Jaké účinky má magnézium na člověka? Kdy je potřebné a kdy škodlivé?

Jaké účinky má hořčík – magnézium – na člověka?
Kdy je třeba jeho dávky zvýšit?
A jaké jsou příznaky, když v těle chybí?
Kdy může naopak být škodlivé?
Jak jej užívat, aby nemělo vedlejší účinky?

Odpovědi na tyto otázky uvádíme v článku...

Magnézium (hořčík) je elektrolyt, který je nezbytný pro většinu buněčných procesů. Je nepostradatelným prvkem pro život lidí i zvířat.

Poprvé bylo identifikováno v roce 1755 švédským fyzikem a chemikem Josephem Blackem.
V čistém stavu jej izoloval až anglický chemik Sir Humphry Davy v roce 1808.
Od té doby se znalosti o magnéziu rozšířily do dnešní podoby.

Máme o něm dostatek informací. Víme, jak působí na organismus, co způsobuje jeho nedostatek, a také jak škodí jeho nadbytek.

Víme, že dostatečný příjem magnézia ve stravě je důležitý pro správné fungování organismu.

Je důležitý zejména pro správnou činnost kostí, svalů, nervů a kardiovaskulárního systému.

Udržuje v dobrém stavu i psychiku. V kombinaci s vápníkem (kalcium) působí uklidňujícím dojmem, tlumí psychické vypětí a stres.

Jeho nedostatek může narušovat všechny orgány a systémy, které jsou na něm takříkajíc závislé. Absence hořčíku má za následek například zvýšené kažení zubů, svalové křeče a slabost, poruchy trávení, poruchy srdeční činnosti, psychické poruchy.
Jeho nadbytek v těle není častý, ale možný. Způsobuje ho dehydratace, problémy s ledvinami, či buněčný rozpad.

Přírodní zdroje hořčíku jsou teoreticky velmi bohaté, ale v praxi to tak docela není pravda.

Modernizace způsobila jeho nedostatek v půdě, čímž vytvořila deficit ve stravě.

Složka přidávaná do hnojiv – uhličitan hořečnatý (MgCO3) – dodává rostlinám a zvířatům, která je konzumují, dostatek hořčíku pro růst a vývoj.

Postřiky proti škůdcům však jeho koncentraci rapidně snižují.

Pro lidi s nedostatkem hořčíku existuje náhrada ve formě pilulek. Neexistuje „lék”, který je tělu více vlastní, než je magnesium.

Magnéziové pilulky jsou jednoduché, neškodné a hlavně zdraví prospěšné. Normalizují vnitřní prostředí, čímž napomáhají obnově narušených funkcí.

Co je to magnézium?

Magnézium, hořčík (lat. magnesium) je chemický prvek (minerál). Má v periodické tabulce značku Mg a protonové číslo 12.

Je to kov přítomný v celém vesmíru, v zemské kůře, vodě, rostlinách, ale také v živých organismech včetně člověka.

Je čtvrtým nejdůležitějším kationtem v lidském těle a druhým nejdůležitějším intracelulárním kationtem hned po draslíku (kalium).

V lidském těle se nachází kolem 900 až 1200 mmol, což je asi 20 až 30 g.

Zajímavé:
Název hořčíku je odvozen od města Magnesia nacházejícího se v řecké Tesálii.
Toto město bylo v minulosti známé ložisky magnetických rud.

Kde všude v lidském těle se magnézium nachází?

Člověk získává a doplňuje magnézium z přijaté potravy. To se dostává přes ústa do trávicího traktu.

Co se děje s Mg v trávicím traktu?

• 60–70 % se vyloučí stolicí
• 30 až 40 % se vstřebává zpět do krve a krevním oběhem se dostává do buněk a tkání
• zbývajících 10 % se resorbuje zpět do střeva

Většina přijatého hořčíku se tedy vyloučí trávicím traktem. Ze vstřebaného množství se ztrácí dalších 30 % močí.

