Co je to keratokonus a jaké má příznaky? + Diagnostika a léčba

Ve většině případů se toto onemocnění zaměňuje s krátkozrakostí nebo astigmatismem. V začátcích má stejné symptomy. Dlouhá léta se může rozvíjet zcela nepozorovaně, což zhoršuje následnou léčbu.

Nejčastěji postihuje rohovku obou očí, a to až v 85 % případů.

Údajně je příčinou vrozená méněcennost rohovkové tkáně. Přesný důvod nebyl zatím objasněn. Předpokládá se genetický a částečně dědičný podklad.

Často se vyskytuje spolu s jinými chorobami, jako je například alergie, atopický ekzém, Downův, Turnerův nebo Marfanův syndrom.

Riziko rozvoje zvyšuje i přehnané mnutí očí u dětí. Vzniká právě v dětském věku a v období puberty, od 10.-20. roku života. Čím dříve nastupuje, tím rychleji progreduje (postupuje). Po 40. roce je celkový progres mírnější.

Onemocnění je vzácné a postihuje přibližně 1 osobu z 1500 lidí.
Častěji se diagnostikuje u mladých mužů.
Proto se často označuje také jako onemocnění mladých lidí.

Rohovka je důležitou součástí optického systému oka. Při jejím narušení dochází k poruše zraku. Má pravidelný kopulovitý zakřivený tvar. Keratokonus zapříčiňuje její asymetrické kuželovité vyklenutí a ztenčení.

Zrak se při keratokonu postupně zhoršuje, porucha se velmi špatně koriguje. V nejhorších případech nastává rozmazané vidění, otok až protržení rohovky. V tomto případě je jediným řešením transplantace rohovky.

Co je to rohovka?

Rohovka (odborně cornea) je spolu s bělimou (sklérou) pevným obalem oka. Rohovka má jinak uspořádaná vlákna než bělmo, což jí zaručuje průhlednost.

Rohovka tvoří přibližně 20 % povrchu oka.

Je tedy transparentním, důležitým a prvním prvkem optické soustavy oka. Její celková optická mohutnost má až dvoutřetinový podíl, což je 43 dioptrií.

Zdravé oko má optickou mohutnost přibližně 60 dioptrií.

Tvoří první mechanickou, ale i chemickou bariéru mezi vnějším světem a vnitřkem oka. Z oka je právě ona nejvíce namáhanou částí, která odolává vnějším vlivům a je vystavena riziku úrazu.

Porušení či úraz rohovky zapříčiňuje ostrou bodavou bolest oka a zvýšené slzení.

Uvnitř oka ji obklopuje komorová tekutina oka a na vnější straně na ni naléhá slzný film.

Neobsahuje žádné cévy, ale množství nervových zakončení. Ta jí poskytují citlivost na dotek, změnu teploty a chemických vlastností. Při dotyku rohovky se reflexně zavírají oční víčka.

Rohovka není silná ani jen jeden milimetr. Její vnější část (směrem k obvodu) má tloušťku 0,8 a vnitřní (ke středu) 0,6 mm. Její průměr je 12 mm.

I přes malou šířku je složena z pěti vrstev.

5 vrstev rohovky:

1. epitel
2. Bowmanova membrána
3. stroma
4. Descemetova membrána
5. endotel

Tabulka popisuje 5 vrstev rohovky

Rohovka neobsahuje cévy. Krevní zásobování je zajištěno okrajovou vrstvou. Okraj je protkán cévami a označuje se jako limbus.

Dále se živiny do rohovky přivádějí prostřednictvím komorové tekutiny a slz.

Přísun kyslíku je zajišťován z vnějšího prostředí. Nejdůležitější roli sehrává právě slzný film, který naléhá na rohovku. Jeho kvalita je proto velmi důležitá a syndrom suchého oka pro zrak rizikový.

Slzný film a slzy mají i obrannou, čisticí funkci. Brání zakalení a vysychání rohovky. Ovlivňují i optické vlastnosti.

Rohovka je z pohledu optických vlastností citlivá na úraz a degenerativní změny. Kromě keratokonu ji mohou postihnout i jiné problémy, jako jsou:

• keratoglobus
• pleucidní marginální degenerace
• degenerace krokodýlí kůže
• Cornea guttata
• lipidová keratopatie
• zonulární keratopatie
• dystrofie epitelu a Bowmanovy membrány
• a jiné

Keratokonus, keratoglobus a marginální pleucidní degenerace se zařazují mezi ektatické degenerace rohovky.

