Víte, jak správně používat tlakoměr a jak měřit krevní tlak?

Jste vlastníkem tlakoměru? Léčíte se na arteriální hypertenzi, máte toto onemocnění v rodinné anamnéze? Trpíte jinými onemocněními, která mohou ovlivňovat hodnoty tlaku? Případně jste si tento přístroj pořídili, protože míváte naopak nízký tlak? Pak je tento článek určen právě vám.

Na úvod je dobré vědět, co je to krevní tlak

Tlak krve je hydrostatický tlak, který vyvíjí krev kolující v cévním řečišti na vnitřní stěnu cév.

Je zároveň důležitou veličinou, odrážející stav vnitřního prostředí organismu.

Hodnoty krevního tlaku umíme číselně vyjádřit v torrech. Starší označení pro torr je mmHg (milimetry rtuťového sloupce). Toto staré pojmenování je odvozeno od starších tlakoměrů využívajících rtuť.

Horní (systolický) tlak je dán silou stahů srdečních komor.
Spodní (diastolický) tlak je tlak, který přetrvává v cévách po uvolnění srdečních komor.

Normální hodnota krevního tlaku dospělého jedince je 120/80. Hodnota 120 torr představuje horní (systolický) tlak, druhá hodnota (vždy nižší) 80 torr představuje dolní (diastolický) tlak.

Krevní tlak je parametr, který je 24 hodin denně ovlivňován vnějšími i vnitřními faktory.

Jeho kolísání je během dne výrazné například při sportu, hádce, pláči...

Jaké jsou fyziologické hodnoty krevního tlaku?

Fyziologická hodnota tlaku se liší podle věku. Vliv na něj má i aktuální stav pacienta či přidružená onemocnění.

Přečtěte si také článek v magazínu:
Přehledná tabulka: jaké hodnoty má nízký, normální a vysoký krevní tlak?

Například tlak 120/80 by byl pro novorozence již vysoký.
Dospělý jedinec by zase při novorozeneckých hodnotách kolaboval.
Po fyzické či psychické námaze nečekejte, že budete mít tabulkové hodnoty tlaku. Vyšší hodnoty jsou po zátěži normální.

Tabulka s hodnotami krevního tlaku podle věku

Co je tlakoměr?

Tlakoměr nebo starším názvem manometr je přístroj pro měření tlaku obecně (tlak krve, tlak plynu, atmosférický tlak, tlak v pneumatikách).

Tlakoměr na měření krevního tlaku se odborně nazývá sphygmomanometr.

Skládá se z měřicí jednotky a nafukovací manžety s mechanismem nafukování. Rtuťové tlakoměry vyžadují k měření i stetoskop.

Tabulka se základním dělením tlakoměrů

Manuální tlakoměr

Manuální tlakoměry vyžadují k měření tlaku stetoskop (fonendoskop).

Jejich obsluha je pro běžné lidi komplikovanější. Proto se řadí mezi primárně lékařské, profesionální tlakoměry, ale mohou je používat i zkušení laici.

Používají se dva typy manuálních tlakoměrů. Prvním je starší rtuťový tlakoměr se sloupcem rtuti. Častěji ale narazíte na novější aneroidní tlakoměr založený na kovovém prvku snímajícím krevní tlak.

1. Rtuťový tlakoměr je tradiční měřítko tlaku využívající k měření zdraví škodlivou rtuť. Právě kvůli tomu se už dnes v některých zemích nemohou používat, ale v některých domácnostech se stále vyskytují. Jedná se o jedno z nejpřesněji měřících zařízení vůbec. Nevýhodou je složitější údržba tlakoměru a možnost úniku rtuti. Někteří lékaři zákaz rtuťových tlakoměrů dodnes oplakávají.
2. Aneroidní tlakoměr je novou obdobou tlakoměrů po zákazu používání přístrojů se rtutí. Kalibry aneroidních tlakoměrů (bez tekutiny) se zakládají na kovovém prvku, který snímá tlak. Prvkem snímajícím tlak může být Bourdonova trubice, membrána či kapsle, které mění tvar v závislosti na tlaku. Tlak se odečítá z číselníku. V dnešní době je to nejpřesnější tlakoměr povolený v EU.

