Zánět spojivek: Jaké má příčiny u dětí i dospělých? Pomohou babské rady?

Zánět očních spojivek patří nejčastější onemocnění oka. Poznáte ho na základě typických nepříjemných příznaků, jako je například svědění a pocit cizího tělesa za víčkem, ale také podle nápadného začervenání oka, zvýšeného svědění a celkového nepohodlí v dané oblasti.

Zánět spojivek = konjunktivitida = conjunctivitis.

Konjunktivitida zasahuje lidi napříč všemi věkovými kategoriemi, od dětí, dospívajících přes dospělé až po seniory. Na jejím vzniku se podílejí rozličné vnější i vnitřní faktory. Probíhá akutně s náhlým začátkem, ale může se vléci chronicky.

Často vás zajímá: 
Co způsobuje zánět spojivky? Jsou to bakterie či viry?
Jak je to s touto nemocí u dětí?
Pomůže nějaký domácí recept, babské rady, bylinky (například řepík)?
Nebo je nutná pouze odborná léčba pomocí kapek?

Základní informace o spojivce: Ve zkratce

Spojivka se řadí mezi ochranné a přídavné orgány oka. Odborně se označuje jako tunica conjunctiva. Ostatními jsou řasy, orbita (očnice), slzovody, slzotvorný aparát a také okohybné svaly. 

Spojivka je tenká, průhledná a lesklá blána.
Má losovou barvu.
Pokrývá oko v oblasti, kde je vnitřní strana řas, víčko a přední část oční bulvy.
Vytváří spojivkový vak.

Spojená je s nosní dutinou v úseku slzovodů.

Dělí se na tři struktury. První dvě jsou řasová palpebrální a oční bulbární. Tyto struktury splynutím přechází do horní a dolní přechodné řasy, tedy formix superior (horní) a inferior (dolní).

Dvě důležité funkce spojivky:

• mechanická ochrana
  • pokrývá oko
  • čistí ho
  • brání ho také imunologicky, přítomností obranných buněk
• sekreční – je součást tvorby a ochrany slzného filmu

Spojivka je bohatě cévně zásobená. Během normální klidného stavu tyto cévy nejsou vidět. Zvrat však nastává v momentě zánětu. Tehdy se její cévní kresba zvýrazňuje a oko se stává červeným.

V rámci úvodu je vhodné zmínit také spojivkový vak. Slouží na hromadění slz, které omývají povrch oka, čistí ho a obraňují.

Slzný film má tedy mechanickou a imunologickou povahu. Tím obraňuje epitel rohovky.

Slzný film je první bariérou oka. 
Jeho tloušťka je přibližně 7 až 8 µm. 
Má hlavní vrstvy. Jedná se o olejovou, vodní a mucinovou vrstvu. 
Mezi nimi jsou navíc dvě mezivrstvy.

Konjunktivitida je...

Konjunktivitida je zánětlivé onemocnění spojivky, které vyvolávají rozliční činitelé. Příkladem jsou bakterie, viry a alergie. Také se vyskytuje i při jiných nemocech, jako zánět a ne jako samostatná nemoc.

V angličtině má výstižné označení pinkeye (růžové oko).

Nemoc se vyznačuje začervenáním blány, která pokrývá přední část oka a vnitřní strany víčka. Toto růžové až červené zbarvení provází několik nepříjemných obtíží.

Navíc tím, že si oko třeme a utíráme, můžeme celou situaci ještě zhoršit, případně mikroorganizmy rozšířit.

A tímto faktorem se dostáváme k otázce: Je zánět spojivek nakažlivý/infekční?

Ano, je.

Mikroorganismy můžeme neopatrným protíráním očí rozšířit z jednoho oka do druhého. Ale také z člověka na člověka. Což je rizikové hlavně v dětském kolektivu při hře v blízkém kontaktu.

Konjunktivitida může zasáhnout pouze jedno oko, ale také obě oči.

Může se vyskytovat samostatně. Může ovšem být přítomná při jiných a běžných nemocech, jako je nachlazení, rýma či chřipka.

Konjunktivitidu způsobují nejčastěji mikroorganismy, z nichž prvenství patří virům. Druhé nejčastější jsou bakterie. Může jít také o mykózu či parazitární infekci.

