Morušovník a jeho plody nebo listy: znáte zdravotní výhody a účinky?

Do čeledi morušovníkovitých (Moraceae) patří asi deset druhů malých až středně velkých stromů. Jsou charakteristické svými jedlými plody.

Tyto stromy pocházejí z Asie. Několik druhů se pěstuje pro své plody a okrasné účely. Moruše jsou potravou pro bource morušového (Bombyx mori).

Morušovníky jsou opadavé stromy. Jejich listy jsou zubaté, někdy laločnaté, vyrůstají občas podél kmene.

Rostliny jsou buď jednodomé (mají samčí i samičí květy), nebo dvoudomé (mají pouze samčí nebo pouze samičí květy). Květy se vyvíjejí v úzkých jehnědách.

Plody připomínají černé maliny. Dozrávají do bílé, růžové, červené nebo fialové či černé barvy.

Nejběžnějším druhem morušovníku je morušovník červený (Morus rubra), která dorůstá výšky až 21 m. Má jednoduché, dvojité nebo trojčetné listy a dozrávají v něm krásné tmavě fialové jedlé plody.

Morušovník bílý (Morus alba) má naproti tomu bílé jedlé plody, i když jeho hlavním přínosem je pěstování listů. Ty slouží jako potrava pro bource morušového. Rostlina pochází z Asie.

Morušovník černý (Morus nigra) byl kdysi dovezen do Itálie, kde měl zdomácnět, z Asie pro výrobu hedvábí. Ujal se zde však, stejně jako v jiných částech světa, především jako chutná plodina.

V Severní Americe je moruše obecně prohlášena za invazní druh, což znamená, že se přemnožila a škodí svému přirozenému prostředí. V některých oblastech je proto její pěstování zakázáno.

Rostlina pochází původně z Číny, Japonska a Indie.

Z účinných látek obsahuje morušovník bílý steroly, glykosidy, saponiny a alkaloidy. Hlavním účinným alkaloidem je deoxynojirimycin. Dále obsahuje flavonoidy (kvercerin, rutin), terpeny a třísloviny.

Plody obsahují vlákninu, sacharidy a vodu.

V následující tabulce jsou uvedeny nutriční hodnoty na 100 g čerstvých moruší.

V tabulce jsou uvedeny hodnoty vitamínů a minerálních látek na 100 g čerstvých moruší.

Je třeba zvážit užívání u těhotných a kojících žen a dětí. Účinné látky se mohou vzájemně ovlivňovat s léky na předpis, bylinami nebo jinými doplňky stravy.

Flavonoidy obsažené v rostlině přispívají ke správnému fungování rozumových schopností u člověka. Pomáhají také udržovat zdravé oči.

Účinky moruše:

• Zlepšuje kontrolu hladiny cukru v krvi - regulace glykémie
• Hypolipidemikum - snižuje lipidemii (snižuje hladinu cholesterolu a triacylglycerolů v krvi)
• Má protizánětlivé účinky
• Antioxidant - prevence rakovinného bujení, ochrana buněčných membrán
• Prevence hyperpigmentace - extrakt z listů snižuje hyperpigmentaci na kůži
• Antiobezitikum - snižuje tělesnou hmotnost
• Hepatoprotektivum - ochranný účinek na jaterní buňky prokázaný ve studiích na zvířatech
• Kognitivní - zlepšuje racionální schopnosti
• Prevence aterosklerózy - snižuje se kornatění tepen

U diabetu bylo pozorováno snížení hladiny cukru v krvi díky 1-deoxynojirimycinu. Ten byl obsažen v listech rostliny morušovníku. Tyto studie však nejsou dostatečně průkazné. Proto by bylo zapotřebí provést další studie, které by potvrdily, že 1-deoxynojirimycin snižuje glykémii.

Podobně bylo zkoumáno i zlepšení inzulinové senzitivity (citlivosti tkání, v nichž se inzulin váže na receptory). V jedné studii bylo zjištěno významné snížení hladiny cukru po jídle.

Studie potvrdila, že účinná látka 1-deoxynojirimycin snižuje obezitu a působí preventivně při metabolickém syndromu. Metabolický syndrom je soubor příznaků, kterým dominuje zvýšená hladina tuků a cukrů v krvi. Ta má kromě zvýšeného krevního tlaku a obezity za následek i rozvoj aterosklerózy.

Metabolický syndrom může vést k srdečním onemocněním, jako je infarkt myokardu nebo mozková mrtvice.

Extrakt z moruše je proto vhodný také jako prevence aterosklerózy (kornatění tepen). Lze jej použít například při křečových žilách jako prevenci trombózy (ucpání) žil.

