Ortorexie: O jakou poruchu příjmu potravy se jedná? Příznaky, diagnóza + TEST

Odborně se nazývá ortorexia nervosa a jedná se o poruchu příjmu potravy (PPD). Poprvé ji definoval v roce 1996 americký lékař Steven Bratman.

Slovo "ortho" znamená správný a "orexis" zase chuť. Nervosa odkazuje na posedlost.

Jedná se tedy především o posedlost a fixaci na zdravé a správné stravování.

Doktor Bratman tuto duševní chorobu pozoroval u sebe, když měl dlouhodobě dobrý pocit ze zdravého stravování. Později si však uvědomil svou posedlost přípravou a konzumací zdravého jídla.

Postupem času si všiml, jak se jeho mysl nezabývá ničím jiným než stravou. Naopak pociťoval výčitky svědomí, pokud konzumoval "nevhodné" jídlo.

Člověk trpící ortorexií se nutkavě vyhýbá potravinám, které jsou geneticky modifikované, příliš sladké, slané nebo kořeněné, obsahují konzervanty, alergeny, pesticidy, umělá barviva nebo různá dochucovadla.

Často se také vyhýbá mléčným a živočišným výrobkům a potravinám s vyšším obsahem tuku.

Ortorektici vyhledávají zejména raw biopotraviny bez lepku a cukru.

Ortorexii dělí odborníci na 2 základní skupiny.

První skupinou jsou ortorektici, kteří vykazují známky posedlosti v důsledku určitého přesvědčení nebo nesnášenlivosti, ale nepociťují stav podvýživy.

Naopak druhá skupina ortorektiků má blíže k anorexii. Omezují příjem zdravých potravin na minimum a následně dochází k podvýživě organismu.

Rozdíl mezi anorexií a ortorexií

Ve srovnání s poruchami příjmu potravy, jako je anorexie nebo bulimie, je ortorexie novým onemocněním. Hlavním rozdílem je však primární myšlenka. Ale pozor! Přítomnost jedné poruchy příjmu potravy zvyšuje pravděpodobnost, že u vás snáze propukne druhá porucha příjmu potravy.

Anorektik se zaměřuje na množství jídla a dochází k podvýživě.

Ortorektik se zaměřuje především na kvalitu jídla a vzhledem k omezeným možnostem může dojít k sekundární podvýživě.

V poslední době se objevila řada duševních poruch souvisejících s výživou a vzhledem, jako je drunkorexie nebo bigorexie.

Příčina ortorexie není zcela objasněna. Velká váha se přikládá modernímu trendu zdravého stravování, různým typům diet, stravování a širokému výběru potravin.

Roli hraje pohlaví, věk, psychický a fyzický stav, povolání a riziková skupina.

Nejzranitelnější skupinou, která podlehne této duševní poruše, je ženské pohlaví, lidé s potravinovými alergiemi a intolerancemi.

Do rizikové skupiny patří povolání jako: sport, modeling, herectví, dietetika, nutriční terapie a podobná povolání související se zdravím, stravou a vzhledem.

Základním projevem ortorexie je posedlost a fixace na čisté zdravé potraviny. Dochází k nadměrné sebekázni a sebetrestání, pokud jde o přípravu a konzumaci jídla.

Při dodržování diety je ortorektický člověk naplněn pýchou, a naopak při "špatném chování" se zatracuje.

Postupně ortorektický člověk myslí pouze na jídlo a dieta pohlcuje ostatní psychosociální aspekty jeho života. Na správném stravování staví svou vlastní identitu a sebeúctu.

Jedinec trpící ortorexií je schopen strávit nespočet hodin denně přemýšlením o jídle, nakupováním, studováním surovin, pečlivou přípravou jídla a jeho následnou konzumací.

Dalším možným projevem ortorexie je nezájem jedince chodit do restaurací a na společenská setkání kvůli konzumaci jiných jídel, než která si sám připravuje.

Objevuje se strach z přijímání potravin, které obsahují přídatné látky nebo prošly nějakým "nevhodným" zpracováním.

Nejčastější příznaky ortorexie:

• Posedlost zdravým jídlem
• Vyhledávání "čistých" potravin
• Obavy o kvalitu a složení potravin
• Hodnoty potravin mají přednost před chutí
• Strach z jídla, které si sám nepřipraví
• Výčitky svědomí z porušení zdravé stravy
• Vynechávání oblíbených jídel kvůli složení
• Plánování jídelníčku na několik dní dopředu

Samotnou diagnózu může stanovit nutriční terapeut, psychiatr, psycholog nebo dietolog. Poruchu příjmu potravy oficiálně diagnostikuje a vyloučí lékař, obvykle psychiatr.

V současné době však neexistují žádná klasifikovaná diagnostická kritéria pro ortorexii.

Diagnostický test ortorexie podle Dr. Bratmana

Bratmanův autotest pro diagnostiku ortorexie vypracoval doktor Steven Bratman. Jedná se o autotest složený z jednoduchých otázek s výběrem odpovědí ano a ne.

Čím více odpovědí ano, tím vyšší je pravděpodobnost poruchy ortorexie.

Dalším často používaným diagnostickým testem je test ORTO-15 vyvinutý italskými vědci, který obsahuje 15 otázek. Stejně jako u Bratmanova testu platí, že čím častější je kladná odpověď, tím blíže je výskyt ortorexie.

Krátký test. Odpovězte na následující otázky:

1. Myslíte na zdravé stravování více než 3 hodiny denně?
2. Plánujete svůj jídelníček několik dní dopředu?
3. Jste na sebe v otázkách a kritériích týkajících se jídla stále přísnější?
4. Přepadají vás pocity viny nebo ztráty sebeúcty, když sníte něco "nezdravého"?
5. Cítíte uspokojení z toho, že jíte způsobem, který považujete za zdravý?
6. Zvýšilo se vaše sebevědomí díky tomu, že jíte zdravě?
7. Dáváte přednost výživové hodnotě před skutečnou chutí jídla?
8. Vyřadili jste ze svého jídelníčku oblíbené potraviny, které nebyly dostatečně zdravé?
9. Snížila se kvalita vašeho osobního života na úkor zvyšující se kvality vašich potravin?
10. Omezuje způsob vašeho stravování vaši společenskou aktivitu – setkávání s rodinou nebo přáteli?

Rizika a důsledky ortorexie

Rizika dlouhodobé ortorexie jsou jak fyzická, tak psychická. V souvislosti s pokročilou ortorexií může snadno dojít k podvýživě. Podvýživa je stav, kdy tělo nedostává dostatek potřebných látek, jako jsou vitaminy nebo minerály.

Bez potřebných živin a stavebních prvků může tělo slábnout, může se zhoršovat imunitní systém a obranyschopnost. Může se zvyšovat náchylnost k nemocem nebo se může snižovat fyzická zdatnost a výkonnost.

Zajímavé informace v článku:
Základní živiny v lidské stravě: Co jsou bílkoviny, cukry, tuky?

Lidé trpící ortorexií jsou často vystaveni dlouhodobému každodennímu stresu a strachu z porušení nastaveného stravovacího návyku. Může se vyvinout strach z konzumace "nečistých" potravin.

Chronický stres je následně rizikovým faktorem a spouštěčem mnoha onemocnění lidského organismu.