Co jsou to flavonoidy, jejich rozdělení a výskyt v potravinách? Jaké jsou jejich účinky?

Co jsou to flavonoidy, jejich rozdělení a výskyt v potravinách? Jaké jsou jejich účinky?
Zdroj fotografie: Getty images

Flavonoidy. Co to je a kde se tvoří? Jaké jsou jejich účinky a mnohostranné využití? Na tyto otázky se podíváme v našem článku.

Flavonoidy jsou produkovány rostlinami. Nacházejí se prakticky ve všech zelených částech rostlin, ale jsou také hlavní barevnou složkou kvetoucích rostlin. Je také známo, že je rostliny tvoří na ochranu proti mikrobiální infekci.

K jakému účelu však rostlinám slouží? Flavonoidy v rostlinách obecně odpovídají nejen za jejich barvu, ale také za jejich chuť. Kromě toho zabraňují oxidaci tuků. Slouží však také k ochraně vitaminů a enzymů.

Tyto přírodní látky jsou však také zodpovědné za různé účinky v lidském těle, které závisí na jejich struktuře. Jsou nedílnou součástí stravy lidí i zvířat. Protože jsou však produkovány pouze rostlinami, nemohou se proto flavonoidy tvořit v těle lidí ani zvířat.

Účinek v lidském těle je však ovlivněn jejich rozpustností. Nízká rozpustnost ve vodě je také spojena s krátkou dobou pobytu ve střevě a nižší vstřebatelností.

Tato skutečnost někdy představuje problém, zejména z lékařského hlediska – při využívání léčebných účinků flavonoidů. Proto se vyvíjejí polosyntetické, ve vodě rozpustné flavonoidy (například hydroxyethylrutosid).

Rozdělení flavonoidů

V roce 1930 byla z pomerančů izolována nová látka. Tehdy se předpokládalo, že patří do nové třídy vitaminů. Byla označena jako vitamin P. Později se zjistilo, že tato látka patří mezi flavonoidy. Byl to rutin. Dosud bylo identifikováno více než 4 000 různých flavonoidů.

Flavonoidy se dělí do několika skupin. Jejich rozdělení a nejdůležitější zdroje jsou uvedeny v následující tabulce

Třída Flavonoid Zdroj
Flavanol Katechin Epikatechin Epigallokatechin Čaj
Flavon Rutin Apigenin Ovoce – zejména slupky, červené víno, pohanka, červená paprika, rajčata – zejména slupky
Flavonol Kvercetin (Quercetin) Kaempferol Myricetin Cibule, červené víno, olivový olej, lesní plody, grapefruit
Flavanony Hesperidin Taxifolin Naringenin Citrusové plody – zejména grapefruity, citrony a pomeranče
Izoflavony Genistin Daidzin Sója – plody
Antokyanidin Apigenidin Kyanidin Třešně, maliny, jahody

Skupiny, které se v naší stravě vyskytují nejčastěji, jsou:

  • Flavony
  • Flavonoly
  • Izoflavony (sója)

Stejně jako u většiny látek obsažených v potravinách může příprava a zpracování potravin snížit obsah flavonoidů v závislosti na použitých metodách.

Biologická dostupnost některých flavonoidů se v závislosti na zdroji potraviny značně liší. Například vstřebatelnost kvercetinu z cibule je čtyřikrát vyšší než z jablka nebo čaje.

Jeden z jejich účinků je antioxidační. Vychytávají volné radikály a/nebo ionty kovů. Tím, že vychytávají kyslíkové radikály a ionty, chrání buňky před poškozením.

Mají také schopnost nastartovat lidské ochranné enzymové systémy. Řada studií poukazuje na ochranné účinky flavonoidů proti mnoha infekčním (bakteriálním i virovým) onemocněním. Ale také proti degenerativním onemocněním, jako např.:

Flavonoidy a jejich účinky

Antioxidační ochrana

Flavonoidy mají v organismu mnoho účinků. Nejlépe prozkoumané jsou jejich antioxidační účinky.

Schopnost chránit buňky před oxidačním stresem závisí především na jejich chemické struktuře.

