Lupy ve vlasech. Jsou příčinou mastné vlasy, nebo musím hledat problém někde jinde?

Zasněžená ramena a spousta lupů ve vlasech nikoho nepotěší. Nejlepší způsob, jak se zbavit lupů, je znát příčinu. Někdy šampony proti lupům nemusí stačit.

Co jsou lupy a jak vznikají?

Povrchová vrstva kůže se nazývá epidermis. Je tvořena několika vrstvami buněk. Odlupování nejsvrchnějších vrstev kůže je zcela přirozený jev, při kterém dochází k její obnově a fyziologické regeneraci.

Fyziologie lupů

Staré zrohovatělé epitelové buňky se na povrchu smršťují, odlupují a jsou nahrazovány novými buňkami z hlubších vrstev epidermis. Celý tento proces obnovy buněk trvá přibližně 20 dní až 1 měsíc. Neustále se opakuje po celý náš život.

Za určitých okolností může nastat problém s jejich odlupováním. Ulpívají na místě a mísí se s mazem, potem a vodou z potních a mazových žláz. Stávají se mastnějšími a svým nahromaděním také viditelnějšími. Těmto vzniklým šupinkám říkáme lupy.

Nejčastěji se vyskytují na pokožce hlavy. Je to dáno umístěním mazových žláz ve vlasových folikulech nebo u báze každého vlasu či vlasového stvolu.

Lupy a jejich výskyt

Lupy jsou odumřelé kožní buňky a každý je má v různé míře. Asi 50 % lupů není pouhým okem viditelných. Ale to neznamená, že tam nejsou. Vzhled a množství lupů se může lišit v závislosti na množství mazu produkovaného mazovými žlázami, hygienických návycích jedince, jiných onemocněních způsobujících nadměrnou tvorbu odumřelých šupin a dalších faktorech působících na pokožku hlavy.

1. Lupy jsou tenké, bíle zbarvené šupinky odumřelé pokožky, obvykle oválného až eliptického tvaru. Vyskytují se ve shlucích a po odloupnutí odpadávají. Lupy jsou obvykle vidět na oblečení kolem ramen. To působí dojmem, že osoba trpící nadměrným výskytem lupů má "zasněžené oblečení". Takové lupy se nazývají suché lupy. Vlasy by se měly mýt méně často a doporučuje se používat oleje.

2. Při zvýšené produkci potu a zejména mazu mazovými žlázami lupy žloutnou. Jsou hustší, mastné a někdy tvoří větší chuchvalce nebo plochy. Je obtížné se jich zbavit, zejména kvůli olejovité konzistenci, která způsobuje jejich ulpívání na vlasech. Tento typ lupů se nazývá mastné lupy a je velmi neestetický. Vlasy osoby s tímto typem lupů se často mastí i při častém mytí. Vlasy by se měly mýt častěji.

Jaké jsou příčiny nadměrné tvorby lupů?

Příčiny tvorby lupů jsou rozmanité. Často jde o kombinaci několika vlivů najednou. Za nadměrnou tvorbu nepříjemných šupinek ve vlasech jsou zodpovědné také genetické predispozice, mechanické podráždění, chemické a fyzikální faktory při úpravě vlasů. Na vině mohou být také různá onemocnění, zejména dermatologická.

Kožní onemocnění však postihují i jiné části kůže, včetně pokožky hlavy.

Kvasinky

Hlavní příčinou lupů je kvasinková infekce. Přímým původcem je kvasinka Pityrosporum ovale. Patří k přirozené mikroflóře kůže a obvykle nezpůsobuje žádné potíže.

Jedná se o kvasinku, která se živí kožním mazem. Ve vhodném prostředí se množí a produkuje toxiny. Ty působí na kůži zánětlivým procesem, jehož výsledkem je kožní dermatitida.

- Ohroženi jsou lidé s větší aktivitou mazových žláz. Přirozeně postihuje především muže.

- Dobře se jí daří v teplém a vlhkém prostředí. Další rizikovou skupinou jsou lidé se zvýšeným pocením - buď obecně, nebo v důsledku jiné příčiny onemocnění.

- V neposlední řadě sem patří lidé s oslabenou imunitou a imunosupresivní léčbou. Zvýšená tvorba lupů je zaznamenána u lidí trpících AIDS i jinými imunodeficitními chorobami.

- Přemnožení kvasinkové infekce může mít také dědičný základ a stresové faktory. U některých lidí se lupy objevují ve zvýšené míře během určitého stresového období a po jeho odeznění opět mizí.

