Příznaky spojené s trávicí soustavou

Trávicí soustava je tvořena několika částmi. Na začátku je trávicí trubice, kterou tvoří ústní dutina, pak hltan a jícen. Potrava se následně přes tuto trávicí trubici dostane do žaludku, poté do tenkého a tlustého střeva, kde nastává vstřebávání živin, a zbytek nestrávené potravy odchází ven z těla přes konečník. Součástí systému jsou i trávicí žlázy formou samostatných orgánů, přičemž jde o slinivku břišní a játra. Takový komplexní systém má jen člověk.

Problémy s trávicí soustavou mohou nastat v kterékoli její části, přičemž mnohdy odrážejí přímo životní styl a životosprávu člověka. Pokud se tedy člověk stravuje zdravě a má pestrou stravu bohatou na důležité látky, vitamíny a minerály, odráží se to lepším stavem jeho trávicího systému a také lepším zdravím organismu. Za mnohé procesy nebo problémy však není člověk přímo zodpovědný a mohou nastat i bez jeho přímého přičinění.

Kromě přímo komplikací a nemocí v trávicí soustavě se mohou různými příznaky v rámci tohoto systému hlásit i onemocnění jiných částí těla. Často je trávicí soustava napadena infekcemi, případně dochází k problémům během vstřebávání nebo vylučování potravin, a mnohdy má člověk i problém nějaké potraviny a stravu přijímat v důsledku systémových onemocnění. Mezi nejnebezpečnější nemoci trávicího systému určitě patří nádorová a rakovinná onemocnění.

Problémy se stolicí

Často lze podle stavu stolice vypozorovat, zda organismus trápí nějaké zdravotní potíže. Například stolice s příměsí krve naznačuje vnitřní krvácení a jde o příznak přítomný například při divertikulóze, Ebole, hemeroidech, amébiáze, giardióze, salmonelóze a jiných infekcích trávicího traktu. Stolice s příměsí sliznic je také příznakem pro infekční onemocnění střev, ale nastává například i při amébiáze jater, Crohnově chorobě a při nádorech v tlustém střevě.

Příliš světlá stolice nemusí být problém, jde-li o jednorázový jev, kdy může být na příčině i trávená potrava. Dlouhodoběji se však vyskytuje při pankreatitidě, nádorech na žlučníku, případně o jeden z příznaků žloutenky nebo cirhózy jater. Podobně i černá stolice, pokud se vyskytne jednorázově, není hned patologickým příznakem. Projevují se jí ale například také gastritida, břišní tyfus, případně vážnější nádorová onemocnění jako rakovina žaludku či jícnu.

Průjem patří mezi příznaky projevující se také stolicí, konkrétně příliš vodnatou a řídkou stolicí, ale příčina vzniká již ve střevech. Průjmem se projevuje několik infekčních onemocnění jako rotavirová enteritida či giardióza, ale například i vředová a zánětlivá onemocnění střev, metabolické poruchy, intolerance různých látek, také celiakie, Crohnova choroba, jaterní amébóza, některé alergie a často má průjem i příčiny ve stresu nebo rychlém metabolismu těla.

Spoustu lidí provází například opakovaná ranní stolice, jejíž nutkání se nedá potlačit. Tato stolice může souviset s nadměrnou peristaltikou střev a je typická pro syndrom dráždivého tračníku, případně pro syndromy dráždivého žaludku nebo konečníku. Celková neschopnost udržet stolici nastává při problémech ovládat vůlí svaly análního svěrače. Může nastat například při epileptickém záchvatu, ale také při permanentních nervových poškozeních, například při cukrovce.

Opakem průjmu je zácpa, kdy má člověk problém s příliš hustou stolicí a s nepravidelnou stolicí, kdy je problém pro člověka vůbec vyprázdnit se. Zácpa je častokrát doprovázena i bolestmi v oblasti podbřišku v důsledku těžkého vyprazdňování. Typicky nastává při cirhóze, divertikulóze, diabetické neuropatii, Connově syndromu, je příznakem paratyfového onemocnění, případně zánětu slinivky břišní. Nebezpečná je, nastane-li u ileu, čili neprůchodnosti střev.

Nevolnosti a zvracení

Častým příznakem souvisejícím ale nejen s trávicí soustavou je nevolnost. Tento stav provází například Addisonovu chorobu, cholecystitidu, různé infekční choroby a záněty jako salmonelóza, giardióza, gastritida, ale i selhání jater, klíšťovou encefalitidu, tyfová onemocnění a také některé horečnaté choroby, jako je například typicky chřipka. Nevolnost je charakterizována i celkovým nechutenstvím a nutkáním na zvracení. To je typické nejen pro problémy s trávením potravy.

