Chrpa - přínosy a účinky na zdraví. Proč si jí všímat a používat ji?

Chrpa je kvetoucí bylina, která se vyznačuje půvabnými, intenzivně modře zbarvenými květy.

Patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Její dlouho používaný latinský název je Centaurea cyanus. Po změně klasifikace a podle novější botanické taxonomie byl její název upraven na Cyanus segetum. Název Centaurea cyanus se nyní používá pouze jako synonymum.

Rostlinný rod Centaurea zahrnuje kromě chrpy několik set dalších druhů kvetoucích bylin. Jsou rozšířeny především v Evropě, ve velké části Asie, v Severní a Jižní Americe a v severní Africe.

Obvykle rostou ve stepních a lesních oblastech, na loukách a v horských nivách, některé druhy chrp rostou také na polích. V dobrých podmínkách vytvářejí na těchto místech mohutné porosty a mají tendenci dominovat nad ostatními rostlinami.

Jsou považovány za plevel. Někdy se šíří až invazivně, což může způsobovat problémy zejména zemědělcům.

V závislosti na druhu se může jednat o jednoleté, dvouleté nebo i víceleté rostliny. Početně převažují víceleté druhy.

Jednotlivé druhy se od sebe liší tvarem a strukturou rostliny nebo také barevnou škálou květů - od intenzivních modrých, červených a žlutých až po světlejší odstíny těchto barev a bílou. Jsou velmi silným lákadlem pro různé druhy hmyzu.

Mnohé rostliny rodu chrpa jsou lidem známy již mnoho let a našly si své místo i v tradiční medicíně. Používají se jako diuretika, při léčbě abscesů, hemoroidů, žaludečních vředů a při nachlazení. V některých zemích jsou dokonce oficiálními léčivy.

Rod Centaurea byl údajně pojmenován po mytologickém kentaurovi Cheironovi. Ten používal rostliny, včetně chrpy, k hojení svých ran. Právě Cheironovi se připisuje zásluha o poučení lidstva o léčivé síle bylin.

Jedním z nejznámějších druhů je chrpa modrá.

Pochází z mírného pásma Evropy a má ráda zejména kamenité půdy a dostatek slunce.

V minulosti se velmi často vyskytovala v blízkosti polí, kde se pěstovalo obilí nebo kukuřice. Byla to divoce rostoucí bylina a lidé ji považovali víceméně za plevel.

V dnešní době se s ní na polích setkáme již jen zřídka. To úzce souvisí s rozvojem zemědělství a nadměrným používáním hnojiv či jiných chemických látek při pěstování plodin, na které je chrpa velmi citlivá.

V současné době je spíše okrasnou rostlinou v zahradách, ale používá se také v potravinářství, lékařství a kosmetickém průmyslu.

Dorůstá do výšky 40-90 cm. Stonek je vzpřímený, hranatý a rozvětvený, má šedozelenou barvu. Listy jsou rovněž šedozelené, podlouhle kopinaté a dlouhé 1-4 cm. Stonek i listy jsou chlupaté.

Květy vyrůstají jednotlivě na koncích rozvětveného stonku. Jsou poměrně velké a mají krásnou modrou až modrofialovou barvu. Kvetou přibližně od června do září. Plodem je nažka. Semena se obvykle šíří větrem nebo nevědomky lidmi a zvířaty.

Je to významná medonosná rostlina, ale není důležitá pro hospodářská zvířata. Její chlupaté, drsné stonky a listy ji činí nevhodnou jako krmivo.

Okno do historie...

V minulosti byly chrpy spojovány s láskou - nosili je zamilovaní mladí muži. Pokud květina rychle uvadla, znamenalo to, že jejich láska nebyla opětována.

Chrpa má zvláštní význam také pro francouzskou historii. Symbolizuje soucit s oběťmi války, vdovami nebo sirotky v důsledku války. Vzdává hold válečným veteránům.

Dodnes je chrpa symbolem věrnosti, a proto je vhodným doplňkem například svatební kytice.

