Spalničky, nebo plané neštovice? Zde je návod, jak je snadno rozeznat

Spalničky a plané neštovice – jak je rozeznat?

Tato dvě vysoce infekční virová onemocnění se projevují vzestupem teplot, kožním výsevem a celkovými doprovodnými příznaky a jsou typická pro dětský věk. Není to pravidlo, mohou se vyskytnout i v pozdějším, dospělém věku, kdy je průběh onemocnění závažnější.

Obě jsou způsobeny viry.

Spalničky nebo i latinsky morbilli způsobuje takzvaný virus morbilli, který patří do rodu a čeledi paramyxoviridae.

Plané neštovice nebo varicellu vyvolává varicella zoster virus známý také jako původce pásového oparu, patřící do rodu varicellovirus a čeledi herpesviridae.

Na spalničky existuje aktivní vakcinace (očkování) živou, oslabenou, očkovací látkou. Ta po injekčním podání vyvolává tvorbu protilátek, která je účinná u více než 95 % očkovaných dětí.

Očkuje se v období mezi 12. a 15. měsícem života. Z tohoto důvodu se v dnešní době se spalničkami téměř nesetkáváme. Přeočkování se provádí v 11. roce.

Onemocněním planých neštovic si však prošel téměř každý z nás. Objevují se typicky v dětském věku. Ve většině případů mají nekomplikovaný průběh a po skončení onemocnění v těle člověka zanechávají trvalou imunizaci (odolnost).

Prognóza je velmi příznivá a po překonání varicelly se již toto onemocnění nikdy neopakuje. Virus se však v těle skrývá v oblasti senzitivních nervů a v pozdějším věku se může při oslabení obranyschopnosti organismu projevit jako pásový opar (herpes zoster).

Období od nakažení se až do výsevu

Od nakažení se do prvních projevů nastupuje latentní (bezpříznakové) období. U spalniček trvá 8 až 12 dní, u varicelly bývá déle – v průměru je to od 10 až do 23 dnů.

Doba latence bývá v těchto rozmezích individuální. Po něm nastupuje katarální stadium s nespecifickými, u spalniček i typickými příznaky. Třetí exantémové stadium je charakteristické samotným výsevem.

Katarální stadium u spalniček trvá asi 3–4 dny a mívá složitější průběh. Stoupá teplota, objevují se typické chřipkové příznaky.

Dítě je slabé, malátné, spavé. Po probuzení bývá nervózní a mrzuté.

Horečky dosahují 38 °C až 40 °C, což u menších dětí může vyvolat křeče z teploty (febrilní křeče). Během nich dítě na pár minut upadává do bezvědomí, zjevují se tonicko-klonické křeče těla a dochází k přechodnému zmodrání rtů nebo tvářičky. Záchvat febrilních křečí většinou spontánně po pár minutách odeznívá, případně po celotělovém chlazení.

Časté jsou nazofaryngitidy s hojným vodnatým sekretem z nosu a dráždivým štěkavým kašlem. Dochází k zánětu spojivek s přidruženou světloplachostí podobně jako při meningitidě.

Na sliznicích bukální (lícní) části se objevují ke konci katarálního stadia Koplikovo-Filatovy skvrny. Jsou to šedavě-bělavé makulózní útvary na červeném pozadí.

Jsou klíčové pro diagnostiku, protože se vyskytují pouze u spalniček a jsou pro ně typické. Jejich zánikem přecházejí spalničky do druhého exantémového stadia.

Po období latence, která u varicelly probíhá asymptomaticky (bezpříznakově), dochází k vzestupu teploty a sporadicky se mohou u některých nemocných objevit přechodné exantémy, které rychle vymizí.

Příznaky jako ospalost, únava, mrzutost se mohou objevit jako sekundární symptomy, které souvisejí s teplotou a celkovým oslabením organismu při horečce.

Objevují se však až po stádiu latence a jsou předzvěstí přechodu do dalšího stadia, které je charakteristické kožním výsevem.

Jak vypadá kožní výsev - exantémové stadium - morbilli vs. varicella a kde jej lze pozorovat?

Exantém na kůži vzniká u spalniček typicky za ušima. Odtud se tento makulo-papulózní výsev (červený exantém až pupence) šíří směrem na šíji a krk a postupuje na přední část obličeje, směřuje dolů až na trup, a nakonec postihuje i končetiny.

