Apatie, únava, ospalost: Znáte příčiny? 5 tipů, jak je překonat

Chronická apatie, únava, ospalost či psychické vyčerpání? Mohou se projevit i spolu s bolestí? Poznejte hlavní příčiny a to, jak je překonat.

Dnešní uspěchanou dobu si bez stresu ani nelze představit.

Stres se stal naší každodenní součástí. Vyvolávají ho vysoké nároky na člověka a na společnost jako takovou. Během tohoto rychlého dění často zapomínáme na zdravé stravování, příjem tekutin či relax.

Všechny tyto vlivy v konečném důsledku vedou k psychickému a fyzickému vyčerpání a projevují se únavou a ospalostí i během dne.

Přetrvávající únava je častým důvodem návštěvy ambulance praktického lékaře, ale také příčinou poruch imunity a vzniku onemocnění.

Únava a ospalost vyvolávají apatii

Jelikož život není procházkou v růžové zahradě, zná únavu a ospalost každý z nás. Jedná se o normální reakci na nadměrnou zátěž, která nás varuje před úplným přetížením organismu.

Pokud pokračujeme v zaběhnutém tempu a nedopřejeme si dostatek odpočinku, můžeme si vážně poškodit zdraví.

Koneckonců zdraví je definováno jako stav úplné fyzické a psychické pohody.

Narušení tohoto stavu pohody vyčerpáním se projevuje na úrovni fyzické, například bledostí v obličeji, svalovou slabostí, a psychické, a to apatií, nezájmem, zpomaleností.

Únava (vyčerpanost) a ospalost je fyziologický stav organismu

Únava (lat. fatigatio) je definována jako individuální subjektivní pocit fyzické, psychické nebo kombinované vyčerpanosti organismu. Má své objektivní projevy, které jsou viditelné pro okolí a někdy je obtížné je skrýt.

Navzdory negativnímu pocitu má únava vysokou informační hodnotu. Informuje nás o blížícím se nebezpečí, pokud jí nebudeme věnovat dostatečnou pozornost. Tělo nám dává signál, že potřebuje zpomalit.

Vzniká na základě nedostatku spánku, předchozí nadměrné psychické nebo fyzické zátěže, případně jako jeden z projevů nebo důsledků onemocnění.

Nejčastější příčiny únavy a ospalosti:

• nedostatek spánku – nespavost, jiné poruchy spánku, ponocování
• nadměrná fyzická zátěž – sportování, fyzicky namáhavá práce
• nadměrná psychická zátěž – psychický tlak, stres, trauma
• různá fyzická onemocnění – onkologická onemocnění, chudokrevnost, horečka, infekce
• dlouhotrvající psychické stavy – deprese, úzkosti, strach
• těhotenství
• obezita – přejídání se, nezdravá strava
• nadměrné teplo – přehřátí organismu, úpal, vydýchaný vzduch
• nedostatek tekutin – dehydratace
• nadměrný příjem alkoholu
• kouření a abusus některých drog
• stereotyp – monotónní práce, nuda

V poslední době je stále více zmiňován chronický únavový syndrom - CFS (z angl. chronic fatigue syndrom). Jedná se o patologický stav, kdy vyčerpání přijde náhle a trvá více než půl roku, někdy dlouhá léta. Nepředchází mu typický vyvolávající faktor jako například nadměrná zátěž.

Tip: Chronický únavový syndrom není jen běžnou únavou

Projevy únavy a ospalosti:

• bledost v obličeji
• kruhy pod očima
• padání víček
• klepání očima
• pálení očí, případně svědění
• červené až krvavé bělmo očí
• zívání
• točení hlavy, zamženo před očima
• bolesti hlavy
• celková svalová slabost
• celková zpomalenost
• odpovědi s latencí
• celkově zpomalené reakce – vyšší reakční doba
• poruchy koncentrace
• poruchy myšlení
• apatie, lhostejnost
• agresivita
• úbytek hmotnosti

Apatie je častým projevem nebo i důsledkem únavy

Apatie je definována jako nezájem nebo i lhostejnost jedince vůči určitým aspektům citového, emocionálního, a společenského života se současným snížením celkové fyzické činnosti.