Postižené bývají obě oči, ale asymetricky, tedy jedno více.

Předpokládá se familiární výskyt (dědičný). Svou roli hraje genetický faktor.

Ve většině případů se vyskytuje spolu s alergickými onemocněními, jako je i atopický ekzém, senná rýma, ale také s chorobami, jako je Downův, Turnerův či Marfanův syndrom.

Při vypuknutí se údajně spolupodílejí i civilizační faktory, jako je stres či špatná životospráva. Negativně ho ovlivňuje i mechanické zatížení, např. nesprávné nošení kontaktních čoček a časté mnutí očí u dětí.

Prvotní příznaky se objevují většinou od 13. až do 27. roku.

Druhá skupina rizikových lidí je mezi 40.–60. rokem života. V tomto případě však nemá až tak výrazný průběh.

Mezi první a nejčastější příznaky patří rozmazané vidění. To se v první řadě kompenzuje dioptriemi, tedy brýlemi nebo čočkami.

Velmi často se proto stává, že se zaměňuje s krátkozrakostí nebo s astigmatismem.

Což je chyba, protože oddálení vhodné léčby komplikuje celkový stav.

Alarmujícím ukazatelem je to, pokud se zrak ročně zhoršuje o jednu cylindrickou dioptrii.

Projevem je tedy rychlejší zhoršování zraku. Prohlubuje se krátkozrakost a astigmatismus.

Projevem keratokonu jsou potíže jako:

• zhoršení zrakové ostrosti
  • vystupňování krátkozrakosti (minusové dioptrie)
  • a astigmatismu (cylindrické dioptrie)
  • špatné korigování zrakové vady
  • rychlý postup a zhoršování i o dioptrii ročně
• deformace obrazu
• rozmazání nebo zkreslení obrazu
• dvojité vidění
• problémem je i řízení auta či čtení
• duplicita (zdvojení) pozorovaného předmětu
• snížení tolerance pro nošení kontaktních čoček
• nepřirozené naklánění hlavy do strany
• v pokročilém stádiu zakalení rohovky
  • a tím pádem i omezení průhlednosti
  • až ztráta zraku (slepota)
  • světloplachost
  • hydrops, otok rohovky
  • ten zapříčiňuje bolest

Oční vyšetření obsahuje hodnocení vizu (zrakové ostrosti) pomocí optotypů. S autorefraktorem se hodnotí objektivní refrakce. Dále se hodnotí i subjektivní refrakce.

Vyšetření předního segmentu oka zahrnuje vyšetření očních víček, spojivek, slzného filmu.

Vyšetření probíhá i za pomoci štěrbinové lampy. Provádí se rohovková topografie, fotografie předního segmentu oka, tedy aberometrie.

Mezi nejmodernější vyšetřovací přístroje patří Galilei, PENTACUT či Orbscan.

Při vyšetření se sledují znaky jako:

1. Bowmanův stín – příčinou jsou jizvy rohovky, rohovka se postupně vyklenuje
2. Fleischerův prstenec – pozoruje se žluté, hnědé nebo šedé zbarvení rohovky
3. Munson příznak – nebo i Munsonovo znamení
   • v pokročilém stádiu
   • při pohledu dolů se dolní víčko vyklene do tvaru písmene V
4. Axenfeldův příznak, kdy se vyklenutá část rohovky vyznačuje ztrátou citlivosti na dotek
5. Vogtovy strie – trhliny Descemetovy membrány
6. jizvení keratokonu - jizvy v oblasti vyklenutí rohovky
7. hydrops (otok) při akutním stádiu
   • jako následek prasknutí Descemetovy membrány
   • náhlé zhoršení zrakové ostrosti

První příznaky bývají mírné a často přehlédnutelné. Velké množství lidí ani neví, že má keratokonus. Mezi nejčastější příznaky patří snížení zrakové ostrosti, kdy se projevy zaměňují s krátkozrakostí nebo astigmatismem.

To je komplikací v následné a opožděné léčbě. Postupně se potíže rozvíjejí a jsou příčinou výrazného zhoršení zraku.

Zanedbaná léčba může vést k zakalení rohovky, k její ruptuře až ke slepotě poškozeného oka.

Ve většině případů je keratokonus na obou očích. Vyznačuje se asymetrickou progresí. Jednoduše řečeno, jedno oko je postiženo o něco více.

Onemocnění se za pomoci nejmodernějších metod dá zmírnit, ale stále nelze zcela vyléčit.