Co jsou to laktobacily a jaký mají vliv na trávení?

Co jsou to laktobacily a jaké jsou jejich účinky na lidský organismus? Jakou roli hrají v trávení, imunitě nebo zdraví žen?

Často se také ptáte: K čemu jsou laktobacily a jaké jsou jejich účinky?
Laktobacily a probiotika – jaké jsou nejlepší nebo přírodní zdroje?

Lidé přirozeně nežijí ve sterilním prostředí. Přímo v těle nacházíme mikroorganismy, které jsou pro nás velmi prospěšné.

Konzumujeme potraviny, které jsou přirozeně osídlené mikroorganismy, zejména fermentované potraviny.

Lidský život je s mikroorganismy spjat. Vyvíjí se a přizpůsobuje jejich přítomnosti, takže některé jsou pro život nezbytné.

Lidský mikrobiom je charakteristický soubor mikroorganismů konkrétního jedince.

Trávicí trakt představuje největší rezervoár mikroorganismů, stejně jako lymfatická tkáň.

Lidská imunita je proto přímo závislá na stavu trávicího traktu.

Pokroky v oblasti medicíny přinášejí stále nové poznatky, které zdůrazňují význam lidského mikrobiomu a jeho vliv na řadu funkcí v organismu.

Střevní mikrobiota se mění od narození a postupně se vytváří.

Dítě narozené císařským řezem má jinou mikroflóru než dítě narozené přirozenou cestou, per vias naturales.

Kolonizace dětí narozených císařským řezem je více podmíněna prostředím než mikroflórou matky.

Během vývoje novorozence začíná modulace střevní mikroflóry. Ovlivňuje náchylnost střeva k nemocem a má jedinečný dlouhodobý vliv na kvalitu imunitního systému.

Laktobacily a bifidobakterie tvoří 90 % mikroflóry výhradně kojených novorozenců.

Následně se mikroflóra mění v důsledku stravy, stravovacích návyků, životního stylu, metabolických změn a stárnutí.

Vývoj individuální mikroflóry, její mikrobiální kolonizace má vliv na budoucí zdraví člověka.

I někteří vědci se vyjadřují k souvislosti lidské mikroflóry, probiotických bakterií a dlouhověkosti.

Laktobacily jsou součástí mikroflóry a významně ovlivňují naše zdraví.

Co je to Lactobacillus?

• Živý mikroorganismus
• Patří mezi probiotické bakterie (mikroorganismy žijící v trávicím traktu s prokázaným pozitivním vlivem na zdraví)
• Pomáhá budovat přirozenou obranyschopnost organismu
• Je prospěšný pro naše zdraví

Patří mezi tzv. grampozitivní nesporulující bakterie. Gramovo barvení je jedním ze základních barvení bakterií v mikrobiologii, podle kterého se dělí na grampozitivní a gramnegativní.

Laktobacily se vyskytují ve střevech, zejména ve vaginální sliznici zdravých žen v plodném (fertilním) věku. Směs laktobacilů se nazývá Döderleinův laktobacil, např. Lactobacillus acidophilus.

Obecně jsou laktobacily považovány za nepatogenní. V určitých případech mohou být potenciálně patogenní a zdrojem některých infekcí.

Proč jsou laktobacily prospěšné?

• Pomáhají v boji proti jiným patogenům
• Pomáhají udržovat fyziologicky nízké pH v pochvě
• Štěpí glukózu a laktózu na kyselinu mléčnou, čímž zabraňuje růstu a přemnožení kvasinek a hnilobných bakterií
• Poskytuje ochrannou bariéru proti průjmu
• Podporuje správné trávení
• Zlepšuje vstřebávání některých minerálů

Kde najdeme laktobacily?

Laktobacily se přirozeně vyskytují v potravinách a komerčních výrobcích, které je obsahují jako probiotické bakterie. V potravinářském průmyslu se obsah laktobacilů ve výrobcích liší podle způsobu výroby, čerstvosti výrobku a skladování.

Množství laktobacilů klesá s délkou skladování.

• fermentované mléčné výrobky, např. jogurty, kefíry, plísňové sýry, brynza (výborným zdrojem je pravá nefermentovaná slovenská brynza)
• kysané zelí
• nakládané okurky
• probiotické tablety
• vaginální tablety, čípky, tampony obsahující přímo laktobacily, které se zavádějí do pochvy

Proces kvašení kyseliny mléčné je znám již od starověku. Zbytky fermentovaných mléčných výrobků popsali archeologové z oblasti kolem Černého moře na keramických nádobách.

Thrákové, obyvatelé žijící na území dnešního Bulharska, byli známí přípravou speciálních fermentovaných výrobků. V roce 1905 byl z bulharského jogurtu izolován Lactobacillus bulgaricus.

Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus, který je jedinečný pro tělo, se vyskytuje i v mlékárenském průmyslu u nás. Byla popsána řada vědeckých důkazů o významném posílení imunitního systému, zejména vrozené imunity.

Je dostupný v některých jogurtech na našem území. Proto doporučujeme blíže se podívat na složení na obalu.

