Jaké úcinky má magnézium na cloveka? Kdy je potrebné a kdy škodlivé?

Jaké úcinky má horcík – magnézium – na cloveka?
Kdy je treba jeho dávky zvýšit?
A jaké jsou príznaky, když v tele chybí?
Plus naopak, kdy muže být škodlivé?
Jak jej užívat, aby nemelo vedlejší úcinky?

Odpovedi na tyto otázky uvádíme v clánku...

Magnézium (horcík) je elektrolyt, který je nezbytný pro vetšinu bunecných procesu, a tedy je nepostradatelným prvkem pro život lidí i zvírat.

Poprvé bylo identifikováno v roce 1755 švédským fyzikem a chemikem Josephem Blackem.
V cistém stavu jej izoloval až anglický chemik Sir Humphry Davy v roce 1808.
Od té doby se znalosti o magnéziu rozšírily do dnešní podoby.

Máme o nem dostatek informací, víme, jak pusobí na organismus, co zpusobuje jeho nedostatek, a také jak škodí jeho nadbytek.

Víme, že dostatecný príjem magnézia ve strave je duležitý pro správné fungování organismu.

Je duležitý zejména pro správnou cinnost kostí, svalu, nervu a kardiovaskulárního systému.

Udržuje v dobrém stavu i psychiku. V kombinaci s vápníkem (kalcium) pusobí uklidnujícím dojmem, tlumí psychické vypetí a stres.

Jeho nedostatek muže narušovat všechny orgány a systémy, které jsou na nem takríkajíc závislé. Absence horcíku má za následek napríklad zvýšené kažení zubu, svalové krece a slabost, poruchy trávení, poruchy srdecní cinnosti, psychické poruchy.
Jeho nadbytek v tele není castý, ale možný. Zpusobuje ho dehydratace, problémy s ledvinami, ci bunecný rozpad.

Prírodní zdroje horcíku jsou teoreticky velmi bohaté, ale v praxi to tak docela není pravda.

Modernizace zpusobila jeho nedostatek v pude, címž vytvorila deficit ve strave.

Složka pridávaná do hnojiv – uhlicitan horecnatý (MgCO3) – dodává rostlinám a zvíratum, která je konzumují, dostatek horcíku pro rust a vývoj.

Postriky proti škudcum však jeho koncentraci rapidne snižují.

Pro lidi s nedostatkem horcíku existuje náhrada ve forme pilulek. Neexistuje „lék”, který je telu více vlastní, než je magnesium.

Magnéziové pilulky jsou jednoduché, neškodné a hlavne zdraví prospešné. Normalizují vnitrní prostredí, címž napomáhají obnove narušených funkcí.

Co je to magnézium?

Magnézium, horcík (lat. magnesium) je chemický prvek (minerál), který má v periodické tabulce znacku Mg a protonové císlo 12.

Je to kov prítomný v celém vesmíru, v zemské kure, vode, rostlinách, ale také v živých organismech vcetne cloveka.

Je ctvrtým nejduležitejším kationtem v lidském tele, a druhým nejduležitejším intracelulárním kationtem hned po draslíku (kalium).

V lidském tele se nachází kolem 900 až 1200 mmol, což je asi 20 až 30 g.

Zajímavé:
Název horcíku je odvozen od mesta Magnesia, nacházejícího se v recké Tesálii.
Toto mesto bylo v minulosti známé ložisky magnetických rud.
Ceský název horcík vznikl odvozením ze slova horkost, protože vetšina jeho sloucenin má horkou chut.

Kde všude v lidském tele se magnézium nachází?

Clovek získává a doplnuje magnézium z prijaté potravy. To se dostává pres ústa do trávicího traktu.

Co se deje s Mg v trávicím traktu?

• 60–70 % se vyloucí stolicí
• 30 až 40 % se vstrebává zpet do krve a krevním obehem se dostává do bunek a tkání
• zbývajících 10 % se resorbuje zpet do streva

Vetšina prijatého horcíku se tedy vyloucí trávicím traktem, a už ze vstrebaného množství se ztrácí dalších 30 % mocí.

Za normálních okolností je plazmatická koncentrace horcíku se pohybuje od 0,7 do 1,1 mmol/l. V bunkách ostatních tkání je rádove vyšší.