Za normálních okolností je plazmatická koncentrace hořčíku se pohybuje od 0,7 do 1,1 mmol/l. V buňkách ostatních tkání je řádově vyšší.

To, v jaké míře se magnézium vyskytuje v různých tkáních lidského organismu, je dáno rychlostí prostupu jeho iontů přes buněčnou membránu.
Různé typy buněk znamenají různou rychlost.
Buňky s rychlou výměnou hořčíku, v rozmezí několika hodin, jsou například srdce, játra, slezina.
Pomalejší změny (několik týdnů) koncentrace hořčíku jsou v kostech či svalech.

Největší zásobárny Mg v lidském těle:

• 50–70 % kostní tkáň
• 30–46 % v ostatních buňkách orgánů (svaly, nervy, srdce, játra)
• 1 % mimo buňky (extracelulární)

Ve kterých potravinách je nejvíce magnézia?

Faktory jako postřikování rostlin proti škůdcům, změny klimatu, kyselé deště, ale také změna stravovacích návyků oproti minulosti vedou k nedostatku magnézia v potravinách a také k jeho sníženému vstřebávání z přijaté potravy.

Tabulka s potravinami s vysokým obsahem Mg a zpomalujícími jeho absorpci

Proč je magnézium tak důležité pro život?

Magnézium je nejen důležité pro život a jeho správné fungování, ale také je pro život nenahraditelné.

Podílí se na stovkách buněčných procesů, které by bez něj nefungovaly. Tyto procesy při jeho nedostatku nefungují správně. 
Přímo ovlivňuje více než 300 enzymatických procesů.
Zajišťuje hlavně správnou funkci kosterního a nervosvalového systému.

Základní funkce magnézia v organismu:

• má význam při transkripci nukleových kyselin (DNA, RNA)
• zajišťuje buněčnou integritu
• má význam v procesech řízeného zániku buněk
• podílí se na tvorbě glukózy (glukoneogeneze) a jejím metabolizování
• podílí se na tvorbě bílkovin
• podílí se na tvorbě a štěpení mastných kyselin
• reguluje distribuci sodíku (Na) a draslíku (K)
• blokuje únik draslíku z buněk srdečního svalu

Nedostatek hořčíku může mít za následek vznik různých zdravotních potíží na více úrovních.

Denní příjem magnézia u dospělého jedince by měl být asi 375 mg (15 mmol).
S přibývajícím věkem se jeho potřeba zvyšuje.
Užití vyšší denní dávky nezpůsobuje vážnější problémy. Může způsobovat průjem, protože Mg váže vodu.

Hypomagnezémie - nedostatek hořčíku

Nedostatek hořčíku není v dnešní době ničím neobvyklým.

Projevy jeho nedostatku nemusí být výrazné. Proto pacient nemusí vědět, že v jeho těle je nedostatek tohoto minerálu.

Dlouhodobý, chronický nedostatek však může způsobit vážné narušení správného fungování organismu, až metabolický rozvrat u pacientů s cukrovkou a smrt.

Zajímavé:
To, že nedostatek hořčíku představuje významný problém, předestřel poprvé McCollum se svými kolegy v roce 1932.
Své pokusy prováděl na laboratorních potkanech a psech.
Již v té době popsal mnoho příznaků, včetně tetanického syndromu.

Přečtěte si také článek v magazínu:
Co je to tetanie, tetanický syndrom, jaké má příznaky a jak se léčí?

Jaké jsou příčiny vzniku nedostatku magnézia v organismu?

Příčiny nedostatku magnézia vznikají na základě dvou aspektů.

Prvním aspektem je jeho nedostatek ve vnějším prostředí a v přijaté potravě.
Druhým aspektem je jeho nedostatečné vstřebávání, případně zvýšené vylučování z organismu, vlivem stravy nebo onemocnění.

