Co je otrava jídlem a nemoc špinavých rukou? (+ príznaky a první pomoc)

Otrava jídlem je lidový a zároven souhrnný název pro ruzné infekce, jejichž zdrojem je jídlo kontaminované mikroorganismy. Je castejší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Každý urcite zažil, a to ne jednou, že po jídle zvracel, mel krecovité bolesti bricha nebo ho prohnalo.

Nekterí znají také to, jaké je to, svíjet se v bolestech a pro úporné prujmy a zvracení prosedet na toalete celý den. V kombinaci s vysokými teplotami, tresem a jinými symptomy jde ve skutecnosti o velmi nepríjemný stav.

Otrava jídlem. Co to znamená?

Otrava jídlem není otravou v pravém slova smyslu. Ve skutecnosti nejde o intoxikaci, ale o nakažení infekcí po konzumaci jídla, které bylo kontaminováno (osídleno) mikroorganismy nebo toxiny mikroorganismu, kovu a jiných otravných látek.

Ve vetšine prípadu se jedná o bakteriální infekce, méne casto virové ci dokonce parazitární. Tyto patogeny mohou také bežné jídlo premenit na zdraví škodlivé.

Zpusoby potravinové nákazy

1. primární kontaminace – špatne skladovaná potravina podléhá vnejším vlivum, kazí se, hnije a tvorí se v ní mikroorganismy
2. sekundární kontaminace – cerstvá a dobre skladovaná potravina je sekundárne kontaminována napríklad behem prípravy jídla

Nákaza se do tela cloveka dostává parenterální cestou, tedy pres ústa. Zdrojem nákazy jsou již výše zminované primární nebo sekundární kontaminované potraviny, ale i predmety jako napríklad lžicky, vidlicky, sklenice.

K sekundární otrave jídlem dochází nejcasteji v potravinovém prumyslu. Pracovník, který manipuluje s potravinami (fast food, zmrzlinár) a nepoužívá ochranné pomucky pri práci (rukavice), muže sekundárne kontaminovat potravinu bakteriemi ze svých rukou.

Je možné se nakazit také prímým kontaktem s jiným clovekem, pricemž ten nemusí být ani nemocný, ba dokonce ani prenašecem onemocnení. Patogen nacházející se na povrchu jeho kuže se dotykem prenese na kuži jiného cloveka.

Pokud si dostatecne neumyje ruce a následne konzumuje jídlo, muže se velmi snadno nakazit. Mluvíme o takzvané nemoci špinavých rukou. Pod tímto pojmem je však oznacováno nekolik onemocnení.

Mikroorganismy, které nás rády otráví

Otravy jídlem se liší na základe vyvolavatele onemocnení a také odlišnou inkubacní dobou a klinickým obrazem. Nejcastejším patogenem zpusobujícím potravinovou otravu jsou však bakterie a jejich toxiny. V menší míre ji mohou vyvolat i viry a parazity.

Zajímavé:
V lidském organismu a samozrejme i na nem sídlí nespocet bakterií ruzného druhu. Dohromady váží asi 1,5 kg váhy tela dospelého jedince.

Bakteriální infekce

Jsou nejcastejší prícinou vzniku otrav jídlem. Bakterie se množí témer všude. Prímo v jídle, na obalech jídel, na skorápkách, na rukou, na predmetech. Jídlo umí "otrávit" prímo i neprímo. Zpusobují zdravotní potíže od mírných až po závažné.

Salmonelóza a brišní tyfus

Salmonelóza a brišní tyfus jsou bakteriální, prujmová onemocnení zpusobená bakteriemi Salmonely. Radíme ji mezi nejcastejší infekcní onemocnení trávicího traktu.

Zdrojem nákazy je nemocné zvíre a nedostatecne zpracované produkty z nej. Do organismu se nákaza dostává pres ústa.

Nejrizikovejší potraviny produkty živocišné výroby jako maso, mléko, sýry, vejce, zmrzlina. Projevuje se zvracením, zelenými prujmy, bolestmi bricha, teplotami, slabostí.

Nákazy zpusobené bakterií E. Coli

E. Coli je bakteriální onemocnení zpusobené bakterií Escherichia Coli. Vetšina z jejích kmenu je neškodná, jiné umí naopak potrápit.

Vstupní branou je zažívací trakt po konzumaci hlavne hovezího i ovcího a kozího masa, nepasterizovaného mléka. Nachází se hlavne v hamburgerech, v mlécných výrobcích, v džusech i vode. Zpusobuje klinický obraz ruzné intenzity od bežných prujmu až po krvavé.

