Snížená inteligence: příčiny, příznaky a možnosti léčby

Snížení inteligence již v průběhu vývoje se označuje jako mentální retardace. Pokud dojde ke snížení inteligence a kognitivních schopností v průběhu života, označuje se jako demence.

Pokles může být příznakem různých onemocnění, zejména neurodegenerativních poruch (příkladem je i roztroušená skleróza).

Příčiny, diagnostiku, prevenci a mnoho dalších informací najdete v článku.

Intelektuální a kognitivní funkce člověka

Pojem "inteligence" vznikl v rámci potřeb psychologie a psychiatrie. V překladu znamená "myšlení/rozumění". Inteligence vyjadřuje obecnou rozumovou schopnost.

Na inteligenci lze nahlížet z několika hledisek, a proto neexistuje jediná definice. Obecně lze inteligenci chápat ve dvou základních rovinách: obecná inteligence ("G" inteligence) a emoční inteligence ("E" inteligence).

Kromě pojmu inteligence existuje ještě blízký pojem intelekt, který znamená schopnost tvořit a následně správně zacházet s obecnými i abstraktními pojmy.

Kognitivní (poznávací) funkce jsou procesy v centrální nervové soustavě, jejichž prostřednictvím si člověk uvědomuje sebe sama a své okolí. Může poznávat, pozorovat, vnímat, učit se a pamatovat si. Paměťové funkce a učení pomáhají člověku uchovávat, vybavovat si a používat uložené informace.

Příčiny a nemoci spojené se sníženou inteligencí

Mentální retardace

Mentální retardace může být vrozená nebo získaná. K získané dochází v prvních letech života jedince, kdy dochází k opoždění vývoje inteligenčních funkcí.

Důsledkem zpomaleného vývoje dítěte jsou zhoršené kognitivní funkce a schopnost učit se novým věcem.

Poškozeno je také chování a intelekt dítěte, které ztrácí schopnost správně myslet a chápat podněty. Jedinec s mentální retardací je často vyloučen ze společnosti zdravých dětí.

Podle Mezinárodní klasifikace nemocí je mentální retardace stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje. Tento stav je charakterizován poruchami schopností, jako je poznávání, řeč, motorika nebo sociální aspekty.

Stupeň retardace se měří pomocí testů inteligence. Výsledek se vyjadřuje číslem, které se nazývá inteligenční kvocient (IQ). Hodnoty výsledku se vyjadřují číslem stanoveným Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

V závislosti na číselné úrovni, na kterou je intelekt snížen, hovoříme o lehké, středně těžké, těžké a hluboké mentální retardaci (zaostalosti).

Mentální retardace se dělí na:

• Lehká mentální retardace (IQ 69-50)
• Středně těžká mentální retardace (IQ 49-35)
• Těžká mentální retardace (IQ 34-20)
• Hluboká mentální retardace (IQ nižší než 20)

Příčiny mentálního postižení jako poruchy centrální nervové soustavy jsou rozmanité:

• Dědičné postižení (genetický faktor)
• Postižení podmíněné prenatálně působením vlivů poškozujících fyziologický vývoj plodu v průběhu těhotenství. Jedná se o nepříznivé fyzikální, chemické a biologické faktory. Příkladem je poškození plodu, těžký porod, nedostatek kyslíku a další.
• Poškození centrálního nervového systému po porodu má za následek zhoršený vývoj rozumových schopností. Příkladem je úraz/porucha mozku, meningitida a další.

Demence

Mentální retardace postihuje výhradně děti. U dospělých jedinců se tento stav odborně nazývá demence.

Demence je stav, při kterém je narušena určitá funkce mozku.

Demence je progresivní onemocnění mozku, které se vyznačuje úbytkem nervových buněk a postupným zhoršováním příznaků.

Mezi příznaky demence patří ztráta paměti, snížená prostorová orientace, poruchy chování, emocí a racionálního myšlení.

Vznik demence je podmíněn různými onemocněními, která se vyskytují především u lidí v pokročilém věku. Jedná se především o neurodegenerativní a metabolická onemocnění. Rizikovými faktory jsou vyšší věk, ženské pohlaví, kardiovaskulární faktory, psychický stav, počáteční inteligence, vzdělání a další.

Základní příčiny nebo typy demence jsou: vaskulární demence, frontotemporální nebo smíšená demence, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba a demence s Lewyho tělísky.

Příklady rizikových faktorů demence:

• Genetické predispozice
• Poškození mozku/úraz
• Cerebrovaskulární nehoda (mozkový infarkt)
• Neurodegenerativní onemocnění 
• Metabolické onemocnění (diabetes)
• Vyšší věk
• Ženské pohlaví
• Kardiovaskulární faktor (vysoký krevní tlak, cholesterol...)
• Slabé kognitivní rezervy a vybavení
• Nezdravý životní styl (kouření, alkohol, obezita)

Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které je jednou z nejčastějších příčin demence. Podstatou onemocnění je postupné odumírání mozkových buněk.

Alzheimerova demence začíná nenápadně a pomalu a postupně se rozvíjí po dobu několika let. Postupem času se objevují příznaky, jako jsou poruchy paměti, zmatenost, nelogické myšlení a uvažování, zapomnětlivost a mnoho dalších.

Jak nemoc postupuje, člověk pomalu ztrácí soběstačnost.

Vaskulární demence

Cévní demence může být důsledkem cévní mozkové příhody. Její závažnost závisí na místě ucpání cévy, která zásobuje mozek krví.