Mechanické příčiny

Při dlouhodobém mechanickém dráždění hlavy se mohou šupiny odlupovat dříve, než by měly. Ve většině případů se suché lupy vyskytují sporadicky a současně se na nich podílejí i jiné faktory. Spíše by se dalo říci, že mechanické příčiny pouze znásobují riziko vzniku lupů z jiných příčin.

Jakmile je spouštěcí mechanismus odstraněn, rychle ustupují.

- Mechanické podráždění je obvykle způsobeno různými pokrývkami hlavy. Mluvíme především o kloboucích, čepicích nebo šátcích. Lupy se objevují pouze při jejich pravidelném a dlouhodobém nošení v kombinaci s dalšími vlivy (chemickými, genetickými...), ale to nemusí být případ každého. U někoho se lupy nemusí objevit ani v důsledku mechanického podráždění.

- Potíže mohou mít také pracovníci, kteří pravidelně používají ochranné pokrývky hlavy v rámci své bezpečnosti při výkonu povolání. Mezi takové profese patří například lékaři, kteří nosí na hlavě při operacích šátky. Dále jsou to stavební dělníci, horolezci, horníci, vojáci, piloti, kteří nosí helmy kvůli zvýšenému riziku poranění hlavy.

Čepice nebo šátky se používají i v jiných profesích, například v potravinářském průmyslu, chemickém průmyslu apod.

- Pod pokrývkou hlavy dochází ke zvýšené akumulaci tepla a vlhkosti v důsledku nadměrného pocení. Takové prostředí je ideální pro život a množení kvasinek a bakterií, které svou činností způsobují infekční dermatitidu.

V takovém případě se ve vlasech objevují mastné, těžko odstranitelné lupy.

- Lupy způsobují nepříjemný pocit svědění. A funguje to i naopak. Svědění hlavy, například v důsledku nadměrného pocení, nošení čepice nebo alergie či kožního onemocnění, způsobuje škrábání. To znásobuje odlupování horních vrstev kožních buněk a vytváří malé bílé šupinky.

Fyzikální příčiny

Fény, kulmy, žehličky na vlasy a elektrické natáčky jsou oblíbenými nástroji pro úpravu vlasů, zejména u žen. Tyto nástroje pro úpravu vlasů se používají při vyšších teplotách, což vede k poškození a vysušení vlasů i pokožky hlavy.

Pravidelný "horký styling" může způsobit, že se ve vlasech vytvoří malé šupinky v důsledku velmi suché pokožky hlavy.

Chemické příčiny

Svou roli zde hraje nejen teplo, ale také chemické vlivy. Používání vlasových přípravků, které vlasy vysušují, poškozuje při tepelné úpravě také pokožku hlavy. Mezi chemické přípravky patří barvy na vlasy, melíry obsahující peroxid vodíku, fixační laky na vlasy a méně fixační prostředky. Ty mají za následek vznik suchých lupů.

Také některé typy šamponů jsou vysušující.

Stres

Souvislost stresu s nadměrným odlupováním povrchové epidermis ve vlasaté části hlavy sice nebyla vědecky prokázána, ale byly zaznamenány případy opakované tvorby lupů u jedinců v období stresu s vymizením potíží v období klidu.

Stres je spouštěčem velkého počtu onemocnění. Lidé při stresu trpí mimo jiné nespavostí, chronickou únavou a celkovým oslabením organismu a jeho obranyschopnosti.

Oslabená imunita dává kvasinkám, bakteriím a virům příležitost k nadměrnému množení.

Nejčastější nemoci způsobující lupy

Některé chorobné procesy také způsobují zvýšené šupinatění kůže. Jedná se většinou o dermatologická onemocnění, která postihují kůži obecně. Vysušují ji a vytvářejí většinou ekzematózní ložiska. V jejich okolí je kůže suchá, popraskaná a odlupuje se. Tvorba lupů je u těchto onemocnění běžná a je jen jednou z mnoha komplikací konkrétního onemocnění.

1. Seboroická dermatitida

Seboroická dermatitida je jedním ze zánětlivých kožních onemocnění způsobených stejnou kvasinkou, která se množí na pokožce hlavy ve vlhkém a teplém prostředí při nadprodukci mazových žláz. Hovoříme opět o kvasince Pityrosporum ovale.

Etiopatogeneze iniciace onemocnění a přemnožení kvasinek není zcela jasná.