Kampylobakterové nákazy

Campylobakter je pomerne casté bakteriální onemocnení zpusobené bakterií Campylobacter. Do organismu se dostává pres zažívací trakt.

Nachází se v kontaminované vode, v produktech živocišné výroby, prevážne v syrovém nebo nedostatecne tepelne zpracovaném mase a mlécných výrobcích. Projevuje se silnými krecovitými bolestmi bricha, krvave hlenovými prujmy.

Šigelóza

Shigellóza je bakteriální onemocnení zpusobené bakterií Shigella. Toto onemocnení se prenáší na cloveka prostrednictvím špinavých rukou. Vstupní brána jsou ústa. Lidove se jí ríká také "nemoc špinavých rukou".

Projevuje se vysokými horeckami, suchými ústy a sliznicemi, bolestmi bricha, úpornými prujmy casto vedoucími až k dehydrataci.

Listerióza

Listerióza je bakteriální onemocnení zpusobené bakterií Listeria monocytogens a ivanovii, se závažnou prognózou. Nelécené nebo pozde lécené muže skoncit smrtelne.

Clovek se nejcasteji nakazí kontaminovanými a nedostatecne upravenými potravinami. Listerie se nachází hlavne v masných a mlécných výrobcích.

Zpusobuje horecnaté stavy, závažné sepse, meningitidy, enteritidy, angíny. U tehotných zpusobuje potrat, porod mrtvého plodu. U novorozence je prícinou mentální retardace a epilepsie.

Toxinové infekce

Mezi toxinové otravy jídlem patrí infekce zpusobené toxiny mikroorganismu, kovu a jiných otravných látek. Nejznámejší toxinové otravy jsou otrava botulotoxinem a toxinem zlatého stafylokoka.

Otrava botulotoxinem

Botulotoxinová otrava je zpusobena toxinem, který produkuje bakterie Clostridium Botulinum. Nachází se volne v pude a ve vodním sedimentu. Pri kontaktu potraviny s pudou nebo vodou dochází ke kontaminaci. Její prítomnost lze eliminovat varem (teplota 120 °C po dobu minimálne 20 min).

Rizikové potraviny jsou ty, které jsou hermeticky uzavreny, napríklad v konzervách, v alobalech a v jiných nevzdušných obalech. Konzervy by mely obsahovat dostatek konzervacních látek zabranujících germinaci spor. Ke znicení prítomných spor v techto baleních je nekdy treba opakované prevarení nebo pasterizace.

Prítomnost Clostridie a aktivita jednoho z jejích toxinu (existuje 7 druhu) se projeví bombáží. Bombáž je nahromadení vzniklého plynu v obalu. Obal se stává nafouknutým, na konzervách je patrné vyklenutí vícka.

Nachází se také v nedostatecne tepelne upraveném mase, špatne uzeném a fermentovaném mase a rybách, v morských plodech, v nedostatecne ocišteném ovoci a zelenine, džusech ci dokonce v medu.

Botulotoxin se považuje za dosud nejtoxictejší látku na svete a zpusobuje onemocnení botulismus. Inkubacní doba je 24 až 72 hodin.

Projevuje se trávicími obtížemi, pocením, suchými sliznicemi, rozšírenými zornicemi, poklesem vícek, poruchami polykání, ztrátou hlasu. Postupne neurologické symptomy nabírají na intenzite, dochází k ochrnutím a poruchám zraku.

Zajímavé:
Botulotoxin jako nejnebezpecnejší toxin na svete s extrémní silou, vysokou úmrtností a dosud neexistující protilátkou je potencionální biologickou zbraní. Nebezpecí umocnuje i jeho snadná dostupnost.

Otrava toxinem zlatého stafylokoka

Otrava toxinem zlatého stafylokoka patrí mezi nejcastejší otravy jídlem. K jeho kontaminaci dochází premnožením bakterie v jídle, špinavýma a ne dobre umytýma rukama ci špatným skladováním potravin ve znecištených prostorách.

Stafylokokové bakterie se prirozene nacházejí také na kuži a sliznicích cloveka. I proto je vznik infekce tak frekventován. V letním období je riziko vyšší, protože stafylokokum se lépe darí v teple.

