Cukr: Nejsladší nepřítel? Jak se rozděluje? Jaká onemocnění způsobuje?

Cukr: Nejsladší nepřítel? Jak se rozděluje? Jaká onemocnění způsobuje?
Zdroj fotografie: Getty images

Má vysokou energetickou hodnotu a žádné vitamíny. Přestože se o jeho škodlivosti ví už celá léta, stále jsou ho plné regály. Nachází se v cukrovinkách, slazených nápojích, polotovarech a překvapivě i v potravinách, kde byste to opravdu nečekali. Je to cukr. V čem je tak nebezpečný a proč se ho potravinářský průmysl nechce vzdát? Tady jsou odpovědi.

Sladký, ale nebezpečný cukr? Ptáte se proč?
Jaký vliv má nadbytečná konzumace cukru na naše zdraví?
Poznejte nejčastější onemocnění zapříčiněná nadbytečným příjmem cukru a také druhy cukru.

Cukr bývá popisován jako bílý zabiják, sladký jed a v poslední době také jako droga. Navzdory těmto odhalením a varováním ze strany médií jej přijímáme denně, a to i nevědomě, v nadměrném množství.

Důvodem nevědomé a nadměrné konzumace cukru je široké spektrum potravin s jeho vysokým obsahem. Jednoduše se mu dá jen těžko vyhnout. Je nepředstavitelné strávit při nákupu hodiny studiem složení, kterému stejně z převážné části laik těžko rozumí.

Nutno podotknout, že nejen cukr, ale i nadměrný příjem jiných látek působí na organismus negativně. Dokonce i velké množství vitamínů nebo vody může člověku uškodit.

Jeho účinky dosud nejsou vším zcela jasné a byly dlouho utajovány. Onemocnění, která způsobuje, vznikají po letech a málokdy jsou s cukrem spojována. Pod pojmem cukr si lidé automaticky představí nárůst obezity nebo vznik cukrovky.

To je ale jen zlomek z toho, co může jeho nadměrná konzumace způsobit.

Zajímavé:
Před 50 lety byl výzkum ohledně škodlivosti cukru financován samotným potravinářským průmyslem.
Chtěli tak zakrýt jeho vliv a dopad na lidské zdraví?
Pravděpodobně ano.
Nasvědčovaly tomu tehdejší závěry ve prospěch investorů a následné odhalení více kauz a korupce v potravinářství.

Není cukr jako cukr

Sacharidy (lat. saccharum) jsou organické sloučeniny, jejichž chemická struktura se skládá z uhlíku (C), vodíku (H) a kyslíku (O). Proto je lze nalézt i pod názvem karbohydráty, uhlohydráty nebo uhlovodany.

Sacharid zůstává i přes úvodní negativitu základní složkou energie a základní stavební částicí biopolymerů všech živých organismů (rostliny, živočichové, bakterie, viry), tedy i člověka.

Má také zásobní funkci (glykogen) a je součástí DNA, RNA, ATP, hormonů a enzymů. Lidský organismus je tvořen ze 2 % právě cukrem. Pro jeho správný chod je nezbytné udržovat normální hodnoty glykémie (cukru v krvi).

Tabulka se základním rozdělením sacharidů:

Monosacharidy jednoduché cukry tvořené hydroxylovou skupinou a funkční skupinou (aldehydovou nebo ketonovou)
  1. glukóza
  2. fruktóza
Oligosacharidy složité cukry, jejichž molekula je tvořena 2 až 10 jednotkami monosacharidů, spojených O – glykosidovou vazbou
  1. disacharidy (sacharóza, laktóza, maltóza)
  2. trisacharidy (rafinóza)
  3. oligosacharidy (inulin)
Polysacharidy složené cukry tvořené velkým počtem monosacharidů, spojených kyslíkovými můstky
  1. živočišné (glykogen, chitin, kyselina hyaluronová, heparin)
  2. rostlinné (celulóza, škrob, inulin, pektin, kyselina alginová)

Zdraví prospěšné sacharidy

Ne všechny sacharidy jsou automaticky špatné.

Známe také takové, které na organismus působí pozitivně. Minusem je ale vysoký výskyt právě těch škodlivých cukrů. Prospěšné sacharidy najdeme na pultech v menším zastoupení.