Častým důsledkem oxidačního stresu je peroxidace lipidů. Flavonoidy chrání lipidy před oxidačním poškozením různými mechanismy:

  • inhibují produkci radioaktivních forem kyslíku (ROS)
  • vychytávají ROS
  • zvyšují nebo podporují antioxidační obranu organismu

Zejména kvercetin (quercetin) je známý svou stabilizační schopností.

Ochrana jater

Různá chronická onemocnění, např. cukrovka, mohou vést k rozvoji klinických projevů onemocnění jater.

Flavonoidy snižují peroxidaci jaterních lipidů. Inhibují uvolňování prozánětlivých cytokinů a chrání před rozvojem steatózy (ztučnění jater).

Některé flavonoidy mají ochranné účinky na játra.

Patří mezi ně např.:

  • katechin
  • apigenin
  • kvercetin (quercetin)
  • rutin
  • venoruton

Nejznámější z této skupiny je však silymarin. Silymarin je souhrnný název pro 3 flavonoidy získané z ostropestřce mariánského (Silybum marianum).

Skládá se z:

  • silybininu (isosilybininu)
  • silychristinu
  • silydianinu

Léčiva získaná z plodů ostropestřce mariánského obsahují 40 až 70 % silymarinu v poměru: silybinin : isosilybinin : silychristin : silydianin - 3 : 1 : 1 : 1 : 1.

Flavonoidy mohou nejen chránit játra před poškozením, ale také napomáhají regeneraci poškozených jater.

Několik klinických studií prokázalo účinnost a bezpečnost flavonoidů při léčbě hepatobiliární dysfunkce a poruch trávení – např. pocitu plnosti, nechutenství, nevolnosti a bolesti břicha.

Antibakteriální účinky

Rostliny syntetizují flavonoidy v reakci na mikrobiální infekci.

Proto jsou účinnými antimikrobiálními látkami proti široké škále mikroorganismů.

Byla prokázána silná antibakteriální účinnost několika flavonoidů včetně těchto:

  • apigenin
  • galangin
  • flavonové a flavonolové glykosidy
  • isoflavony
  • flavanony
  • chalkony

Způsob antimikrobiálního účinku může souviset s několika mechanismy – jejich schopností inaktivovat mikrobiální enzymy, transportní proteiny buněčného obalu atd.

Protizánětlivé účinky

Zánět je normální biologický proces. Zánět je reakcí organismu na:

  • poškození tkáně
  • infekci mikrobiálními patogeny
  • chemické podráždění

Začíná migrací imunitních buněk z cév a uvolněním mediátorů v místě poranění. Po tomto procesu následuje tvorba zánětlivých buněk, uvolňování ROS a prozánětlivých látek. A to vše za účelem odstranění cizorodých patogenů a opravy poraněných tkání. Obecně platí, že normální zánět probíhá rychle a odeznívá sám. Jiný průběh a dlouhodobý zánět mají různé chronické poruchy.

Některé flavonoidy významně ovlivňují funkci imunitního systému a zánětlivých buněk.

Tyto flavonoidy mají protizánětlivé a analgetické účinky:

  • hesperidin
  • apigenin
  • luteolin
  • kvercetin

Některé flavonoidy jsou silnými inhibitory produkce prostaglandinů, skupiny molekul s prozánětlivými účinky.

Protinádorové účinky

Naše strava hraje důležitou roli také v prevenci rakoviny. Ovoce a zelenina obsahující flavonoidy působí především preventivně.

Konzumace cibule a/nebo jablek, dvou hlavních zdrojů kvercetinu, pomáhá snižovat výskyt rakoviny:

  • prostaty
  • plic
  • žaludku
  • prsu

Kromě toho se zdá, že mírná konzumace vína rovněž snižuje riziko vzniku rakoviny:

  • plic
  • děložní sliznice
  • jícnu
  • žaludku
  • tlustého střeva

Vztah mezi konzumací ovoce a zeleniny a prevencí rakoviny byl podrobně zdokumentován. Předpokládá se, že výrazného zdravotního přínosu by bylo možné dosáhnout výrazným zvýšením spotřeby potravin bohatých na flavonoidy.

Bylo prokázáno, že vyšší konzumace fytoestrogenů, včetně isoflavonů a dalších flavonoidů, poskytuje ochranu před rizikem vzniku rakoviny prostaty.