Předpokládá se, že se na ní podílejí endogenní, hormonální, genetické a další vlivy. Postiženy jsou ty oblasti těla, kde se nacházejí mazové žlázy. Převážně jsou postiženy pokožka hlavy, obličej a trup. Na obličeji je lokalizace konkrétně v seboroických oblastech, jako je čelo, obočí, nasolabiální rýhy (prostor mezi nosem a horním rtem) a brada.

Na kůži se v predilekčních oblastech tvoří lokální zánět v důsledku toxických látek produkovaných kvasinkovou infekcí. Kůže je v postižených zónách zarudlá s mírným lokálním otokem, praská a ve zvýšené míře se olupuje.

Odlupující se kožní šupinky mají nažloutlou barvu a jsou mastné. Výskyt je častější v zimě a v létě klesá.

2. Atopická dermatitida

Atopická dermatitida je známá také jako atopický exzém. Je to chronické, recidivující, svědivé kožní onemocnění. U tohoto onemocnění se střídají období zlepšení a zhoršení stavu kůže. Etiopatogeneze je multifaktoriální.

Jsou známy genetické predispozice (alergie, atopický exém), imunologické a alergické faktory, vlivy prostředí, přítomnost infekce a porucha tukové, kožní bariéry s následnou ztrátou vody, dehydratací a praskáním kůže.

- Projevuje se svěděním (pruritus), zarudnutím postižené kůže (erytém), jejím místním zhrubnutím (lichenifikace) a tvorbou papulózních až vezikulárních výpotků.

Kůže se olupuje v predilekčních místech. Jedná se o místa ohybu, jako jsou zápěstí, lokty, podkolenní jamky, krk a hlava.

3. Lupénka neboli psoriáza

Lupénka je autoimunitní, chronické, zánětlivé a nejčastější kožní onemocnění u lidí.

Předpokládá se genetická predispozice, která je potvrzena asi u 30 % pacientů. K nástupu nebo prvnímu projevu onemocnění dochází mezi 10. a 30. rokem života. Termín autoimunitní znamená, že původcem je vlastní imunitní systém pacienta. Kůže se zotaví za 20 až 30 dní.

U lidí trpících lupénkou je tento proces několikanásobně urychlen, což způsobuje rychlejší olupování kůže přibližně během čtyř dnů. Onemocnění má několik forem. Lze pozorovat mírné až život ohrožující průběhy.

Standardním projevem jsou zánětlivé změny na kůži také v predilekčních místech, kterými jsou velké klouby (koleno, loket) nebo hlava. U některých pacientů se může objevit pouze na hlavě.

Kůže je zarudlá, hmatně silnější s drsnějším povrchem, popraskaná s tendencí k rychlému dělení buněk a šupinatění s tvorbou šupin.

4. Sladké strupy (impetigo vulgaris) a jiné bakteriální infekce

Šupinatění kůže může být způsobeno také vlivem mikroorganismů.

Jedním z nejznámějších onemocnění způsobených bakteriální infekcí a projevujících se nadměrným šupinatěním kůže je impetigo vulgaris. Jedná se o onemocnění typické pro dětský věk. Původcem je nejčastěji zlatý stafylokok (Staphylococcus Aureus) nebo Streptococcus pyogens. Příčinou jeho vzniku je bakterie, snížená kožní imunita, mikroporozita kůže, ale také zanedbaná hygiena.

Infekce se přenáší přímým kontaktem.

- Zpočátku se projevuje výskytem erytému (zarudnutí) malé velikosti v oblasti hlavy. V erytému se tvoří malé puchýřkovité útvary naplněné tekutinou. Po jejich prasknutí tekutina zasychá a vytváří malé medově žluté strupy, které se odlupují. Medově žlutá barva strupů nebo šupin je důvodem, proč se jim také říká sladké nebo mléčné strupy.

- Zlatý stafylokok je odolná bakterie, která postihuje především kůži a vlasové folikuly. Způsobuje kožní infekce ve vlasech a vlasových folikulech - zánět vlasového folikulu. Může se v různé míře rozšířit do vlasů, kde vytváří hnisavé vředy. Ty jsou bolestivé, během hojení svědí a nutí postiženého se škrábat.

Škrábáním se infekce šíří a odlupují se povrchové krusty a epitel.

- Kromě výše uvedených onemocnění existuje mnoho dalších kožních diagnóz, které se projevují suchostí a olupováním povrchových buněk. Vzhledem k jejich obsáhlosti byly zmíněny pouze ty nejčastější, se kterými se v každodenním životě setkáváme nejčastěji.