Zvracením se organismus snaží zbavit buď škodlivých látek, nebo vypudit obsah žaludku ještě před jeho natrávením. Typicky jde o příznak infekčních onemocnění střev, virových a jiných zánětů v mozku nebo kdekoli jinde v organismu, někdy souvisí i s nervovými onemocněními. Zvracení je příznakem například i pro fenylketonurii a občas i pro myokarditidu. Pokud člověk zvrací krev, často to souvisí se žaludečními vředy. Někdy může být vyvoláno i uměle, například při anorexii nebo bulimii, což jsou poruchy příjmu potravy.

Zvětšení a zmenšení orgánů

Zvětšení jater je příznak typický pro nadměrný příjem alkoholu, ale i pro některá infekční a zánětlivá onemocnění postihující tento orgán. Může se jednat například o cytomegalovirovou infekci, hepatorenální syndrom nebo cirhózu jater. Mnohdy se játra zvětší také vlivem nádorového onemocnění nebo při infekčních onemocněních, jako je paratyfus. Zmenšení jater naopak nastává například při akutním selhání při hepatitidě nebo při nekróze.

Zvětšení sleziny, která je také součástí orgánů trávicího systému, může být způsobeno buď rakovinou tohoto orgánu, případně infekčními onemocněními jako například žloutenka, infekční mononukleóza nebo paratyfová infekce. Také mnohdy souvisí její zvětšení i se zvětšením jater. Typicky se slezina zvětší i při cytomegalovirové infekci nebo leukémii, někdy při hemolytické anémii, což jsou zase onemocnění krve. Někdy může její zvětšení souviset i s břišním tyfem.

Problémy s potravou a tekutinami

Nedostatek tekutin v organismu vyvolává žízeň. Pokud jde o abnormální a nadměrnou žízeň, může jít o příznak i některých onemocnění, například cukrovky, hypaerparathreózy, hepatorenálního syndromu, cholery nebo Connova syndromu. Při dlouhodobém nedostatku tekutin ať už nedostatečným příjmem, nebo nadměrným výdejem nastává dehydratace. Ta je typická například pro bulimii, anorexii, celiakii, amyloidózu, Addisonovu chorobu a pro infekční onemocnění spojené s průjmy.

Při nedostatečném příjmu potravy je typickým příznakem podvýživa. Tento stav souvisí například s poruchami příjmu potravy jako bulimie či anorexie, ale může nastat i při jaterní cirhóze, rakovině slinivky břišní, neurodegenerativních onemocněních nebo při AIDS. Opakem je přejídání, nazvané i hyperfagie, přičemž tento symptom může být důsledkem vrozených metabolických poruch, případně jde o příznak obezity, metabolického syndromu a nastává někdy i při bulimii.

Mnohdy přejídání samotné doprovází i zvýšená chuť k jídlu. Ta je někdy přirozená, například při velké fyzické námaze nebo při těhotenství, ale nadměrné přejídání se je příznakem i pro obezitu, cukrovku, metabolický syndrom a hypertyreózu. S přejídáním se, ale ne vždy nutně, je spojeno i přibývání na váze. Takové přibývání nastává i při nedostatku pohybu a souvisí s obezitou, případně může jít o příznak hormonálních výkyvů a metabolických poruch.

Opakem zvýšené chuti k jídlu je naopak nechutenství. To doprovází množství infekčních a zánětlivých chorob, typicky je snížena chuť k jídlu i při nádorových a rakovinných onemocněních. Často souvisí i s problémy v nervové soustavě a horečnatými chorobami. Nechutenství k jídlu nebo snížená chuť k jídlu se vyskytují při gastritidě, Addisonově chorobě, anorexii, stafylokokové enterotoxikóze, břišním tyfu, cirhóze, chřipce nebo i při migréně.

U lidí nastávají mnohdy i problémy s nadváhou. Typicky je to při obezitě a nedostatku pohybu, ale nadváha má souvislost například i s cukrovkou, metabolickými poruchami, vysokým cholesterolem a někdy nastává i při onemocněních gynekologického typu, jako například při cystách na vaječnících. Pokud však člověk jen pomalu přibírá na váze, jde o stav neprospívání organismu, který nemá vždy příčinu v trávicí soustavě. Často je to příznak srdečně-cévních a metabolických chorob.