Zpočátku se jedná o malé narůžovělé flíčky, které se zbarvují do sytě červena až purpurova. Vzhledově připomínají zarděnky.

Je třeba poznamenat, že během vzniku exantému na kůži jsou skvrny na sliznici dutiny ústní dávno zaniklé.

Dítě je infekční během celého exantémového období, 4 dny před jeho objevením se a další 4 dny po jeho úplném vymizení.

!!! U osob podezřelých z nákazy jsou povinná karanténní opatření a izolace nemocného !!!

U varicelly nám vzestup tělesné teploty signalizuje přechod do druhého stadia, za současného objevování makulózních útvarů.

Ty se mění na papuly nebo i pupínky (pupence), které se ve středové části plní tekutinou. Papuly s měchýřky naplněnými tekutinou se nazývají unilokulární vezikuly (puchýřky). Prvotně čirý obsah se kalí, čímž vzniká pustula.

Pustuly během onemocnění zasychají a hojí se krustou (strupy). Pokud nejsou krusty sekundárně infikovány bakteriální flórou, měly by se hojit za 1 až 3 týdny.

Nemusí zanechat jizvy, pokud není průběh komplikovaný a pokud se dítě neškrábe.

Celý průběh od vzniku makul, přes papuly, vezikuly, pustuly a krusty se opakuje ve vlnách. Proto na těle nemocného dítěte lze pozorovat všechny kožní eflorescence současně. Opakují se i vzestupy teplot u každého nově vzniklého makulózního útvaru.

Když se teploty přestanou zvyšovat, lze předpokládat, že skončila poslední vlna kožního výsevu.

• U spalniček jsou před exantémovým stadiem přítomny Koplikovy-Filatovy skvrny na sliznicích, které mizí před samotným nástupem výsevu.
• Varicella se naopak vyznačuje přítomností vezikulárních (puchýřových) útvarů na sliznicích dutiny ústní, spojivkách a na vulvě, které se mění na bolestivé afty.

Vyrážky spalniček ustupují v pořadí, v jakém vznikaly.

Za ušima, na šíji, krku, trupu, a nakonec na končetinách.

Vyrážky doprovázející variccelu se objevují ve vlnách různě po těle a tak i mizí – různé, až do zhojení posledních stroupků.

Závažné komplikace způsobené virem morbilli a varicella zoster

Obě onemocnění mohou probíhat bez závažnějších komplikací.

U varicelly je většinou průběh příznivý s dobrou prognózou.

U spalniček jsou závažnější komplikace, hlavně u dětí do dvou let bývá těžký průběh onemocnění. Právě pro komplikace mají nepříznivou prognózu.

Poškození dýchacího systému

Onemocnění respiračního (dýchacího) systému jsou nejčastější komplikací spalniček.

Primárně mohou morbilli zapříčinit intersticiální pneumonii (zápal plic) s následným selháním dýchání. I sekundární bakteriální infekce bývá příčinou pneumonií.

V dýchacích cestách se tvoří velké množství hlenů, které je ucpávají, čímž vytvářejí obstrukci a vznik atelektáz. Již během katarálního stadia jsou časté nazofaryngitidy (zánět nosohltanu), laryngitidy (zánět hrtanu), laryngotracheitidy (zánět hrtanu a průdušnice).

Projevují se hypofonií až afonií (ztrátou hlasu), inspiračním stridorem (pískavý zvuk doprovázející nádech), dušností, štěkavým dráždivým kašlem. Na příčině je progrese zánětu se zúžením dýchacích cest a s vysokým rizikem úplného spasmu hrtanu s následným udušením se dítěte.

Varicella může ojediněle způsobit sekundární bronchopneumonii.

Poškození centrálního nervového systému

Nejčastější neurologickou komplikací způsobenou spalničkami je toxická encefalopatie (toxické poškození mozku). Encefalopatie může vzniknout i jako pozdější komplikace z důvodu imunodeficience (nedostatečná obranyschopnost), a to u malých dětí, u kterých ještě není vyvinuta, nebo u dospělých imunodeficientních pacientů (ještě před nástupem spalniček).

Již během exantémového stadia může vzniknout encefalitida (zánět mozku) s poruchami vědomí různého stupně a kvality a křečovou aktivitou. Tu mohou zapříčinit i doprovodné hyperpyrexie (vysoké horečky).