Zajímavé:
Rtuť je zdraví škodlivý kov, který má negativní dopad na živé organismy včetně člověka a také na životní prostředí.
Po vytečení se odpařuje. Hrozí její nevědomé vstřebávání se do organismu dýchacími cestami.
Při delší expozici rtuti nebo její vyšší koncentraci hrozí poškození jater, ledvin či nervové soustavy.
Ohrožuje těhotné ženy a poškozuje nenarozený plod (vývojové vady, malformace plodu).
Evropská unie proto zakazuje uvádět na trh rtuťové tlakoměry, resp. všechny přístroje s obsahem rtuti (teploměr).
K výjimkám patří pouze ta zařízení, za která zatím nemáme patřičnou náhradu.

Digitální tlakoměr

Nejmodernější variací tlakoměrů jsou digitální (elektronické, bateriové) tlakoměry.

Tlak měří na základě oscilometrické detekce. Používají deformovatelné membrány, které dokážou měnit svůj tvar.

Mají své výhody, které s sebou modernizace přináší. Patří k nim například snadné použití pro laiky, absence stetoskopu, digitální displej jako ukazatel naměřené hodnoty aj.

Bohužel nevýhodou těchto zařízení je méně přesná naměřená hodnota.

Výsledek zkreslují i faktory, jako jsou slabé baterky, špatná kalibrace přístroje, tremor, třes, arytmie, ateroskleróza, preeklampsie, pulsus alternans a jiné.

1. Ramenní tlakoměr – Manžeta tlakoměru se umisťuje na rameno levé horní končetiny.
2. Zápěstní tlakoměr – Manžeta tlakoměru se umisťuje na zápěstí.

Jak vybrat správný tlakoměr? Který je nejpřesnější?

Nejpřesnějšími měřidly jsou právě mechanické tlakoměry. Pokud je umíte správně používat, určitě si nevybírejte jinou variantu měření tlaku.

Mechanické tlakoměry však nejsou pro všechny. Vyžadují současné použití fonendoskopu a i jeho správnou obsluhu.

Důležité je umět také správně odečítat hodnotu na základě zahájení a skončení pulzujícího zvuku slyšitelného během měření v olivkách fonendoskopu.

Digitální tlakoměry jsou méně přesné a měření tlaku je ovlivňováno více faktory.

Dobrou zprávou je, že neustále procházejí technickým vývojem, jehož snahou není jen komfortnější použití pro pacienta, ale také eliminace chyb.

K ověřování jejich přesnosti jsou vypracovány mezinárodní standardy a protokoly, které slouží jako kontrola technických norem a parametrů.

Zajímavé:
Před koupí tlakoměru se nezapomeňte informovat, zda byl daný přístroj ověřován některým z mezinárodních standardů (certifikát). Nejznámější firmy, které ověřují technické parametry přístroje, jsou např. IP EHS, CEN, DIN, nebo protokol Německé ligy proti arteriální hypertenzi.

Jak správně používat tlakoměr?

Každý jeden zakoupený přístroj pro měření tlaku má v balení návod k obsluze a také vysvětlení základních parametrů konkrétního přístroje.

Najdete tam i základní chyby, které dělají pacienti při používání tlakoměru, případně čemu je třeba se vyhnout, co je naprosto nesprávné.

Důležitou informací, kterou také naleznete v příbalovém letáku, je informace o čase a způsobu kalibrace

Jak změřit tlak rtuťovým tlakoměrem?