Náhlá ztráta tělesné hmotnosti a hubnutí bez zjevné příčiny jsou také poměrně vážný příznak, přičemž v tomto případě může být příčin více. Mnohdy to souvisí s nádorovými onemocněními v různých částech těla, případně infekcemi nebo záněty. Typicky jde o příznaky i cukrovky, leukémie, celiakie, anorexie, amébiázy nebo cirhózy jater, cholery, Crohnovy choroby, gastritidy, případně také se může náhlé hubnutí vyskytnout jako projev AIDS v pozdějších fázích.

Příznaky spojené s břichem

Žaludek nebo břicho mnohdy trápí i křeče. Někdy se dostavují po těžkém jídle, avšak pokud se vyskytují častěji, může jít například o příznak gastritidy nebo infekčního onemocnění, jako je salmonelóza či šigelóza. Kručení v břiše zase obvykle signalizuje hlad, ale pokud člověk hladový není, jde zřejmě o příznak problémů v trávicím traktu. Projevuje se takto například syndrom dráždivého tračníku, případně laktózová intolerance, tedy alergie na mléčné výrobky.

Častokrát má člověk i pocity tíhy v břiše nebo pocity plnosti břicha. To obvykle nastává při problémech s natrávením potravy a jde o typický příznak syndromu dráždivého tračníku či žaludku, ale někdy i příznak gastritidy nebo steatózy jater. S onemocněním jater se pojí i výskyt tzv. vody v břiše, což je tekutina, která se zde hromadí z patologických příčin. Kromě selhání jater či cirhózy je toto onemocnění spojeno někdy i s rakovinou vaječníků.

Říhání, nadýmání a plyny

Mezi přirozené lidské projevy související s trávicím traktem souvisí i říhání, které je způsobeno vdechnutím vzduchu do žaludku. Nastává v důsledku nesprávného příjmu potravy nebo při příjmu tekutin se vzduchovými bublinkami. Nadměrné říhání ale může být příznakem například fenylketonurie či vředů. Stav nadměrného odchodu plynů a zároveň pocitu plnosti žaludku se označuje i nadýmání a mnohdy jde o příznak gastritidy, celiakie a problémů s trávením.

Dochází-li současně k nadýmání a zároveň i nadměrnému odchodu plynů, jde už o plynatost. Občasný výskyt nemusí být příznakem nemoci, ale nadměrná plynatost je symptomem i divertikulózy, laktózové intolerance, celiakie a někdy i cirhózy. Vážným stavem je zastavení odcházení plynů, a to zejména pokud jde o dlouhodobější problém. Někdy je spojen také se zácpou nebo průjmem a vyskytuje se jako příznak ileu, Crohnovy choroby nebo akutní pankreatitidy.

Zvýšené a snížené hladiny látek

Trávicí soustava mnohdy přímo ovlivňuje i zvýšenou nebo sníženou hladinu určitých látek a prvků v těle, což se projevuje zejména jejich hladinou a přítomností v krvi. Například zvýšený cholesterol obvykle souvisí s dlouhodobě špatným stravováním, například příjmem nadměrného množství tuků a podobně. Tento příznak je součástí kardiovaskulárních onemocnění, například při ateroskleróze, ale má souvislost i s obezitou i endokrinologickými a metabolickými poruchami.

Snížená hladina kyseliny listové nebo vitamínu B12 souvisí také s trávicí soustavou, a to buď nedostatečným příjmem potravin s obsahem těchto látek, nebo nedostatečným vstřebáváním ve střevech. Typicky se snížené hladiny těchto látek ukazují v krvi při anémii, ale například nedostatek kyseliny listové, zvané také vitamin B9, může souviset i s onemocněním spina bifida. Při snížení hladiny vitamínu B12 dochází zase k degenerativním změnám páteře a kostní dřeně.

Ostatní příznaky

S trávicí soustavou souvisí i některé problémy trávicí trubice. Například poruchy polykání mohou poukazovat na mechanickou překážku, ale jsou například příznakem i zánětů a jiných onemocnění. Takto se projevuje rakovina jícnu, laryngitida ale také rakovina štítné žlázy. Při krvácení z úst někdy jde i o krvácení přímo z jícnu. To nastává obvykle v důsledku výskytu varixů, neboli křečových žil v jícnu, což je projev portální hypertenze, případně i jaterní cirhózy.

Pálení žáhy obvykle znamená podráždění její sliznice a člověk má jednak pocit bolesti v nadbřišku a jednak pocit kyselosti. Jedná se o typický příznak refluxní choroby jícnu nebo výskytu vředů na dvanácterníku, někdy však i o necharakteristický příznak rakoviny vaječníků. Trávicí soustava je zakončena konečníkem, který může trápit svědění. Může jít buď o příznak stravy s nedostatkem vlákniny, ale svědění je typické i pro hemeroidy, roupy nebo kapavku.