Encefalitida je také komplikací planých neštovic. Nazývá se varicellózní encefalitida a projevuje se mozečkovými příznaky. Časté jsou také neuritidy, polyradikuloneuritidy a myelitidy.

Jiná závažná poškození

Závažná je hemoragická (krvácivá) forma morbil. Při této formě bývá velmi závažné již stádium před vznikem exantému. Přítomny jsou vysoké febrility (teploty) doprovázené poruchami vědomí, celkovou alterací stavu, deliriem provázeným blouzněním.

Následně se objevuje výsev, který je buď neobvyklé intenzivní barvy a krvácí, nebo naopak je velmi bledý. Průběh je doprovázen i jinými krváceními, a to z nosu (epistaxis), krev bývá přítomna v moči (hematurie), ve stolici (meléna - černě zbarvená), ve zvratcích (hemateméza).

Krevní ztráty způsobují celkovou slabost a opakované kolapsy. Onemocnění může skončit fatálně (smrtelně).

U varicelly se objevuje jako krvácivý projev trombocytopenická purpura. Většinou dochází ke spontánní úpravě stavu. Vzácnější, ale o to závažnější je purpura fulminans s rozvojem diseminované intravaskulární koagulopatie.

Rizika v těhotenství

Kongenitální morbilli jsou spalničky, které se přenesou transplacentární (přes placentu) cestou z matky na plod. Pokud matka onemocněla morbilli těsně před porodem, je vysoké riziko přenosu onemocnění na plod a také předčasného porodu.

Následné onemocnění v novorozeneckém období má rizikový průběh a závažné a časté plicní komplikace.

Vzhledem k rozdílům mezi dospělým a dítětem v dýchacím systému mohou tato poškození dýchacího systému končit až fatálně (smrtelně). Pokud měla matka spalničky na začátku a během těhotenství, je vysoké riziko vzniku malformací plodu až abortu (potratu).

Léčba spalniček a planých neštovic

Léčba obou onemocnění spočívá hlavně v tlumení příznaků, které jsou s nimi spojeny, a řešením sekundárních infekcí, které vznikly působením bakterií v oslabeném organismu dítěte

Jak správně bojovat s horečkou?

Jelikož varicella a hlavně morbilli jsou spojeny s vysokými teplotami, které v dětském věku (hlavně do 6. roku života) mohou způsobovat až křečové stavy z teploty (febrilní křeče), je třeba se zaměřit na snižování těchto horeček. V lékárně je množství preparátů – antipyretik i ve formě sirupů, které lze podat dětem (např. Nurofen).

Někdy však teplota navzdory antipyretické léčbě stoupá.

Rovněž se můžeme setkat s tím, že teplota klesne, ale po hodině nebo dvou zase stoupne a v příbalovém letáku se nedoporučuje podat lék opakovaně v tomto časovém rozmezí. Tehdy, ale i mimo to jsou velmi účinné téměř u každého zábaly nebo chlazení tělíčka sprchou, kterou můžeme při výstupu teploty opakovat bez omezení.

Zábaly se dělají ručníkem nebo plachtou namočenou do vlažné nebo mírně teplé vody, aby děťátko nedostalo šok z prudkého snížení teploty. Ručník vyždímáme a přikládáme na hrudník a bříško. Koncové (akrální) části těla jako ruce, nohy i tvář nikdy nezabalujeme.

Mohlo by dojít k prudkému snížení teplot u dítěte, které ještě nemá dobře vyvinuté termoregulační centrum. Ručníky měníme po 5 min, dokud nedocílíme snížení teploty o 1 °C. Snižování o více stupňů se nedoporučuje.

Co dělat se sekundární bakteriální infekcí?

Další hrozbou, kterou není dobře podcenit, je sekundární bakteriální infekce, která může vzniknout při celkovém oslabení obranyschopnosti organismu nebo se dostat do těla při lokálním rozškrábání exantému, což je u dětí velmi časté, neboť exantém způsobuje svědivost.

Rovněž může jít i o infekt dýchacích cest či mozkový zánět zapříčiněný nikoli primárně virem, ale sekundární bakterií. Je to komplikace, která vzniká při obou těchto onemocněních. Proti bakteriální infekci se používá antibiotická léčba.