To, v jaké míre se magnézium vyskytuje v ruzných tkáních lidského organismu, je dáno rychlostí prostupu jeho iontu pres bunecnou membránu.
Ruzné typy bunek znamenají ruznou rychlost.
Bunky s rychlou výmenou horcíku, v rozmezí nekolika hodin, jsou napríklad srdce, játra, slezina.
Pomalejší zmeny (nekolik týdnu) koncentrace horcíku jsou v kostech ci svalech.

Nejvetší zásobárny Mg v lidském tele:

• 50–70 % kostní tkán
• 30–46 % v ostatních bunkách orgánu (svaly, nervy, srdce, játra)
• 1 % mimo bunky (extracelulární)

Ve kterých potravinách je nejvíce magnézia?

Faktory jako postrikování rostlin proti škudcum, zmeny klimatu, kyselé dešte, ale také zmena stravovacích návyku oproti minulosti vedou k nedostatku magnézia v potravinách a také k jeho sníženému vstrebávání z prijaté potravy.

Tabulka s potravinami s vysokým obsahem Mg a zpomalujícími jeho absorpci

Proc je magnézium tak duležité pro život?

Magnézium je nejen duležité pro život a jeho správné fungování, ale jak bylo zmíneno výše, je pro život nenahraditelné.

Podílí se na stovkách bunecných procesu, které by bez nej nefungovaly, a také pri jeho nedostatku nefungují správne. 
Prímo ovlivnuje více než 300 enzymatických procesu.
Zajištuje hlavne správnou funkci kosterního a nervove-svalového systému.

Základní funkce magnézia v organismu:

• má význam pri transkripci nukleových kyselin (DNA, RNA)
• zajištuje bunecnou integritu
• má význam v procesech rízeného zániku bunek
• podílí se na tvorbe glukózy (glukoneogeneze) a jejím metabolizování
• podílí se na tvorbe bílkovin
• podílí se na tvorbe a štípání mastných kyselin
• reguluje distribuci sodíku (Na) a draslíku (K)
• blokuje únik draslíku z bunek srdecního svalu

Nedostatek horcíku muže mít za následek vznik ruzných zdravotních potíží na více úrovních.

Denní príjem magnézia u dospelého jedince by mel být asi 375 mg (15 mmol).
S pribývajícím vekem se jeho potreba zvyšuje.
Užití vyšší denní dávky nezpusobuje vážnejší problémy, zpravidla prujem, protože Mg váže vodu.

Hypomagnezémie - nedostatek horcíku

Nedostatek horcíku není v dnešní dobe nicím neobvyklým.

Projevy jeho nedostatku nemusí být výrazné, a proto pacient nemusí vedet, že v jeho tele je nedostatek tohoto minerálu.

Dlouhodobý, chronický nedostatek však muže zpusobit vážné narušení správného fungování organismu, až metabolický rozvrat u pacientu s cukrovkou a smrt.

Zajímavé:
To, že nedostatek horcíku predstavuje významný problém, predestrel poprvé McCollum se svými kolegy v roce 1932.
Své pokusy provádel na laboratorních potkanech a psech.
Již v té dobe popsal mnoho príznaku, vcetne tetanického syndromu.

Prectete si také clánek v magazínu:
Co je to tetanie, tetanický syndrom, jaké má príznaky a jak se lécí?

Jaké jsou príciny vzniku nedostatku magnézia v organismu?

Príciny nedostatku magnézia vznikají na základe dvou aspektu.

Prvním aspektem je jeho nedostatek ve vnejším prostredí, a tedy i v prijaté potrave.
Druhým aspektem je jeho nedostatecné vstrebávání, prípadne zvýšené vylucování z organismu, vlivem stravy nebo onemocnení.

1. Deficit horcíku v pude a potrave

Deficit horcíku v pude již byl výše zmínen. Zmena klimatu, kyselé dešte a postriky proti škudcum zpusobují jeho nedostatek v pestovaných rostlinách, i pres hnojení.

