Rakovina slinivky břišní: Příčiny, příznaky, stadia, vyšetření a léčba?

Nádory a rakovina slinivky břišní: Co bychom měli vědět? Jaké jsou prognózy onkologů?

+ Odpovědi na časté dotazy...

Jaké jsou příčiny a příznaky, včetně stádií?
Jak se vyšetřuje a léčí?
Informace ohledně úmrtnosti a přežití, ale také jiné zajímavosti v článku.

Pankreas = slinivka břišní.

Zhoubné a nezhoubné nádory slinivky břišní nazýváme pankreatické neoplazmy (novotvary). Bohužel právě ty nezhoubné jsou velmi vzácné.

Jde o jeden z nejčastějších druhů nádoru, a co se týče mortality, je na prvním místě.

Přečtěte si také:
Je nádor a rakovina totéž?

Incidence (výskyt) rakoviny slinivky břišní (duktálního karcinomu) je vysoká

Pod pojmem rakovina slinivky břišní rozumíme několik zhoubných nádorů slinivky břišní. Toto obecné pojmenování se zároveň v běžné praxi používá i pro duktální adenokarcinom, který tvoří asi 80 až 90 % zhoubných onemocnění slinivky břišní vůbec.

Tabulka s přehledem nezhoubných a zhoubných nádorů

Tento záludný typ nádoru s vysokou mortalitou se vyskytuje všude ve světě. Je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na onkologické onemocnění vůbec.
Vysoký výskyt je zaznamenán i ve Švédsku, Norsku, Finsku a prakticky v celé severní a střední Evropě.
Méně často se s ním setkáváme v Turecku, Íránu, Afghánistánu, Pákistánu, na Arabském poloostrově, v Africe či Asii.

Co se týče individuálních zvláštností pacientů trpících tímto závažným onemocněním, je až 2x častěji pozorováno u mužů než u žen.
U mladých lidí je poměrně vzácný. Až 70 % případů tvoří staří lidé v důchodovém věku.

Proč je rakovina slinivky břišní tak nebezpečná? Proč na ni umírá více než 95 % nemocných?

V čem spočívá záludnost rakoviny slinivky břišní?

Hlavní zásadou při všech onemocněních bývá včasná diagnostika, což je v případě rakoviny slinivky břišní rarita. Pokud se diagnostikuje dříve, většinou se jedná o náhodu.

Pozdní diagnostika duktálního karcinomu je zapříčiněna asymptomatickým průběhem v prvních fázích onemocnění. První projevy se dostavují až v pokročilém stadiu.

Dalším významným problémem je vysoká mortalita během operace. Ani pokroky v operačních technikách tato čísla nesnížily.

Navíc v době, kdy se rakovina zjistí, je již na operaci pozdě. Toto infaustní onemocnění se vyznačuje také inoperabilitou v pokročilém stadiu.

Rychlá progrese a časná tvorba metastáz v játrech a lymfatických uzlinách je dalším problémem. O operaci, která je ve většině případů stejně nemožná, se po vzniku metastáz ani neuvažuje. Jejich vznikem se stav pacienta rapidně zhoršuje a přidružují se komplikace související s poruchou funkce jater.

Léčba je téměř nemožná, a to nejen z chirurgického hlediska. Tyto karcinomy se vyznačují rezistencí na chemoterapii a radioterapii. Právě proto počet pacientů, kteří vyhledávají jiné alternativní možnosti léčby, stále stoupá.

Příčiny vzniku duktálního karcinomu neznáme, jen předpokládáme

Etiologie (příčina) duktálního karcinomu je neznámá. Pacienti s touto diagnózou však mají společné některé anamnestické údaje, které jsou zároveň považovány za rizikové faktory vzniku nádoru a také za předpokládané příčiny jeho vzniku.

U více pacientů s rakovinou slinivky břišní se vyskytuje koexistence hned několika zároveň.