• Před měřením neprovádějte žádnou fyzickou námahu
• Pohodlně se usaďte a chvilku zůstaňte v klidu
• Obnažte část těla, na které budete tlak měřit (tenká vrstva oblečení není problém)
• Úplně se uvolněte
• Nohy mějte spuštěné dolů, nepřekřižujte je
• Umístěte manžetu na rameno, asi 2 cm nad loketní jamku
• Dejte si olivky fonendoskopu do uší
• Zkontrolujte jemným poklopem na bubínek fonendoskopu, že je nastaven správně
• V případě, že nic neuslyšíte, otočte bubínek fonendoskopu opačně
• Bubínek fonendoskopu přiložte na loketní jamku tak, že membrána směřuje dolů
• Jemně palcem přidržujte horní část bubínku, aby zůstal na svém místě během měření
• Druhou rukou uzavřete ventil nacházející se na balonku
• Opakovaně mačkejte balónek tlakoměru, dokud hladina rtutě ve sloupci nebude na požadované hodnotě
• Požadovaná hodnota je o něco vyšší hodnota, než je běžně váš horní tlak
• Manžeta tlakoměru se během mačkání balónku postupně nafukuje
• Po nafouknutí manžety pomalu uvolňujte ventil na balonku
• Sledujte číselník podél rtuťového sloupce, rtuť postupně klesá
• Když uslyšíte ve fonendoskopu pulzující zvuk, odečtěte první hodnotu (např. 135)
• Když přestanete slyšet ve fonendoskopu pulsující zvuk, odečtěte druhou hodnotu (např. 85)
• Po vymizení zvuku můžete ventil zcela uvolnit, manžeta se vyfoukne
• Hodnota měřeného tlaku se odečítá na základě vzniku a zániku pulzování, tedy výsledný tlak je 135/85

Jak změřit tlak aneroidním tlakoměrem?

• Před měřením neprovádějte žádnou fyzickou námahu
• Pohodlně se usaďte a chvilku zůstaňte v klidu
• Obnažte část těla, na které budete tlak měřit (tenká vrstva oblečení není problém)
• Úplně se uvolněte
• Nohy mějte spuštěné dolů, nepřekřižujte je
• Umístěte manžetu na rameno, asi 2 cm nad loketní jamku
• Dejte si olivky fonendoskopu do uší
• Zkontrolujte jemným poklopem na bubínek fonendoskopu, že je nastaven správně
• V případě, že nic neuslyšíte, otočte bubínek fonendoskopu opačně
• Bubínek fonendoskopu přiložte na loketní jamku tak, že membrána směřuje dolů
• Jemně palcem přidržujte horní část bubínku tak, aby zůstal na svém místě během měření
• Druhou rukou uzavřete ventil nacházející se na balonku
• Opakovaně mačkejte balónek tlakoměru, dokud ručička číselníku nebude na požadované hodnotě
• Požadovaná hodnota je o něco vyšší hodnota, než je běžně váš horní tlak
• Manžeta tlakoměru se během mačkání balónku postupně nafukuje
• Po nafouknutí manžety pomalu uvolňujte ventil na balonku
• Sledujte číselník na hodinách, ručička hodin postupně klesá
• Když uslyšíte ve fonendoskopu pulzující zvuk, odečtěte první hodnotu (např. 135)
• Když přestanete slyšet ve fonendoskopu pulsující zvuk, odečtěte druhou hodnotu (např. 85)
• Po vymizení zvuku můžete ventil zcela uvolnit, manžeta se vyfoukne
• Hodnota měřeného tlaku se odečítá na základě vzniku a zániku pulzování, tedy výsledný tlak je 135/85

Jak změřit tlak digitálním tlakoměrem na rameno?

• Před měřením neprovádějte žádnou fyzickou námahu
• Ujistěte se, že máte v přístroji baterie, případně že jej máte zapojen v síti
• Pohodlně se usaďte a chvilku zůstaňte v klidu
• Obnažte část těla, na které budete tlak měřit (tenká vrstva oblečení není problém)
• Úplně se uvolněte
• Nohy mějte spuštěné dolů, nepřekřižujte je
• Umístěte manžetu na rameno, asi 2 cm nad loketní jamku
• Zapněte tlakoměr tlačítkem k tomu určeným
• Zapněte na tlakoměru start, určený k zahájení měření
• Během měření buďte klidní, nehýbejte se, nemluvte
• Přístroj alarmuje konec měření zvukovým signálem a vypuštěním vzduchu z manžety
• Odečtěte hodnotu tlaku z displeje

Jak změřit tlak digitálním tlakoměrem na zápěstí?

