Specifické vývojové poruchy učení. Mají vliv na intelekt dítěte?

Lehké mozkové dysfunkce, mezi které patří i poruchy učení, se zjišťují později. Typicky se na ně přijde v předškolním období, někdy až ve školním období. Downův syndrom lze diagnostikovat z plodové vody ještě před narozením dítěte. Nitroděložně lze zjistit i mikrocefalii nebo jiné tělesné postižení. Mentální retardaci (zastavený nebo neúplný vývoj intelektu) lze pozorovat již v raném dětství.

Lehká mozková dysfunkce

Lehké mozkové dysfunkce jsou poruchy mozku, které vznikají během vývoje nervové soustavy plodu v těle matky. Přestože se jedná o lehké poruchy, omezují dítě v běžném životě. Nemají však vliv na intelekt dítěte. Děti s lehkými mozkovými dysfunkcemi jsou často nadprůměrně inteligentní.

Zajímavost: U drogově závislých matek dochází k závažnému vývojovému poškození plodu, a to nejen v podobě lehké mozkové dysfunkce. Častá je mentální retardace různého stupně v kombinaci s různými vývojovými anomáliemi (vrozené srdeční vady, dýchací problémy, poruchy střevní motility atd). Komplikací tohoto stavu je také infekce plodu virem HIV nebo hepatitidou, které jsou u drogově závislých matek časté.

Jaké jsou nejčastější příčiny lehké mozkové dysfunkce?

Faktory ovlivňující vznik lehké mozkové dysfunkce jsou různé. Mezi příčiny patří genetická predispozice, nezodpovědnost matky (drogy, alkohol, cigarety, léky) a náhodné poškození vývoje plodu (infekce, úraz, jiné přidružené onemocnění matky, stres).

K poškození často dochází v důsledku porodních komplikací. Vlivem různých faktorů těsně po porodu (infekce, úrazy) může být novorozenec také různým způsobem poškozen.

Předpokládané příčiny lehké mozkové dysfunkce

Nepřehlížejte varovné příznaky lehké mozkové dysfunkce

Prvních příznaků lehké mozkové dysfunkce si učitelé obvykle všimnou až ve škole, kde probíhá aktivní proces učení.

Právě oni se s těmito poruchami setkávají při výkonu svého povolání nejčastěji. Mohou proto velmi brzy odhadnout, které dítě má skutečně problém a které je jen nepozorné nebo líné.

Je také důležité mít na paměti, že učitel tráví s dítětem školního věku téměř tolik času jako rodič. Jeho postřehy a náhledy by neměly být brány na lehkou váhu.

Znalý rodič může samozřejmě také zachytit první varovné signály, zejména poruchy soustředění a pozornosti.

Děti s poruchami učení bývají zbrklé, uspěchané, nesoustředěné. Nedokážou se soustředit na žádnou činnost po dostatečně dlouhou dobu odpovídající jejich věku. Mají potíže s rozhodováním, jsou emočně labilní a v raném dětství často jednají impulzivně.

Důležité: Proces učení je postupně se rozvíjející, poznávací a aktivní, cílevědomý proces usměrňování činností a zkušeností, který vede k ukládání a osvojování poznatků (faktů) a souvislostí mezi nimi. Učení také pomáhá dětem získávat různé, nové zkušenosti. Prostřednictvím tohoto procesu se postupně utváří osobnost dítěte, jeho hodnoty, postoje a z nich vyplývající chování.

Varovné příznaky lehké mozkové dysfunkce: zachyťte je včas

Specifické a vývojové poruchy učení

Lidé se od zvířat liší nejen stavbou těla, ale především rozumovými schopnostmi. Schopnost učit se a pamatovat si je u lidí na mnohem vyšší úrovni.

Zásadní rozdíl v myšlení lidí a zvířat spočívá v naší schopnosti jednat plánovaně, organizovaně a předvídat důsledky našeho jednání. Zvířata mají také schopnost učit se, ale jen v omezené míře. Jejich jednání je instinktivní, nepromyšlené.