Stafylokoky jsou dobre odolné vuci nízkým teplotám. Zneškodnit se dají varem. Pro likvidaci bakterie by mela být teplota varu 60 °C, pro likvidaci toxinu asi 100 °C.

Rizikové potraviny jsou masné výrobky (mleté ??a uzené maso), ryby, mlécné výrobky (mléko, sýry, majonéza, zmrzlina, šlehacka), krémové cukroví. Navzdory dostatecnému varu a znicení bakterie se však jídlo muže kontaminovat sekundárne (kontaminované predmety, ruce).

Nejznámejším toxinem je enterotoxin B, který napadá strevní sliznici a zpusobuje stafylokokovou enterotoxikózu. Po inkubacní dobe v trvání 1 až 6 hodin dochází k rychlému zacátku onemocnení.

Onemocnení se projevuje nevolností, zvracením, zrychlují strevní pohyby což vede k úporným prujmum a krecovitým bolestem bricha bez horecky. Za dva dny se stav upravuje spontánne.

Zajímavé:
Prujem je považován za jakousi komunikacní, obrannou bariéru mezi lidskou strevní mikroflórou a stafylokokem. Prirozené bakterie v lidském tele se snaží vyplavit neprirozené patogeny. Proto první 2 dny není vhodné podávat léky proti prujmu, stací rehydratovat organismus tekutinami. Prujem by mel být lécen až na 3. den.

Virové infekce

Jsou méne frekventovány ve srovnání s bakteriálními prícinami vzniku otrav. Nejcasteji se vyskytují norovirové infekce postihující dospelé a následne rotavirové infekce postihující hlavne malé deti. Rychle se šírí v kolektivních zarízeních.

Norovirové infekce

Noroviry - jsou viry dobre odolné vuci vnejším vlivum. Vyskytují se na celém svete a jsou prícinou vetšiny virových gastroenteritid. Do tela se dostávají ústy prostrednictvím špinavých rukou a predmetu, prípadne jídlem sekundárne kontaminovaným.

Inkubacní doba je 12 až 48 hodin. Projevují se nevolností, zvracením, prujmy, bolestmi bricha. Teplota, bolesti hlavy a svalu se pridružují jen v nekterých prípadech.

Rotavirové infekce

Rotaviry - jsou agresivní viry zpusobující težké gastroenteritidy. Do tela se dostávají pres ústa (strava, voda, špinavé ruce).

Inkubacní doba je 1 až 2 dny. Stav se projevuje nevolností, zvracením, silnými prujmy, bolestmi bricha, horeckou. Horecka ustupuje po cca 3 dnech, prujem pretrvává asi týden. Ohroženy jsou hlavne malé deti od 5 mesícu do 6 let.

Parazitární infekce

Nekterí lékari parazitární otravy jídlem vynechávají z celkové klasifikace vyvolávajících prícin. Tato absence je opodstatnená práve pro jejich vzácný výskyt.

Mírne vyšší výskyt je v rozvojových zemích.

Po konzumaci jídla kontaminovaného parazitem se první príznaky objevují vetšinou po 10 dnech. Patrí sem onemocnení jako napríklad amébiáza, giardióza, echinokokóza, kryptosporidióza, trichinelóza.

Všechny nástrahy léta v magazínovém clánku:
Naše zdraví v léte? Slunce, teplo, úrazy a onemocnení, na co dát pozor

Príznaky otravy jídlem

Otrava jídlem je neprehlédnutelný fenomén. Dává o sobe vedet pomerne rychle a vetšinou i rychle a spontánne odeznívá. V nekterých prípadech je nutné vyhledat lékarskou pomoc. Jsou to práve príznaky otravy, které nás na ni upozornují.

Príznaky potravinové otravy jsou prevážne stejné u ruzných patogenu. Hlavní rozdíly jsou v inkubacní dobe, minimálne v klinickém obrazu. Vyvolavatele onemocnení lze zjistit vyšetrením krve nebo mikrobiologickým vyšetrením stolice.

Všeobecný klinický obraz potravinových nákaz

• nevolnost
• nauzea
• zvracení
• nechutenství
• bolesti žaludku
• krecovité bolesti celého bricha
• úporné prujmy
• pocení
• bolesti hlavy
• bolesti svalu
• slabost
• malátnost
• vysílenost
• tres, zimnice
• horecka v závislosti na vyvolávajícím agens

Otrava jídlem u detí. Pozor, dehydratace vzniká rychle!

