- Zázračná cesta do života – Rainer Jonas
- Těhotenství a péče o dítě – Jane Symons
- Zdraví a klinika nemocí – Kateřina Kopecká, Petr Kopecký
- Stručná anatomie člověka - Pavel Fiala, Jiři Valenta, Lada Eberlová
- healthline.com - 10 Things to Know About Fertilization
- medicalnewstoday.com - Your pregnancy at week 3
- whattoexpect.com - How Fertilization Happens
Jak dochází k oplodnění vajíčka a jak dlouho trvá jeho uhnízdění?
Oplodnění vajíčka spermií, jeho vývoj a následné uhnízdění v děloze je základem vzniku těhotenství a života jako takového.
Obsah článku
Oplodnění vajíčka spermií a jeho následné uhnízdění v děloze jsou počátkem těhotenství.
Často se ptáte:
Jak se oplodní vajíčko a jak se to projeví?
Jak dlouho trvá spermiím, než se dostanou k vajíčku?
Jakými vývojovými fázemi prochází oplodněné vajíčko?
Jak dlouho trvá uhnízdění vajíčka v děloze?
Ve chvíli, kdy se žena od gynekologa dozví o svém těhotenství, je zrod nového života ještě maličký. Ultrazvukem ho můžeme vidět přibližně jen jako tečku. Je až neskutečné, že právě z této tečky se spojením dvou pohlavních buněk začíná vyvíjet nový život, který spatří světlo světa až za několik měsíců.
Jak se vajíčko oplodnilo, jakými vývojovými fázemi prochází a jak se uhnízdilo v děloze? To si řekneme v článku.
Ve vaječnících ženy do první menstruace se nachází přibližně 400 000 nedozrálých vajíček. Od první menstruace dozrává jedno z nich každý měsíc a může být oplodněno. Žena má během svých plodných let života možnost až 400krát otěhotnět (pokud to bereme matematicky).
Jak dochází k oplodnění?
K oplodnění dochází během sexuálního styku.
Je to splynutí mužské a ženské pohlavní buňky. Když se dvě buňky, ženská (vajíčko) a mužská (spermie), zcela nepozorovaně a neviditelně spojí, může vzniknout nový život. Vyvíjí se nový člověk, unikátní, ze smíšených dědičných genů matky a otce. Tento jev, i když je důkladně prozkoumán, navždy zůstane jedinečný.
Oplodnění vajíčka, příznaky, je cítit oplodnění?
Při plánování rodiny nastávající maminky od začátku pečlivě sledují všechny známky těhotenství. Často se ptají, zda je možné oplodnění cítit.
Oplodnění vajíčka není citelné, i když se děje uvnitř ženského lůna v tubě vejcovodu a dělohy.
Prvním, nejčasnějším velmi slabě pozorovatelným příznakem může být velmi slabá bolest v podbřišku. To zaznamenaly některé ženy (ve výjimečných případech) při uhnízdění vajíčka do dělohy.
Teprve při postupném navazování s krevními cévkami se začínají dít změny v ženském těle a začíná se produkovat hCG hormon. Jedná se o choriogonadotropní hormon. Je produkovaný nejdříve ve velmi malém množství, které každým dnem stoupá.
HCG lze zjistit přibližně 7.–10. den po oplodnění pomocí velmi citlivého těhotenského testu.
Kdy je správný okamžik oplodnění?
Menstruační cyklus má své fáze. Děloha se během nich čistí, dozrává vajíčko, děložní sliznice zase roste, prokrvuje se a ženské tělo se připravuje na přijetí oplodněného vajíčka, aby mohl vzniknout nový život.
Pokud se tak nestane, zase následuje měsíční koloběh čištění a přípravy na oplodnění.
Je dobré, aby každá žena znala svůj menstruační cyklus a zaznamenávala si jej. Lépe si tak může vypočítat plodné dny, ale i případné poruchy cyklu. Pro zjištění, kdy ovulace nastala, poslouží počítání plodných dnů, měření bazální teploty nebo i ovulační testy.
Zajímavé informace v článcích:
- Ovulace, výpočet plodných a neplodných dnů. Jak plánovat těhotenství?
- Jak funguje ovulační test, kdy se testovat, co potvrzuje pozitivita?
- První příznaky těhotenství. Jak je rozpoznat?
Každé vajíčko je obklopeno obalem – folikulem.
Na začátku menstruačního cyklu ženy se začínají produkovat hormony, které motivují růst počtu buněk folikulu (obal se zvětší). Tím se zvětšuje i vajíčko, kolem kterého se vytváří i tekutina – Graafův folikul.