Tip: Má vaše dítě Aspergerův syndrom?

Mozková kůra - srdce lidského myšlení

Za schopnost plánovitě jednat vděčíme rozsáhlým korovým oblastem čelních laloků v mozku. Mozková kůra je považována za "srdce" lidského myšlení, poznávání a procesu učení.

Tyto naše schopnosti jsou uloženy v mozkové kůře. Jsou určeny genetickými predispozicemi a dalším vývojem mozku, ke kterému dochází ještě v děloze.

Individuální vývoj jedince, rozdíly v základním genetickém materiálu a faktory působící na nervovou soustavu během jejího vývoje činí z každého jedince jedinečnou bytost. Jsou do značné míry zodpovědné za to, jaký bude člověk během svého života.

Všechny negativní faktory, které působily na plod ještě v děloze, mohou mít důsledky v dalším vývoji osobnosti člověka a také v jeho schopnostech či poruchách.

Historie poruch učení

Období, kdy se lidé naučili číst a psát, je bezpochyby jedním ze základních milníků ve vývoji celé civilizace.

Po dlouhou dobu poté byly tyto schopnosti výsadou vyšších vrstev společnosti, zatímco lidé z nižších vrstev trpěli negramotností. Schopnost psát a číst dávala jedincům vyšší společenské postavení.

Je logické, že teprve po zavedení školní výuky a vzdělávacích standardů bylo možné začít hovořit o aktivním procesu učení a možných poruchách učení u jednotlivců. Historie poruch učení trvá již více než 100 let.

Významné historické milníky poruch učení:

• 1861 - Dyslexii (poruchu řeči) poprvé popsal neurolog P. Broca, který objevil centrum řeči v čelních lalocích.
• 1874 - Německý neurolog O. Wernick zjistil, že v blízkosti řečových center se nacházejí další centra zodpovědná za porozumění řeči.
• 1877 - Německý lékař A. Kussmaul popsal afázii (neschopnost mluvit).
• 1885 - Lékař O. Berkhan napsal první studii o poruchách řeči.
• 1896 - V tomto roce byla na několika místech světa současně objevena dyslexie jako vývojová porucha řeči.
• 1990 - Vydání první monografie o poruchách čtení od doktora J. Hinshelwooda. Druhá monografie vyšla v roce 1917.
• 1925 - Publikována práce O. Chlupa o vědeckém výzkumu poruch, jako je dysgrafie, dysortografie a dyslexie.
• 1939 - A. Strauss a H. Werner publikovali práci popisující dítě s poruchami učení.
• 1952 - Byly založeny první psychiatrické léčebny a školy pro děti s poruchami učení, jejichž vývoj pokračuje dodnes.

Z historie do současnosti

V minulosti měli lidé problém s gramotností. Základním předpokladem vzdělání byla společenská třída, jejíž byli součástí.

Od zavedení škol a školního vzdělávání však tyto rozdíly dávno zmizely. Děti navštěvují školku, poté školu, kde se vzdělávají a připravují na život.

Někteří žáci to mají jednodušší, u jiných se mohou objevit poruchy učení. Většinou se jedná o snadno zvládnutelné poruchy s podporou rodiny a dobrého učitele, který se dítěti věnuje.

Někdy je nutná návštěva psychologa. V současné době existují také speciální školy, kde se učitelé věnují menšímu počtu dětí s těmito poruchami.

Poruchy učení podle Mezinárodní klasifikace nemocí:

1. Specifické poruchy vývoje řeči a jazyka
2. Specifické poruchy vývoje školních dovedností
3. Specifické poruchy motorického vývoje
4. Smíšené specifické vývojové poruchy
5. Výrazné vývojové poruchy
6. Jiné poruchy psychického vývoje
7. Nespecifikovaná porucha psychického vývoje

Dysfázie - vývojová porucha řeči

Dysfázie je porucha, která se objevuje ve věku, kdy se dítě učí mluvit. Jedná se o vývojovou poruchu základních řečových dovedností, která postihuje asi 7 % dětí. Je také nejčastější vývojovou poruchou učení. Ve školním věku je často příčinou dyslexie (poruchy čtení).