Vaskulární demence však může být také důsledkem jiných onemocnění, která poškozují cévy. Patří mezi ně cukrovka (diabetes mellitus), hypertenze (vysoký krevní tlak), vysoká hladina cholesterolu, kouření a další.

Kromě psychických funkcí mohou být na rozdíl od Alzheimerovy choroby postiženy i další mozkové funkce. Výsledkem může být porucha řeči, hybnosti končetin, chůze nebo stability.

Demence s Lewyho tělísky

Demence s Lewyho tělísky je progresivní onemocnění, které negativně ovlivňuje schopnost myšlení a pohybu.

Postihuje přibližně 10-15 % osob s diagnostikovanou demencí.

Název je spojen s přítomností Lewyho tělísek (abnormálních ložisek bílkoviny zvané alfa-synuklein) v mozku jedince.

Parkinsonova choroba

Parkinsonova choroba je druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním. Jedná se o progresivní onemocnění charakterizované degenerací dopaminergního systému.

Dochází k postupnému úbytku neuronů, které normálně produkují neurotransmiter dopamin. To následně vede k motorickým a psychickým problémům.

K nemotorickým projevům patří poruchy nálady, poruchy spánku a zhoršení kognitivních funkcí. K příkladům zhoršení kognitivních funkcí patří zhoršení paměti, schopnosti efektivně myslet nebo zmatenost.

Huntingtonova choroba

Huntingtonova choroba je vzácné genetické onemocnění, které postihuje centrální nervový systém a způsobuje postupnou degeneraci mozkových buněk. Důsledkem je pokles motorických a kognitivních schopností člověka.

Může se vyskytnout u dětí i dospělých. Nejčastějšími příznaky jsou poruchy nálady, spánku, duševních schopností, zhoršená koordinace a nestabilita pohybů a chůze.

Fenylketonurie

Fenylketonurie je vzácná vrozená porucha metabolismu aminokyseliny fenylalaninu a enzymu tyrosinu. Toto onemocnění může u dětí způsobit psychomotorickou retardaci a mentální retardaci.

Fenylalanin je esenciální aminokyselina, která se spolu s enzymem přeměňuje na tyrosin. Ten je v těle potřebný pro správnou tvorbu neurotransmiterů (dopamin, adrenalin), které slouží k přenosu nervových vzruchů.

Mozková obrna

Dětská mozková obrna je dlouhodobé onemocnění spojené se zdravotními, sociálními a společenskými obtížemi. Dětská mozková obrna je způsobena poškozením mozku během těhotenství, porodu nebo krátce po narození dítěte.

Kromě fyzických příznaků onemocnění ovlivňuje řeč, vnímání okolí a emotivitu.

Dětská mozková obrna může být spojena s mentální retardací nebo autismem. To však automaticky neznamená, že osoba s dětskou mozkovou obrnou vždy současně trpí mentálním postižením.

Diagnostika a možnosti léčby

Diagnostický postup...

Neuropsychologie a neuropsychiatrie studuje vztahy mezi fungováním mozku a chováním člověka. Má důležité místo v oborech, jako je neurologie, psychiatrie, neurochirurgie, rehabilitace a mnoho dalších.

Jejím hlavním cílem je posoudit behaviorální/prožitkové projevy a kognitivní změny vyplývající z určitého onemocnění, poruchy nebo úrazu. Je velmi užitečná právě při diagnostické a terapeutické pomoci pacientům.

Snížení inteligence a kognitivních funkcí je jedním z příznaků onemocnění nervového systému. Proto je nutné zdravotní stav nepodceňovat a navštívit lékaře.

Praktický lékař posoudí klinické příznaky, celkový zdravotní stav a odebere vzorek krve. Podle podezření vás odešle k příslušnému specialistovi, jako je neurolog, psychiatr nebo neuropsychiatr.

Pacient může být vyšetřen z hlediska soběstačnosti, kognitivních a inteligenčních schopností. V rámci zobrazovacích vyšetření je indikováno CT (počítačová tomografie) nebo MRI (magnetická rezonance) mozku.

Během vyšetření se od pacienta nebo jeho rodinných příslušníků zjišťuje kompletní anamnéza. Nezbytnou součástí posouzení jsou neurologické testy. Pokud jedinec není schopen vést rozhovor sám (například při těžké retardaci nebo demenci), je nutné, aby se ho zúčastnila nejbližší rodina.

Léčba

V současné době je cílem léčby co nejvíce zpomalit progresi demence.

Zcela vyléčit pokles inteligence je prakticky nemožné. Léčebný proces je složitý a dlouhodobý. Konkrétní léčba závisí na příčině příznaků a přesné diagnóze.

Ve většině případů se skládá ze změny životního stylu, medikamentózní léčby (farmakoterapie) a rehabilitační a psychologické léčby.

Prevence snížení inteligence a kognitivních funkcí

Prevence některých onemocnění a poruch není zcela možná. Ale existují faktory, které mají pozitivní vliv na celkové zdraví a podporu mozkových funkcí.

• Zdravá a plnohodnotná strava
• Dostatek vitamínů a minerálů
• Dostatek omega 3 mastných kyselin
• Dostatečný příjem vitaminu B
• Přestat kouřit a pít alkohol
• Kontrola krevního tlaku a cholesterolu
• Pravidelná fyzická aktivita
• Trénink mozku (čtení, testy, stolní hry...)
• Bylinná podpora mozku (ginkgo biloba)
• Zapojte se do tvůrčí činnosti/koníčku
• Choďte do společnosti a setkávejte se s lidmi