Rizikové faktory, předpokládané příčiny:

1. alkoholické nápoje (alkohol ⇒ karcinogen), kouření (dehet ⇒ karcinogen, nikotin ⇒ návyková nekarcinogenní látka)
2. špatné stravovací návyky (strava s vysokým obsahem masa, bohatá na živočišné tuky)
3. obezita (zvyšuje vznik rakoviny slinivky břišní o 12 %)
4. genetická predispozice (4 až 16 % - jsou zaznamenány genové mutace BRCA2, DPC4, STK, p16, p53 a PALB2)
5. jiné onemocnění slinivky břišní v předchorobí, hlavně cukrovka (dvojnásobně vyšší riziko) a pankreatitida (považovaná za prekancerózu)
6. dlouhodobý vliv karcinogenních látek (azbest, ionizující záření)

Symptomy onemocnění jsou prognosticky špatným znamením

Duktální adenokarcinom je velmi progresivní typ nádoru, který se v prvních stádiích nijak neprojevuje. Jeho zachycení v úvodu onemocnění bývá často náhodné, např. při počítačové tomografii břicha z jiného důvodu (úraz, žlučníková kolika).

Vznik symptomů je známkou pokročilého až terminálního (posledního, koncového) stadia.

Které symptomy pozorujeme u pacientů s rakovinou slinivky břišní?

Rakovina slinivky břišní se typicky začne projevovat úbytkem tělesné hmotnosti, který bývá v popředí. Mnohdy jde o první projev onemocnění vůbec. Hubnutí progreduje. Vzniká výrazná kachexie, která spolu s ostatní symptomatologií připomíná pankreatitidu.

Zajímavé:
Příčina nádorové kachexie (podvýživy), která doprovází i ostatní onkologická onemocnění, je neobjasněná.
Dosahuje velmi vysokého stupně.
Předpokládá se, že vzniká na podkladě úplného vyčerpání živého organismu, a to zvýšením bazálního metabolismu (zvýšený energetický výdej způsobený zhoubným onemocněním).

Přidružuje se celková symptomatologie (jako například slabost, nadměrná únava) a vegetativní symptomatologie, pro kterou je charakteristická nevolnost, nauzea, zvracení, zrychlená činnost srdce, nízký krevní tlak, bledost, pocení.

Nesnesitelné bolesti jsou lokalizovány v horním kvadrantu břicha, více vlevo, podobně jako při pankreatitidě. Také jako při pankreatitidě jsou ukrutné až tangující iniciované jídlem. Pacienti netolerují polohu v leže na zádech, protože zintenzivňuje bolest.

Vynucují si polohu na levém boku s pokrčenými dolními končetinami nebo polohu na čtyřech končetinách.

Pokročilost stavu s sebou přináší i další příznaky jako žluté zbarvení kůže, sliznic a očí. Ty se dostavují u 20 % nemocných v případě, že je nádor lokalizován na ocase slinivky břišní (cauda pankreatis).

Nejčastější lokalizací nádoru však zůstává hlava slinivky břišní (caput pankreatis), která je postižena až v 70–80 % případů, a processus uncinatus. V tomto případě ikterus nepozorujeme, jen v případě obstrukce žlučových vývodů a jater metastázou.

Ascites (voda v břišní dutině), splenomegalie (zvětšení sleziny) a hepatomegalie (zvětšení jater) bývají téměř vždy známkou metastázování primonádoru. Rakovina slinivky břišní nejčastěji metastazuje právě do jater, což má za následek právě tyto projevy.

Tabulka se základní symptomatologii duktálního karcinomu

Která vyšetření jsou nezbytná pro konečné dodiagnostikování?

Konečnou diagnózu nelze vyslovit pouze na základě pozitivních anamnestických údajů, rizikových faktorů a symptomů.

Ty jsou podobné při více onemocněních jako například pankreatitida, cysta slinivky břišní, absces slinivky břišní, jiné nádory žaludku, žlučníku a břicha.

Co nám odhalí vyšetření krve?

Běžné odběry krve prováděné na ambulanci praktického lékaře jsou často negativní. Proto ani lékař, ani pacient nemusí tušit, že se ve slinivce břišní vytváří zhoubný proces. Mezi nespecifické změny v krevním obraze nemocného řadíme anémii a zvýšené amylázy a lipázy.

Často bývá pozorována zrychlená sedimentace.
To ovšem ještě neznamená rakovinu. Tyto změny se vyskytují i při jiných onemocněních.

Standardní krevní odběry se při podezření lékaře na rakovinu slinivky břišní nebo jiné onkologické onemocnění doplňují o vyšetření onkomarkerů.
Bývají pozitivně nalezeny nespecifické onkomarkery (Ca 19-9, Ca 125, CEA a některé další). Onkomarker C19-9 má nejvyšší afinitu při nádorech slinivky břišní. Bývá zvýšen až u 90 % pacientů s touto diagnózou. Jeho koncentrace je přímo úměrná stadiu.
Stále jsme však nedospěli k závěru duktální adenokarcinom. Tato vyšetření ale hodně napovídají a lékaře směřují správnou cestou.