Mezi prospěšné sacharidy patří polysacharidy, tedy složité cukry. Nazývají se také glykany.

Rozdělení polysacharidů na základě jejich struktury

  1. homopolysacharidy – patří sem například škrob, glykogen, celulóza nebo inulin
  2. heteropolysacharidy – do této skupiny patří například pryskyřice či slizy

Rozdělení polysacharidů na základě jejich funkce

  1. polysacharidy se stavební funkcí – celulóza
  2. polysacharidy se zásobní funkcí – škrob

Rozdělení polysacharidů podle výskytu

  1. zoopolysacharidy
  2. fytopolysacharidy
  3. polysacharidy mikroorganismů

Škrob

Škrob (lat. amylum) patří do skupiny polysacharidů. Nachází se v rostlinách, kde je uložen ve formě škrobových zrn. Z 80 % se skládá z amylopektinu a zbývajících 20 % tvoří amylóza.

Ty jsou tvořeny molekulami glukózy a obsahuje také tuky, bílkoviny a vodu.

Škrob je bílá látka bez chuti, nerozpustná ve vodě. Pro člověka má významnou nutriční hodnotu, právě pro jeho rozklad v těle člověka. Ten začíná již v dutině ústní, kde se hydrolyzuje na maltózu. Maltóza je disacharid, který se v tenkém střevě štěpí na glukózu, a ta je vstřebávána do krevního oběhu.

Glukóza je zdrojem energie. Její doplňování umělými sladidly proto není nutné.

Vysoký obsah škrobu obsahují hlavně brambory, obiloviny, ječmen, pšenice, ovesné vločky, luštěniny, semena, kukuřice nebo banány.

Tyto potraviny by se ale měly konzumovat opatrně hlavně při redukci váhy.

Celulóza

Celulóza je nejbezpečnějším ze všech polysacharidů, co se týče vlivu na zdraví člověka a hlavně na nechtěný vznik obezity. Její glukózové jednotky jsou pospojovány silnými řetězci, proto je odolná vůči rozkladu trávicími šťávy.

To znamená, že projde lidským střevem, aniž by se rozložila na monosacharidové jednotky glukózy.

Celulóza známá také jako vláknina má příznivé účinky na trávení. Váže na sebe vodu a jiné toxické látky, čímž pročišťuje střeva a zbavuje je škodlivin. Mezi těmito látkami je například i cholesterol nebo nebezpečné kovy jako olovo, rtuť či kadmium.

Proto se vláknina považuje za látku, která má významný vliv v prevenci civilizačních, ale i autoimunních či onkologických onemocnění.

Potraviny s obsahem vlákniny jsou například hnědá rýže, petržel, okurka, paprika, červené zelí, avokádo, jablka, maliny, šípky, mandle, ořechy celozrnné pečivo, luštěniny, obiloviny, ovesné vločky, semena, mořské řasy, hlíva ústřičná...

Které cukry jsou pro člověka nejnebezpečnější?

Sacharidy jsou na jedné straně pro člověka důležité jako zdroj energie, ale na druhé straně jejich zvýšená konzumace způsobuje zdravotní potíže.

Ty vznikají dříve a jsou závažnější, spojí-li se s jejich nadměrnou konzumací pomalý metabolismus, nedostatečná fyzická aktivita nebo jiné onemocnění.

Nejnebezpečnější a klíčové při vzniku obezity, ale i jiných chorob jsou jednoduché cukry s vysokým glykemickým indexem. Vysoký glykemický index podněcuje vyplavení inzulínu. Inzulín brání velkému úniku sacharidů do krevního oběhu tím, že je ukládá ve formě tuků.

Zajímavé:
Obecně známý a zažitý pojem cukr není totéž, co sacharid.
Cukr je ve skutečnosti pouze podskupinou sacharidů.
Tvoří ho jednodušší sacharidy, a to monosacharidy a disacharidy.

Glukóza

Glukóza, dextróza nebo prostě hroznový cukr patří mezi monosacharidy a je základním zdrojem energie pro člověka. Velký, nenahraditelný význam má pro mozek a červené krvinky (erytrocyty). V těle se tvoří jen v omezeném množství z glykogenu, aminokyselin a velmi málo z glycerolu.

