Co je to keratokonus a jaké má příznaky? + Diagnostika a léčba

Co je to keratokonus a jaké má příznaky? + Diagnostika a léčba
Zdroj fotografie: Getty images

Keratokonus je degenerativní onemocnění rohovky. Není objasněno, proč vzniká. Důležitá je včasná diagnostika a léčba. Úplné vyléčení však není možné.

Vlastnosti

Keratokonus je neinfekční degenerativní onemocnění rohovky. Rohovka se asymetricky a kuželovitě vyklene, což má za následek zhoršení zraku až slepotu.

Ve většině případů se toto onemocnění zaměňuje s krátkozrakostí nebo astigmatismem. V začátcích má stejné symptomy. Dlouhá léta se může rozvíjet zcela nepozorovaně, což zhoršuje následnou léčbu.

Nejčastěji postihuje rohovku obou očí, a to až v 85 % případů.

Údajně je příčinou vrozená méněcennost rohovkové tkáně. Přesný důvod nebyl zatím objasněn. Předpokládá se genetický a částečně dědičný podklad.

Často se vyskytuje spolu s jinými chorobami, jako je například alergie, atopický ekzém, Downův, Turnerův nebo Marfanův syndrom.

keratokonus a vyklenutí rohovky
Vyklenutí rohovky. Foto: Wikimedia

Riziko rozvoje zvyšuje i přehnané mnutí očí u dětí. Vzniká právě v dětském věku a v období puberty, od 10.-20. roku života. Čím dříve nastupuje, tím rychleji progreduje (postupuje). Po 40. roce je celkový progres mírnější.

Onemocnění je vzácné a postihuje přibližně 1 osobu z 1500 lidí.
Častěji se diagnostikuje u mladých mužů.
Proto se často označuje také jako onemocnění mladých lidí.

Rohovka je důležitou součástí optického systému oka. Při jejím narušení dochází k poruše zraku. Má pravidelný kopulovitý zakřivený tvar. Keratokonus zapříčiňuje její asymetrické kuželovité vyklenutí a ztenčení.

Zrak se při keratokonu postupně zhoršuje, porucha se velmi špatně koriguje. V nejhorších případech nastává rozmazané vidění, otok až protržení rohovky. V tomto případě je jediným řešením transplantace rohovky.

Co je to rohovka?

Rohovka (odborně cornea) je spolu s bělimou (sklérou) pevným obalem oka. Rohovka má jinak uspořádaná vlákna než bělmo, což jí zaručuje průhlednost.

Rohovka tvoří přibližně 20 % povrchu oka.

Je tedy transparentním, důležitým a prvním prvkem optické soustavy oka. Její celková optická mohutnost má až dvoutřetinový podíl, což je 43 dioptrií.

Zdravé oko má optickou mohutnost přibližně 60 dioptrií.

Tvoří první mechanickou, ale i chemickou bariéru mezi vnějším světem a vnitřkem oka. Z oka je právě ona nejvíce namáhanou částí, která odolává vnějším vlivům a je vystavena riziku úrazu.

Porušení či úraz rohovky zapříčiňuje ostrou bodavou bolest oka a zvýšené slzení.

Uvnitř oka ji obklopuje komorová tekutina oka a na vnější straně na ni naléhá slzný film.

Neobsahuje žádné cévy, ale množství nervových zakončení. Ta jí poskytují citlivost na dotek, změnu teploty a chemických vlastností. Při dotyku rohovky se reflexně zavírají oční víčka.

Rohovka není silná ani jen jeden milimetr. Její vnější část (směrem k obvodu) má tloušťku 0,8 a vnitřní (ke středu) 0,6 mm. Její průměr je 12 mm.

I přes malou šířku je složena z pěti vrstev.