1. Deficit hořčíku v půdě a potravě

Deficit hořčíku v půdě již byl výše zmíněn. Změna klimatu, kyselé deště a postřiky proti škůdcům způsobují jeho nedostatek v pěstovaných rostlinách, i přes hnojení.

Rostlina s nedostatkem Mg může mít tzv. chlorózu. Na listech mezi žilkami nebo jsou přítomny žluté pruhy na listech. Samotný vývoj rostliny ohrožen není, avšak plody, které z ní člověk konzumuje, neobsahují takové množství hořčíku, jak by měly.

2. Nedostatečné vstřebávání a nadměrné vylučování hořčíku vlivem stravy

Příjem hořčíku lze doplnit ve formě tablet.

Pokud je jeho příjem dostatečný, a pacient má přesto jeho deficit, znamená, že je problém s jeho vstřebáváním a vylučováním. To může způsobit nevhodná strava.

Nejčastěji se jedná o nadměrnou konzumaci mastných a tučných jídel. Tuky jsou obtížně rozpustné, a tudíž dělají problém při vstřebávání magnézia. Také zvyšují jeho vylučování močí.

Masožravci pozor!
Nadměrný příjem bílkovin obsažený v mase způsobuje zvýšené vylučování Mg močí.

Nedostatečné vstřebávání a zvýšené vylučování Mg také způsobují jídla s vysokým obsahem kalcia a fosfátů. Jedná se hlavně o slazené nápoje, alkoholické nápoje, cukroví, všechny konzervované pokrmy (např. rybičky v konzervě, paštiky, masné výrobky).

3. Chorobné stavy způsobující nedostatek magnézia

Některé stavy, případně chronická onemocnění nebo jejich léčba, přímo působí na koncentraci hořčíku.

Mezi onemocnění, při kterých pacienti nejčastěji trpí nedostatkem Mg, patří jednoznačně cukrovka, průjem, zvracení.

Také se může vyskytnout u pacientů s onkologickým onemocněním kostí, cirhózou jater, onemocněním ledvin, onemocněním střeva, po resekci části střeva, při onemocnění štítné žlázy, celiakii, malabsorbčním syndromu, alkoholismu aj.

Zajímavé:
Nedostatek hořčíku je asociován s více onemocněními. Tato onemocnění mohou vést ke vzniku vysokého krevního tlaku, cukrovky či způsobit srdeční infarkt.

Stavy způsobující deficit Mg, které si pacient způsobí sám svým neuváženým jednáním, jsou například přísné diety, hladovky, excesivní cvičení, nadměrná fyzická nebo psychická zátěž.

K fyziologickým stavům, kdy je zvýšená spotřeba Mg, patří například menstruace, těhotenství, kojení, puberta, stáří.

Z léků se na zvýšené ztrátě Mg podílejí hlavně močopudné léky (diuretika) a léky proti zácpě (laxativa). Je na místě zmínit také antikoncepci, inzulín, některé léky na srdce či kortikosteroidy.

Jak se projevuje hypomagnezémie?

Pro hypomagenzémii je typická různorodost projevů, které se týkají různých systémů. Důvodem je výskyt hořčíku v různých koncentracích téměř ve všech buňkách v těle.

Nejvýraznější symptomy jsou na orgánech a tkáních, kde je hladina hořčíku nejvyšší.

Tabulka s projevy nedostatku Mg podle jednotlivých orgánů

Magnéziové doplňky, jak si vybrat správně?

Magnézium jako doplněk stravy se vyrábí v tabletách, prášcích či v šumivých tabletách (mají vyšší koncentraci Mg).
Najít jej můžete bez chuti a s příchutí, samostatně či s přidanými vitamíny.

V podstatě je úplně jedno, ze které lékárny a od kterého výrobce si magnéziové pilulky zakoupíte.

Základ je tentýž.

Rozdíl spočívá v množství hořčíku a v přidaných látkách a vitamínech.