Antibiotika ordinuje výhradně lékař a jsou jen na lékařský předpis. Pokud víme, o jakou konkrétní bakterii se jedná, volí se antibiotika, která působí přímo proti tomuto bakteriálnímu kmeni. Vhodná jsou i širokospektrá antibiotika, která působí proti více kmenům najednou.

Užívat je třeba pravidelně každých 8 nebo 12 hodin ve stejnou dobu. Schopnost antibiotika bojovat proti bakterii po 8 nebo 12 hodinách (dle typu ATB) klesá a bakterie se stává odolnou vůči této léčbě. Tím, že je nedávkujeme v přesném časovém intervalu, můžeme zapříčinit naprostou odolnost sekundární infekce vůči léčbě, zhoršit průběh onemocnění a prodloužit samotnou léčbu.

Jaké preparáty jsou vhodné pro kožní exantém?

Exantém způsobuje svědivost. Ta nutí dítě se škrábat, což má za následek výše popsanou sekundární infekci.

Abychom tomu předešli, protože prevence je vždy jednodušší než léčba komplikací, doporučuje se natírat exantém antihistaminiky. Tento lék jistě dobře zná každý alergik.

Je to léčivo používané při vzniklých kožních alergiích nebo svědivých dermatitidách, které však nepůsobí přímo antialergicky. Snižuje nebo odstraňuje účinky vyvolané histaminem v histaminovém receptoru.

Antihistaminika mají silně lokální anestetické účinky. Jsou velmi vhodné pro lokální léčbu, případně snižování svědění při výsevu způsobeném varicellou.

Velmi známý a používaný lék je například fenistil, který také snižuje nepříjemné svědění.

Při morbillózním výsevu jsou vhodné protisvědivé preparáty jako Droserin. Je to volně dostupný homeopatický krém, vyrobený z minerálů z léčivých vod z Podhájské na Slovensku. Je také vhodný i pro jiné kožní problémy.

Antivirotika. Ano, nebo ne?

Doporučují se pouze u varicelly s těžkým průběhem onemocnění a u varicelly u imunodefiecientních pacientů (s poruchou imunity např. AIDS). Tehdy je nejvhodnější acyklovir v dávce 10–12 mg/kg. Užívat by se měl alespoň 7 až 10 dní. Délku užívání i dávku však ordinuje lékař, který zná stav pacienta.

Umíme zlepšit průběh onemocnění?

U obou onemocnění je pacient celkově slabý, malátný a unavený stejně jako při jiných virových infekcích.

Nabourána je imunita.

Vhodný je přísun vitamínů a dostatek tekutin, které se ztrácejí nechutenstvím, zvracením a pocením. Přísun těchto látek a tekutin posiluje organismus, zlepšuje imunitu, a tím zlepšuje průběh onemocnění, napomáhá léčbě a urychluje samotné uzdravení.

Očkování

Během posledního období je u maminek zaznamenán zvýšený trend neočkovat své děti. Mnoho portálů a konspiračních teorií straší rodiče vznikem různých onemocnění a ochrnutí vzniklých právě po očkování. Ať už ze strachu, nebo dobrého úmyslu ochránit své děťátko se očkováním vyhýbají.

Je třeba si uvědomit, že ve věku, kdy se dítě očkuje, se začínají projevovat i různá genetická onemocnění a postižení, která do té doby nejsou na děťátku patrná, ale to neznamená, že jimi netrpí, a jsou mnohdy nesprávně připisována právě očkování.

Neočkováním děťátka se zvyšuje riziko vzniku onemocnění, proti kterým očkováno nebylo, a průběh a následky jsou daleko nepříznivější.

Na morbilli a varicellu existuje vakcína.

Nepatří však k povinným očkováním.

Je jí injekčně podáván virus spalniček a planých neštovic buď samostatně nebo kombinovanou vakcínou, kde jsou oslabeny rubeola a příušnice.

V době očkování musí však děťátko dovršit správný věk, což je 12. až 15. měsíc při očkování proti spalničkám a 9. až 12. měsíc při očkování proti planým neštovicím a při kombinované vakcinaci.

Dítě musí být během očkování úplně zdravé. Kontraindikace je probíhající infekt v době očkování, případně oslabení imunity či teploty.

Po očkování je zcela normální přechodný vzestup teplot v době, kdy si tělo tvoří vůči těmto onemocněním imunitu.

OTESTUJTE SE: