Z čeho mohou být žlutá bělma očí?
Oční bělma mají za normálních okolností bílou barvu. V případě onemocnění může být žlutá. Tak je tomu například i při selhání funkce jater. Jiným příkladem jsou žlučníkové kameny. Horší stav je v případě maligního onemocnění. Můžeme je zpozorovat i u novorozenců.
Žlutá bělma očí jsou obvykle příznakem pro zvýšení bilirubinu v krvi. To je charakteristický symptom žloutenky, hepatitidy. Hepatitida je obvykle spojena i se zežloutnutím pokožky. Toto zežloutnutí se nazývá ikterus.
Kromě toho může být bilirubin zvýšen i při jiných onemocněních. Například při Gilbertově syndromu nebo při Crigler-Najjarově syndromu. Obvykle se kromě zežloutnutí bělem v očích vyskytují i jiné příznaky. Pokud tomu tak není, nejlepší je stejně navštívit lékaře kvůli diagnostice zažloutnutí.
Hepatitida jako příčina ikteru
Nejčastěji se žluté bělmo spojuje s hepatitidou neboli žloutenkou infekčního typu. Odborně se tento příznak jmenuje ikterus a dochází při něm k charakteristickému zažloutnutí. Zabarví se kůže, sliznice a přítomna jsou také žlutá bělma v očích.
Toto zažloutnutí způsobuje již zmíněný bilirubin, který je v případě žloutenky ve zvýšené míře přítomen v krvi. Hepatitida není kožní choroba, ale infekční onemocnění jater. Játra jsou napadena virovou infekcí, která způsobí poruchu funkce.
Je několik druhů virů hepatitidy. Nejčastěji se vyskytují typy A, B a C. Zatímco virus typu A je nejméně závažný, u typu B je již možný přechod akutní hepatitidy i do chronické formy. Nejrizikovějším z tohoto pohledu je virus typu C, který ve většině případů přejde do chronického stadia.
Onemocnění je každopádně poměrně zdlouhavé. Je nutná medikamentózní léčba, a to podle konkrétního typu onemocnění a viru, který jej způsobil. Potřebná je hospitalizace, hlavně z důvodu důkladného diagnostikování a také z důvodu zjištění rozsahu narušení jaterních funkcí.
Problém se žlučí a ikterus
Problém s bilirubinem může být způsoben i jiným onemocněním. Dobrým příkladem je i neprůchodnost žlučových cest. Kámen ve žlučových cestách, ale také ve žlučníku může způsobit neprůchodnost.
To způsobí poruchu odtoku žluči z jater. Následně toto hromadění žluči nad překážkou vyvolá řadu příznaků. Kromě typické bolesti, která se vyskytuje u žlučníkových kamenů, se přidruží žluté zbarvení pokožky, sliznic a stejně tak i očních bělem.
Selhání funkce jater
Hepatitida není jediným důvodem selhání funkce jater. Jedním z příznaků selhání jaterní funkce je právě ikterus, a to pro uvedení hromadění bilirubinu v krvi, v orgánech, sliznicích a také v kůži či očních bělmech.
Funkce jater selhává při cirhóze, nádoru a také působením toxinů. Takové otravy vznikají například po konzumaci jedovatých hřibů.
Objevuje se při alkoholismu, který je příčinou cirhózy. Ale i po předávkování paracetamolem, což je účinná látka některých léků na bolest či vysokou tělesnou teplotu.
Paracetamol obsahují také některé kombinované přípravky na nachlazení či chřipku. Proto je třeba pečlivě číst příbalové informace a dávkování.
Předávkování paracetamolem
Paracetamol je volně dostupný lék na snížení tělesné teploty, horečky. Kromě toho účinkuje proti bolesti. Paracetamol je označení účinné látky. Léky vyrábějí různí výrobci a každý výrobce dá svému léku vlastní název. Při nepozornosti hrozí předávkování.
Paracetamol obsahují různé léky, kombinované léky, a to hlavně na chřipkové symptomy a nachlazení. Důležité je snažit se nepřekročit doporučené dávkování. Při předávkování hrozí selhání funkce jater.
U zdravého člověka je toxická dávka při užití 140 mg paracetamolu na jeden kilogram tělesné hmotnosti. Tato toxická dávka se označuje také jako hepatotoxická dávka. U lidí, jako jsou alkoholici, ale také u lidí s chronickým selháním jater je dávka pro poškození jater ještě nižší. Stejně tak u lidí, kteří užívají léky ze skupiny antiepileptik.