Projevy dysfázie

Řečový deficit se projevuje opožděným osvojováním řečových dovedností. To však nemusí automaticky znamenat, že se jedná o dysfázii.

Slovní zásoba těchto dětí bývá chudší v důsledku zhoršeného zapamatování a následného vybavování slov.

Mají potíže s fonologickým uvědomováním si struktury slov a automatickým pojmenováním známých předmětů. Děti s dysfázií si pomaleji vybavují vztahy mezi pojmenovávaným předmětem a správným pojmem. Často dochází k chybnému pojmenování předmětů.

Dyspraxie - porucha koordinace pohybů

Dyspraxii se také říká vývojová porucha koordinace. Za normálních okolností mají lidé zachovanou koordinaci volních pohybů. Při provádění různých činností jsou jednotlivé pohyby koordinovány. Tuto souhru pohybů považujeme za samozřejmou, ale u některých dětí nemusí být tak samozřejmá.

Projevy dyspraxie

Na rozdíl od jiných specifických vývojových poruch učení se dyspraxie značně liší, a to nejen svými příznaky, ale i dobou prvních projevů. Porucha je patrná již v raném dětství.

Nedostatek kontroly nad vlastním tělem se začíná projevovat neschopností udržet tělesnou nečinnost. Navenek se dítě jeví jako neklidné.

Později je patrný rozpor mezi tím, co se říká, a tím, co se dělá.

Dítě nedokáže spojit pohybovou aktivitu s vyjádřením svých myšlenek. Obtížněji si osvojuje běžné pohybové dovednosti. Opožďuje se rozvoj hrubé a později i jemné motoriky. Dítě působí neohrabaně, nemotorně, pohybově neklidně a má potíže se základními úkony sebeobsluhy.

Dyslexie - porucha čtení psaného textu

Dyslexie je jednou z nejznámějších poruch učení. Částečně je to dáno tím, že byla popsána a diagnostikována jako první a je ze všech nejčastější. Konkrétně se jedná o poruchu čtení psaného textu. Porucha se projevuje řadou znaků, z nichž se většina vzájemně kombinuje.

Příznaky dyslexie

Porucha čtení se projevuje sníženou rychlostí čtení textu ve srovnání s normou u zdravých dětí. Dítě dělá ve čteném textu chyby, jako je záměna písmen nebo vynechávání jednotlivých písmen, slabik či celých slov, přeskakování celých řádků.

V některých případech děti špatně čtou zprava doleva. Také špatně vyslovují to, co čtou - tzv. artikulační neobratnost (tvrdá a měkká písmena, délky, špatný přízvuk a intonace).

Děti si plně uvědomují rozdíl ve čtení mezi sebou a svými vrstevníky. V případě škádlení ze strany spolužáků se zvyšuje nervozita a psychomotorický neklid dítěte. To ještě více ztěžuje čtení a zvyšuje nesoustředěnost na samotný text.

Dysgrafie - porucha psaní textu

Dysgrafie je často důvodem, proč jsou děti označovány za líné a málo snaživé. Obviňováni jsou také rodiče, protože se svým dětem "dostatečně" nevěnují. Gramatické chyby nejsou způsobeny sníženým intelektem dítěte nebo jeho leností, ale jeho soustředěním na samotné psaní. To vyžaduje zvýšené úsilí a námahu.

Příznaky dysgrafie

Porucha psaní je specifická porucha, která se projevuje narušením schopnosti a dovednosti psát text.

Dítě píše pomalu, tlak vyvíjený na tužku je v popředí. Výsledný psaný text je nejasný, nepřehledný. Pravopis je nesprávný s vynecháváním nebo záměnou písmen, slabik a celých slov.

