Bolest břicha před jídlem: Jaké mohou být příčiny? Diagnostika a možnosti léčby

Bolest břicha může signalizovat dietní chybu, břišní virózu, intoleranci, různá onemocnění a záněty trávicího systému a mnoho dalších.

Příčiny bolesti, diagnózu, možnosti léčby, prevenci a mnoho dalšího najdete v článku.

Bolest břicha jako příznak

Bolest břicha se často objevuje těsně po jídle, při zatížení trávicího traktu.

Bolest břicha před jídlem nebo nalačno naznačuje, že náš organismus trpí nějakým jiným problémem než jídlem. Ani chyba ve stravování však není zcela vyloučena.

Bolesti břicha před jídlem mohou ukazovat zejména na onemocnění zánětlivé, vředové nebo infekční povahy. Peptické vředy jsou často spojeny s bolestmi břicha a žaludku nalačno.

Při vředové chorobě žaludku nebo dvanáctníku se bolest zvyšuje právě nalačno, protože je vřed nejvíce drážděn žaludeční kyselinou. Často se také vyskytuje pálení žáhy, syndrom dráždivého tračníku nebo dokonce psychogenní faktor (stres).

Fyzický hlad je doprovázen nepříjemnými pocity spojenými s nutkáním něco sníst. Mezi fyziologické příznaky hladu patří kručení v žaludku, žaludeční potíže až mírná bolest, únava, náladovost, malátnost až závratě.

Stres a psychogenní faktor

Křeče a křečovité bolesti v břiše jsou poměrně často spojeny se stresem, strachem a zvýšenou emoční zátěží. Náročná zkouška, změna prostředí nebo negativní zážitek mohou reflexivně vyvolat bolesti zažívacího traktu a zároveň krátkodobou změnu vyprazdňování (zácpa, průjem).

Žaludeční a střevní chřipka (gastroenteritida)

Gastroenteritida (infekce trávicího traktu) může být příčinou zažívacích potíží. Může být způsobena různými patogenními agens, včetně virů, bakterií a parazitů.

Gastritida (akutní nebo chronický zánět žaludku) se projevuje nevolností, nechutenstvím a bolestí v oblasti břicha pod žebry.

Příznaky infekce bývají akutní povahy. Časté jsou místní bolesti břicha, křeče, zvýšená tělesná teplota, zvýšená únava, nevolnost a zvracení nebo průjem.

Onemocnění je způsobeno především konzumací vody nebo potravin se škodlivými mikroorganismy. Přesnou etiologii, léčbu a úpravu stravy určí lékař.

Pálení žáhy (reflux)

Reflux označuje návrat kyseliny ze žaludku směrem nahoru do podrážděného jícnu. Reflux může být doprovázen bolestí břicha a pálivým nepříjemným pocitem. Jedná se o kyselý hořký pocit a pálení žáhy.

Tyto nepříjemné pocity se mohou objevit po jídle, ale také ráno nalačno. Je to způsobeno tím, že v noci ležíme ve vodorovné poloze a kyselina ze žaludku se může snadněji dostat zpět do jícnu. Ranní bolesti žaludku jsou proto možné.

Reflux může způsobovat bolest zejména v horní části žaludku a v dolní části hrudníku.

Žaludeční (peptické) a dvanácterníkové vředy

Žaludeční (peptický) vřed je zánětlivé onemocnění žaludečního orgánu. Dochází k poškození vnitřní stěny sliznice žaludku.

Žaludeční vředy vznikají, když žaludeční kyselina rozežírá povrch žaludeční sliznice. Hlavní příčinou žaludečních vředů a zánětu je bakterie Helicobacter pylori.

Bolest žaludku může být pálivá, bodavá nebo tupá. Ve většině případů je příčinou vředů bakteriální infekce, ale někdy jsou vředy způsobeny také silnými stresovými faktory nebo nevhodným životním stylem a stravou.

Dalšími rizikovými faktory vzniku vředů jsou pití kávy nalačno, kouření, alkohol, kořeněná jídla a nadměrné užívání některých druhů léků (například analgetik).

Kyselé podráždění sliznice se projevuje bolestí zejména nalačno. Po požití potravy začnou kyseliny působit na trávení a dvanácterník se na krátkou dobu zklidní. V případě žaludečních vředů dochází ke zklidnění po požití mléčné stravy a bolest se projevuje zejména nalačno.

Syndrom dráždivého tračníku a syndrom dráždivého žaludku

Syndrom dráždivéhotračníku (IBS) je funkční onemocnění trávicího traktu. Etiologie je poměrně různorodá.

Roli hraje nadměrné a dlouhodobé vystavení stresu, porucha správné střevní motility, následek prodělané břišní infekce, porucha viscerálního nervstva, nevhodná strava a životní styl.

Kromě samotné bolesti břicha bývá přítomno nadýmání a problematické vyprazdňování (průjem, zácpa).

Dráždivý žaludek (funkční dyspepsie) je funkční porucha podobná syndromu dráždivého tračníku. Na rozdíl od syndromu dráždivého tračníku postihuje horní část trávicího traktu.

