Co potřebujete vědět o účincích draslíku? Jsou změny hladin nebezpečné?

Draslík (latinsky kalium) je třetí nejrozšířenější minerál v lidském těle. Protože při rozpuštění ve vodě vytváří kladně nabité ionty K+, řadí se mezi elektrolyty.

Elektrolyty mají schopnost vést elektrický proud a naše tělo tuto "elektřinu" využívá k řízení různých biologických procesů. Proto může nízká nebo vysoká hladina draslíku významně ovlivnit velké množství tělesných funkcí.

Jak draslík ovlivňuje naše tělo?
Kdy je nutné zvýšit jeho příjem?
Jsou s ním spojena nějaká zdravotní rizika?

V jakých procesech našeho těla je draslík důležitým hráčem?

Objevitelem draslíku byl v roce 1807 Humphry Davy.

1. Přenos signálů mezi nervovými buňkami (mezibuněčná komunikace)

Nervový systém přenáší informace mezi naším mozkem a zbytkem těla ve formě nervových impulsů.

Nervové impulzy vznikají pohybem sodíkových iontů dovnitř buněk a pohybem draslíkových iontů ven z buněk.

Takový pohyb iontů mění napětí v buňce, a tím aktivuje nervový impuls. To následně pomáhá regulovat další procesy v těle.

2. Regulace svalové a srdeční činnosti

Regulace svalové činnosti probíhá také pomocí draslíku a jeho účasti na generování nervových impulzů.

Změněná hladina draslíku může ovlivnit přenos signálů v nervovém systému, a tím oslabit svalové kontrakce.

Draslík je také důležitý pro udržení pravidelného srdečního rytmu. Změněné hladiny tohoto minerálu mohou v některých případech vést k nepravidelnému srdečnímu rytmu.

3. Regulace rovnováhy tekutin a krevního tlaku

V našem těle se 40 % vody nachází v tzv. nitrobuněčné tekutině. Zbytek je extracelulární (mimo buňky), například v krvi a míšním moku.

Draslík je hlavním elektrolytem, který ovlivňuje množství vody uvnitř buněk. Pomáhá udržovat rovnováhu při zadržování a vylučování vody z těla, a to ve spolupráci s dalším elektrolytem, sodíkem.

Vysoké hladiny sodíku mohou podporovat zvýšení krevního tlaku, zejména u lidí, kteří již mají vysoký krevní tlak. Strava bohatá na draslík proto může snížit krevní tlak tím, že pomáhá tělu vylučovat přebytečný sodík.

4. Regulace vylučování vápníku

Draslík může také pomoci v prevenci vzniku osteoporózy nebo ledvinových kamenů. Děje se tak mechanismem snižování koncentrace vápníku v moči a jeho vylučování z těla.

Ledvinové kameny jsou agregátem materiálu, ve kterém je vápník vysoce zastoupen. Omezení jeho přítomnosti v moči je proto výhodou.

Současné omezení vylučování vápníku močí může být prospěšné i při osteoporóze. Ta je často spojena s nízkou hladinou vápníku v těle.

5. Trávení a acidobazická rovnováha

Draslík podporuje uvolňování slin a žaludečních kyselin, čímž napomáhá trávení potravy. Je také nezbytný pro vstřebávání bílkovin, sacharidů a udržování acidobazické rovnováhy.

Kolik draslíku naše tělo potřebuje?

Více než 90 % draslíku se vstřebává z potravy v tenkém střevě pasivní difuzí. Z těla se vylučuje především močí, menší část stolicí a potem.

Dokud nejsou zásoby draslíku v těle vyčerpány, se zvyšujícím se příjmem se zvyšuje i jeho vylučování ledvinami.

Celkové množství draslíku v těle dospělého člověka je přibližně 45 mmol/kg tělesné hmotnosti (1 mmol = 39,1 mg draslíku).

Normální koncentrace draslíku v krvi se pohybuje v rozmezí 3,6 až 5,0mmol/l.

V tabulce je uveden doporučený denní příjem draslíku pro zdravého člověka

Přibližně 80 % celkového množství draslíku v těle je uloženo ve svalových buňkách. Zbývajících 20 % se nachází v játrech, kostní tkáni a červených krvinkách.

Potravinové zdroje

Zdravá a vyvážená strava poskytuje našemu tělu dostatek draslíku. Maximální možný příjem draslíku z potravy u zdravých lidí není stanoven.

Formy draslíku obsažené v potravinách jsou především fosforečnan draselný, síran draselný a citrát draselný.

V následující tabulce jsou uvedeny vybrané potraviny bohaté na draslík

Kdo je ohrožen nedostatkem draslíku?

Nedostatek draslíku neboli hypokalémie může vést k řadě zdravotních problémů. Není však běžné, aby zdravý člověk s dobrými stravovacími návyky trpěl tímto nedostatkem.

Ke snížené hladině draslíku v těle dochází především při zvýšených ztrátách draslíku.