• Před měřením neprovádějte žádnou fyzickou námahu
• Ujistěte se, že máte v přístroji baterie, případně že jej máte zapojen v síti
• Pohodlně se usaďte a chvilku zůstaňte v klidu
• Obnažte část těla, na které budete tlak měřit (tenká vrstva oblečení není problém)
• Úplně se uvolněte
• Nohy mějte spuštěné dolů, nepřekřižujte je
• Umístěte manžetu asi 2,5 cm nad zápěstí
• Ruku, na které bude probíhat měření, umístěte výše, asi na úroveň srdce
• Zapněte tlakoměr tlačítkem k tomu určeným
• Zapněte na tlakoměru tlačítko start určené k zahájení měření
• Během měření buďte klidní, nehýbejte se, nemluvte
• Přístroj alarmuje konec měření zvukovým signálem a vypuštěním vzduchu z manžety
• Odečtěte hodnotu tlaku z displeje

Domácí měření krevního tlaku – zásady a největší chyby

Domácí měření krevního tlaku se stalo běžnou záležitostí. Tlakoměr se nachází téměř v každé normální domácnosti a u hypertonika či kardiaka je samozřejmostí.

Starší pacienti, kteří mají více onemocnění nebo jejich zdraví není stabilní, dokonce disponují záznamníky s důkladnou evidencí hodnot v pravidelných časových intervalech.

Tlakoměry dokonce archivují v paměti poslední měření (počet uložených měření závisí na konkrétním tlakoměru).

Výhodou domácího měření je pohodlnost v domácím prostředí bez nutnosti návštěvy lékaře a časová nenáročnost.

Navíc u lékaře je mnoho pacientů ve stresu, a měřené hodnoty mohou být vyšší o 10 až 20 torrů.

U pacientů se syndromem bílého pláště to bývá i více, takže měření v ambulanci vašeho lékaře nemusí být relevantní.

Zajímavé:
Vzácně se stává, že má pacient u lékaře tlak v pořádku, ale hodnoty naměřené doma jsou hraniční nebo vysoké.
Nebezpečí spočívá v tom, že taková maskovaná hypertenze je velmi dobře přehlížena dlouhou dobu.
Nemocného ohrožuje nevědomostí o své diagnóze a pozdní léčbou.
Neléčená hypertenze je mnohdy příčinou akutního infarktu myokardu, mrtvice, plicní embolie, mozkového aneurysmatu, mozkového krvácení a jiných závažných onemocnění ohrožujících život.

Kdy je vhodné měřit krevní tlak?

Krevní tlak by se měl měřit 3krát denně, hlavně u pacientů, kteří užívají léky na tlak ráno, v poledne i večer.

Pro ty, co berou léky jen ráno, nebo ráno a večer, je dostačující měření 2krát denně. Provádí se ráno po probuzení a večer před spaním (před užitím své dávky).

Ranní měření by mělo být chvíli po probuzení. Je nutné počítat s vyššími hodnotami tlaku.

Je to způsobeno tím, že poslední užité léky na tlak se již vyplavily z organismu a je nutné užít ranní dávku.

Ta by měla zajistit jeho pokles a udržení ve fyziologických hodnotách během dne.

Účinek léků lze prověřit tak, že si pacient změří hodnoty před užitím léku a následně hodinu po užití léku.

Právě hodinu po požití léku je již vstřebaný a naplno účinkuje.

Zásady měření krevního tlaku

Evropská rada pro arteriální hypertenzi doporučuje měřit krevní tlak pravidelně 3krát denně, dvakrát za sebou v časovém odstupu cca 2 minuty u nestabilních pacientů, a dvakrát týdně u stabilních pacientů.

Měření tlaku se doporučuje i tehdy, pokud se pacient necítí dobře, pociťuje příznaky alarmující vzestup či pokles tlaku, jako jsou bolesti hlavy, závratě, zamlžování před očima, kolaps, návaly horka, tlak na hrudi, bušení srdce či subj. ztížené dýchání.

Mělo by se provádět vždy přibližně ve stejném časovém intervalu na téže končetině. Důležité je také správné použití přístroje.

Zajímavé:
Nikdy neměřte tlak, když máte plný močový měchýř.
Bude vyšší.

Přečtěte si také článek v magazínu:
Jaké účinky má magnézium na člověka? Kdy je třeba a kdy škodlivé?