Zobrazovací vyšetřovací metody

Vyšetření krve se doplňují o zobrazovací vyšetřovací metody, mezi něž patří endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie ERCP, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI) a v současnosti velmi často využívaná magnetickorezonanční cholangiopankreatografie (MRCP).

• Ultrasonografie je sonografické vyšetření, které za pomoci sonografu odhaluje vnitřní poměry orgánů břišní dutiny. Při rakovině slinivky břišní není toto vyšetření dostatečné, protože zachytí karcinom pouze v případě, že dosahuje velikosti >1,5cm.
• ERCP je endoskopické vyšetření, při kterém se kombinovanou metodou za pomoci endoskopu a rentgenového záření vyšetřují orgány trávicí soustavy. Endoskop je lékařský nástroj trubkovitého tvaru, je zakončený kamerou s vlastním osvětlením. Zavádí se po znecitlivění přes dutinu ústní. Vyšetření sice není příjemné, ale dokáže odhalit různá onemocnění vnitřních orgánů trávicího traktu, včetně slinivky břišní, bez použití skalpelu. Na endoskop lze připevnit kleště, které umožňují i ​​odběr materiálu pro další vyšetření (biopsie).
• CT je neinvazivní radiologická vyšetřovací metoda, která za pomoci rentgenového záření umožňuje lékaři detailní náhled na vnitřní orgány. Dokáže zachytit různé morfologické (tvarové) anomálie (odlišnosti) a také patologické procesy (zánět, tumor, absces).
• PET-CT je pozitronová emisní tomografie. Jedná se o nejmodernější zobrazovací metodu, která není běžná ve zdravotnických zařízeních. Disponují jí izotopcenta. Používá se k vyšetření stadia a průběhu onemocnění, pooperační recidivy a metastázování duktálního karcinomu.
• MRI je neinvazivní radiologická vyšetřovací metoda, modernější než CT. Pacient je uložen do silného magnetického pole, přičemž je přístrojem do jeho těla vyslán radiofrekvenční impuls. Impuls trvá krátce a po jeho skončení se snímá signál, který vytvoří obraz pacientova těla se všemi detaily. Jedná se o jednu z nejpodrobnějších vyšetřovacích metod vůbec.
• MRCP je medicínská zobrazovací metoda, která využívá magnetické pole k zobrazení vnitřních orgánů. Využívá se hlavně k vizualizaci žlučových a pankreatických vývodů. Její výhodou je i zobrazení okolního parenchymu vnitřních orgánů. Proto je jednou z nejpoužívanějších technik při podezření na rakovinu slinivky břišní. Postupně nahrazuje ERCP, protože výsledek je totožný a vyšetření MRCP méně invazivní pro pacienty.

Invazivní vyšetřovací metody

K invazivním vyšetřovacím metodám patří i ERCP s odběrem materiálu. Ten lze získat také chirurgickým výkonem nebo punkcí. Následně je materiál odeslán k dalšímu zkoumání.

Důležité je i cytologické vyšetření perkutánním odběrem (odběr nabodnutím materiálu přes kůži). Histologickým vyšetřením (vyšetřením tkáně pod mikroskopem) se zjišťuje přítomnost onkogenu Ki-ras, supresorového genu a BRCA2 genu.

Přežívání pacienta s rakovinou slinivky břišní: vyhlídky na život

Pacienti s duktálním adenokarcinomem mají velmi negativní vyhlídky do budoucnosti. Jedná se o velmi progresivní nádor s časným metastázováním a délka přežívání se pohybuje od několika měsíců do maximálně 5 let. Je přímo úměrná stadiu onemocnění, ve kterém bylo zachyceno. Špatná prognóza je také u pacientů s operabilním karcinomem, z důvodu vzniku recidiv.

Přežívání pacientů se podaří zlepšit pouze v případě, že odhalíme přesnou příčinu jeho vzniku, porozumíme komunikaci nádorových buněk s naším imunitním systémem a pochopíme mechanismus, jakým nádor působí.

Do té doby zbývá jen doufat, že tímto stále záhadným onemocněním neonemocníme, případně se zachytí včas.