Riziko poškození jater stoupá s požitím alkoholu.
Příklad: Člověk má 70 kg tělesnou hmotnost. 70 kg (tělesné hmotnosti) x 140 mg (toxická dávka) = 9 800 mg paracetamolu, což je vlastně 9,8 g paracetamolu. To znamená, že užití přibližně 20 tablet je hepatotoxická dávka.
Při předávkování paracetamolem se vyskytují tyto příznaky:
- bolest ve vrchní části břicha
- pocit na zvracení
- zvracení
- po 48 hodinách známky selhávání funkce jater (ikterus a žlutě zbarvená očních bělem)
- poškození mozkových funkcí
Při zvýšeném rozpadu červených krvinek
Ikterus se vyskytuje i při rozpadu červených krvinek, je-li hemolýza přítomna ve zvýšené míře. Zvýšený rozpad červených krvinek může způsobit několik příčin. Způsobí jej působení toxinů, otrav, hadí jed, těžké kovy (olovo), ale i některá onemocnění. Přečtěte si více informací o hemolýze.
Ostatní příčiny
Žlutá bělma očí jsou příznakem i jiných onemocnění. Například při nádorových onemocněních v játrech, při žluté zimnici, při poruchách prokrvení a krevního oběhu přímo v játrech nebo při genetické či toxické poruše jater.
Mezi genetické poruchy, pro které jsou žlutá bělma očí poměrně typickým příznakem, patří i Gilbertův syndrom. Tento syndrom je také charakteristický zvýšenou hladinou bilirubinu. V tomto případě se jedná o nekonjugovaný bilirubin, který je volný a dostává se do jater.
Zde by měl být vlivem enzymu konjugován (slučován). Pokud ale dochází k poruchám jater a enzymu v nich, tak tento bilirubin je přítomen v krvi. Typické je zežloutnutí očního bělma.
Crigler-Najjarův syndrom je poměrně vzácné dědičné a geneticky podmíněné onemocnění. Způsobuje problémy při metabolismu bilirubinu právě mutací enzymu, který bilirubin v játrech konjuguje.
Narušení funkce tohoto enzymu vede k porušení konjugace, a bilirubin tak nemůže být vylučován z těla žlučí. Hromadí se v organismu a v krvi. V důsledku toho dochází k nepřirozenému zažloutnutí jak pokožky, tak k přítomnosti žlutých bělem očí.
Příkladem, kdy oční bělmo ztratí svou barvu, je také maligní proces oční spojivky či melanom oka. Melanom má více forem. Objevuje se na povrchu oka, v oblasti spojivek, ale i ve vnitřní části oka.
Nebezpečný je typ melanomu, který se vyskytne ve vnitřní části. A to hlavně pro jeho skrytou formu a pozdní diagnostiku. Riziko vzniku je již od 25. roku života.
Částečnou změnu zbarvení očního bělma způsobuje pinquecula a pterygium. U obou jde o hyperplastickou změnu spojivky. První uvedené onemocnění má trojúhelníkový tvar a jeho barva je typicky bledě žlutá. Druhé uvedené onemocnění je podobné, ale zbarvení je spíše šedé.
Dobrým příkladem toho, kdy se mění barva očního bělma, je také špatný životní styl a únava očí. Nevyvážená strava, zvýšená konzumace slaného, pikantního, smaženého jídla a alkoholu. Únava, dlouhodobá práce s počítačem, nedostatek spánku, suchý vzduch.
Změna barvy a zežloutnutí nicméně není tak výrazná jako u onemocnění jater nebo ostatních nemocí. Oční bělmo ztratí svou bílou barvu a může mít slabě žlutý odstín.
Novorozenecký ikterus
Označuje se také jako žloutenka novorozenců. V tomto období neznačí onemocnění. Dítě před narozením (plod) má odlišný hemoglobin, označovaný také jako fetální hemoglobin. Ten se začíná měnit na takzvaný hemoglobin dospělých již před narozením.
Vyskytuje se přibližně u 45–65 % novorozenců. I v tomto případě vzniká bilirubin. Ten se v játrech konjuguje, následně vylučuje žlučí. Pokud jsou hodnoty bilirubinu u novorozenců vysoké a dlouhodobě přetrvávají, může vést tento stav ke zdravotním obtížím.