Rostlina s nedostatkem Mg muže mít tzv. chlorózu na listech mezi žilkami nebo jsou prítomny žluté pruhy na listech. Samotný vývoj rostliny ohrožen není, avšak plody, které z ní clovek konzumuje, neobsahují takové množství horcíku, jak by mely.

2. Nedostatecné vstrebávání a nadmerné vylucování horcíku vlivem stravy

Príjem horcíku lze doplnit ve forme tablet.

Pokud je jeho príjem dostatecný, a pacient má presto jeho deficit, znamená, že je problém s jeho vstrebáváním a vylucováním. To muže zpusobit nevhodnou stravu.

Nejcasteji se jedná o nadmernou konzumaci mastných a tucných jídel. Tuky jsou obtížne rozpustné, a tudíž delají problém pri vstrebávání magnézia. Také zvyšují jeho vylucování mocí.

Masožravci pozor!
Nadmerný príjem bílkovin obsažený v mase zpusobuje zvýšené vylucování Mg mocí.

Nedostatecné vstrebávání a zvýšené vylucování Mg také zpusobují jídla s vysokým obsahem kalcia a fosfátu. Jedná se hlavne o slazené nápoje, alkoholické nápoje, cukroví, všechny konzervované pokrmy (napr. rybicky v konzerve, paštiky, masné výrobky).

3. Chorobné stavy zpusobující nedostatek magnézia

Nekteré stavy, prípadne chronická onemocnení nebo jejich lécba, prímo pusobí na koncentraci horcíku.

Mezi onemocnení, pri kterých pacienti nejcasteji trpí nedostatkem Mg, patrí jednoznacne cukrovka, prujem, zvracení.

Také se muže vyskytnout u pacientu s onkologickým onemocnením kostí, cirhózou jater, onemocnením ledvin, onemocnením streva, po resekci cásti streva, pri onemocnení štítné žlázy, celiakii, malabsorbcním syndromu, alkoholismu aj.

Zajímavé:
Nedostatek horcíku je asociován s více onemocneními. Tato onemocnení mohou vést ke vzniku vysokého krevního tlaku, cukrovky ci zpusobit srdecní infarkt.

Stavy zpusobující deficit Mg, které si pacient zpusobí sám svým neuváženým jednáním, jsou napríklad prísné diety, hladovky, excesivní cvicení, nadmerná fyzická nebo psychická zátež.

K fyziologickým stavum, kdy je zvýšená spotreba Mg, patrí napríklad menstruace, tehotenství, kojení, puberta, stárí.

Z léku se na zvýšené ztráte Mg podílejí hlavne mocopudné léky (diuretika) a léky proti zácpe (laxativa). Je na míste zmínit také antikoncepci, inzulín, nekteré léky na srdce, ci kortikosteroidy.

Jak se projevuje hypomagnezémie?

Pro hypomagenzémii je typická ruznorodost projevu, které se týkají ruzných systému. Duvodem je výskyt horcíku v ruzných koncentracích témer ve všech bunkách v tele.

Platí, že nejvýraznejší symptomy jsou na orgánech a tkáních, kde je hladina horcíku nejvyšší.

Tabulka s projevy nedostatku Mg podle jednotlivých orgánu

Magnéziové doplnky, jak si vybrat správne?

Magnézium jako doplnek stravy zná snad i díte. Vyrábí se v tabletách, prášcích ci v šumivých tabletách (mají vyšší koncentraci Mg).
Najít jej mužete bez chuti a s príchutí, samostatne ci s pridanými vitamíny.

V podstate je úplne jedno, ze které lékárny a od kterého výrobce si magnéziové pilulky zakoupíte.

Základ je tentýž.

Rozdíl spocívá v množství horcíku a v pridaných látkách a vitamínech.

Nejcasteji doporucené magnesiové pilulky:

• Magne B6 (obsahuje vitamín B6)
• Magne B6 Forte (obsahuje vyšší množství vitamínu B6)
• Magnesium B-komplex (obsahuje vitamíny skupiny B)
• Stop krecím Mg+B6+K (obsahuje vitamín B6 a draslík)
• Magnezum Dead Sea (obsahuje Mg z mrtvého more + vitamín B6 a B12)

Hypermagnezémie - nadbytek horcíku

Nadbytek horcíku v organismu se vyskytuje mnohem vzácneji než jeho nedostatek.