Písmo má špatný sklon, jednotlivá písmena jsou různě velká a mají bizarní tvary. Typickým znakem je zrcadlení písmen a číslic.

Děti s dysgrafií většinou nemají problém se čtením textu.

Příčinou dysgrafie je ve většině případů asymetrický, tonický krční reflex. Ten způsobuje, že ruka, kterou dítě píše, se při otočení hlavy na stejnou stranu natahuje.

Dysortografie - porucha pravopisu

Dysortografie je porucha učení správného pravopisu. Navzdory dobře naučené gramatice mají děti potíže s jejím uplatněním v každodenní praxi. Inteligence bývá většinou nenarušená. Dysortografii lze považovat za podkategorii dysgrafie nebo s ní úzce souvisí. Často se vyskytuje v kombinaci s dyslexií.

Projevy dysortografie

Porucha se projevuje nesprávným pravopisem.

Časování a skloňování slov také není silnou stránkou dysortografa. V psaném textu se objevují i hrubé chyby, jako je záměna písmen, slabik a celých slov s problematickým udržováním hranic.

S přibývajícím věkem, snahou ze strany dítěte, rodiče i učitele je chyb méně. Dítě je schopno naučit se psát správně, ale je to pro něj rozhodně obtížnější než pro zdravé jedince.

Dyskalkulie - porucha chápání matematických vztahů

Dyskalkulie označuje vývojovou poruchu nebo opoždění v osvojování matematických dovedností, tj. počítání. Vyskytuje se ve stejném poměru u obou pohlaví, s vysokým výskytem u nedonošených dětí.

Projevy dyskalkulie

Obtíže v matematických dovednostech neznamenají pouze obtíže při řešení a počítání matematických úloh.

Jde také o neschopnost rozlišovat jednotlivé číslice, jejich zrcadlení (psaní textu zrcadlově) a záměnu číslic.

Tyto dovednosti mohou souviset s krátkodobou matematickou pamětí nebo s obtížemi v chápání matematických vztahů, které si však dítě časem osvojí. Dyskalkulie může být spojena s dysgrafií, poruchou čtení, zatímco chápání počítání je zachováno.

Dyspinxie - porucha kreslení

Dyspinxie je neschopnost osvojit si schopnost kreslit. Úzce souvisí s poruchou rovinného zobrazení a prostorové orientace. Může se vyskytnout i problém s neobratností při manipulaci s malířským materiálem, který hraničí s dyspraxií.

Projevy dyspinxie

Jedná se o poruchu, při níž má postižený problém přenést myšlenku na papír. Výsledný výtvor je bizarní, primitivní, plný nedokonalých a asymetrických tvarů.

Je patrný tlak vyvíjený na tužku (často rytí do papíru). Mnohdy se jedná o neschopnost nakreslit jednoduché předměty.

Úchop tužky je křečovitý jako při dysgrafii. To má za následek tvrdé a nejisté tahy a narušení pomyslných hranic. Kresba je trhavá a objekty na ní jsou někdy obtížně rozeznatelné.

Dysmúzie - zhoršené vnímání hudby a rytmu

Dysmúzie patří mezi méně závažné vývojové poruchy, protože nezpůsobuje dítěti výrazné sociální problémy. Vyskytuje se samostatně a nebývá kombinována s předchozími poruchami učení.

Jedná se o narušenou schopnost vnímat a reprodukovat hudbu, tóny a rytmus. Děti s touto poruchou mají potíže s rozpoznáváním tónů, melodie, rytmu a dokonce i hudebních nástrojů.

Nejsou ani schopny správně reprodukovat tóny a písně. Narušeno je také citové vnímání písní a nezájem o hudbu.

Porucha se projevuje také nesprávným notovým zápisem, nepochopením tohoto zápisu a neschopností jej přečíst.

Pokud jde o hudební nástroje, je narušena i správná manipulace s nimi. To  lze pozorovat jako neobratnost při hře na jednoduché hudební nástroje.