Lhostejnost vůči citům a společnosti nezůstává nepovšimnutá. Apatické chování si v první řadě uvědomuje okolí. Většinou jsou to právě jiní lidé, kteří na něj upozorní postiženého. Ten ze začátku lhostejnost nepřiznává, a to ani sám před sebou.

Zajímavé: Slovo apatie pochází z řečtiny. Řecký a-patheia znamená stav bez útrap a vášní. V minulosti byl apatický člověk považován za ctnostného, tedy takového, který svůj život vedl správně a zachoval si vládu sám nad sebou. Potlačení vášní, citů a afektů znamenalo vítězství a svobodu rozumu nad city.

Projevy apatie:

• nezájem, lhostejnost vůči okolnímu světu
• demotivace
• ponoření se do sebe
• málomluvnost, problémy s komunikací
• časté změny nálad
• změny chování jedince ve společnosti
• v horších případech změny osobnosti
• poruchy koncentrace
• delší reakční doba
• snížení fyzické výkonnosti

5 tipů, jak zaručeně překonat únavu

Existuje mnoho tipů, jak předcházet únavě a ospalosti, a také mnoho rad, jak eliminovat již vzniklou únavu. Některé z nich nefungují, jiné fungují jen na určitou skupinu lidí v závislosti na příčině vyčerpání.

Příčina je nejdůležitější pro způsob odstraňování únavy. Samozřejmě některé z nich jsou závažné, jako např. únava při onkologickém onemocnění, kdy je téměř nemožné ji odstranit.

Naopak při infekci můžeme zvýšit příjem tekutin, vitamínů, častěji větrat, tlumit teplotu (vlažná sprcha, zábaly, léky), dostatečně odpočívat a spát. To nám následně pomůže být více aktivní, méně unaveni a spíše zdraví.

1. Nejdůležitější je spánek a pravidelný rytmus spánku a bdění

Patříte mezi lidi, kteří chodí pozdě spát? Nebo spíše mezi ty, kteří si ráno rádi přispí? Neváháte si schrupnout na pár hodin i během dne? Ani jedno není správné. Nadbytek spánku je někdy ještě horší než jeho nedostatek!

Tip: Trápí vás nespavost? Podívejte se s námi blíže na její příčiny

Nad působením délky spánku na jeho kvalitu a naše rozpoložení následující den se stále vznáší mnoho otazníků. Poslední závěry vědců hovoří o správné délce spánku v rozmezí 6 až 7 hodin.

Jděte večer spát o něco dříve!

Není ničím zvláštním, že když lidé dlouho ponocují, mají obtížné ráno. A nejen ráno. Stejně tak nabouraný je i celý jejich den. Nejdete do práce, proto si myslíte, že to druhý den dospíte? Narušený harmonogram spánku a bdění má své důsledky. Lze jej považovat za rušivý element při vzniku únavy.

Dospávání nepomůže, lidé bývají stejně nevýkonní a celkově se cítí slabí. Subjektivně pociťují ospalost a nejsou schopni se soustředit, ať už v práci, nebo v běžném životě. Přílišná vyčerpanost po probdělé noci dokonce způsobuje problém s komunikací, se soustředěním či riziko náhlého usnutí, ať je to kdekoli - mikrospánek.

Jakmile se ráno vzbudíte, vylezte z postele!

Nebylo to tak dávno, co vědci a lékaři doporučovali více spánku. Poslední výzkumy však dokazují spíš opak. Přebytek spánku nám nepomáhá, naopak u lidí zvyšuje unavitelnost, způsobuje vyčerpanost a apatii.

V podstatě navozuje podobný stav, jako byste pořádně nespali. Někteří se diví, jak je to možné, vždyť spali dokonce víc než obvykle. Právě proto! Když ráno otevřete oči, už je nezavírejte a vylezte z postele. To začarované "ještě chvilku" se většinou mění na hodiny lenošení.

Zajímavé: Lidé jsou individuální bytosti s individuálními potřebami. Zatímco jeden potřebuje spát 8 hodin, jinému stačí 5 hodin. Tato norma, která je pro každého specifická, je velmi důležitá. Je dána endogenními faktory (vnitřními) a exogenními faktory (vnějšími). Člověk, který celý život spí 8 hodin, nemůže najednou přejít na 5hodinový rytmus. Naopak u toho, kdo spí 5 hodin, může pár hodin navíc vyvolat únavu celý následující den. Optimální doba spánku je obecně 6 až 7 hodin.