Přibližně na 14. den cyklu hraje roli další hormon. Zvýšením jeho množství začíná folikul prudce růst, vajíčko dozrává. V tomto období je zvětšení až tak velké, že na vaječníku vytváří vydutinu.
Graafův folikul po dozrání vajíčka praská a vajíčko se uvolňuje do břišní dutiny. To se nazývá ovulace.
Mezitím se vajíčko obalilo jemnou blánou a kruhem folikulárních buněk, které mají v sobě látky odpuzující opožděné spermie. Po ovulaci se Graafův folikul mění na žluté tělísko.
Vajíčko uvolněné do břišní dutiny je vtaženo trychtýřovým otvorem dovnitř vejcovodu.
Během ovulace některé ženy pociťují tahání nebo mírné bolesti v podbřišku.
Přečtěte si také článek: Bolest při ovulaci
Vejcovod je vystlán jemnými řasinkami, které přepravují vajíčko vejcovodem do dělohy. Tehdy začíná boj s časem.
Maximálně v průběhu 12–24 hodin je vajíčko připraveno se spojit s jednou z milionu spermií během ejakulace, které se velkou rychlostí a pohyblivostí dostávají až do vejcovodu. Pokud je hlen v pochvě řídký, spermie se v něm lépe pohybují, a tak je jejich přesun rychlejší a plynulejší.
Sotva tisícům z milionu spermií se podaří proniknout až do vejcovodu. Ty se pohybují kolem vajíčka a snaží se vniknout do jeho nitra.
Pokud spermie pronikne do vejcovodu a vajíčko se v něm nenachází, tak zůstanou na stěně vejcovodu a čekají. Životnost spermií je 48 hodin, některé však přežívají i 3 dny. Pokud v této době nastane ovulace, spermie zachytí vajíčko a startují k němu.
Spermie při dobývání se do vajíčka uvolňuje enzym, který rozpouští obal vajíčka, aby mohla vniknout dovnitř. Jen jedné, ten nejvitálnější, nejrychlejší, se to povede.
Po proniknutí do vajíčka ztrácí spermie svůj bičík a vajíčko okamžitě vysílá signál. Jeho ochranná blána se promění v nezdolatelnou bariéru.
Uvnitř vajíčka se v té době nachází buněčné jádro spermie a jádro vajíčka.
Za krátký čas se obě buňky přiblíží a následuje velký okamžik. Obě buňky se spojí a vzniká nový život.
1. den
Oplodnění je splynutí ženské zárodkové buňky (vajíčka) s mužskou zárodkovou buňkou (spermií).
Obě mají poloviční počet chromozomů, tedy 23 (23 chromozomů od matky a 23 chromozomů od otce). Při spojení vytvoří jednu jedinou buňku, ve které jsou uloženy různé geny, dědičné informace od obou rodičů. Tím vzniká nová jedinečná bytost s počtem chromozomů 46 XX (předurčuje ženské pohlaví) nebo XY (mužské pohlaví).
Toto spojení buněk se nazývá zygota. Trvá 24 hodin.
Po oplodnění se vajíčko z vejcovodu pomocí řasinek posouvá směrem do dělohy.
Vnitřní strana vejcovodu je dost hrbolatá, což i za pomoci řasinek umožňuje snazší putování oplodněného vajíčka směrem do dělohy. Ale ve vzácných případech se může stát, že vajíčko uvízne na nějaké překážce. V tomto případě může dojít k mimoděložnímu těhotenství (gravidita extrauterina).
Jak se projevuje mimoděložní těhotenství? Poznejte příznaky včas
Přibližně po 20–30 hodinách od spojení se začíná buňka dělit.
2. den
Ze zygoty prvním dělením buněk vzniká blastomer, mitotické dělení buněk (samostatné rozdělení buňky a buněčného jádra, při kterém zůstává v dceřiných jádrech zachován počet chromozomů). Jedna buňka se složitým procesem rozdělí na dvě stejné části se stejným počtem chromozomů zygoty.
Po celou tuto dobu oplodněné vajíčko putuje do dělohy (vajíčko migruje).
Každé další dělení buněk nastává přibližně každých 20 hodin.
3. den
Po oplodnění je vajíčko složeno z 8 buněk. Ty svým vzezřením připomínají moruše a nazýváme ho morula.
Na konci dne již sestává ze 16 buněk. Pravděpodobně v té době již vstupuje do dělohy, jejíž sliznice se mezitím změnila. Tento impuls k připravení dělohy vyslal folikulem, který nejprve vajíčko uvolnil.
Děloha je zduřelá, dobře prokrvená a připravená k uhnízdění vajíčka.