Častou příčinou začervenání a zánětu spojivek je alergie. Typická je sezónní pylová alergie (známá také pod označením senná rýma). 

Podle průběhu obtíží ji rozlišujeme na:

1. hyperakutní - vzniká velmi prudce, a to do několika hodin od infikování se
2. akutní - po kontaktu nastupuje do několika dní a přechází do 4 týdnů
3. chronickou - trvá déle než 4 týdny, může i nemusí mít akutní opakované vzplanutí (exacerbace)

Hlavní příčiny vzniku se rozdělují na dvě velké skupiny:

1. Infekční
   • viry
   • bakterie
   • chlamydie
   • plísně
   • paraziti
2. Neinfekční
   • alergie
   • autoimunitní nemoci
   • ostatní (špína, dým, šampón, chlór v bazénu)

 Tabulka uvádí formy konjunktivitid

Příznaky jsou všem dobře známé, tedy aspoň ty základní a typické. Následně se podle specifických projevů dá předpokládat možná příčina. Přesnou příčinu určí odborník.

Obtíže mohou zasahovat jedno oko, později mohou přecházet i na druhé oko. Občas probíhají ve stejnou dobu na obou očích.

Zjednodušeně se dělí na objektivní (ty, co jsou vidět navenek) a subjektivní (ty, které cítí pacient).

Příkladem objektivních (zjevných) příznaků je začervenání, otok, slzení, hnisavý výtok, zaschlé ospalky.

Subjektivní pocity jsou například pálení, řezání, pocit cizího tělesa, celkový diskomfort.

Mezi typické příznaky zánětu očních spojivek patří:

• začervenání spojivek (hyperémie, zvýraznění cévek v oku)
• zvýšené slzení
• pocit cizího tělesa nebo písku v oku
• diskomfort, nepohodlí, které se nedá popsat
• svědění, pálení, bolest
• zamlžené vidění – kvůli přítomnosti sekretu a slz
• světloplachost (zvýšená citlivost na světlo)
• výtok, žlutý, bílý, hnisavý
• otok víčka
• membrány a pseudomembrány, povlaky na oku
• jizvy
• pigmentace, změny barvy
• krevní podlitiny (sufuze, krvácení pod spojivkou)
• chemóza – otok oční spojivky
• zvětšené lymfatické uzliny

Svědění je nejtypičtější pro alergické formy zánětu spojivky.

Červené oko nebo hyperemie oka je typickým příznakem toho, že se něco děje. Cévy spojivky za běžných okolností nejsou vidět, nebo jsou jemně vykreslené.

Ale následkem zánětu nastává reakce, která zapříčiní jejich rozšíření. Zvyšuje se prokrvení v dané oblasti.

Cévy jsou dobře a výrazně viditelné.

Setkat se můžete také s označením zvýšená injekce. Odborně se označuje jako povrchová (příkladem je stav, kdy se cévy pohybují spolu se spojivkou) nebo hloubková (cévy se nehýbou) injekce. Případně se střetávají znaky obou, tedy smíšená injekce.

Pozor, při prudkém nástupu intenzivních bolestí, světloplachosti (fotofobie) je podezření na zánět rohovky.

Některé znaky zánětu spojivky podle původu:

1. Virus
   • vodnatý sekret
   • povrchová injekce – začervenání cévek
   • přítomnost vřídků na řasách – při herpes viru
2. Bakterie
   • hnisavý bílý výtok
   • po noci zaschlé ospalky, žluté, zelené
   • povrchová injekce – začervenání cév
   • přenos z jednoho oka na druhé většinou do 2 dní
3. Plísně
   • bílá a měkká ložiska připomínají tvaroh na povrchu spojivky
   • oko může být bez začervenání
4. Neinfekční
   • slzení
   • řezaní
   • mírné nastříknutí spojivek, injekce povrchových cév
   • otok oblasti řas
   • sekret je serózní, hlenovitý, bledý, táhne se
5. Alergie
   • svrbění, pálení
   • otok oblasti řas
   • chemóza
   • serózní nebo hlenový výtok

Případně se může vyskytnout i blefarokonjunktivitida, což je kombinace zánětu očních spojivek a očního víčka. Tehdy je přítomné začervenání a otok obou částí.