K tomu může dojít u lidí, kteří trpí např.:

• průjmy
• zánětlivým onemocněním střev (např. ulcerózní kolitida, Crohnova choroba)
• intenzivním zvracením
• nadměrným pocením
• nedostatek hořčíku (hypomagnezémie)
• nedostatek kyseliny listové
• vybraná endokrinologická onemocnění, např. hyperaldosteronismus
• chronická onemocnění ledvin
• užívání některých léků, zejména projímadel, glukokortikoidů a vybraných druhů diuretik
• alkoholismus
• hladovění a nevhodná strava

Klinické projevy nedostatku draslíku

Projevy mírné hypokalémie:

• Zácpa, plynatost
• Únava, malátnost
• Svalová slabost, křeče v končetinách
• Nevolnost

Projevy těžké hypokalémie - hladina v krvi pod 2,5mmol/l:

• Vysoká produkce velmi zředěné moči (polyurie)
• Ochrnutí svalů, zúžené dýchání
• Srdeční arytmie, bušení srdce, vysoký krevní tlak (hypertenze)
• Nesnášenlivost glukózy
• Zmatenost

Mírné formy hypokalémie lze snadno zvládnout zvýšenou konzumací potravin bohatých na draslík.

Těžká hypokalémie je však život ohrožující stav, při kterém je nutné pečlivé sledování pacienta a doplňování draslíku vhodnými přípravky. Současně je třeba identifikovat a léčit příčinu hypokalémie.

Hypokalémie je hladina draslíku v krvi nižší než 3,5 mmol/l.

Může být draslíku v těle příliš mnoho?

Příjem draslíku nad rámec tělesných potřeb obvykle nezpůsobuje žádné problémy.

Problém však může nastat, pokud ledviny z různých důvodů přebytečný draslík nevylučují. Takový stav může vést k hyperkalémii (hladina draslíku v krvi nad 5,0mmol/l).

Mírná hyperkalémie je obvykle asymptomatická.

U těžké hyperkalémie jsou některé příznaky podobné hypokalémii.

Jedná se o život ohrožující stav vyžadující lékařskou pomoc.

Klinické projevy těžké hyperkalémie - hladina v krvi nad 7,0mmol/l:

• Bušení srdce, palpitace, srdeční arytmie, velmi nízký krevní tlak (hypotenze).
• Pocit pálení a brnění v končetinách
• Svalová paralýza, ztížené dýchání

Terapie závažné a akutní hyperkalémie spočívá ve stabilizaci srdeční funkce a dýchání.

Důležité je také odstranění draslíku z těla, např. pomocí diuretik, speciálních kalciových preparátů a v těžkých případech pomocí hemodialýzy. Pátrá se také po základní příčině, která se následně vhodně léčí.

Je nepravděpodobné, že by se zdravý člověk mohl předávkovat draslíkem z potravy. Může k němu však dojít nadměrným a nesprávným užíváním draslíku v doplňcích stravy.

Jako hyperkalémie je označována hladina draslíku v krvi vyšší než 5,6 mmol/l.

Pro koho je zvýšení hladiny draslíku nebezpečné?

Mezi osoby, které jsou při zvýšeném příjmu draslíku ohroženy hyperkalémií, patří ti, kteří trpí:

• chronickým onemocněním ledvin
• cukrovkou I. typu
• městnavým srdečním selháním
• onemocněním jater
• nedostatečnou funkcí nadledvin (adrenální insuficience, Addisonova choroba)

Hyperkalémie je riziková také pro osoby užívající vybrané skupiny léků:

• inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) (např. účinná látka kaptopril, enalapril)
• blokátory angiotenzinových receptorů (např. losartan, kandesartan)
• draslík šetřící diuretika (např. spironolakton, eplerenon)

Svévolné užívání doplňků stravy obsahujících draslík se v těchto případech nedoporučuje, pokud lékař nedoporučí jinak.

Aby se předešlo riziku hyperkalémie, může lékař pacientovi doporučit dodržování diety s omezením draslíku.

Vařením se obsah draslíku v zelenině a ovoci snižuje o 50 %.

Kdy užívat doplňky draslíku?

Draslík je často přítomen jako chlorid draselný v doplňcích stravy dostupných bez lékařského předpisu. Používá se však i mnoho dalších forem – citrát, fosforečnan, aspartát, hydrogenuhličitan a glukonát draselný.

Tyto doplňky obvykle neobsahují více než 100 mg elementárního draslíku v jedné dávce. Měli by se jim vyhnout všichni, u nichž hrozí riziko vzniku hyperkalémie.

Sport a svalové křeče

Doplňky draslíku byste měli užívat, pokud jste zdravý aktivní sportovec a pociťujete svalové křeče. Akutní jednorázovou pomocí může být šumivá forma draslíku a hořčíku nebo iontový nápoj.

Takové přípravky obsahují i další složky ztracené při nadměrné fyzické námaze a pocení, např. sodík.

Jako prevence proti vzniku svalových křečí se však doporučuje zejména pestrá a vyvážená strava. Zároveň je důležité nezanedbávat kvalitní strečink a regeneraci.

Pokud se svalové křeče opakují a režimová opatření nepomohla, možností je pravidelné užívání kombinace draslíku, hořčíku a pyridoxinu (vitaminu B6) podle doporučení lékárníka nebo lékaře.

Intenzivní průjem nebo zvracení

Doplnění draslíku, stejně jako dalších elektrolytů, je nezbytné také při intenzivním průjmu nebo zvracení. Vzhledem k náročnosti příjmu potravy je při těchto stavech vhodné podávat tzv. rehydratační roztoky.

Dieta s omezením sodíku

Pokud trpíte vysokým krevním tlakem, byla vám pravděpodobně doporučena dieta se sníženým obsahem sodíku. V takovém případě je možné sáhnout i po náhražkách kuchyňské soli.

Ty místo chloridu sodného obsahují chlorid draselný. Před jejich použitím se však poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.