Proto pro správnou funkci těla je nutný příjem 150 g glukózy denně. Ta se vyrábí krystalizací z plodů rostlin nebo hydrolýzou škrobu například z brambor. V konečném stavu je to bílá krystalická látka se sladkou příchutí.

Výhodou glukózy je rychlá dodávka energie. Ta je sice vhodná, když potřebujete být plně soustředění, nebo před cvičením, nicméně výsledný efekt trvá krátce. Následně je její přebytečné a nevyužité množství ukládáno ve formě tuků do tukových zásob.

Takto se vytvářejí tukové polštářky viditelné navenek a orgány jsou obaleny tukem.

Fruktóza

Fruktóza, levulóza nebo také ovocný cukr patří stejně jako glukóza mezi monosacharidy. Někdy se vyskytuje v rostlinné stravě spolu s glukózou a společně vytvářejí složitý disacharid – sacharózu (běžný stolní cukr).

Fruktózu najdeme hlavně v ovoci, ale i zelenině, květinách či medu. Vyrábí se převážně z cukrové řepy, třtiny a kukuřice. V konečném stavu je to bílá krystalická nebo prášková látka se sladkou příchutí. Jedná se o nejsladší sacharid vůbec.

V potravinářském průmyslu známe samostatnou fruktózu, již zmiňovanou sacharózu a fruktózový sirup.

V organismu je důležitá při některých metabolických procesech. Neukládá se ve formě tuků, ale je metabolizována v játrech. Na první pohled to zní pro všechny, kdo mají problém s nadváhou, docela dobře. Avšak její dlouhodobý nadměrný příjem může nezvratně poškodit játra.

Ta se nedají transplantovat, což při vážném poškození jater může znamenat až smrt.

Sacharóza

Sacharóza patří spojením molekuly glukózy a molekuly fruktózy mezi disacharidy. V potravinářském průmyslu má nezastupitelné místo. Známe ji jako stolní cukr. Řepný nebo třtinový, pořád je to sacharóza.

Proto časté úvahy, který je zdravější, jsou bezvýznamné. Ani jeden.

To ale není její jediné využití. Jedná se o důležitou konzervační látku, protože zpomaluje růst mikroorganismů. Pokud se snažíte vyhýbat se nadměrnému příjmu cukru, vyhýbejte se i téměř všem konzervantům.

Negativní vlivy glukózy a fruktózy již byly zmíněny výše. Jelikož sacharóza obsahuje oba tyto monosacharidy, její negativa se tím zdvojnásobují.

Onemocnění, za která může cukr

Převážně civilizačních onemocnění, v jejichž pozadí hrají sacharidy významnou roli, je mnoho. Některých vznik v souvislosti s nadměrnou konzumací cukru se podařilo prokázat. O jiných se uvažuje a o mnoha onemocněních by nás to ani nenapadlo.

Vznik zubního kazu

Už od malička nás strašili, že když budeme jíst hodně sladkostí, tak se nám pokazí zoubky. Když se logicky zamyslíme nad všemi varováními babiček, je na nich vždy kus pravdy, ne-li celá.

Navzdory omezeným informacím v minulosti věděli lidé ze zkušeností více, než si my nyní umíme vysvětlit na základě pokroku vědy.

Cukr má jednoznačně vliv na poškození zubní skloviny, i když ne přímo. Zuby se kazí prostřednictvím kyselin, které v ústech vznikají jako výsledný produkt činnosti bakterií.

A bakterií je tam opravdu neuvěřitelné množství. Někdo by si teď mohl říct, že zubní kaz v konečném důsledku způsobují bakterie. Ale čím se živí bakterie? Je to právě cukr.

Kupujeme množství dezinfekčních prostředků, dezinfikujeme si ruce častěji, než je potřeba, myjeme zeleninu zakoupenou v obchodech. Jednou větou, zbavujeme se bakterií, kde se jen dá.

Někdy ale zapomínáme, že nejvíc jich je právě v našich ústech. A nejen bakterií. Na našich zubech se zabydlují i houby, bičíkovci či měňavky.