Diagnostika nemoci probíhá na základě anamnézy. Člověk si stěžuje na subjektivní obtíže. Následuje vyšetření lékařem. Ten vidí objektivní projevy, díky nimž může předpokládat základní příčinu.

Červené spojivky ovšem mohou značit příznak jiných nemocí. Proto hlavně při dlouhotrvajících, přetrvávajících a opakujících se obtížích je nutné odborné vyšetření. To může zahrnovat oční i jiná vyšetření podle přítomných problémů.

Nutné je odlišit nebo potvrdit množství dalších onemocnění, která mohou postihovat oko (glaukom, keratitida, uveitida). Také se může jednat o jiné systémové nemoci či autoimunitní choroby.

Při zjišťování diagnózy se využívají metody:

• anamnéza
• vyšetření předního segmentu oka
• everze (přetočení víčka)
• stěr z víčka, při pochybnostech a přetrvávání zánětu – bakteriální kultivace (případně virová)
• odběr krve
• alergologické testy

Jak probíhá onemocnění?

To samozřejmě závisí na vyvolávací příčině. V prvním momentu to může být přítomné podrážení očí, které se projeví svěděním, pálením, řezáním či jiným diskomfortem.

Obtíže doplňuje pocit cizího tělesa v oku, často i pocit písku v oku.

Nastupuje začervenání spojivek. To se může projevit v různém stupni a závažnosti. Přidává se zvýšené slzení (sekrece z oka), podle kterého je možné předpokládat, že jde o virus nebo bakterie.

Výrazně bílá hnisavá sekrece, šedě a žlutě zbarvená značí bakteriální mikroflóru. Projevem jsou zejména ráno po probuzení zaschlé žluté ospalky na očích, tedy na víčkách a řasách.

Bakteriální infekce jsou navíc typické tím, že v prvním momentě zasahují nejprve jedno oko a během 2 dnů (doba se může prodloužit i na 6 dnů) přechází i na druhé oko.

Zánět spojivek postihuje jedno nebo také obě oči.

Virové záněty spojivek velmi často probíhají společně s infekcí horních dýchacích cest. To může být v začátku nemoci, ale i jako případná komplikace s pozdějším nástupem obtíží.

Infekce se také může šířit z jednoho oka na druhé.

Alergie se vyznačuje přehnanou a nepřiměřenou reakcí na alergen. V tomto případě se vyskytují příznaky po vystavení se jeho působení. Příkladem je sezónně se opakující problém s rýmou, svědění očí a podobně.

Obtíže samozřejmě odeznívají po nějaké době bez jeho působení. Pomáhají antihistaminika, tedy léky proti projevům alergie.

Alergik si stěžuje hlavně na svědění očí, nadměrné slzení, což provází i zvýšený výtok z nosu. Spojivky mají zvýrazněnou kresbu cévy. Vlivem histaminu a jiných vazoaktivních látek (látek působících na cévy) jsou cévy rozšířené a oblast více prokrvená.

Ostatní formy závisí na základním onemocnění. Pokud se problém se spojivkami opakuje, je nutné odborné vyšetření.

Závažné formy mohou vést k trvalému poškození spojivka a oka.
Infekční mikroorganismus se může navíc rozšířit také do ostatních částí organismu.

Důležitá je prevence

I v případě očí je důležitá prevence před nemocemi. Ptáte se, co vašim očím pomůže?

Prevence zahrnuje:

• pravidelné umývaní rukou, mýdlem a vodou
• nesahat si do očí špinavýma rukama
• nepoužívat cizí ručníky, v domácnosti má mít každý člen svůj ručník na tvář
• vlastní kapky
• vlastní make-up
• vhodně se starat o kontaktní čočky
• používat sluneční brýle při pobytu v přírodě, na slunci a ve větru
• dostatečný příjem tekutin
• vitamíny (hlavně A) a minerály
• při rizikové práci používat ochranné pomůcky
• infikovaní lidé (hlavně děti) by měli zůstat doma v izolaci po dobu trvání nemoci
• očkování proti Haemophilus influenzae, Pneumokokům a Neisseria meningitidis