Ztvrdnutí žil: znáte hlavní příčiny a příznaky? Léčba a prevence

Ztvrdnutí žíly (skleróza, venoskleróza, fleboskleróza) je příznak, který se objevuje u některých cévních onemocnění. Vzniká na krátkém úseku cévy, nejčastěji žíly, v souvislosti se zánětlivým onemocněním. Může se také objevit jako součást chronické žilní nedostatečnosti s přítomností křečových žil. Někdy je výskyt také podmíněn věkem.

Fleboskleróza úzce souvisí s lokálním zánětem žíly. S touto obtíží se nejčastěji setkáváme při dlouhodobém zavádění nitrožilních katétrů, ale také při křečových žilách dolních končetin.

Pokud se vyskytnou komplikace ve smyslu tvorby sraženiny v dané žíle, hovoříme o tzv. tromboflebitidě. Při těchto problémech dochází ke zvýšené srážlivosti krve a stáze (krev se v cévě nepohybuje). Zároveň je poškozena výstelka cévy (endotel).

To je také typické pro Mondorovu nemoc (viz níže).

Skleróza může být přechodná nebo trvalá. Souvisí s rozvojem zánětu a postupnou fibrózou cévní stěny.

Zánět žíly po kanyle

Zánět žíly po kanyle (phlebitis cannulae) je zánět žíly související s infiltrací patogenů v místě vpichu při intravenózní léčbě. Jedná se o onemocnění, které se častěji vyskytuje při dlouhodobé intravenózní léčbě.

Vede ke svědění, zarudnutí, otoku, místní citlivosti, okolnímu hematomu a kožním změnám v oblasti vpichu.

Při pokračující intravenózní léčbě může dojít k úniku tekutiny (např. infuzních roztoků) do okolní tkáně. K zánětu samotné žíly dochází například při použití periferního intravenózního katétru.

Samotná rizika jsou spojena s použitím periferního katétru:

• Místo vstupu katétru
• Doba trvání intravenózní léčby a hospitalizace
• Použití antibiotik
• Počet vpichů

Tabulka uvádí: Stupeň flebitidy

Křečové žíly dolních končetin

Křečové žíly dolních končetin nebo bérců (varices cruris) jsou projevem chronické žilní nedostatečnosti (insuficience). Nejčastěji se vyskytují při dlouhodobě snížené pohyblivosti, ale existují i genetické souvislosti.

Projevují se pálivou, někdy tupou bolestí, která kopíruje průběh dané žíly. Také se projevují zvýšenou zranitelností žil, křečemi, pocitem těžkých nohou, místními otoky nebo výskytem metličkovitých žil.

Toto onemocnění je spojeno s oslabením žilní stěny, dokonce s jejím postupným tvrdnutím. Žíla ztrácí své napětí. Postupně se podřizuje tlaku krve v ní a rozšiřuje se. Tím se mění hemodynamické poměry. Žilní chlopně se neuzavírají, a tak krev v končetině stagnuje nebo je zhoršen její odtok.

Mezi hlavní komplikace křečových žil patří jejich ucpání sraženinou (trombóza) nebo zánět (flebitida). Může dojít k infekci.

Poznejte hlavní příčiny

Fleboskleróza jako příznak několika onemocnění vzniká rozpadem cévní výstelky (endotelu). K tomu dochází při infekci nebo zavedení cévních katétrů. Dochází ale také ke změnám žil souvisejícím s věkem. Céva je opotřebovaná, a tak snadněji praská. Svou roli hrají také genetické faktory.

Při poškození buněk vystýlajících cévu se v těle spustí kaskáda reakcí, kterými se proti tomu brání. Vyvolá se zánět daného úseku cévy a v poškozeném místě se hromadí bílé krvinky a také fibrin.

Při dlouhodobém působení na cévu tak dochází k její postupné fibrózní přestavbě, fibrotické degeneraci a tvrdnutí.

Ateroskleróza je tvrdnutí cév v širším slova smyslu. Jedná se o proces, při kterém se v cévní stěně ukládají tukové usazeniny, až se její průzor zužuje. Někdy dochází k úplnému ucpání takové cévy. Toto onemocnění je však onemocněním tepen.

Mezi příčiny flebitidy (zánětu žil) patří infekce, úraz nebo podráždění. Může se jednat o mechanické i chemické podráždění.

Co může patřit mezi příznaky

Projevy zánětu žil jsou:

• Bolestivost
• Otok
• Zvýšení teploty okolní kůže
• Svědění
• Ztráta barvy okolní kůže
• Zpevnění, zesílení okolní kůže
• Ztvrdnutí žil

Jaké komplikace se vyskytují

Mezi hlavní komplikace ztvrdlých žil patří zánět (flebitida), prasknutí (ruptura), infekce nebo tvorba sraženiny (trombóza).

Pokud se do žíly dostane infekce, může to mít neblahé následky a vést k sepsi (otravě krve). Infekční agens, jako jsou viry (virus hepatitidy), bakterie (například spirochéty, zlatý stafylokok nebo enterokok) mohou vést k zánětu žil. Při zánětu žil se také častěji tvoří sraženiny a stav se komplikuje.