4. den
Pokračuje dělení buněk. Odliší se buňky tvořící obal (trofoblat). Z něho se vytvoří placenta, která bude vyživovat plod během celého vývoje až do porodu. Vzniká i vnější list plodových blan (chorion).
Uvnitř přiléhá k obalu shluk větších buněk (zárodečný terčík), z něhož se vyvine plod.
V morule se vytvořilo duté jádro s tekutinou v podobě váčku. Toto stádium nazýváme blastula. Ta se pak mění na blastocystu, již rozdělené vajíčko, které má vnější a vnitřní hmotu rozdělenou tekutinou. Všechny jeho buňky jsou identické a až později se vytvoří do různých celků.
V této době se již nachází v děloze.
5. den
Buňky povrchového trofoblastu uvolňují enzym, který rozpouští epitelární buňky (povrch sliznice) dělohy. Začíná uhnízdění.
Vajíčko se mezitím dále vyvíjí a zdokonaluje.
6. den
Blastocysta se zanoří do děložní sliznice a tzv. niduje.
Trofoblast, který bude celou dobu živit embryo, se začíná dělit. Pomalinku zarůstá do děložní sliznice.
7. den
Týden po oplodnění se blastocysta s 150 buňkami uhnízdí do dělohy.
Blastocysta se zanořuje hlouběji, implantuje se, rozpouští i endotel cév dělohy a dostává se do kontaktu s mateřskou krví.
V tento den se ukončuje uhnízdění vajíčka v děloze.
Trofoblast již zcela přiléhá ke děložní stěně a začíná se produkovat hCG (lidský choriový gonadotropin).
HCG nám dává ve známost, že se vajíčko po těžké a náročné cestě uhnízdilo do dělohy a je krví spojeno s matkou. Dává nám znát, že je v pořádku.
Přibližně 13 dní trvá, než se vajíčko v děloze pevně uhnízdí.
Některé ženy zpozorují 11.–12. den po oplodnění velmi slabé krvácení trvající 1–2 dny, což si některé ženy mohou zmýlit s menstruací.
Jak vzniknou jednovaječná nebo dvojvaječná dvojčata?
Jednovaječná dvojčata vznikají oplodněním jednoho vajíčka a jedné spermie. Jedno oplodněné vajíčko se mezi stádiem rozdělování buňky a prvním stádiem vývoje plodu rozdělí na dvě identické části.
Jednovaječná dvojčata jsou vždy stejného pohlaví a mají stejný genetický základ. Ale ani jednovaječná dvojčata se stejnou (identickou) sadou chromozomů nejsou stejná. Každé z nich má jiný temperament, schopnosti i talent. I na vlas stejná dvojčata mají jiné otisky prstů.
Pravděpodobnost, že se narodí jednovaječná dvojčata, je 1:250.
Dvojvaječná dvojčata vznikají oplodněním jednoho vajíčka dvěma spermiemi, které pronikly do vajíčka. Nebo se v těle ženy uvolní současně dvě vajíčka, která jsou oplodněna. Pokud v sobě jedna spermie nesla ženskou buňku, tak se narodí dívka, a druhá mužskou pohlavní buňku, tak chlapec.
Taková dvojčata jsou ve většině případů odlišná. Mívají jiné pohlaví, jinou barvu očí, vlasů, vzezření. Ale není to pravidlo. Mohou se sobě velmi podobat, jako kdyby byla jednovaječná.
Trojčata jsou většinou vícevaječná, velmi zřídka se narodí jednovaječná trojčata.
Čtyřčata, paterčata, ale i vícerčata jsou v této době častým výsledkem hormonální léčby neplodnosti.
Zajímavosti o pohlavních buňkách.
Spermie:
- zdravý dospělý muž denně vyprodukuje až 50 milionů spermií
- množství ejakulátu za normálních okolností je 2–6 mililitru
- 1 mililitr má v sobě 20 až 120 milionů spermií
- spermie měří jen 0,06 mm
- zrání spermiím trvá přibližně 2–3 měsíce
- životnost spermií po ejakulaci je 30 sekund (uvnitř ženského těla, v děloze, mohou přežít až 6 dní)
- aby mohla být žena oplodněna, musí být spermie zavedena přímo do vagíny
Spermie velmi rychle umírá, dokud se nedostane do vagíny.
Vajíčko:
- velikost vajíčka je přibližně 0,1 mm
- životnost vajíčka je 12–24 hodin
- každý měsíc během menstruačního cyklu se uvolní jedno vajíčko
- již v době vývoje plodu ve 3. týdnu se začínají u ženy vytvářet vaječníky a v té době obsahují přibližně 100 zárodečných buněk
- během plodného života ženy se může uvolnit kolem 400 vajíček