U detí jsou príznaky totožné jako u dospelých. Každopádne deti jsou zranitelnejší a onemocnení hur nesou. Nebezpecné jsou hlavne ztráty tekutin u našich nejmenších.

Pocení, zvracení, prujem, to vše jsou jevy, které mají za následek dehydrataci. Ta muže zpusobit dezorientaci a blouznení detátka, nadmernou spavost, vysílenost a únavu. Tlak klesá, srdícko bije rychleji než obranná reakce organismu na snížený objem tekutiny.

Pokud nedodáváme tekutiny pres ústa nebo v težších prípadech pres žílu, muže dojít k šokovému stavu. Šok vyvolává multiorgánové selhání a smrt z dehydratace. Je to však extrémní prípad, vetšinou jsou otravy jídlem dobre zvládnutelné.

Jak a kde se mužete nakazit?

K otrave jídlem dochází pri premnožení patogenu v jídle.

Nebo...

Pri jejich sekundárním zanesení do potravin špinavýma rukama ci kontaminovanými predmety.

Pri správném skladování potravin a jejich príprave se minimalizuje riziko otravy. To ovšem platí pri príprave pokrmu v domácím prostredí.

Jídla ze závodních kuchyní, restaurací ci fast foodu sice podléhají prísným hygienickým kontrolám, ale možnost kontaminace je v nich stále. Hygienické standardy jsou u nás na dobré úrovni a nehrozí vážná epidemiologická situace v zemi.

Otravy jsou spíše sporadické a rešitelné.

V prípade nakažení se vetšího poctu lidí nejakou neznámou infekcí, jejíž symptomy se v prevážné míre shodují s príznaky otravy jídlem, je povinností lékare prvního kontaktu informovat príslušný regionální úrad verejného zdravotnictví. Ten je povinen prekontrolovat konkrétní stravovací zarízení, aby se nákaza nešírila dále.

Kdy dochází ke kontaminaci potraviny?

• potravina je kontaminována ješte pred výrobou (napr. nakažené zvíre)
• behem výrobní fáze
• behem balícího procesu
• behem transportu
• behem skladování (sklad, obchod, domácnost)
• pri jakékoli manipulaci s potravinou (zkrížená kontaminace)
• behem zpracování prípravy pokrmu
• pri nedostatecné úprave potraviny
• behem konzumace (nemoc špinavých rukou)

Jak predcházet otrave jídlem?

Potravinové otrave nejlépe zabráníme správným hygienickým standardem, skladováním, manipulací a prípravou pokrmu. Nejde o nic složitého, jen musíte mít tyto zásady na pameti. Dá se tak vyhnout nepríjemným, zdravotním problémum.

• správné hygienické návyky (mytí rukou)
• správné skladování potravin (lednice, mrazák, box)
• predcházení vzniku zkrížené kontaminace
• konzumování potravin pred dobou expirace
• konzumování nezkažených potravin
• dostatecné ocištení potravin pred prípravou
• dostatecné ocištení premetu, se kterými pokrm pripravujeme
• dostatecná tepelná úprava potravin (správná teplota varu)
• minimalizování ponechání potravin delší dobu mimo chlad
• minimalizování stravování se ve verejných, stravovacích jednotkách

Lécba potravinové nákazy a první pomoc

Zvracení a prujmy umí i jednotlive zpusobit dehydrataci organismu. Spolecne k ní vedou rychleji.

Nejduležitejší je rehydratovat nemocného. Pro nechutenství a napínání je to možné jen po malých doušcích vody. To je nejduležitejší zásada první pomoci. Neprestat pít tekutiny.

Samozrejme pokud clovek zvrací poté, co vypije i malé množství vody,
je nutné odborné vyšetrení.
Neodkládejte ho.
K dehydrataci muže dojít rychle, a to hlavne u detí a senioru.
Ctete také:
Jaká je správná dieta pri prujmu, zácpe ci zvracení? Jak je zastavit?

Pokud to stav dovoluje, je vhodné do pacienta dostat alespon nejaké jídlo, aby nabral sílu. Nejvhodnejší jsou suchary, brambory nebo banán.

V závažnejších prípadech je nutná antibiotická nebo antivirotická lécba.

Príznaky lze zvládnout léky proti bolesti, teplote, zvracení a na 3. den i proti prujmum. Stav však ve vetšine prípadu odeznívá spontánne.

Hospitalizace bývá nutná pouze pri závažných otravách, a to u starých lidí a malých detí.

Otestujte se