Stadia karcinomu slinivky břišní:

• I. stádium, tzv. lokální karcinom – je možné jeho chirurgické odstranění, doba přežití se pohybuje od 17 do 24 měsíců
• II. stádium, hraniční karcinom – je možné jeho chirurgické odstranění, doba přežití se pohybuje od 14 do 20 měsíců, asi 10 % pacientů přežívá >20 měsíců
• III. stádium, pokročilý karcinom – třetí nebo pokročilé stadium neumožňuje chirurgické odstranění karcinomu, doba přežití se pohybuje od 8 do 14 měsíců
• IV. terminální stadium, metastazující karcinom – absolutně inoperabilní a infaustní stav, doba přežití není vyšší než 6 měsíců

Jaké šance a možnosti léčby nabízí dnešní medicína?

První chirurgickou resekci hlavy slinivky břišní provedl v roce 1934 americký chirurg Alan Whipple.

V dnešní době, i přes výrazné medicínské pokroky, se chirurgická resekce karcinomu i nadále považuje za jedinou účinnou metodu v léčbě nádorů slinivky břišní. Jejím hlavním cílem je úplné odstranění nádoru v naději, že nedojde k recidivě onemocnění.

V některých případech je resekce následována chemoterapií, s cílem zamezení vzniku recidivy. V minulosti často kombinované chirurgické řešení s následným ozařováním se téměř nepoužívá, s výjimkou v USA.

Resekce je možná pouze v prvním a druhém stadiu onemocnění, přičemž je absolutně kontraindikována při potvrzení metastáz. To znamená, že se provádí jen asi u 10 % pacientů. Tito pacienti musí splňovat kritéria National Comprehensive Cancer Network.

Mezi základní kritéria možnosti chirurgické léčby patří:

• nepřítomnost metastáz
• nepřítomnost poškození cév (VMS nebo vena portae)
• přítomnost tukového tělesa kolem tepenných odstupů (truncus coeliacus) z aorty 
• přítomnost tukového tělesa kolem hlavní jaterní tepny
• přítomnost tukového tělesa kolem arteria mesenterica superior, což je hlavní břišní tepna odstupující z břišní aorty

Důležité:
U pacientů s karcinomem slinivky břišní v pokročilém stádiu a s kontraindikací chirurgické resekce je indikován paliativní chirurgický výkon s cílem snížení bolesti, úpravy žloutenky a snahou o obnovení střevní pasáže.

Lidé stále více využívají alternativní způsoby léčby

Alternativní homeopatické způsoby léčby různých druhů rakoviny zažívají velký boom. Týká se to hlavně těch onemocnění, na které je dnešní medicína krátká. Mezi ně jednoznačně patří i rakovina slinivky břišní.

I když nepomůže, tak nezabije

Způsob léčby navrhuje vždy lékař, ale pacient nemusí souhlasit. Vždy je to na konkrétním člověku, jak se rozhodne. V případě duktálního karcinomu opravdu mnoho možností neexistuje, a proto se pacienti snaží pomoci si, jak se dá.

Existuje spousta literatury, ve které jsou ty nejrůznější způsoby léčby rakoviny. Zda opravdu fungují, není zcela jisté. Jisté ale je, že všude po světě existují případy lidí, kterým se podařilo jakoby zázrakem vyléčit. Alternativní způsoby mají jeden zásadní společný jmenovatel - a tím je změna stravy.

Knihy zaměřené na léčbu rakoviny se shodují v některých bodech, co se týče stravování.

Hlavní zásady stravování při rakovině slinivky břišní:

• absolutní abstinence alkoholu, cigaret a jiných drog
• vynechání cukrů – prokazatelně způsobují některé druhy rakoviny (příjem pouze ve formě čerstvého ovoce a zeleniny)

Přečtěte si také:
Cukr, náš nejsladší nepřítel

• vynechání mastného a červeného masa
• vynechání živočišných tuků
• vynechání nebo minimální příjem tuků (rostlinného charakteru)
• vynechání solí, koření a dochucovadel (pouze v čerstvé formě, např. petržel)
• příjem bílkovin ve formě libového masa připravovaného na vodě nebo páře
• příjem čerstvého ovoce
• příjem čerstvé zeleniny nebo připravované na páře
• dostatečný příjem tekutin (čistá voda, bylinné čaje, 100% ovocné šťávy bez přidaných cukrů naředěné s vodou)