Možnosti léčby poporodní diastázy břicha

Léčba poporodní diastázy se primárně dělí na konzervativní a operační.

Operační léčba (abdominoplastika)

K operačnímu zákroku zvanému abdominoplastika se přistupuje především u žen po porodu, u nichž konzervativní léčba nepřinesla požadovaný léčebný efekt.

V některých případech, kdy je šířka rozestupu břišní stěny příliš velká nebo došlo k prasknutí linea alba, je operace indikována okamžitě.

Při krátkém chirurgickém zákroku jsou roztažené břišní svaly zkráceny, vráceny na původní místo a vhodně sešity. Z estetického hlediska je také možné odstranit převislou kůži v oblasti pupku jako součást diastázy břicha.

Abdominoplastika se provádí v celkové anestezii pacienta. Délka zákroku trvá individuálně 1 až 3 hodiny. Pooperační klidový režim je nutný nejméně 1 týden po operaci a plná fyzická zátěž je možná přibližně po 6 týdnech.

Nedílnou součástí pooperační léčby jsou určitá pohybová omezení a doporučení. Základem pooperačního vstávání z lůžka je počáteční přetočení na bok s následným plynulým posazením.

Doporučuje se vyvarovat se houpavých pohybů typu sed-leh (břišní svaly). Po zákroku se vytvoří jizva, o kterou je třeba pečovat. Při kýchání nebo kašlání v časném pooperačním období je třeba břišní jizvu držet.

Nejčastějším důvodem pro podstoupení abdominoplastiky je diastáza břicha u žen v pozdním poporodním období. Zákrok se doporučuje po 1 roce po porodu. Je však nutné tento zákrok zvážit a konzultovat s lékařem.

V případě plánovaného dalšího těhotenství je třeba zvážit všechny výhody a rizika, protože těhotenství a porod mohou břišní svaly opět vrátit do rozestupu – diastázy.

Konzervativní léčba (poporodní rehabilitace)

Fyzioterapie v gynekologii a porodnictví zahrnuje poporodní rehabilitaci. Jejím cílem je vrátit ženu po porodu co nejdříve a fyziologicky do normálního života. Zabývá se stavem pohybového aparátu.

Jednou z nejčastějších gynekologických diagnóz ve fyzioterapii je diastáza břicha po porodu.

Terapie poporodní diastázy břicha je založena především na aktivní kinezioterapii (pohybová terapie – cvičení), kterou pacientka provádí jak v rehabilitační ambulanci, tak v domácím prostředí.

Cvičení jsou zaměřena na posílení břišních svalů, aktivaci pánevního dna a odstranění svalových dysbalancí v oblasti pánve a zad.

Při cvičení se používají rehabilitační pomůcky, jako je fitball, overball nebo cvičební míč bosu. Nejsou však nezbytnou podmínkou pro domácí cvičení.

Kromě nápravy lokálních pohybových dysbalancí využívá fyzioterapeut také prvky specializovaných metod.

Nejčastěji se jedná o metodu Ludmily Mojžíšové, dynamicko-neuromuskulární stabilizaci Pavla Koláře nebo specifickou kinezioterapii Arnolda Kegela. Součástí rehabilitace je také péče o jizvu po císařském řezu.

Terapie je obohacena o kineziotaping, lepení funkčních terapeutických pásek na kůži pacientky, které buď danou oblast fixují a stabilizují, nebo naopak uvolňují a relaxují svaly.

Cílem poporodní rehabilitace je:

• Posílení břišních svalů
• Posílení středu těla "core"
• Aktivace a posílení pánevního dna
• Uvolnění svalů bederní páteře
• Aktivace hlubokého stabilizačního systému
• Výuka bráničního dýchání
• Posilování hýžďových svalů
• Odstranění nerovnováhy pánve
• Ergonomie těla a pohybu