Hypermagnezémie - nadbytek hořčíku

Nadbytek hořčíku v organismu se vyskytuje mnohem vzácněji než jeho nedostatek.

O nadbytku Mg mluvíme tehdy, pokud jeho koncentrace dosáhne hodnoty vyšší než 1,1 mmol/l.

Ve většině případů je způsoben chorobnými stavy, nikoli „nadměrnou konzumací banánů či čokolády”.

Hypermagnezémie bývá často způsobena chronickou dehydratací organismu, a to hlavně u starší populace.

Lze se s ní také setkat i při selhání ledvin. Magnézium se nevylučuje močí tak, jak by mělo, ale naopak se kumuluje v těle.

Jaké jsou příčiny vzniku nadbytku hořčíku v organismu

Nejčastější příčinou hypermagnezémie je dehydratace.
Dehydratace (odvodnění) je stav, kdy je v organismu snížené množství vody.
Dochází k ní z důvodu nedostatečného přísunu tekutin (nedostatečný pitný režim) nebo při nadměrné ztrátě tekutin (pocení, zvracení, průjem, krvácení, popáleniny).

Druhou nejčastější příčinou hypermagnezémie je selhání ledvin.
Selhání ledvin je stav, kdy dochází k poměrně rychlému zhoršení ledvinných funkcí.
Vedle jiných komplikací dochází i k poruše sekrece Mg do moči, a tím se zvyšuje jeho koncentrace v těle.

Přečtěte si také:
Důležitost pitného režimu: Co je nedostatečný či nadměrný příjem tekutin? + výpočet
Onemocnění ledvin: Od zánětu přes kameny po selhání? A jejich příznaky

Kromě výše uvedených primárních příčin zvýšené koncentrace hořčíku v těle se mohou na tomto stavu podílet i jiná onemocnění.

Dochází k němu při rozpadu buněk, infekčních onemocněních jater, ale také při různých intoxikacích.

Jak se projevuje hypermagnezémie?

Projevy hypermagnezémie jsou také variabilní v závislosti na postiženém systému.
Dalo by se říci, že jsou opakem symptomů typických pro nedostatek Mg.

Tabulka s projevy nadbytku Mg podle jednotlivých orgánů

Vyšetření koncentrace magnézia v těle

Hladina hořčíku v těle se dá laboratorně dokázat, i když ve většině případů není nutná.

Při projevech a podezření lékaře na jeho nedostatek je dostačující pacientovi předepsat magnézium ve formě léku. Pokud nepomůže, neuškodí.

Vyšetření koncentrace hořčíku se častěji provádí u pacientů s jeho nadbytkem.

Jak probíhá vyšetření hladiny hořčíku?

Hladina hořčíku se dá vyšetřit ze séra, ve kterém jsou jeho hodnoty zajištěny více mechanismy.
To znamená, že vyšetření hladiny plazmatického magnézia (mimobuněčného) může být v pořádku navzdory jeho reálnému nedostatku.
V séru jeho hladina totiž klesá až při významném chronickém deficitu, který vede k metabolickému rozvratu. Tudíž je nedostatek zjištěn až následně.

Mnohem spolehlivější je vyšetření hladiny intracelulárního hořčíku, tedy zevnitř buněk.
Lze jej stanovit z červených krvinek, bílých krvinek či dokonce ze vzorku vlasů.
Jedná se však o složitou a dražší metodu, proto není dostatečně využívána.

Ne rutinně využívaná v běžné praxi je tzv. metoda atomové absorpční spektrometrie (AAS), která je ale považována za nejspolehlivější. Za pomoci této metody se stanoví koncentrace různých stopových prvků (až 60 prvků), včetně hořčíku, v analyzovaném roztoku.

Zajímavé:
Nedostatek hořčíku bývá často doprovázen současně sníženými koncentracemi draslíku (K) a vápníku (CA).