5 vrstev rohovky:

  1. epitel
  2. Bowmanova membrána
  3. stroma
  4. Descemetova membrána
  5. endotel

Tabulka popisuje 5 vrstev rohovky

Vrstva Popis
Epitel
  • vnější vrstva
  • tvořena dalšími 4–6 vrstvami
  • přibližně 10 % tloušťky rohovky
  • ulpívá na něm slzný film
  • zabraňuje přechodu infekce do rohovky
  • bazální membrána se řadí k této vrstvě a má také ochrannou funkci
Bowmanova membrána
  • tvořena kolagenem
  • tloušťka 8–12 um
  • nebuněčná předělení epitelu a stromatu
  • neregeneruje se, při poranění se hojí jizvou
Stroma rohovky
  • největší část rohovky - 90 % tloušťky
  • uspořádání kolagenových vláken zajišťuje průhlednost
  • tvoří ji asi 300–500 vláken
  • mezi vlákny jsou keratocyty – buňky rohovky
Descemetova membrána
  • pevná a odolná vůči infekci
  • brání přechodu leukocytů do rohovky
  • s přibývajícím věkem narůstá šířka
    • při narození asi 3 a v dospělosti i 8–12 um
  • kolagenový typ, je podobná Bowmanově membráně
Endotel rohovky
  • jeden typ buněk, kterých je při narození asi 5000/mm2
    • postupem času se jejich počet snižuje až na 2000 buněk/mm2
  • buňky se neregenerují
  • tloušťka vrstvy 4–6 um
  • zajišťuje přenos živin a hydrataci
  • odděluje rohovku od oční komory

Rohovka neobsahuje cévy. Krevní zásobování je zajištěno okrajovou vrstvou. Okraj je protkán cévami a označuje se jako limbus.

Dále se živiny do rohovky přivádějí prostřednictvím komorové tekutiny a slz.

Přísun kyslíku je zajišťován z vnějšího prostředí. Nejdůležitější roli sehrává právě slzný film, který naléhá na rohovku. Jeho kvalita je proto velmi důležitá a syndrom suchého oka pro zrak rizikový.

Slzný film a slzy mají i obrannou, čisticí funkci. Brání zakalení a vysychání rohovky. Ovlivňují i optické vlastnosti.

Anatomické znázornění oka
Rohovka je první částí komunikující s vnějším prostředím. Foto: Thinkstock

Rohovka je z pohledu optických vlastností citlivá na úraz a degenerativní změny. Kromě keratokonu ji mohou postihnout i jiné problémy, jako jsou:

  • keratoglobus
  • pleucidní marginální degenerace
  • degenerace krokodýlí kůže
  • Cornea guttata
  • lipidová keratopatie
  • zonulární keratopatie
  • dystrofie epitelu a Bowmanovy membrány
  • a jiné

Keratokonus, keratoglobus a marginální pleucidní degenerace se zařazují mezi ektatické degenerace rohovky.

Příčiny

Přesná příčina není ani v dnešní době odhalena. Keratokonus je degenerativní onemocnění rohovky a vyznačuje se jejím vyklenutím, ale i ztenčením. To zapříčiňuje poruchy zraku.

Postižené bývají obě oči, ale asymetricky, tedy jedno více.

Předpokládá se familiární výskyt (dědičný). Svou roli hraje genetický faktor.

Ve většině případů se vyskytuje spolu s alergickými onemocněními, jako je i atopický ekzém, senná rýma, ale také s chorobami, jako je Downův, Turnerův či Marfanův syndrom.

Při vypuknutí se údajně spolupodílejí i civilizační faktory, jako je stres či špatná životospráva. Negativně ho ovlivňuje i mechanické zatížení, např. nesprávné nošení kontaktních čoček a časté mnutí očí u dětí.

Příznaky

Nástup onemocnění je v poměrně mladém věku, a to už od 10.–30. roku života. I symptomy nastupují záhy. Bývá pravidlem, že časný výskyt se vyznačuje i rychlejším postupem těžkostí.

Prvotní příznaky se objevují většinou od 13. až do 27. roku.

Druhá skupina rizikových lidí je mezi 40.–60. rokem života. V tomto případě však nemá až tak výrazný průběh.

Mezi první a nejčastější příznaky patří rozmazané vidění. To se v první řadě kompenzuje dioptriemi, tedy brýlemi nebo čočkami.