A místo toho, abychom se jich zbavili, krmíme je cukry.

Tip: Jak na zdravé zuby

Celosvětový prudký nárůst obezity

Možná si řeknete, že obézní lidé byli i v minulosti. To ano, ale bylo jich takové neuvěřitelné množství? To sotva. Obézních jedinců enormně přibývá. A co je strašidelné, že jsou mezi nimi i děti. Dětský metabolismus a denní program by měly zajistit dostatečný výdej jejich energie. Proč tomu tak není?

Je opravdu příjem cukrů tak vysoký, že ani dítě pobíhající a skákající od rána do večera ho nestihne spálit?

Bohužel.

Energie se získává ze sacharidů. Jejich příjem by se měl rovnat výdeji, s připočtením bazálního metabolismu (spalování cukru na běžný chod organismu jako je dýchání, funkce orgánů).

Nevyužitá energie (hlavně glukóza) se ukládá ve formě tuků, a to jak v podkoží, tak na jednotlivých orgánech. To vede ke vzniku obezity. Obezita netrápí jen jednotlivce, ale jde o celosvětový problém.

Byly to právě potravinářské firmy, které v minulosti záměrně vepsaly do povědomí lidí informaci o nebezpečí tuků a vzniku obezity.

Samozřejmě tuky mají svůj podíl na jejím vzniku, ale hlavním atributem je právě cukr.

V konečném důsledku jeho přebytek se ukládá ve formě tuků. Důvodem, proč se o sacharidech a jejich vlivu na nadváhu nemluvilo, přestože se o tom vědělo, je jejich nadměrné přidávání do potravin.

Pro potravinářský průmysl jsou cukry výhodné právě z ekonomického hlediska.

Tip: Obezita u dětí a mladých, co proti ní dělat

Zvýšený výskyt cukrovky 2. typu

Cukr přímo nezpůsobuje cukrovku. Ale jak bylo již výše naznačeno, má zásadní význam v nárůstu obezity.

Obezita je zase jedním z vnějších rizikových faktorů při vzniku tohoto metabolického onemocnění.

Její výskyt rok od roku prudce roste. Jedná se přitom ne o desítky, ale o stovky tisíců nových případů ročně – říkají statistiky.

Nárůst byl až v 90 % zaznamenán u diabetu 2. typu. Hlavním důvodem tohoto onemocnění je právě nadváha a obezita na základě špatných stravovacích návyků a nedostatečného pohybu.

Pod pojmem špatné stravovací návyky rozumíme v první řadě nadměrný příjem sacharidů, a to nejen v syrové stravě.

Cukrovka patří mezi civilizační onemocnění. Říká se jí i epidemie třetího tisíciletí. Vysoká incidence, komplikace diabetu, invalidita, úmrtnost, ale i finanční náročnost na léčbu jsou velkým problémem jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost.

Tip: Dieta při cukrovce – vhodné, nevhodné a zakázané potraviny

Poškození srdce a cév, kardiovaskulární příhody

Kardiovaskulární onemocnění jsou příčinou náhlých úmrtí nejen u starých, ale také u mladých lidí. K tomu, aby nějaká kardiovaskulární příhoda (např. infarkt myokardu) vznikla, musí se v těle vytvořit krevní sraženina. Sraženina se zachytí na poškozeném místě krevní cévy.

Která látka poškozuje cévy nejvíce? Srdci a cévám škodí cukr.

Diabetici o tom vědí své.

Nadměrný příjem sacharidů způsobuje v krvi jisté vazby s proteiny, z nichž následně v cévách vznikají zánětlivá ložiska. Tato zánětlivá ložiska přímo poškozují cévy, čímž se zvyšuje riziko tvorby aterosklerózy (kornatění cév). Ateroskleróza je ukládání tukových částeček uvnitř cévy. K němu by však nedošlo, nebýt jejího předchozího poškození cukrem.

Následně vznikají trombózy a náhlé kardiovaskulární příhody.

Z cukrů se v těle vytvářejí vlastní tuky – triglyceridy. Ty mají za následek zvýšení cholesterolu, aterosklerózu a kardiovaskulární onemocnění. Tento způsob je dokonce jednodušší než jejich přímý příjem z potravy (tučné maso, slanina, škvarky).