O nadbytku Mg mluvíme tehdy, pokud jeho koncentrace dosáhne hodnoty vyšší než 1,1 mmol/l.

Ve vetšine prípadu je zpusoben chorobnými stavy, nikoli „nadmernou konzumací banánu ci cokolády”.

Hypermagnezémie bývá casto zpusobena chronickou dehydratací organismu, a to hlavne u starší populace.

Lze se s ní také setkat i pri selhání ledvin, kdy se Mg nevylucuje mocí tak, jak by melo, ale naopak se kumuluje v tele.

Jaké jsou príciny vzniku nadbytku horcíku v organismu

Nejcastejší prícinou hypermagnezémie je dehydratace.
Dehydratace (odvodnení) je stav, kdy je v organismu sníženo množství vody.
Dochází k ní z duvodu nedostatecného prísunu tekutin (nedostatecný pitný režim), nebo pri nadmerné ztráte tekutin (pocení, zvracení, prujem, krvácení, popáleniny).

Druhou nejcastejší prícinou hypermagnezémie je selhání ledvin.
Selhání ledvin je stav, kdy dochází k pomerne rychlému zhoršení ledvinných funkcí.
Vedle jiných komplikací dochází i k poruše sekrece Mg do moci, a tím se zvyšuje jeho koncentrace v tele.

Prectete si také:
Duležitost pitného režimu: Co je nedostatecný ci nadmerný príjem tekutin? + výpocet
Onemocnení ledvin: Od zánetu pres kameny po selhání? A jejich príznaky

Krome výše uvedených primárních prícin zvýšené koncentrace horcíku v tele se mohou na tomto stavu podílet i jiná onemocnení.

Dochází k nemu pri rozpadu bunek, infekcních onemocneních jater, ale také pri ruzných intoxikacích.

Jak se projevuje hypermagnezémie?

Projevy hypermagnezémie jsou také variabilní v závislosti na postiženém systému.
Dalo by se ríci, že jsou opakem symptomu typických pro nedostatek Mg.

Tabulka s projevy nadbytku Mg podle jednotlivých orgánu

Vyšetrení koncentrace magnézia v tele

Hladina horcíku v tele se dá laboratorne dokázat, i když ve vetšine prípadu není nutná.

Pri projevech a podezrení lékare na jeho nedostatek je dostacující pacientovi predepsat magnézium ve forme léku, který když nepomuže, neuškodí.

Vyšetrení koncentrace horcíku se casteji provádí u pacientu s jeho nadbytkem.

Jak probíhá vyšetrení hladiny horcíku?

Hladina horcíku se dá vyšetrit ze séra, ve kterém jsou jeho hodnoty zajišteny více mechanismy.
To znamená, že vyšetrení hladiny plazmatického magnézia (mimobunecného) muže být v porádku navzdory jeho reálnému nedostatku.
V séru jeho hladina totiž klesá až pri významném chronickém deficitu, který vede k metabolickému rozvratu, a tudíž je nedostatek zjišten až následne.

Mnohem spolehlivejší je vyšetrení hladiny intracelulárního horcíku, tedy zevnitr bunek.
Lze jej stanovit z cervených krvinek, bílých krvinek ci dokonce ze vzorku vlasu.
Jedná se však o složitou a dražší metodu, proto není dostatecne využívána.

Ne rutinne využívaná v bežné praxi je tzv. metoda atomové absorpcní spektrometrie (AAS), která je ale považována za nejspolehlivejší. Za pomoci této metody se stanoví koncentrace ruzných stopových prvku (až 60 prvku), vcetne horcíku, v analyzovaném roztoku.

Zajímavé:
Nedostatek horcíku bývá casto doprovázen soucasne sníženými koncentracemi draslíku (K) a vápníku (CA).

Další zajímavé zdroje

• wikiskripta.eu - Horcík
• praktickelekarstvi.cz - Co je dobré vedet o horcíku
• solen.cz - Magnezium donor zdraví a pohody
• solen.sk - Magnesium - jeho význam pro klinickou praxi
• klinickafarmakologie.cz - Suplementace horcíku – farmakologické mechanismy, metody podání a pasti