Mezi příznaky dráždivého žaludku patří předčasné nasycení, pocit plnosti, bolest v oblasti žaludku a křeče. Etiologie vzniku je podobná jako u syndromu dráždivého tračníku.

Chronické zánětlivé onemocnění střev

Tato chronická onemocnění vznikají v tenkém nebo tlustém střevě. Jedná se o dlouhodobé zánětlivé procesy. Patří mezi ně Crohnova choroba a ulcerózní kolitida.

Další informace naleznete v článku: Nespecifické střevní záněty, IBD: Jaké jsou typy a příznaky?

Crohnova choroba způsobuje zánět v různých částech střevního traktu. Ulcerózní kolitida postihuje tlusté střevo a konečník.

Onemocnění se vyznačuje bolestí a křečemi v břiše po zatížení trávicího traktu. V akutní fázi se však může projevovat průjmem, krvavou stolicí a bolestí i bez zatížení traktu. Zánět střev je často spojen s nesnášenlivostí některých potravin a alergiemi.

Tato onemocnění vyžadují dlouhodobou léčbu a sledování gastrointestinologem. Je tedy nutná dlouhodobá úprava životního stylu a stravovacích návyků. Častá je také podpůrná protizánětlivá farmakoterapie.

Další onemocnění vnitřních orgánů a systémů

Bolest břicha je obecným klinickým příznakem. Může se proto jednat o poruchu různých dalších postižených orgánů, nejen trávicího systému. Bolest je vnímána subjektivně a často může být přenesena z jiné blízké části těla.

Příkladem je zánět slinivky břišní, žlučové kameny, nezhoubné nebo zhoubné onemocnění trávicího traktu, onemocnění močopohlavního a vylučovacího systému. Proto je vždy nutná odborná diagnóza lékařem.

Diagnostika a možnosti léčby bolesti břicha

Diagnózu bolesti břicha provádí praktický lékař a následně odborný gastroenterolog.

Lékař odebere kompletní anamnézu pacienta pomocí rozhovoru, zdravotní karty a posouzení klinických příznaků. Zaměřuje se na délku trvání obtíží, stravu, životní styl, farmakoterapii a vyvolávající faktor obtíží.

Zásadní je vyšetření břišní stěny pohmatem a auskultací. Často je indikováno ultrazvukové vyšetření břišních orgánů.

Ke zjištění nebo vyloučení přítomnosti infekce může být odebrán vzorek krve. Může být odebrán také vzorek stolice.

V závislosti na podezření se pak zvolí diagnostický postup. Mezi pokročilé diagnostické postupy patří endoskopie, gastroskopie, kolonoskopie, magnetická rezonance nebo CT vyšetření.

Při gastroskopii se endoskop zavádí přes dutinu ústní pacienta do žaludku. Tento speciální ohebný optický přístroj pomáhá lékaři vidět dovnitř jícnu, žaludku a horní části tenkého střeva.

Ve většině případů léčba spočívá v úpravě stravy a podávání léků. V méně častých případech se ihned volí chirurgický zákrok (např. při zánětu slepého střeva).

Gastroskopie může být diagnostickým i léčebným procesem. Při diagnostice lékař posoudí charakter sliznice a odebere malý vzorek tkáně. Při léčbě se odstraňují výrůstky, rozšiřují striktury, zastavuje krvácení a další.

Při bakteriálních infekcích trávicího traktu je indikována antibiotická léčba. Při zánětlivých onemocněních se volí kortikosteroidy, aminosalicyláty a další léky potlačující zánětlivý proces.

Dále mohou být předepsána antacida ke snížení žaludeční kyseliny nebo analgetika k dočasnému zmírnění bolesti.

Prevence bolesti břicha

Prevence zažívacích potíží a bolestí břicha je založena především na správných stravovacích návycích, hygienických zásadách a zdravém životním stylu.

Při jakýchkoli akutních nebo dlouhodobých potížích je vhodné neodkladně navštívit lékaře. Mnoho lidí má z gastroenterologa strach. Přitom většina moderních vyšetření není pro pacienta bolestivá.

Vzhledem k nejasné etiologii některých onemocnění není prevence naprosto stoprocentní.

Pro zdraví trávicího systému je nezbytný dostatečný příjem vlákniny i zeleniny ve stravě a dostatečný pitný režim. Nezbytná je psychická pohoda a snížení stresového faktoru.

Základní prevence bolestí břicha:

• Nutričně vyvážená strava
• Pravidelná konzumace menších porcí
• Důsledné zpracování potravy v dutině ústní
• Vyloučení tučných a těžko stravitelných potravin
• Vyloučení kyselých, kořeněných a příliš ostrých potravin
• Dostatečný příjem vlákniny v potravě
• Dostatečný příjem zeleniny ve stravě
• Dodržování potravinových intolerancí
• Dostatečné pití čisté vody
• Příjem potřebných vitamínů a minerálů
• Pravidelná fyzická aktivita pro pohyb střev
• Konzumace přírodních probiotik ve stravě
• Užívání probiotik pro bakteriální rovnováhu
• Eliminace každodenního stresu