Další druhy chrp

V mírném podnebí můžeme najít i další druhy chrp - například chrpu luční, chrpu horskou nebo chrpu třepenitou.

Chrpa luční (latinsky Centaurea jacea) byla nově přeřazena do rodu Jacea. Její název byl také změněn na Jacea pratensis.

Vyskytuje se především v nížinách a pahorkatinách, roste na pastvinách, loukách, okrajích lesů a u cest. Dává přednost slunným, sušším až mírně vlhkým místům.

Je to vytrvalá, poměrně vysoká bylina, dorůstající výšky 50-120 cm. Má vzpřímenou, hranatou lodyhu vyrůstající z podzemku, na vrcholu řídce větvenou.

Spodní listy vyrůstají v růžici. Jsou kopinaté, na okraji pilovité a dlouhé 5 až 20 cm. Horní listy se postupně zmenšují. Jsou přisedlé, vejčité až kopinaté a mají pevný okraj.

Květy jsou poměrně velké (asi 4 cm), růžové až fialové barvy, kvetou přibližně od července do září. Plodem je nažka.

Chrpa horská (Centaurea montana) se podle novější botanické taxonomie latinsky nazývá Cyanus montanus.

Roste především na horských loukách, lesních světlinách nebo okrajích lesů. Dává přednost vlhčím a mírně zastíněným místům.

Opět se jedná o vytrvalou bylinu, která dorůstá výšky 30 až 70 cm. Stonek je přímý, jen mírně nebo vůbec nevětvený a pokrytý chloupky.

Listy jsou na stonku uspořádány střídavě, jsou přisedlé nebo mají krátké řapíky, kopinaté až eliptické, dlouhé 8-15 cm, na okraji chlupaté a celokrajné.

Květy vyrůstají na koncích stonku. Jsou zbarveny tmavě modře, fialově až růžově. Kvetou přibližně od června do srpna. Plodem je nažka.

V přírodě patří chrpa horská k ohroženým druhům. Používá se také jako okrasná rostlina v zahradách.

Chrpa třepenitá (Centaurea phrygia) byla podle novější botanické taxonomie přeřazena do rodu Jacea a její latinský název byl také změněn na Jacea phrygia.

Roste především v podhorských a horských oblastech.

Je to vytrvalá bylina dorůstající výšky 40-100 cm. Lodyha je přímá, chlupatá a větvená, zejména v horní části.

Listy jsou na stonku uspořádány střídavě. Jsou kopinaté, 7-12 cm dlouhé a na okrajích celokrajné. Ve spodní části rostliny jsou listy řapíkaté.

Květy vyrůstají jednotlivě na koncích rozvětveného stonku, mají růžovofialovou barvu a dorůstají velikosti 4 cm. Plodem je nažka.

Obsah a účinky chrpy

Přítomnost a rozsah obsahových látek se u jednotlivých druhů chrpy značně liší. Dosud není k dispozici dostatek studií o úplném chemickém složení nebo biologickém působení jednotlivých druhů chrpy.

Z dosud potvrzených sloučenin převažují flavonoidy, fenolové sloučeniny, lignany, steroidy, terpeny, alkaloidy nebo laktony.

V závislosti na povaze těchto sloučenin lze jednotlivým druhům chrpy přisuzovat následující účinky - antioxidační, protizánětlivé, antimikrobiální a také například protinádorové nebo antirevmatické účinky.

V případě chrpy jsou převládajícími látkami flavonoidy, třísloviny, saponiny, hořčík a různé minerální látky. Tyto látky jsou koncentrovány především v květech.

Flavonoidy, konkrétně rostlinné barvivo zvané protocyanin, jsou zodpovědné za charakteristickou intenzivní modrou barvu květů chrpy. Struktura protocyaninu se skládá ze šesti molekul antokyaninu a šesti molekul flavonu v kombinaci s molekulami železa, vápníku a hořčíku.

Pigment antokyanin přítomný v chrpách se nachází také například v květech červených růží. Rozdíl ve výsledné barvě květů je způsoben rozdílným pH v okvětních lístcích těchto květů.