Látka 1-deoxynojirimycin snižuje hladinu cholesterolu a triacylglycerolů (tuků v těle).

Dále bylo zjištěno, že 1-deoxynojirimycin z listů morušovníku snižuje hladinu C-reaktivního proteinu (markeru zánětu) v těle. Protizánětlivý účinek tohoto alkaloidu je tedy prokázán.

Byly prokázány i antioxidační účinky 1-deoxynojirimycinu. Účinky moruše jsou dobré i v prevenci rakovinného bujení a oxidačního stresu. 1-deoxynojirimycin chrání buňky před volnými radikály.

Nežádoucí účinky moruše jsou:

• Otoky
• Zácpa
• Průjem
• Závratě
• Plynatost

V některých případech se může objevit alergická reakce na některou složku rostliny.

Těhotné ženy, kojící ženy, děti a osoby starší 65 let by měly být při užívání rostliny opatrné kvůli přítomnosti alkaloidu 1-deoxynojirimycinu, ačkoli příslušné studie týkající se této problematiky dosud nebyly provedeny.

Obecně je však rostlina morušovník dobře snášena. I ve vysokých dávkách, kdy se projevují výše zmíněné nežádoucí účinky, je pro člověka jen minimálně toxická.

Účinná látka deoxynojirimycin může interagovat s léky na snížení obsahu tuků a cukrů v těle. Její užívání je proto třeba konzultovat s lékařem, který pacientovi tyto léky předepisuje.

V listech rostliny se nachází velké množství účinných látek podporujících zdraví. Listy moruše obsahují antioxidanty, např. vitamin C. V listech se dále nachází draslík, hořčík, železo, vápník, zinek a fosfor.

Listy a další části stromu obsahují latex, který je pro člověka mírně toxický. Jedná se o bílou tekutinu vzhledu mléka. Při dotyku může způsobit podráždění kůže. Po požití morušového latexu se dostaví pocit na zvracení a bolesti žaludku.

Přesto mnoho lidí konzumuje syrové listy bez nepříjemných zážitků.

Plody se konzumují celé nebo rozdrcené v kaších či koktejlech. Jsou také chutné v jogurtech.

Zajímavou kombinací jsou plody moruše a špenátový salát.

Mladé listy se mohou jíst po uvaření.

Čaj - Připravuje se především v Asii. K přípravě používáme buď listy, nebo plody. Pro citlivější volíme pouze plody. Kvůli možným zažívacím potížím jsme opatrní při přípravě čaje z listů.

Šťáva z listů se přelije vroucí vodou na 5 minut, scedí se a může se podávat. Lze ji také přidávat do bylinných směsí pro výraznější chuť.

Plody přelijeme vroucí vodou a necháme ve sklenici 15 minut. Poté je scedíme a lehce rozmačkáme. Tento čaj se podává také v letních měsících jako prevence dehydratace, zejména u starších osob.

Sirup - Moruše vymačkáme a získáme z nich asi 1 l šťávy. Tu nalijeme do předem připraveného hrnce s vodou (2 dcl) a cukrem (800 g). Přidáme šťávu ze 2-3 citronů. Povaříme a hotový sirup plníme do lahví, které uzavřeme a uložíme na tmavé místo.

Na džem, víno nebo zmrzlinu - Připravíme podle receptu v kuchařce.

Tinktura - Podle receptu v kuchařce vzniklou tinkturu rozlijte kapátkem do malých lahviček. Používejte při hubnutí.

Mast - Vyrábí se z listů, sušených plodů, ale také z kůry stromu. Je vhodná jako prevence trombózy dolních končetin a také při hyperpigmentaci kůže. Lze ji vyrobit společně s extraktem z kaštanu koňského.

Moruše se sklízejí od června do srpna. Plody jsou 3-4 cm dlouhé, zbarvené podle odrůdy a sladkokyselé. Listy se mohou sklízet po celý rok, ale nejlépe se sbírají na jaře, když jsou mladé. Plody moruše se používají k výrobě džemu, vína, sirupu nebo ovocné šťávy.

Po zpracování uchovávejte v chladné a tmavé místnosti. Čaj skladujte v kovové nebo tmavé skleněné nádobě.

Listy lze skladovat maximálně 24 měsíců.

Plody moruše obsahují také mnoho vitamínů a minerálů.

Listy moruše mají nejen kulinářské, ale i léčebné a průmyslové využití.

Z listů moruše lze vyrábět některé potraviny a nápoje - víno, čokoládu, ovocný džem apod.

V alternativní čínské medicíně jsou moruše již stovky let považovány za ochranu proti rakovině.