztrácí asi 500–800 ml
• pocením 500 ml
• močí odejde z těla přibližně 500–800 ml

Situace se samozřejmě mění, například pokud stoupají nároky. Při sportovní aktivitě nebo v horkém počasí pak může ztráta pocením představovat i více než litr tekutin.

I dýcháním se může při zvýšené fyzické aktivitě vyloučit i třikrát více tekutin. V chladném a suchém počasí se rychleji suší kůže a také se vydýchá více vodní páry. Při požívání alkoholu stoupá objem moči.

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě – slunce, teplo, úrazy a onemocnění

Na sníženém příjmu tekutin a na zvýšené ztrátě tekutin z těla se podílí několik rizikových faktorů. Patří mezi ně například:

• dětský věk a vyšší věk nad 65 let
• zvýšená tělesná aktivita, sport, zvýšené pocení
• vysoká teplota okolního prostředí
• horečka a zvýšené pocení, ale také zrychlené dýchání při horečce
• infekční onemocnění, při kterých se může vyskytnout horečka a zrychlené dýchání
• zvracení
• průjem
• snížený příjem tekutin pro neschopnost sebe péče, snížený pocit žízně
• úrazy s krvácením, popáleniny
• cukrovka
• plicní onemocnění
• onemocnění ledvin
• jiná metabolická onemocnění
• léky, jako jsou diuretika, antidepresiva, projímadla

Dehydratace je v dnešní době běžnější, než bychom si mysleli. Může za to i náhrada vody jinými zdroji tekutin, jako jsou slazené nápoje, káva, čaj, alkohol, a nesprávný pitný režim.

Čaj, káva a alkohol jsou příkladem toho, že ne každá tekutá látka spadá do pitného režimu. Tyto tekutiny nás naopak dodatečně připraví o mililitry tělesných tekutin.

Káva a čaj mají totiž močopudný (diuretický) účinek. Alkohol snižuje produkci hormonu ADH (antidiuretický hormon), který brání vylučování tekutin z těla.

Jeden šálek kávy a čaje je třeba nahradit dalšími třemi šálky vody. A stejně je to i v případě alkoholu. Jedno pivo je třeba nahradit také alespoň třemi sklenicemi vody.

Chronická dehydratace se ukáže na těle a orgánech. Může se projevovat onemocněními orgánů, jako jsou srdce, mozek, ledviny, játra, trávicí trakt i kůže.

Jaké jsou příznaky dehydratace?

Dehydratace se projevuje na různých tělesných systémech a orgánech. Ne, žízeň není včasným projevem dehydratace. Platí pravidlo, že žízeň by se neměla dostavit, neměli bychom ji pocítit. V tom momentě je už pozdě. Žízeň je projevem vyššího stupně odvodnění.

Projevy dehydratace záleží na tom, na kterou část organismu působí. I některé chorobné pocity může v nás vyvolat právě dehydratace.

Psychické projevy nedostatku tekutin

Dehydratace se samozřejmě projeví i na našem chování. U dětí a starších lidí je často vidět tyto příznaky, pokud naši pozornost neupoutají tělesné projevy.

Mezi tyto příznaky patří hlavně:

• únava, zvýšená unavitelnost
• malátnost
• apatie
• neschopnost koncentrace
• porucha paměti
• horší rozpoznávání, například jmen, osob
• zmatenost
• dezorientace
• poruchy chování, jako jsou podrážděnost až agresivita

Neurologické příznaky dehydratace

I náš mozek či celkově nervový systém je závislý na vodě a na správném hospodaření s tekutinami.

Nastává-li dehydratace, dostavují se příznaky jako:

• třes těla
• brnění koncových částí těla, jako jsou prsty rukou a nohou
• zhoršená výslovnost
• poruchy zraku
• bolest hlavy a krční páteře
• snížené svalové napětí
• svalové křeče
• při těžké dehydrataci poruchy vědomí až bezvědomí

Srdečně-cévní příznaky sníženého objemu tekutin v těle

Přímý vliv má nedostatek tekutin na krev, srdce i cévy. Pokud je snížen podíl tekutiny v kolující krvi, krev je hustší a srdce musí vynakládat vyšší práci.

To způsobuje zvýšenou zátěž.

Navíc nedostatek tekutin spouští produkci hormonu, který brání ztrátě tekutin z těla (antidiuretucký hormon). Cévy se stahují, krevní tlak zvyšuje.

Mezi příznaky se mohou objevit:

• studené končetiny
• snížený krevní tlak (hypotenze)
• u lidí léčených na vysoký krevní tlak i výkyv krevního tlaku, a to nejen do hodnot hypotenze
• zvýšený sklon ke kolapsům (k omdlévání)
• závratě
• zvýšená srdeční činnost, tedy tachykardie
• s tím souvisí pocit bušení srdce (palpitace)

Jak se projevuje dehydratace na trávicím traktu?

Dehydratace přirozeně zanechá stopy i na trávicím traktu. Od méně závažných potíží až po vážné komplikace.