2. Pusťte si do bytu více slunečního světla a kyslíku

Je ráno a vy to ani netušíte, protože budík to už vzdal a přes zatažená okna se k vám nedostal ani jeden sluneční paprsek? Tam venku je to v plném proudu a vy si pořád sníte svůj sen?

Ve vydýchané a teplé místnosti z noci je ranní vstávání ještě obtížnější? Okysličte si mozek i tělo!

Světelné paprsky spouštějí tvorbu hormonu štěstí!

Máte setmělý byt jako z hororového filmu? Bojíte se světla víc než Vlad Dracula? Děláte velkou chybu. Na jedné straně vám východ slunce neoznámí ráno, na druhé straně nedostatek slunečního světla způsobuje nejen vyšší unavitelnost, ale také horší náladu.

Světlo vyvolává tvorbu serotoninu (hormonu štěstí), který kromě dobré nálady ovlivňuje také bdělost. Je dokázáno, že počet depresí a sebevražd stoupá během podzimu. Důvodem je právě sychravé počasí s nedostatkem světla. Světlo také spouští tvorbu melatoninu, který je důležitý pro správné fungování cirkadiánního (spánkového) rytmu.

Pouze okysličený mozek může správně fungovat!

Mozek je orgán, který je nejcitlivější na nedostatek kyslíku. Při jeho úplném zamezení dochází do 4 minut ke smrti. V místnosti, kde spíte a celou noc vydechujete, není taková koncentrace kyslíku jako na čerstvém vzduchu. Navíc se zvyšuje teplota v místnosti, která negativně ovlivňuje bdělost a navozuje pocit ospalosti.

Nejlepší je, hlavně v teplých měsících, nechat pootevřené okno, případně alespoň mikrovětrání. Dostatek kyslíku má vliv nejen na dobrý a kvalitní spánek během celé noci, ale také na snazší probouzení a pocit svěžesti po celý den.

3. Myslete na pitný režim nejen v letním období

Nedostatek tekutin a dehydratace mohou být velmi nebezpečné. Nejrizikovější kategorii lidí představují staří lidé a malé děti. U těchto věkových kategorií je vysoký předpoklad odvodnění vlivem nedostatečného příjmu tekutin, ale také vlivem chorob s vysokými ztrátami vody (teploty, průjmy).

Tip: Dehydratace u dětí může být nebezpečná!

Nedostatečný pitný režim způsobuje dehydrataci, nízký krevní tlak, nedostatečné prokrvení a okysličení mozku, únavu, spavost až poruchy vědomí, bezvědomí a smrt. Dehydratace je dokonce jednou z velmi častých příčin únavy a ospalosti.

Dodržujte pitný režim!

Dospělý jedinec ve většině případů pije dostatečně. Optimální denní příjem tekutin dospělého člověka se pohybuje v rozmezí 2 až 4 litrů v závislosti na hmotnosti. Horší je to s malými dětmi, které při svých oblíbených činnostech zapomínají pít, a také se staršími lidmi, kteří ztrácejí pocit žízně.

Někdy je to až neuvěřitelné, ale nedostatek tekutin je jednou z nejčastějších příčin únavy. Málo tekutin způsobuje snížení krevního tlaku, nižší prokrvení orgánů i mozku a následně nesoustředěnost únavu a ospalost. Při pátrání po jejím příčině na tekutiny velmi často zapomínáme.

Vyvarujte se nadměrným ztrátám tekutin!

Nedostatečné množství tekutin v těle způsobuje nejen jejich nedostatečný příjem, ale také jejich nadměrné ztráty. Ke ztrátám tekutin dochází poměrně jednoduše. Největší ztráty představují stavy jako jsou průjem, zvracení či nadměrné pocení při horečnatém stavu.