Při prasknutí žíly se krev začne rozlévat do okolní podkožní tkáně. Místo je často bolestivé a vytvoří se podkožní hematom (krevní výron). Ten se časem postupně vstřebává.

Trombóza žil je závažný stav, při kterém se v žíle vytvořila krevní sraženina.

Sraženina se (nejčastěji při nehybnosti) utrhne a odplaví do krevního oběhu. V takovém případě se jedná o tromboembolickou nemoc. Protože srdce neustále pumpuje krev sem a tam, krevní sraženina se dostane až do srdce. Někdy se dokonce může dostat do malého krevního oběhu jako embolus.

Může dojít k ucpání plicní tepny, někdy se smrtelnými následky.

Více o plicní embolii se dočtete v tomto článku: Plicní embolie může být život ohrožující. Jaké jsou její příznaky a příčiny? Jak ji lze odhalit?

Diagnóza

Diagnostika se opírá o důkladnou anamnézu a fyzikální vyšetření lékařem. Ten zjistí, zda je přítomen zánět žíly, zda je ohraničený, nebo komplikovaný, zda je v cévě přítomna sraženina a další.

Poté lékař doporučí řadu dalších vyšetření k upřesnění a potvrzení diagnózy:

• Krevní testy - Kromě základních parametrů lze z krve zjistit, zda je v těle přítomen zánět nebo zvýšená koagulace (srážlivost krve).
• Ultrasonografie žil - Je zlatým standardem v zobrazování žil, zejména dolních končetin. Vyšetření spočívá v použití vysokofrekvenčního zvuku k zobrazení tkání těla. Kromě konvenční ultrasonografie existuje také průtoková ultrasonografie.
• CT a MRI - Vyšetření žil pomocí těchto zobrazovacích metod se běžně nepoužívá.

Jaká je léčba a co pomáhá ke zpevnění žil?

Základem léčby je pohyb. Dlouhodobý klid na lůžku se nedoporučuje.

Při sezení je vhodné zvednout nohy do zvýšené polohy (pokud se jedná o onemocnění dolních končetin). Také při kanylaci pohyb zlepšuje prokrvení přilehlé končetiny.

Pro celkovou vitalitu cév se doporučují léky na bázi kaštanu koňského, které obsahují aescin, a také léky s účinnými látkami diosmin a hesperidin.

Při prokázaných infekcích se doporučují antibiotika podle citlivosti. V nemocničních podmínkách je dobré odebrat stěr z postižené rány a nechat jej laboratorně vykultivovat. Následně se nasadí antibiotická terapie.

Na bolest a zmírnění zánětu se používají léky ze skupiny NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky). Patří mezi ně kyselina acetylsalicylová, ibuprofen, diklofenak a podobně.

Vyrábějí se jak ve formě injekcí, tak ve formě tablet nebo gel. Je lepší je aplikovat na postižená místa. Při aplikaci gelu se doporučuje používat plastové rukavice, aby se snížilo vstřebávání účinné látky kůží ruky.

V prevenci vzniku krevních sraženin je velmi důležitý pitný režim a také dostatečná hydratace.

Léky proti srážení krve se podávají v případech, kdy hrozí riziko vzniku sraženiny s následným ucpáním cévy. Používá se kyselina acetylsalicylová, klopidogrel a další.

Při léčbě krevních sraženin mohou pomoci výtažky z pijavic.

Domácí léčba

Pro domácí použití je vhodná bylinná léčba ve formě čajů, vodních koupelí nebo mastí a krémů. Používá se měsíček lékařský, list ostružiníku, maliníku, podbělu, lnice, kopřivy a také švédské kapky.

V domácím i nemocničním prostředí se doporučují elastické punčochy nebo bandážování končetiny, kde je přítomna trombóza.

Preventivní opatření

Mezi hlavní preventivní pilíře ztvrdlých žil a s nimi spojených onemocnění patří:

• Zavádění žilních kanyl za přísně aseptických podmínek spolu s pravidelnou výměnou katétru a jeho opětovným zavedením nejlépe na opačnou končetinu
• Adekvátní pitný režim
• Pravidelné cvičení
• Léky proti srážení krve
• Zanechání kouření
• Vyhýbání se intravenóznímu užívání drog

Zajímavá fakta

Při Mondorově chorobě tromboflebitida postihuje povrchové žíly a je charakterizována tvorbou fibrinových vláken. Podél žíly se objevují ztvrdlé bolestivé úseky. Toto onemocnění je častější u žen na hrudi, méně časté u mužů na penisu.

Skleroterapie je druh léčby, při níž se do postižené cévy vstřikuje sklerotizující roztok. Používá se při léčbě křečových žil.

Mezi nejčastější místa, kam se zavádějí žilní kanyly, patří žilní síťka na hřbetu ruky, střední loketní žíla (vena mediana cubiti), hlavová žíla (vena cephalica) a královská žíla (vena basilica). Na dolní končetině žilní síťka na hřbetu nohy a povrchová velká žíla (vena saphena magna).

Obvykle se také zavádí kanyla do podklíčkové žíly (vena subclavia) jako centrální žilní katétr.

Ztvrdnutí žíly je příznak vyskytující se při onemocnění žil. Mezi nejčastější příčiny jeho vzniku patří zavedení kanyly, ale také křečové žíly. Léčba je složitá.