Příznaky na zažívacím traktu:

• nechutenství
• suché sliznice dutiny ústní, snížené množství slin
• zácpa
• tíha na žaludku
• dyspeptické potíže, jako je:
  • pocit plnosti žaludku
  • nadměrné množství vzduchu v žaludku
  • říhání
  • pálení žáhy (pyróza)
  • zvýšené slinění
  • nechutenství
  • pocit na zvracení až zvracení
• ale i samotný pocit na zvracení nebo zvracení, což opět zhoršuje dehydrataci
• bolest břicha

Příznaky nedostatku tekutin na močovém systému

Hospodaření s tekutinami souvisí také s močovým (vylučovacím) systémem. Přetrvává-li nedostatek tekutin v těle, zvyšuje se tvorba antidiuretického hormonu. ADH vyvolá stažení cév v těle. Následkem je hypertenze (vysoký krevní tlak).

Mezi jiné příznaky patří:

• snížení množství moči
• snížené močení až jeho zastavení (anurie) při těžké dehydrataci
• tmavé zbarvení moči, moč je tmavě žlutá až oranžová
• mění se zápach moči, tedy moč zapáchá
• infekce močového ústrojí

Ostatní příznaky dehydratace

Kromě uvedených příznaků se vyskytují i jiné, a to v rámci celého organismu.

Příklady ostatních potíží, které se vyskytují při sníženém objemu tekutin:

• pocit chladu a zimnice
• vymizení pocení
• suchá kůže, snížení její elasticity (turgoru)
• popraskané rty
• při těžké dehydrataci je vidět rozvoj šoku, a to zhoršeným prokrvením, tedy zmodráním nehtových lůžek či rtů (odborně cyanóza)
• snížená tvorba slz
• propadlé oči
• zrychlené a mělké dýchání
• snížená výkonnost
• pocit žízně je pozdější projev dehydratace
• zvýšená tělesná teplota
• snížení tělesné hmotnosti
• u kojenců výrazné propadnutí fontanely

Rozdělení příznaků podle závažnosti

Jiné rozdělení příznaků dehydratace zahrnuje dělení podle závažnosti. Dělí se na známky mírné dehydratace až symptomy těžkého odvodnění.

Tabulka uvádí rozdělení příznaků dehydratace podle závažnosti

Jak vyřešit (léčit) stav dehydratace?

Při lehké dehydrataci je léčba jednoduchá. Účinné je doplnění tekutin. Samozřejmě těch správných. Nejlepší je čistá voda nebo balené stolní vody či minerálky. Vhodné jsou také rehydratační roztoky.

Ty se mohou aplikovat také v případě dehydratace u dětí, dospělých či u seniorů. To platí hlavně při velkých ztrátách tekutin z těla, kdy se kromě vody z těla vylučují také minerální látky. Tekutiny je třeba doplňovat přiměřeně, ne nárazově ve velkých objemech.

Důležitý je klidový režim, vhodná teplota okolního prostředí, popřípadě léčba vyvolávajícího onemocnění, jako je průjem, zvracení nebo horečka.

Své místo si v případě dehydratace najde vhodná strava. To znamená, že je důležité přijímat lehkou stravu, zvýšit podíl ovoce a zeleniny, čerstvých šťáv. Zajistí to náhradu ztracených stopových prvků a také tekutin. Ovoce a zelenina také obsahují vodu.

Při projevech těžké dehydratace, a to zejména u dětí a starších osob, je zapotřebí odborné lékařské vyšetření. Tekutiny se doplňují také cestou mimo trávicí trakt, parenterálně (do žíly).

Rozpoznání projevů dehydratace je důležité, aby se zamezilo komplikacím, jako jsou například šok z nedostatku a ze ztráty tekutin, selhání ledvin, poruchy srdečního rytmu, křeče těla, poruchy vědomí až bezvědomí. V nejhorším případě smrt.

Důležitá je prevence odvodnění

Prevence je jednoduchá, a to je dostatečný příjem tekutin. Jak již bylo uvedeno, pocit žízně se dostaví až při těžším stupni dehydratace. Tehdy už je pozdě.

Proto je třeba, abychom pocit žízně necítili.

U dětí a u starších osob je vhodné, abychom jim kontrolovali objem přijatých tekutin. Dokonce lze sledovat i objem vyloučené moči, který nám umí alespoň orientačně ukázat stav hydratace organismu.

Moč by měla být světle žlutá a neměla by zapáchat.

Osvědčená je i metoda, kdy se pitný režim připomíná vizuálně. Tedy vodou ve sklenici, jejíž obsah by se měl vypít a následně doplnit. Tím lze kontrolovat množství vypitých tekutin. Může posloužit také láhev s vodou.

Je třeba myslet na zvýšení příjmu vody a jiných tekutin během letních, horkých měsíců, ale i během studených a suchých zim. Samozřejmě je nutné doplnit tekutiny před zvýšenou aktivitou, a to pracovní i sportovní.

Podobně to platí i při onemocněních, u kterých se předpokládá zvýšená ztráta tekutin. Jsou to například infekce, horečky, zvracení a průjmy s adekvátní léčbou. Není-li tuto ztrátu možné kompenzovat příjmem přes ústa, je zapotřebí odborné lékařské vyšetření.