Antokyany a flavony vykazují silné antioxidační účinky. To znamená, že působí proti volným kyslíkovým radikálům, které vznikají v těle při běžném procesu metabolismu, a eliminují je.

Volné kyslíkové radikály narušují DNA buněk. Jsou tak zodpovědné za vznik a rozvoj různých chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, cukrovka nebo rakovina.

V květních hlávkách najdeme i další účinné látky. Jedná se o polysacharidy a N-feruloylserotonin (fenolová sloučenina), které působí především protizánětlivě.

Mezi další účinky obsahu chrpy patří: antibakteriální účinky, podpora vylučování moči a žluči a působení při poruchách trávení (zejména díky látkám jako kvercetin, apigenin a kyselina kávová).

Antokyany nebo jiné fenolické sloučeniny se používají také jako přírodní barviva.

Nejcennější částí chrpy, pokud jde o obsahové látky a jejich biologický účinek, jsou květy.

Květy se proto hojně využívají v různých průmyslových odvětvích a v lékařství.

Jsou určeny k zevnímu i vnitřnímu užití. Lze je konzumovat přímo v čerstvém nebo sušeném stavu nebo je lze dále zpracovávat. Připravují se z nich různé čaje, nálevy, odvary, obklady, pleťové vody nebo masky apod.

Použití v kuchyni

Květy chrpy jsou jedlé. Konzumují se čerstvé, sušené nebo i vařené. Používají se jako přísada do pokrmů, k přípravě nápojů (nejčastěji čajů), jako koření nebo jako jedlá ozdoba do různých salátů, nápojů a dezertů.

V potravinářském průmyslu se chrpy mohou používat také jako přírodní barvivo přidávané do potravin.

Použití v lékařství

Z lékařského hlediska se veškerá pozornost zaměřuje na ty účinné látky, které jsou schopny vyvolat v organismu biologický účinek.

V tomto ohledu jsou užitečné zejména květy, které mají největší rozsah a obsah účinných látek. V menší míře se však využívají i další části rostliny, a to listy a semena.

Protizánětlivý účinek chrpy se využívá při léčbě zánětů sliznic nebo tkání.

Je účinná při různých poruchách trávení. Obecně podporuje trávení, zmírňuje zažívací potíže a zlepšuje chuť k jídlu. Podporuje také vylučování žluči, což má rovněž příznivý vliv na trávení.

Působí močopudně, tj. pomáhá při potížích s močovými cestami a při zadržování přebytečné vody v těle.

Některé studie uvádějí také slabý účinek na podporu imunitního systému.

Z antioxidačního působení antokyanů a flavonů lze odvodit několik dalších příznivých účinků na lidský organismus:

• podpora zdraví srdce a cév, udržování jejich správné funkce
• regulace hladiny tuků a cukru v krvi
• ochranný účinek na játra
• protirakovinné působení
• účinek proti stárnutí

Květy chrpy se v minulosti používaly také při menstruačních potížích nebo vaginálních infekcích způsobených kvasinkami.

V souvislosti s vnitřním užíváním nebo konzumací chrpy nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky. Mohou se však vyskytnout alergické reakce na některé složky rostliny. V takovém případě je třeba její užívání přerušit.

Těhotné a kojící ženy by se měly při užívání chrpy poradit s lékařem.

Chrpa je již léta známá pro své použití při podráždění a zánětu očí, při hnisavých očních onemocněních nebo při zánětu spojivek. Ve formě očních obkladů má protizánětlivý a zklidňující účinek.

Velmi často je součástí očních kapek nebo očních výplachů.

Ve formě obkladů se používá také při různých zánětech nebo kožních problémech a při spáleninách po nadměrném pobytu na slunci. Používá se při ošetřování a dezinfekci ran a podporuje jejich hojení.

Chrpa je důležitá i v kosmetickém průmyslu. Má protizánětlivé a zklidňující účinky, působí proti tmavým kruhům pod očima a proti lupům.