Tip: Trombóza není onemocněním starých lidí. Ohrožuje i mladé

Játra poškozená bez alkoholu či léků

O toxickém účinku alkoholu na játra ví i "malé dítě". Ti rozumnější se mu snaží vyhýbat, ti méně rozumní mu podlehnou. Toxické poškození jater nebo cirhóza jater je přitom příčinou úmrtí vysokého počtu lidí. Nepijete alkohol, ale za to nedáte dopustit na cukroví?

Chyba!

Co když vám řeknu, že cukr může s játry nadělat podobné neplechy? Nevěříte?

Fruktóza má určitý význam v metabolismu, ale tělo ji nevyužívá jako zdroj energie. Metabolizuje se přímo v játrech, kde se odbourává a mění rovnou na tuk. Tím je zatěžuje a poškozuje. Jednak jsou játra namáhána svou nadměrnou filtrační činností, ale hrozí riziko ztučnění jater (tzv. steatóza).

Steatóza jater se nazývá také nealkoholová tuková choroba jater. Název vyplývá z jejich nadměrného obalení tuky. Klidně bychom ji ale mohli nazvat nealkoholová fruktózová choroba jater. Protože nejčastěji ji způsobuje právě nezdravý životní styl, nadměrný příjem cukrů (i tuků) a obezita.

V Americe trpí steatózou jater vysoké procento dětí. Svou zásluhu na jejím vzniku v dětském věku mají slazené nápoje (nejvyšší podíl cukrů má podle zjištění mangový džus, překvapivě ne coca-cola).

Tip: Selhání jater

Rakovinotvorné buňky také milují cukry

Zda nadměrná konzumace cukrů a obezita zhoubné nádory přímo způsobuje, není zatím ve 100 % doloženo. Co si o tom myslíte, je jen na vašem zvážení.

Jisté ale je, že rakovina vzniká častěji u obéznějších pacientů nebo pacientů s nadváhou.

Také je vědecky dokázáno, že při nadměrném příjmu cukrů roste a metastazuje mnohonásobně rychleji.

Nádory cukr přímo zbožňují. Spotřebovávají jej mnohem více a rychleji než zdravé buňky. Metabolizují jej na kyselinu mléčnou, která podporuje samotný růst rakoviny a následně její metastázování do okolí.

Také dochází k mutaci Ras proteinů, čímž se zvyšuje jejich aktivita a také růst nádoru.

Možná jste slyšeli o lidech, kteří odmítli chemoterapii, ozařování a vsadili na alternativní způsoby léčby rakoviny. Existuje mnoho knih, i od předních autorů, kde se mluví o léčbě rakoviny dietou. Navzdory širokému spektru autorů i publikací, jeden faktor v každém díle zůstává neměnný. A to pohled na cukry.

Při jakékoli léčbě rakoviny se vynechávají cukry!

Tip: Je nádor a rakovina tatáž věc?

Dobrá rada na závěr

I jeden z těchto negativních dopadů sacharidů na zdraví člověka stačí, aby měl potřebnou motivací zamyslet se nad svým zdravím a životním stylem. Výše uvedená onemocnění jsou vědecky prokazatelně spojována s cukry a jejich nadměrnou konzumací.

A to není zdaleka všechno.

Cukr kromě toho způsobuje celou řadu jiných onemocnění, která v článku pro obsáhlost neuvádíme. Často se o nich hovoří například v souvislosti s autoimunními onemocněními, neurologickými onemocněními, poruchami zraku na základě diabetu a dokonce i s psychickými problémy.

Je opravdu nespočet důvodů, proč kontrolovat denní dávku cukrů.

Tip: BMI výpočet – poznej svůj index tělesné hmotnosti

Nejsmutnější na tomto všem zůstává fakt, že lidé byli tolik let klamáni nebo chcete-li "nedostatečně informováni". Z toho důvodu došlo a neustále dochází k rapidnímu nárůstu onemocnění, která mohla být lépe kontrolována. V mnoha případech se mohlo zamezit i úmrtím.

fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací

Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.