Osídlení bakteriemi se mění vlivem věku, hormonů, potravy, zátěže organismu, nemocí, po užívání léků, např. antibiotik.

Po užívání antibiotik u pacientů se střevní dysmikrobií se doporučuje doplnit laktobacily v těle.

Laktobacily a gynekologické poruchy

Zejména u žen vede nedostatek laktobacilů k pálení a svědění pochvy. Právě vaginální záněty jsou nejčastějším důvodem, proč ženy navštěvují gynekologa. Často si všimnou změny poševního výtoku, zápachu, změny barvy a mohou pociťovat i bolest.

Dalšími příznaky, které se mohou objevit, jsou potíže s močením (dysurie) a poruchy až bolesti při pohlavním styku.

Jednou ze základních funkcí laktobacilů je snižování pH. Tím pomáhají udržovat potřebné kyselé prostředí slizničního ekosystému.

Laktobacily pomáhají utvářet normální mikroflóru pochvy a předcházet možným intimním obtížím.

Během menstruačního cyklu se zvyšuje citlivost povrchových (epiteliálních) buněk na laktobacily.

Během menstruačního cyklu se pH v pochvě zvyšuje a laktobacilů je méně. To je příčinou zvýšeného rizika infekce u ženy. Během menstruačního cyklu se mění biochemické a imunologické vlastnosti poševního mikroprostředí.

Existuje řada žen, které mají opakované (recidivující) vaginální infekce a výrazně narušený vaginální biofilm.

Laktobacily a probiotika

Velké množství klinických studií poukazuje na význam probiotik v prevenci a léčbě mnoha civilizačních onemocnění. Byla prokázána souvislost probiotik se správným fungováním střevní flóry a imunitního systému.

Musíme si uvědomit, že střevní ekosystém se skládá ze tří základních věcí: buněk hostitele, mikroflóry a potravy.

Význam probiotik má obrovský potenciál a je předmětem neustálého výzkumu.

Probiotické bakterie mohou ovlivňovat zánětlivé procesy, ovlivňovat alergická a autoimunitní onemocnění, tlumit chronické škodlivé záněty a ovlivňovat maligní (zhoubné) procesy.

U předčasně narozených dětí s nízkou porodní hmotností studie prokázaly prospěšné preventivní podávání Lactobacillus rhamsosus, vybraných kmenů Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium infantis.

Podávání probiotik podporuje správný vývoj gastrointestinálního traktu, zabraňuje rozvoji atrofie sliznice a snižuje riziko přerůstání patogenů a infekce.

U alergických onemocnění podávání probiotik zmírňuje příznaky pacientů s atopickou dermatitidou, astmatem, alergickou rýmou a potravinovou alergií.

Ve studiích snížilo podávání Lactobacillus rhamsosus GG ženám trpícím atopickým ekzémem, alergickou rýmou nebo astmatem během těhotenství a kojení výskyt alergických onemocnění u dětí.

Zajímavé výsledky výzkumu v Pasteurově institutu ukazují, že Lactobacillus casei má ochranný účinek proti artritidě (zánětlivému onemocnění kloubů).

Další dvojitě zaslepená studie na zdravých dobrovolnících zjistila, že při podávání Lactobacillus salivarius se zvýšilo množství obranných buněk imunitního systému.

Bylo prokázáno zlepšení imunologických parametrů, stolice byla bohatší na laktobacily a zlepšila se frekvence vyprazdňování stolice.

Ve vědeckých kruzích převládá názor, že bakterie hrají důležitou roli například v procesu vzniku a rozvoje rakoviny tlustého střeva.

Laktobacily patří mezi bakterie, jejichž ochranné působení kyseliny mléčné inhibuje růst a aktivitu nežádoucích toxických produktů některých střevních mikrobů.

Mezi tyto produkty mohou patřit látky působící v organismu jako karcinogeny nebo promotory (zesilovače) nežádoucích procesů.

Probiotické bakterie působí antimutagenně a inhibují vznik a růst abnormálních buněk.

U infekce Helicobacter pylori byl potvrzen ochranný účinek laktobacilů na tuto dobře známou a rozšířenou infekci. Lactobacillus salivarius, Lactobacillus acidophilus a L. johnsonii potlačují kolonizaci žaludeční sliznice H. pylori.

Ve studii, kdy pacienti s infekcí H. pylori dostávali Lactobacillus acidophilus nebo Lactobacillus johnsonii společně s antibiotiky, byly výsledky lepší ve srovnání se skupinou pacientů, kteří dostávali pouze antibiotika a placebo.

Bylo pozorováno snížení zánětu žaludeční sliznice a vyšší míra eradikace.

Využití laktobacilů se objevuje v prevenci a léčbě průjmu, a to i na základě výsledků několika klinických studií. Bakterie mléčného kvašení upravují střevní mikroflóru a přispívají k odstranění dysmikrobie.

Pomocí enzymatické aktivity se snaží ovlivňovat metabolity, které způsobují průjem.

Laktobacily stejně jako další probiotické bakterie jsou také prospěšné v prevenci infekcí močových cest, opakovaných infekcí urogenitálního traktu a infekcí u pacientů s močovým katétrem.