Ke zvýšenému pocení nedochází jen při infekci a horečce, ale i za normálního stavu organismu a zvýšených vnějších teplotách. Venkovní teploty jsou největší v letním období, kdy bychom měli zdvojnásobit příjem tekutin. Ke ztrátám dochází například i v sauně, případně v některých zaměstnáních (pekařství, spalovny, kuchyně, počítačové místnosti s nízkým odvětráváním).

4. Nepřejídejte se, stravujte se zdravě

Nezdravá strava je považována za zloděje energie a přejídání se způsobuje nadměrnou únavu a spavost. Všichni dobře vědí, že po vydatném obědě přichází na řadu útlum. Člověku se chce spát. Pokud pořádně nestráví vše, co si dopřál, nedokáže se pořádně soustředit na jakékoli činnosti. 

Nejen množství, ale také kvalita stravy hraje velkou roli. Pokud si dáte zeleninový salát, většinou nemáte problém. Pokud však dáte přednost kalorické klobásce s pečenými bramborami a zapijete to slazeným džusem, jen stěží budete pokračovat v práci v započatém tempu. V takovém případě je obtížné i dýchat, natož ještě pracovat.

Tabulka zobrazující hmotnost v kg/m² a stupněm obezity:

Přejídáte se a zároveň se divíte, že jste méně výkonní a unavení?

Přejídání se způsobuje sníženou fyzickou aktivitu, snížená fyzická aktivita zase obezitu. Neustálým cpaním do sebe všeho možného, zdravého i nezdravého, se dostáváme do bludného kruhu jídla a lenosti, ze kterého je cesta ven nanejvýš těžká.

Nadměrná únava je u obézních lidí jen jedním z mnoha důsledků obezity. Únava se objevuje téměř neustále, i během dne. Obéznější lidé jsou obecně méně fyzicky, ale také psychicky aktivní. Objevuje se u nich snížená koncentrace, ospalost a apatie.

Kvalita stravy má velký vliv v boji proti únavě

Jsme to, co jíme. A není to jen prázdná fráze. Stále více gastroenterologů se přiklání k tomu, že kvalita stravy má vliv na střevní mikroflóru a ta zase na naše fyzické i duševní zdraví. Nezdravá strava plná tuků, cukrů či konzervantů a jiných přídatných látek se odráží i na našem prožívání.

Nezdravá strava snižuje naši fyzickou výkonnost, zvyšuje unavitelnost a dokonce ovlivňuje i naši náladu, stavy a projevy. Jako jeden z mnoha příkladů si dovolíme uvést v poslední době stále více médii přetřásané kuřecí maso plné steroidů a jiných látek. Tyto látky mají významný vliv na fyzické i duševní zdraví člověka.

5. Dejte svůj život do pohybu

Právě jste si zacvičili, ale namísto únavy, kterou jste předpokládali, pociťujete příval energie? Malá rozcvička vás nastartovala a teď máte pocit, že nedokážete zpomalit a chtěli byste toho stihnout do setmění ještě kopec?

Není to nic neobvyklého. Pravidelné cvičení a pohyb jsou jednou částí zdravého životního stylu. Pomáhají nám udržovat si zdravé tělo i zdravého ducha. Pozitivně působí v prevenci více (zejména civilizačních) chorob.

Pravidelný pohyb snižuje riziko obezity

Jak již bylo zmíněno, obezita zvyšuje unavitelnost a způsobuje, že člověk je neustále vyčerpaný. Zvládá postupně méně a méně činností. Únava ho přepadává nejen v noci, ale i během dne.

Pravidelným pohybem a zařazením sportu do svého životního stylu eliminujeme riziko vzniku obezity, redukujeme již vzniklou obezitu a potlačujeme pocit chuti k jídlu, únavě a vyčerpání.

Sportem k lepší náladě

Aktivní sportování snižuje únavu a špatnou náladu i tím, že potlačuje tvorbu kortizolu. Kortizolu máme nadbytek hlavně při stresu. Také pomáhá odbourávat vodu v těle, čímž redukuje obezitu a pomáhá v boji proti tmavým kruhům pod očima.

Naopak zvyšuje tvorbu endorfinů, hlavně již zmiňovaného serotoninu. Tím zlepšuje náladu a zvyšuje také energii. To je důvod, proč se po něm necítíme unavení, ale spíš odpočatější a aktivnější.