Je dobře známo, že oxidační stres může stimulovat vznik rakoviny. Silné antioxidanty proto vykazují potenciál bojovat proti progresi karcinogeneze.

Strava bohatá na látky, které zachytávají radikály, by proto měla snížit vliv některých volných radikálů na vznik rakoviny.

Antivirová aktivita

Přírodní sloučeniny jsou důležitým zdrojem pro objevování a vývoj nových antivirotik, protože jsou cenově dostupné a mají nízké vedlejší účinky.

Přirozeně se vyskytující flavonoidy s antivirovou aktivitou byly rozpoznány již ve 40. letech 20. století. O antivirové aktivitě různých flavonoidů je k dispozici mnoho zpráv.

Antivirové účinky některých flavonoidů jsou uvedeny v následující tabulce

Flavonoid Virus
Kvercetin (Quercetin) Virus vztekliny 
Herpes virus
Virus parainfluenzy
Polio virus (Virus dětské obrny)
Mengo virus
Pseudorabies virus
Rutin Virus parainfluenzy
Virus chřipky
Apigenin Virus HIV
Herpes simplex virus
Pseudomorabies virus
Galangin Herpes simplex virus
Naringin Lidský respirační syncytiální virus

Ochrana kardiovaskulárního systému

Několik epidemiologických studií naznačuje, že pití zeleného nebo černého čaje může snižovat koncentraci cholesterolu v krvi a krevní tlak. Tím poskytuje určitou ochranu před kardiovaskulárními chorobami.

Ateroskleróza je onemocnění tepen. Je způsobena ukládáním cholesterolu ve stěnách cév. Tím se cévy zužují, a tím se snižuje průtok krve a zásobování orgánů kyslíkem.

Předpokládá se, že jednou z klíčových látek způsobujících aterosklerózu je oxidovaná molekula LDL cholesterolu. Izoflavan glabridin, hlavní sloučenina obsažená v lékořici lysé (Glycyrrhiza glabra), inhibuje oxidaci LDL prostřednictvím vychytávání volných radikálů.

Předpokládá se, že oxidační modifikace LDL cholesterolu hraje klíčovou roli během aterosklerózy.

Poruchy periferní cirkulace

Flavonoidy se také hojně využívají při cévních onemocněních. Konkrétně u poruch periferní cirkulace.

Mezi příznaky tohoto onemocnění patří např.:

  • pocit těžkých nohou a bolest nohou – po delším stání nebo sezení
  • tvorba otoků – v oblasti kotníků

Rizikové faktory jsou: 

  • věk
  • dědičnost
  • ženské pohlaví
  • obezita
  • těhotenství
  • dlouhodobé stání
  • vyšší tělesná výška
  • poruchy vyprazdňování (při stravě s nízkým obsahem vlákniny)

Většinu hlavních faktorů – kromě obezity a zácpy – nelze ovlivnit.

Mezi flavonoidy používané při poruchách krevního oběhu patří např.:

  • rutin
  • troxerutin
  • oxerutin
  • hesperidin
  • diosmin
  • kvercetin
  • diosmin

Nejčastěji používaný je právě první zmíněný. Rutin má účinky proti otokům, ale také protizánětlivé účinky. Podobný účinek má i hesperidin a diosmin.

Kromě výše zmíněných účinků mohou flavonoidy obsažené v bobulovinách – borůvkách, malinách, ostružinách a dalších – působit pozitivně proti Parkinsonově chorobě a mohou pomáhat zlepšovat paměť u starších lidí.

fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací

  • ncbi.nlm.nih.gov – Chemistry and Biological Activities of Flavonoids: An Overview; Shashank Kumar and Abhay K. Pandey
  • skp-casopis.sk – Silymarín – fytofarmakum pri poškodení pečene; Kupčová
  • solen.sk – FYTOFARMAKÁ A LÁTKY RASTLINNÉHO YTOFARMAKÁ A LÁTKY RASTLINNÉHO PÔVODU POŽÍVANÉ NA LIEČBU PORÚCH ÔVODU POŽÍVANÉ NA LIEČBU PORÚCH PERIFÉRNEHO A CEREBRÁLNEHO PREKRVENIA; Juraj Sýkora, Anita Jančovičová
Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.