Používá se také v přípravcích na vlasy, pleťových vodách a odličovacích mlécích.

V neposlední řadě se chrpa používá jako okrasná rostlina v zahradách. Používá se jako součást kytic nebo květinových vazeb.

Pokud se rozhodnete sbírat chrpy na vlastní pěst, můžete je hledat na výše uvedených místech. Divoké chrpy se vyskytují především v okolí obilných polí, luk, rumovištních luk, okrajů cest nebo také v blízkosti skládek či náspů.

Sbírají se především květy. Mohou se sbírat celá květenství (protože spodní část květu obsahuje také účinné látky), nejlépe bez stonků. Někdy se z květenství sbírají pouze okvětní lístky.

Nasbírané květy se konzumují čerstvé nebo se mohou sušit. Pokud se rozhodneme pro sušení, zvolíme dobře větrané místo s dostatečnou teplotou, maximálně do 35 ºC.

Květy rozprostřeme v tenkých vrstvách, například na síťce. Chrpy nesušíme na přímém slunci. Vhodnější je vnitřní prostor domu.

Dostatečně usušené chrpy se pak skladují v uzavíratelné nádobě na suchém místě.

Pěstování chrpy na vlastní zahradě

Chrpy se stále častěji objevují také na zahradách jako účelově pěstované okrasné rostliny. Pěstované odrůdy se od planých druhů obvykle odlišují větším vzrůstem a většími květy.

Barva květů se liší od modré po fialovou, růžovou nebo bílou.

Chrpa vyžaduje ke svému růstu teplo, dostatek slunce a dostatečně vlhkou půdu. Snese však i sušší období. Půda by měla být bohatá na živiny, dostatečně propustná a hnojená především fosforečnými hnojivy.

Výsev ze semen se provádí koncem jara. Semena se ukládají do hloubky přibližně jednoho centimetru s rozestupy mezi jednotlivými semeny nejméně 25 cm. Rostlina po výsevu poměrně rychle vyklíčí. Výsev lze provést i na podzim.

Chrpa jako významná medonosná rostlina

Chrpa je velmi oblíbenou a důležitou rostlinou pro producenty medu. Je snadno pěstovatelná a často se jí daří i v nepříliš úrodné půdě.

Zároveň je velkým lákadlem pro hmyz, včetně včel. V neposlední řadě chrpa produkuje ve srovnání s jinými rostlinami velké množství nektaru, což v konečném důsledku znamená vyšší výnos medu.

Med z chrpy je bohatý na antioxidanty. Je prospěšný v boji proti infekcím, nachlazení a kašli. Používá se při průjmech, kdy zkracuje dobu trvání průjmu. Zabraňuje refluxu žaludečních šťáv a používá se také při hojení ran.

Chrpa a čekanka - co mají společného?

Čekanka obecná (Cichorium intybus) se může pochlubit podobnou barvou květů jako chrpa.

Stejně jako chrpu i čekanku najdeme růst hlavně kolem cest, na okrajích polí, na loukách a pastvinách. Je považována víceméně za plevel.

Čekanka dorůstá výšky kolem jednoho metru. Stonek je pevný a rozvětvený. Listy jsou řapíkaté, kopinaté a pokryté chloupky.

Květy jsou 3-5 cm velké, světle modré až fialové, vzácně bílé. Kvetou od června do října. Plodem je nažka. Ze všech částí rostliny vytéká bílé hořké mléko.

Čekanka se používá jak v léčitelství, tak v kuchyni. Užitečné jsou květy, listy i kořeny rostliny. Nejčastěji se používají při poruchách trávení, na zlepšení chuti k jídlu nebo při onemocnění žlučníku a jater. Kořeny čekanky se praží a používají se jako náhražka kávy.

Zajímavost: Symbol lásky a věrnosti, vzpomínka na oběti války, pocta válečným veteránům nebo symbol pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou - to vše je chrpa. Jednoduchá, ale krásná květina, která překvapí svými mnoha zdraví prospěšnými účinky.