Velmi často se proto stává, že se zaměňuje s krátkozrakostí nebo s astigmatismem.

Což je chyba, protože oddálení vhodné léčby komplikuje celkový stav.

Alarmujícím ukazatelem je to, pokud se zrak ročně zhoršuje o jednu cylindrickou dioptrii.

Projevem je tedy rychlejší zhoršování zraku. Prohlubuje se krátkozrakost a astigmatismus.

Projevem keratokonu jsou potíže jako:

  • zhoršení zrakové ostrosti
    • vystupňování krátkozrakosti (minusové dioptrie)
    • a astigmatismu (cylindrické dioptrie)
    • špatné korigování zrakové vady
    • rychlý postup a zhoršování i o dioptrii ročně
  • deformace obrazu
  • rozmazání nebo zkreslení obrazu
  • dvojité vidění
  • problémem je i řízení auta či čtení
  • duplicita (zdvojení) pozorovaného předmětu
  • snížení tolerance pro nošení kontaktních čoček
  • nepřirozené naklánění hlavy do strany
  • v pokročilém stádiu zakalení rohovky
    • a tím pádem i omezení průhlednosti
    • až ztráta zraku (slepota)
    • světloplachost
    • hydrops, otok rohovky
    • ten zapříčiňuje bolest

Diagnostika

Keratokonus je chronické onemocnění. Důležitá je anamnéza, ale hlavně speciální odborné oční vyšetření.

Oční vyšetření obsahuje hodnocení vizu (zrakové ostrosti) pomocí optotypů. S autorefraktorem se hodnotí objektivní refrakce. Dále se hodnotí i subjektivní refrakce.

Vyšetření předního segmentu oka zahrnuje vyšetření očních víček, spojivek, slzného filmu.

Vyšetření probíhá i za pomoci štěrbinové lampy. Provádí se rohovková topografie, fotografie předního segmentu oka, tedy aberometrie.

Vyšetření štěrbinovou lampou
Vyšetření štěrbinovou lampou. Foto: Thinkstock

Mezi nejmodernější vyšetřovací přístroje patří Galilei, PENTACUT či Orbscan.

Při vyšetření se sledují znaky jako:

  1. Bowmanův stín – příčinou jsou jizvy rohovky, rohovka se postupně vyklenuje
  2. Fleischerův prstenec – pozoruje se žluté, hnědé nebo šedé zbarvení rohovky
  3. Munson příznak – nebo i Munsonovo znamení
    • v pokročilém stádiu
    • při pohledu dolů se dolní víčko vyklene do tvaru písmene V
  4. Axenfeldův příznak, kdy se vyklenutá část rohovky vyznačuje ztrátou citlivosti na dotek
  5. Vogtovy strie – trhliny Descemetovy membrány
  6. jizvení keratokonu - jizvy v oblasti vyklenutí rohovky
  7. hydrops (otok) při akutním stádiu
    • jako následek prasknutí Descemetovy membrány
    • náhlé zhoršení zrakové ostrosti

Průběh

Průběh onemocnění je zdlouhavý (chronický). Typické je, že čím dříve začne, tím má rychlejší progres a zhoršování obtíží.

První příznaky bývají mírné a často přehlédnutelné. Velké množství lidí ani neví, že má keratokonus. Mezi nejčastější příznaky patří snížení zrakové ostrosti, kdy se projevy zaměňují s krátkozrakostí nebo astigmatismem.

To je komplikací v následné a opožděné léčbě. Postupně se potíže rozvíjejí a jsou příčinou výrazného zhoršení zraku.

Zanedbaná léčba může vést k zakalení rohovky, k její ruptuře až ke slepotě poškozeného oka.

Ve většině případů je keratokonus na obou očích. Vyznačuje se asymetrickou progresí. Jednoduše řečeno, jedno oko je postiženo o něco více.

Onemocnění se za pomoci nejmodernějších metod dá zmírnit, ale stále nelze zcela vyléčit.

Jak se léčí: Keratokonus

Keratokonus a jeho léčba: Podle stadia, korekce i operace

Zobrazit více

Podívejte se na video o onemocnění

fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací